33 Az 12/2025 – Krajský soud v Brně

33 Az 12/2025- 47 - text  10 33 Az 12/2025 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Brně rozhodl samosoudcem JUDr. Lukášem Hlouchem, Ph.D., v právní věci žalobce: A. D. státní příslušnost X hlášen k pobytu X proti žalovanému: Ministerstvo vnitra České republiky poštovní schránka 21/OAM, 170 34 Praha 7 v řízení o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 17. 3. 2025, č. j. OAM-387/ZA-ZA11-P11-2024, takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žalobce nemá právo na náhradu nákladů řízení. III. Žalovanému se nepřiznává náhrada nákladů řízení. Odůvodnění: I. Vymezení věci 1. Včas podanou žalobou se žalobce domáhal u Krajského soudu v Brně (dále též „krajský soud“) zrušení rozhodnutí žalovaného ze dne 17. 3. 2025, č. j. OAM-387/ZA-ZA11-P11-2024 (dále jen „napadené rozhodnutí“), kterým mu nebyla udělena mezinárodní ochrana podle § 12, § 13, § 14, § 14a a § 14b zákona č. 325/1999 Sb., o azylu, ve znění pozdějších předpisů (dále taktéž „zákon o azylu“). II. Napadené rozhodnutí 2. V odůvodnění napadeného rozhodnutí žalovaný shrnul podstatné informace sdělené žalobcem v rámci řízení o udělení mezinárodní ochrany. V průběhu správního řízení bylo objasněno, že tvrzeným důvodem žalobcovy azylové žádosti jsou obavy z případného odvodu do armády a následně do války na Ukrajině. Za bezprostředně hlavní důvod vstupu do řízení pak žalobce označil snahu zlegalizovat si svůj pobyt na území, jelikož mu nebyla prodloužena zaměstnanecká karta ani uděleno vízum za účelem strpění pobytu. Žalobce strávil značnou část svého života v ČR a po návratu do Ruska nebude mít možnost požádat o vízum do ČR. 3. Žalovaný v odůvodnění rozhodnutí rozebral důvody žalobcovy žádosti, přičemž zkonstatoval, že žalobce nesplňuje zákonné podmínky pro udělení azylu či doplňkové ochrany. Zdůraznil, že žalobce ve vlasti nevyvíjel činnost směřující k uplatňování politických práv a svobod a ani nikdy nebyl členem žádné politické strany. Svůj nesouhlas s politikou ruské vlády žalobce ve vlasti ani během pobytu v ČR veřejně neprezentoval, a to ani prostřednictvím sociálních sítí. Jeho názor tudíž nemohl být nikomu znám a nemohl mu způsobit žádné problémy. 4. Pokud se týče obavy žalobce z povolání k výkonu vojenské služby v ruské armádě, žalovaný zejména uvedl, že na základě dostupných informací o zemi původu je základní vojenská služba v Rusku povinná pro osoby od 18 do 30 let, jež jsou povinny sloužit po dobu 12 měsíců. Jelikož žalobce již dosáhl věku 31 let, nemůže být podle příslušného zákona k výkonu základní vojenské služby povolán a svým mnohaletým pobytem mimo území Ruské federace se tak zjevně této občanské povinnosti vyhnul. Bez řádného výcviku přitom žalobce nemůže být nasazen v jakékoliv bojové operaci. Skutečnost, že ruské orgány nejeví o žalobce (v jakékoliv souvislosti) zájem, potvrzuje, že mu v roce 2022 v době probíhajícího konfliktu na Ukrajině vydaly nový cestovní doklad. 5. Ohledně tvrzení žalobce stran zasílání písemností na adresu jeho prarodičů žijících v Rusku žalovaný uvedl, že ani žalobce neví, co bylo obsahem jednotlivých písemností a jestli se skutečně jednalo o předvolání na vojenskou správu. V tomto ohledu žalobce nedoložil ani výzvy, aby se dostavil na poštu. Jelikož pak žalobce žádnou písemnost nikdy nepřevzal, nehrozí mu ani hypotetické problémy. Současně důvod pro udělení azylu či doplňkové ochrany nezakládá ani účast žalobce na demonstracích v ČR či výpomoc Ukrajinským uprchlíkům. Žalobce se během pobytu v ČR zúčastnil pouze dvou demonstrací na podporu Navalného, na kterých byl pouhým řadovým účastníkem, přičemž svou účast označil jako ztrátu času. Případná výpomoc žalobce při tlumočení a hledání práce Ukrajincům pak nepředstavuje aktivitu, jež by mohla žalobce v případě návratu do země původu ohrozit. 6. Žalovaný považuje podání azylové žádosti žalobcem za účelové, neboť tento tak učinil teprve po 13 letech pobytu v ČR a po neprodloužení či nevydání jiných oprávnění k pobytu. V obavách z návratu do Ruska proto žalovaný vidí záminku ve snaze zajistit si jakýmkoliv způsobem legální pobyt na území ČR. Poněvadž to není relevantní důvod podle zákona o azylu, žalovaný žalobci nevyhověl a mezinárodní ochranu mu v žádné její formě neudělil. III. Žaloba 7. Žalobce je přesvědčen, že splňuje podmínky podle § 12 či § 14a zákona o azylu. Uvedl, že žádá o mezinárodní ochranu v ČR z důvodu strachu z pronásledování pro zastávání politických názorů, jelikož se aktivně staví proti ruské agresi na Ukrajině. Současně pak neuposlechl povolávací rozkaz, a proto může v Rusku čelit trestu, který bude splňovat definici nelidského zacházení. Pokud by byl žalobce po návratu do Ruska povolán do armády, existuje reálné nebezpečí, že se zúčastní vojenské operace na Ukrajině, při níž jsou páchány válečné zločiny. Jeho navrácení by tak bylo v rozporu se zásadou non refoulement. 