41 Ad 25/2024 – Krajský soud v Brně

41 Ad 25/2024- 36 - text  8 41 Ad 25/2024 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Brně rozhodl samosoudcem Martinem Kopou ve věci žalobce: E. P. X proti žalované: Česká správa sociálního zabezpečení Křížová 25, 225 08 Praha 5 o žalobě proti rozhodnutí žalované ze dne 16. 10. 2024, č. j. X, takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žalobce nemá právo na náhradu nákladů řízení. III. Žalovanému se nepřiznává náhrada nákladů řízení. Odůvodnění: I. Rozhodnutí žalované a související skutkové okolnosti věci 1. Žalovaná rozhodnutím ze dne 13. 5. 2024, č. j. XA, zamítla žádost žalobce o změnu výše invalidního důchodu na plný invalidní důchod od začátku roku 2000, protože nesplnil podmínky § 56 odst. 1 písm. e) zákona o důchodovém pojištění („prvostupňové rozhodnutí“). Podle posudku Institutu posuzování zdravotního stavu („IPZS“) ze dne 19. 4. 2024 („první posudek“) žalobce nebyl plně invalidní od 1. 1. 2000 do 17. 12. 2008. Byl tehdy částečně invalidní. Z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu jeho pracovní schopnost poklesla nejméně o 33 %, ale nedosahovala hranice 66 %, která již odpovídá plné invaliditě. 2. Podle posudkového závěru prvního posudku v období od 23. 6. 2000 do 22. 9. 2005 v důsledku zdravotního stavu žalobce poklesla jeho pracovní schopnost soustavné výdělečné činnosti o 35 %. Od 23. 9. 2005 do 17. 12. 2008 to bylo 50 %. Od 18. 12. 2008 do 31. 12. 2009 již 75 %. A od 1. 1. 2010 činila míra poklesu pracovní schopnosti žalobce 70 %. 3. Žalobce podal proti prvostupňovému rozhodnutí námitky. V námitkovém řízení proběhlo nové posouzení jeho zdravotního stavu, které opět provedl IPZS. Ten vydal nový posudek o invaliditě dne 21. 8. 2024 („druhý posudek“). Stanovil jako rozhodující příčinu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu žalobce těžkou smíšenou poruchu osobnosti s progredující deteriorací osobnosti (postupné zhoršování a rozklad osobnostních funkcí) a organickým psychosyndromem lehčího stupně (porucha duševních funkcí způsobená poškozením mozku), dysthymii (chronická depresivní nálada) a chronifikovanou neurastenii (dlouhodobé nervové vyčerpání) s insomnií (nespavost). Dalšími postiženími žalobce byly percepční nedoslýchavost oboustranná (snížení sluchu na obou uších způsobené poškozením vnitřního ucha) s binaurální ztrátou sluchu podle Fowlera 19,55 % (oboustranná ztráta sluchu měřená standardizovanou metodou), tinnitus auris (zvonění v uších) a arteriální hypertenze v léčbě (vysoký krevní tlak, léčený a kompenzovaný). 4. Od 23. 6. 2000 do 22. 9. 2005 dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav žalobce odpovídal postižení uvedenému v kapitole V (Duševní poruchy a poruchy chování), položce 4 (Neurotické, stresové a somatomorfní poruchy, úzkostné a fobické poruchy, obsedantně kompulsivní poruchy, reakce na stres, poruchy přizpůsobení, disociačni poruchy), písmenu c) (těžké poruchy) přílohy č. 2 k vyhlášce č. 284/1995 Sb. v platném znění („vyhláška 284“) s poklesem schopnosti soustavné výdělečné činnosti o 35 %. 5. Od 23. 9. 2005 do 17. 12. 2008 dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav žalobce odpovídal postižení uvedenému v kapitole V (Duševní poruchy a poruchy chování), položce 5 (Poruchy osobnosti a poruchy chování), písmenu c) (s těžkým narušením osobnosti a s výrazným snížením celkové výkonnosti organismu) přílohy č. 2 k vyhlášce 284 s poklesem schopnosti soustavné výdělečné činnosti o 50 %. 6. Od 18. 12. 2008 do 31. 12. 2009 dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav žalobce odpovídal postižení uvedenému v kapitole V (Duševní poruchy a poruchy chování), položce 5 (Poruchy osobnosti a poruchy chování), písmenu d) (zvlášť 'těžce narušené osobnosti, dezintegrované) přílohy č. 2 vyhlášky 284 s poklesem schopnosti soustavné výdělečné činnosti o 75 %. 7. Od 1. 1. 2010 je rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu žalobce s nejvýznamnějším dopadem na pokles pracovní schopnosti zdravotní postižení uvedené v kapitole V (duševní poruchy a poruchy chování), položce 7c (Poruchy osobnosti; těžké postižení) přílohy k vyhlášce č. 359/2009 Sb. („vyhláška 359“), pro které se stanovuje míra poklesu pracovní schopnosti 70 %. 