65 A 5/2026 – Krajský soud v Brně

65 A 5/2026- 103 - text  8 65 A 5/2026 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Brně rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Petra Šebka a soudců Mgr. Jana Jiráska, Ph.D., a JUDr. Terezy Matuškové v právní věci navrhovatele: PraFin REAL spol. s.r.o., IČ: 25518569 sídlem třída Kpt. Jaroše 1922/3, 602 00 Brno zastoupený advokátkou Mgr. Ing. Lindou Švancarovou sídlem Kobližná 47/19, 602 00 Brno proti odpůrci: statutární město Brno sídlem Dominikánské nám. 1, 601 67 Brno zastoupený advokátem Mgr. Pavlem Riškem sídlem Jakubská 156/2, 602 00 Brno o návrhu na zrušení části opatření obecné povahy č. 1/2025 - Územního plánu města Brna, schváleného Zastupitelstvem města Brna pod č. Z9/22 dne 10. 12. 2024, a to v rozsahu vymezení plochy DU.V2 na pozemcích parc. č. 2160/31, 2618/58 a 2160/4 v k. ú. Husovice a plochy BU.R2 na pozemku parc. č. 2160/4 v k. ú. Husovice, v textové i grafické části, takto: I. Opatření obecné povahy č. 1/2025 - Územní plán města Brna, schválený Zastupitelstvem města Brna pod č. Z9/22 dne 10. 12. 2024, se dnem právní moci tohoto rozsudku ruší v rozsahu vymezení plochy BU.R2 na pozemku parc. č. 2160/4 v k. ú. Husovice, v textové i grafické části. II. Ve zbývající části se návrh zamítá. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: I. Vymezení věci 1. Soud se v této věci zabýval návrhem na zrušení části opatření obecné povahy č. 1/2025 - Územního plánu města Brna, schváleného Zastupitelstvem města Brna pod č. Z9/22 dne 10. 12. 2024 (dále jen „ÚP“ či „napadené OOP“), a to v rozsahu vymezení plochy DU.V2 na pozemcích parc. č. 2160/31, 2618/58 a 2160/4 v k. ú. Husovice (dále jen „pozemky navrhovatele“ či „dotčené pozemky“) a plochy BU.R2 na pozemku parc. č. 2160/4 v k. ú. Husovice (dále také jen „pozemek 2160/4“). Na všech jmenovaných pozemcích je vymezená plocha DU.V2 a na části pozemku 2160/4 také plocha BU.R2. Pozemky se nachází při ulici Merhautova a Lozíbky. 2. Předchozí regulace, tedy Územní plán města Brna (1994), jehož závazné části byly stanoveny obecně závaznou vyhláškou statutárního města Brna č. 2/2004, o závazných částech Územního plánu města Brna, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „územní plán z roku 1994“), řadila pozemky navrhovatele do plochy DA – služby pro automobilovou dopravu. II. Shrnutí argumentů obsažených v návrhu a vyjádření odpůrce 3. Navrhovatel namítá, že napadená regulace zrušila předchozí regulaci, která jeho pozemky řadila do plochy s funkčním využitím služeb pro automobilovou dopravu (DA) a nyní je nahradila plochami s odlišným funkčním využitím – doprava všeobecná (DU) a bydlení (BU). Pozemek parc. č. 2160/4 nelogicky dělí mezi dvě plochy s různým funkčním využitím, což jej činí nevyužitelným. Ani jedno z navržených funkčních řešení nelze zrealizovat. 4. Podle navrhovatele z ÚP nevyplývá, proč změnil funkční využití dotčených pozemků, a jaké veřejné zájmy a důvody vedly k rozdělení pozemku parc. č. 2160/4 na dvě plochy s různým využitím, ani proč odpůrce nezvolil šetrnější řešení. Jde o nekoncepční „přeseknutí“ hranice funkčního využití bez dostatečného důvodu a individuálního zhodnocení dopadů do vlastnického práva navrhovatele. Odpůrce se přezkoumatelně nevypořádal ani s uplatněnými námitkami navrhovatele – na konkrétní argumentaci reagoval pouze obecně. Změnu využití pozemků bylo třeba řádně zdůvodnit konkrétními okolnostmi, které k ní vedly. 5. Zvolené řešení je libovolné a nepřiměřené. Odpůrce nevysvětlil, proč vymezil prostranství pro komunikaci na soukromém pozemku a proč záměr nebylo možné trasovat jinak. Navrhovatel má uzavřené závazkové obchodní vztahy na využití ploch DA. Pozemky jsou přijatou regulací naprosto znehodnocené a nelze je užít k žádnému záměru. Napadená regulace je vnitřně rozporná a nekonzistentní, když na jednom souvislém pozemku vymezuje dvě odlišné plochy využití. Takové řešení nemůže plnit cíle územního plánování. 6. Odpůrce ve vyjádření k návrhu upozorňuje, že vyhověl námitkám navrhovatele ke konceptu územního plánu z roku 2011 a ponechal dotčené území v plochách pro dopravu a v roce 2020 a 2021 vyhověl jeho námitkám částečně, pokud jde o obecné podmínky a možnosti využití území. Proč navrhovateli nevyhověl zcela, odpůrce ve vypořádání námitek jasně a srozumitelně vysvětlil. Z celého odůvodnění ÚP je pak zřejmé, jak byla posouzena problematika, které se námitka týkala, a jaké skutečnosti vedly je zvolenému řešení. Odpůrce vyhověl požadavkům na vypořádání námitek plynoucím z judikatury Nejvyššího správního soudu (dále jen „NSS“). 