41 Ad 7/2025 – Krajský soud v Brně

41 Ad 7/2025- 49 - text 7 41 Ad 7/2025 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Brně rozhodl samosoudcem Martinem Kopou ve věci žalobkyně: I. H. X zastoupena advokátem Mgr. Petrem Pernicou Moravské nám. 127/3, 602 00 Brno proti žalované: Česká správa sociálního zabezpečení Křížová 25, 225 08 Praha 5 o žalobě proti rozhodnutí žalované ze dne 17. 1. 2025, č. j. X, takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žalobkyně nemá právo na náhradu nákladů řízení. III. Žalované se nepřiznává náhrada nákladů řízení. Odůvodnění: I. Podstata věci 1. Žalobkyně požádala o změnu výše invalidního důchodu na vyšší stupeň, než je I. stupeň invalidity. U žalované ovšem neuspěla. V řízení před soudem se u ní I. stupeň invalidity potvrdil. Proto soud její žalobu zamítl. II. Rozhodnutí žalované a související skutkové okolnosti věci 2. Žalobkyně dne 29. 7. 2024 podala žádost o změnu výše invalidního důchodu. Doposud měla přiznanou invaliditu I. stupně. Žalovaná rozhodnutím ze dne 21. 8. 2024, č. j. X, žádost žalobkyně zamítla („prvostupňové rozhodnutí“). V odůvodnění uvedla, že podle posudku Institutu posuzování zdravotního stavu („IPZS“) ze dne 19. 8. 2024 („první posudek“) je žalobkyně nadále invalidní v I. stupni. Její pracovní schopnost poklesla v míře 40 %. Nedošlo tedy ke změně, která by odůvodňovala zvýšení důchodu. 3. Proti tomuto rozhodnutí podala žalobkyně námitky. Po operaci páteře a absolvování lázeňské léčby u ní podle jejího názoru došlo k dalšímu zhoršení zdravotního stavu, které jí znemožňuje vykonávat výdělečnou činnost. K námitkám přiložila nové lékařské zprávy. Proběhlo nové posouzení zdravotního stavu žalobkyně lékařem IPZS, který vyhotovil posudek dne 18. 11. 2024 („druhý posudek“). Žalobkyně podle něj trpí víceetážovým bolestivým syndromem páteře. Je po operaci, při které byla zpevněna část mezi druhým a pátým bederním obratlem. Má zbytkové (reziduální) snížené vnímání citlivosti (hypestezie) v oblasti, kterou zásobuje nerv vycházející z pátého bederního obratle na pravé straně těla. Nicméně nemá výrazné příznaky podráždění nebo poškození nervového kořene. Síla dolních končetin je symetrická, chůze a stoj bez známek parézy. Druhý posudek zmiňuje u další diagnózy: syndrom neklidných nohou, migréna a stav po zavedení TOT pásky pro stresovou inkontinenci. Žalobkyně je narozená v roce 1966, má výuční list a pracovala převážně jako operátorka. 4. Rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu tedy byl podle druhého posudku bolestivý syndrom páteře po operaci, zařazený pod kapitolu XIII, oddíl E, položku 1c přílohy k vyhlášce o posuzování invalidity. Tato položka umožňuje stanovit míru poklesu pracovní schopnosti v rozmezí 30-40 %. Druhý posudek zvolil dolní hranici, tedy 30 %, s ohledem na tíži onemocnění. Ostatní zdravotní postižení zohlednil, ale neměla zásadní vliv na celkové hodnocení. První posudek, který stanovil pokles pracovní schopnosti na 40 %, nadhodnotil funkční dopad zdravotního postižení. Vzhledem k tomu, že nově stanovený pokles činí pouze 30 %, tak žalobkyně nesplňuje podmínky pro uznání invalidity. Den zániku invalidity byl stanoven ke dni 19. 8. 2024. 5. Rozhodnutím ze dne 17. 1. 2025, č. j. X, žalovaná zamítla námitky žalobkyně („rozhodnutí žalované“). Vzhledem k tomu, že nebyly splněny podmínky pro zvýšení důchodu, tak žádosti žalobkyně nebylo možné vyhovět. Dodala, že rozhodnutí o odnětí invalidního důchodu bude vydáno v samostatném řízení z moci úřední, protože v rámci námitkového řízení nelze rozhodnout o odnětí dávky. Přesahuje předmět řízení vymezený žádostí účastníka. Takový zásah je možný pouze v odděleném řízení. III. Žaloba a vyjádření žalované 6. Žalobkyně namítá, že rozhodnutí o námitkách, které žalobkyně napadá touto žalobou, považuje za nesprávné a nepřezkoumatelné. Podle jejího názoru nebyl její zdravotní stav řádně posouzen. Rozhodnutí žalované pouze mechanicky přejímá závěry posudkového lékaře, aniž by se žalovaná sama zabývala tím, zda jsou tyto závěry přesvědčivé, úplné a odpovídající skutečnému stavu věci. Rozdíl mezi prvním a druhým posudkem v míře poklesu pracovní schopnosti nikdo pořádně nevysvětlil. Její zdravotní stav se od doby prvního posouzení nezlepšil, naopak došlo ke zhoršení. Trpí chronickými bolestmi, které ji výrazně omezují v běžném životě i v pracovních možnostech. Zprávy lékařů, které přiložila k žalobě, potvrzují, že její potíže jsou trvalé, neustupují ani při medikaci, a že nemůže pracovat v běžném režimu. 