8. Žalovaný řádně nezjistil skutečný stav věci a neposoudil žalobcův příběh individuálně ve všech jeho souvislostech. Žalobce dlouhodobě odmítá válku rozpoutanou Ruskou federací a po jejím vypuknutí se zúčastnil několika demonstrací proti ní. Současně osobně vypomáhal ukrajinským uprchlíkům s tlumočením, komunikací s úřady či hledáním bydlení. V daném případě se jedná o jasné vyjádření politického názoru, za který by mohl být žalobce ve vlasti pronásledován. 9. Žalobce na podkladu internetových článků a dalších zdrojů obsáhle rozvedl rizika a nebezpečí vlastní službě v ruské armádě a upozornil, že jakékoli vyhýbání se nástupu do základní vojenské služby (zvláště v době mobilizace) je v Rusku trestné. Žalovaný při posouzení otázky hrozby vyslání žalobce do bojů na Ukrajině vycházel z obsahově neúplné Informace Finské imigrační služby ze dne 22. 8. 2024, pročež jsou jeho závěry vágní a neodpovídají okolnostem příběhu žalobce. 10. Konečně žalobce namítal, že má v ČR silné sociální vazby a je zde zcela integrován. V důsledku sankcí proti Rusku však nemá šanci v ČR kromě mezinárodní ochrany získat žádné jiné pobytové oprávnění. Třebaže žalobce požádal o mezinárodní ochranu až 13 let po svém příjezdu do ČR, válka na Ukrajině propukla až v roce 2022, a tedy odůvodněný strach žalobce vznikl až posléze. Kvůli tomu žalobce navrhl, aby zdejší soud napadené rozhodnutí zrušil a věc vrátil žalovanému k dalšímu řízení. IV. Vyjádření žalovaného 11. Ve rámci vyjádření ze dne 10. 6. 2025 žalovaný popřel důvodnost žalobních námitek. Zdůraznil, že při posuzování žalobcovy azylové žádosti vycházel především z tvrzení žalobce, které učinil v průběhu správního řízení. Tehdy žalobce nevyjádřil obavy z návratu do Ruska, jež by souvisely s politickými aktivitami. Obdobně pak z výpovědi žalobce vyplynulo, že tento doposud neobdržel mobilizační rozkaz, na jehož základě by mohl být povolán do bojů na Ukrajině. V řízení tvrzené písemnosti žalobce nedokázal nijak blíže konkretizovat a nebylo prokázáno, že by jejich obsahem bylo předvolání na vojenskou správu. V žalobě namítané obavy z nerespektování povolávacího rozkazu tak odporují výpovědi žalobce ze správního řízení. 12. V souladu s judikaturou Nejvyššího správního soudu je povinností žalobce adekvátně prokázat hrozící nástup do armády, příp. vyslání do bojů na Ukrajině. Žalobce však nedoložil povolávací rozkaz ani předvolání k výkonu vojenské služby. Jeho obavy tak žalovaný vnímá jako předčasné. Poněvadž je z celého procesu podání žádosti o mezinárodní ochranu v případě žalobce patrná účelovost, setrval žalobce na zákonnosti a správnosti napadeného rozhodnutí a navrhl zdejšímu soudu zamítnutí žaloby. V. Správní spis 13. Správní spis sestává zejména ze záznamu o poskytnutí údajů k žádosti o mezinárodní ochranu ze dne 15. 3. 2024 a protokolu o pohovoru k dané žádosti z téhož dne. Za účelem posouzení aktuální politické a bezpečnostní situace v Ruské federaci a zhodnocení současných vojenských povinností ruských občanů (nejen) v kontextu války na Ukrajině založil žalovaný do správního spisu tyto podklady: · Informaci Finské imigrační služby: Ruská federace: Situace branců a mobilizace ze dne 22. 8. 2024 (aktualizovaná verze); · Informaci OAMP: Ruská federace: Náhradní civilní služba ze dne 21. 3. 2024; · Informaci OAMP: Ruská federace: Situace navrátilců do Ruské federace po krátkodobém či dlouhodobém pobytu v zahraničí ze dne 8. 7. 2024; · Informaci OAMP: Ruská federace: Základní vojenská služba: Účast vojáků základní vojenské služby ve válce na Ukrajině ze dne 21. 3. 2024; · Informaci ČTK: Putin podepsal výnos o podzimních odvodech do armády ze dne 30. 9. 2024 a; · Informaci OAMP: Ruská federace: Bezpečnostní a politická situace v zemi: Vybrané otázky z oblasti občanských svobod a lidských práv ze dne 8. 7. 2024. 14. S citovanými podklady se žalobce seznámil a po pořízení jejích kopií sdělil, že k nim nemá co dodat. Současně nenavrhl doplnění shromážděných podkladů ani neuvedl jiné skutečnosti či informace, které by měl vzít žalovaný při svém rozhodování v úvahu. Následně žalovaný vydal napadené rozhodnutí, které je předmětem přezku