8. Lékař IPZS uvedl, že příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu žalobce je psychické postižení již od 80. let 20. století, ale s postupnou progresí. V úvodu byla především porucha spánku, neurotické příznaky, psychastenie, postupná chronifikace. Do roku 2005 nebyly přítomny známky organicity. Poté organicita odpovídala nejprve lehkému organickému psychosyndromu. Postupně se zhoršovala porucha osobnosti, která byla zpočátku anomální, postupně se projevovaly rysy psychastenické, egocentrické a schizoidní, až došlo k celkové dezintegraci osobnosti, výraznému narušení adaptability. Je možný i podíl proběhlé psychotické ataky, která se však nikde přesvědčivě nedokladovala. 9. Až v psychologickém vyšetření ze dne 18. 12. 2008 se uvádí výrazné prohloubení rysů typických pro smíšenou poruchu osobnosti při setrvalé neurotické symptomatice a nově přítomné organicity, klinicky provázené sešlostí a deprivací osobnosti. Až od této doby lze tedy konstatovat, že zdravotní stav žalobce odpovídá položce pro zvlášť těžce narušenou osobnost s dezintegrací. 10. Žalovaná na základě druhého posudku rozhodnutím ze dne 16. 10. 2024, č. j. X („rozhodnutí žalované“), potvrdila prvostupňové rozhodnutí. Žalobce nebyl v období od 23. 6. 2000 do 17. 12. 2008 plně invalidní, a proto nebylo možné jeho námitkám vyhovět. II. Žaloba a vyjádření žalované 11. Žalobce s rozhodnutím žalované nesouhlasí. Pro adekvátní posouzení jeho zdravotního stavu žalovaná nevzala v potaz všechny rozhodné skutečnosti v lékařských zprávách. Nepříznivý zdravotní stav odpovídající plnému invalidnímu důchodu nastal od 23. 6. 2000 a od 1. 1. 2010 odpovídá invalidnímu důchodu III. stupně. Rozhodnutí bylo v minulosti posouzeno ombudsmanem, který doporučil přiznání plného invalidního důchodu již před mnoha lety. S ohledem na výše uvedené posuzovaný navrhuje, aby došlo k novému posouzení jeho zdravotního stavu tak, že je plně invalidní od 23. 6. 2000 do 31. 12. 2009 12. Žalovaná tvrdí, že shromážděné odborné prameny plnou invaliditu v daném období zdaleka neprokazují. Žalovaná připomíná, že „pouhá“ manifestace žalobcova onemocnění, potažmo prvotní kontakty s psychiatrickou pomocí, neznamenají automaticky plnou invalidizaci (invalidizaci III. stupně). Současně platí, že dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav zapříčiňující pokles pracovní schopnosti, resp. soustavné výdělečné činnosti, v závažnosti odpovídající § 39 odst. 1 písm. a) zákona o důchodovém pojištění, lze oprávněně dovozovat až k okamžiku nesporné jeho existence. Pro dřívější vznik plné invalidity přitom nesvědčí žádný objektivní podklad. III. Zadání třetího posudku 13. Soud požádal posudkovou komisi Ministerstva práce a sociálních věcí („posudková komise“) o nové posouzení zdravotního stavu žalobce (§ 4 odst. 2 zákona o organizaci a provádění sociálního zabezpečení). Posudková komise svůj posudek vyhotovila dne 13. 5. 2025 („třetí posudek“; k jeho obsahu blíže viz část IV. níže). Třetí posudek posudková komise zaslala i žalobci. Žalované ho poté zprostředkoval soud. Obě strany sporu ho tedy měly k dispozici před jednáním, které soud nařídil na 30. 5. 2025. IV. Jednání před krajským soudem a provedení třetího posudku k důkazu 14. Dne 30. 5. 2025 se u soudu ve věci konalo jednání. Žalobce během něj vlastními slovy popsal své zdravotní problémy včetně nespavosti a k tomu vyslovoval své pochybnosti o objektivitě hodnocení jeho zdravotního stavu psychiatry, protože mu v roce 2008 pomohl až psycholog. Žalovaná odkázal na své vyjádření k žalobě. 15. Soud poté přistoupil k dokazování a k důkazu provedl třetí posudek. Posudková komise se skládala z předsedy MUDr. V. L. a psychiatra MUDr. I. P. Žalobce se jednání posudkové komise nezúčastnil. Posudková komise měla k dispozici spis soudu včetně rozhodnutí a žaloby i posudkové spisy k prvostupňovému i námitkovému řízení. 16. V posudkovém hodnocení posudková komise konstatuje, že žalobce trpí zdravotními obtížemi vyplývající z onemocnění uvedených v diagnostickém souhrnu. V popředí obtíží je zejména postupující psychické postižení trvající již od 80. let 20. století. Podle psychiatrické zprávy z června 2000 je v psychiatrické evidenci od roku 1984. Opakovaně pobýval na psychiatrické klinice v Brně, naposledy v roce 1998 s diagnózou neurastenie s dominující nespavostí u anomální osobnosti. Na kontroly do ambulance pak docházel nepravidelně, od roku 1999 častěji. V popředí byly polymorfní stesky, zejména stížnosti na nespavost. Objektivně byl orientovaný, verbální kontakt ne moc ochotně, odpovědi na dotazy přiléhavé, stručné. Byl morózního (mrzutého) ladění, místy měl zlobné afekty, bez známek úzkostné tenze a depresí. Poruchy myšlení a vnímání v psychotickém smyslu nepřítomné, osobnost anomální, simplexní. Podle psychologického vyšetření z června 2000 úroveň psychické práceschopnosti z psychologického hlediska objektivně bez známek n