7. Žalobkyně dále namítá, že se rozhodnutí o námitkách nevypořádalo s její profesní situací – má nižší vzdělání, celý život vykonávala fyzicky náročnou práci a její možnosti rekvalifikace jsou kvůli věku a zdravotnímu stavu omezené. Tento faktor byl v prvním stupni zohledněn (40% pokles), ale v námitkovém řízení byl opomenut či dokonce použit proti ní. 8. Rozhodnutí žalované také postrádá konkrétní odůvodnění, proč byla míra poklesu pracovní schopnosti stanovena na 30 %. Chybí vysvětlení, v čem spočívalo údajné nadhodnocení v předchozím posudku, a neuvádí se žádné konkrétní skutečnosti, které by změnu odůvodňovaly. Podobně obecné a nepřezkoumatelné je i tvrzení o zohlednění souběžných onemocnění, aniž by žalovaná vysvětlila, jak je zohlednila. 9. Žalobkyně rovněž upozorňuje, že pokud žalovaná tvrdí, že lékař v prvním stupni nezhodnotil všechny významné skutečnosti, tak neuvádí, o jaké konkrétně šlo. Stejně tak nebyly řádně vyhodnoceny nové lékařské zprávy, které podle ní obsahují relevantní informace, jež byly bez odůvodnění odmítnuty. 10. Posudek musí být přesvědčivý, úplný a bez rozporů, jak vyžaduje judikatura Nejvyššího správního soudu. V tomto případě však chybí jasné vysvětlení změny stupně invalidity. Navíc stejný posudek byl použit i jako podklad pro odnětí invalidního důchodu, aniž by bylo prokázáno zlepšení zdravotního stavu. Žalobkyně proto navrhuje, aby její zdravotní stav a pracovní schopnost byly nově posouzeny Posudkovou komisí Ministerstva práce a sociálních věcí. Podle jejího názoru je jedině tak možné dosáhnout objektivního a spravedlivého posouzení její situace. 11. Žalovaná souhlasila s návrhem žalobkyně, aby její zdravotní stav posoudila posudková komise. IV. Zadání třetího posudku 12. Jak žalobkyně navrhla, soud požádal posudkovou komisi o nové posouzení zdravotního stavu žalobkyně (§ 4 odst. 2 zákona o organizaci a provádění sociálního zabezpečení). Posudková komise svůj posudek vyhotovila dne 2. 7. 2025 („třetí posudek“; k jeho obsahu blíže viz část V. níže). Třetí posudek posudková komise zaslala i žalobkyni. Žalované ho poté zprostředkoval soud. Obě strany sporu ho tedy měly k dispozici před jednáním, které soud nařídil na 30. 7. 2025. V. Jednání před krajským soudem a provedení třetího posudku k důkazu 13. Dne 30. 7. 2025 se u soudu ve věci konalo jednání. Soud se účastníků dotazoval, zda a jak probíhá řízení o odnětí invalidního důchodu žalobkyně. Účastníci soud shodně informovali, že žalovaná rozhodla o jeho odnětí, proti čemuž žalobkyně podala námitky a v námitkovém řízení byl vydán posudek, podle kterého žalobkyně je invalidní v I. stupni. 14. Soud poté při jednání provedl k důkazu třetí posudek. Plyne z něj, že se posudková komise skládala z předsedkyně MUDr. K. H. a neuroložky MUDr. K. P. Žalobkyně se jednání posudkové komise zúčastnila a komise ji vyšetřila. Posudková komise měla k dispozici spis soudu včetně rozhodnutí, žaloby i spisy k prvostupňovému i námitkovému řízení, včetně záznamů o jednání a lékařských nálezů. 15. K jednání posudkové komise se žalobkyně dostavila sama, bez doprovodu, a při chůzi se opírala o jednu francouzskou hůl. Nepředložila žádné nové lékařské zprávy, které by doplňovaly neboaktualizovaly její zdravotní dokumentaci. Při rozhovoru uvedla, že ji i nadále trápí bolesti zad a nohou, přestože podstoupila operaci páteře a absolvovala lázeňskou léčbu. Bolesti dolních končetin popisuje jako brnění, které přetrvává. K tlumení bolestí užívá silné opiáty, které bere ráno a večer. Tyto léky ji často unavují a způsobují ospalost. Někdy naopak nemůže usnout. Bez léků podle svých slov není schopna běžného fungování. 16. Žalobkyně tvrdila, že při jakékoli fyzické činnosti ji nohy velmi bolí. Nedokáže si představit, že by při svém zdravotním stavu mohla pracovat osm hodin denně – jako maximum uvádí šest hodin. Z vlastní iniciativy vyhledala nezávislou neuroložku, která ji vyšetřila, poslala na magnetickou rezonanci a doporučila rehabilitace. Poslední zaměstnání vykonávala do roku 2023, kde pracovala ve dvanáctihodinových směnách. Po zhoršení zdravotního stavu dostala výpověď a od prosince 2024, kdy podstoupila operaci páteře, již nepracuje. Uvedla, že jí zpětně doplatili důchod, ale nedostala k tomu žádné rozhodnutí. V současnosti musí každé dva měsíce podstupovat zákrok, při kterém jí lékaři odsávají tekutinu z levého kolenního kloubu. 17. V diagnostickém souhrnu třetí posudek zmiňuje tyto zdravotní obtíže: (1) bolestivý syndrom páteře postihující více úseků – jedná se o chronické bolesti zad,