7. Je pak otázkou konkrétního záměru, zda využije možností plynoucích z podmínek dané plochy. Nelze odhlédnout ani od možnosti pracovat s integrovanými jevy. Lze tak pracovat i s hranicemi funkčních ploch a přiměřeně jejich průběh zpřesňovat. Příčinou nevyužitelnosti pozemku není napadená regulace, ale jeho nepravidelný tvar. 8. Napadená část ÚP není diskriminační a nepřiměřená. V dotčeném území došlo k regulaci i jiných pozemků než pozemků navrhovatele. Podle relevantní judikatury pak neexistuje právo na zařazení pozemku do konkrétního funkčního využití dle zájmů navrhovatele. Pozemek navrhovatele má úzký obdélníkový tvar a k jeho smysluplnému využití je třeba užít společně i pozemky ostatních vlastníků. Tyto pozemky jsou obklopené komunikacemi. Nejde o libovůli, neboť všichni vlastníci jsou regulací dotčení stejně. Současný ÚP nezná totožný typ funkčního využití, do kterého byly pozemky navrhovatele zařazeny územním plánem z roku 1994, tedy DA – služby pro automobilovou dopravu. Definuje plochu s rozdílným způsobem využití DU – doprava všeobecná, která umožňuje širší využití než původní regulace plochy DA. ÚP navrhovateli nebrání pozemky dále užívat. Napadená regulace nemá účinky vyvlastnění, neboť na dotčených pozemcích nevymezuje veřejně prospěšné stavby. 9. K námitce nekoncepčnosti odpůrce uvádí, že se jedná o součást komplexního a nadřazeného urbanistického řešení, které sleduje propojení navazujících ploch, zpřesnění regulativů a sladění funkční struktury území s východisky ÚP. Odpůrce nesouhlasí, že neidentifikoval nové okolnosti a důvody přijetí dotčené regulace, neboť novým východiskem je revize celkové urbanistické struktury a aktualizace funkčního využití území tak, aby odpovídalo požadavkům na prostupnost, veřejná prostranství a jejich vzájemnou návaznost. Skutečnost, že pozemek byl rozdělen do dvou různých způsobů využití, není excesivním či nepředvídatelným postupem. Regulace se vztahuje k území jako celku, nikoliv k jednotlivým parcelám. III. Posouzení věci 10. Krajský soud přezkoumal napadené opatření obecné povahy v řízení podle § 101a a násl. zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále jen „s. ř. s.“), v mezích navrhovatelem uplatněných návrhových bodů (§ 101b odst. 3 s. ř. s.). Z úřední povinnosti ověřil pravomoc a příslušnost odpůrce k vydání opatření obecné povahy. Vycházel přitom ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době vydání ÚP (§ 101b odst. 4 s. ř. s.). Podmínky pro věcné projednání návrhu (projednatelný návrh, aktivní legitimace navrhovatele a včasnost návrhu) jsou v daném případě splněny, což ostatně nezpochybňuje ani odpůrce. 11. Při jednání dne 4. 5. 2026 účastníci setrvali na svých písemných stanoviscích. Soud se zástupkyní navrhovatele ujasnil, že petitu návrhu (který navrhovatel původně formuloval tak, že má soud zrušit regulaci plochy BU.R2 a DU.V2 na pozemcích parc. č. 2160/31, 2618/58 a 2160/4) má rozumět tak, že navrhovatel požaduje zrušit regulaci DU.V2 ve vztahu ke všem třem označeným pozemkům, zatímco návrh na zrušení regulace BU.R2 se vztahuje pouze k pozemku parc. č. 2160/4. Plocha BU.R2 je totiž vymezená pouze na posledně uvedeném pozemku. 12. Soud provedl k důkazu letecký snímek dotčené lokality z webové stránky www.mapy.com; výřezem z grafické části územního plánu města Brna z roku 1994, Plán využití území 5000, položka 34; textovou částí územního plánu z roku 1994 – regulativy plochy DA (str. 27 Přílohy č. 1 vyhlášky č. 2/2004); fotografiemi přiloženými navrhovatelem na č. l. 5 soudního spisu a odpůrcem v rámci vyjádření k návrhu na č. l. 66 soudního spisu. Vzhledem k tomu, že aktivní legitimaci navrhovatele označili účastníci za nespornou, neprováděl soud k důkazu výpisy z katastru nemovitostí, které se vztahují k pozemkům navrhovatele. Výřezem z hlavního výkresu a textovou částí ÚP, včetně námitek a jejich vypořádání, soud důkaz rovněž neprovedl, neboť jsou obsahem správního spisu. 13. Návrh je částečně důvodný. 14. Soud při posuzování napadené části ÚP pamatoval na obecná východiska přezkumu územně plánovací dokumentace, na která upozorňoval odpůrce, a to jak co se týče požadavku na přezkoumatelnost odůvodnění námitek, tak co se týče respektu k právu na samosprávu odpůrce. Nijak tedy nezpochybňuje, že požadavky na odůvodnění rozhodnutí o námitce mají být podobné jako v případě správního rozhodnutí. Z odůvodnění má být alespoň rámcově seznatelné, z jakého důvodu považuje odpůrce námitky uplatněné oprávn