6 Ads 99/2006 — Nejvyšší správní soud

53 Ad 6/2011- 63 - text  53 Ad 6/2011-63 [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Hradci Králové, pobočka v Pardubicích, rozhodl samosoudkyní Mgr. Monikou Chaloupkovou ve věci žalobkyně B.J., zastoupené JUDr. Jaroslavou Nuckollsovou, advokátkou, se sídlem Barcalova 2, 562 01 Ústí nad Orlicí, proti žalované České správě sociálního zabezpečení, se sídlem Křížová 25, 225 08 Praha 5, o žalobě proti rozhodnutí žalované ze dne 9.12.2010 č.j. „X“, t a k t o : I. Žaloba proti rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení ze dne 9.12.2010 č.j. „X“ s e z a m í t á . II. Žádný z účastníků řízení n e m á právo na náhradu nákladů řízení. O d ů v o d n ě n í : Rozhodnutím ze dne 9.12.2010 č.j. „X“ žalovaná zamítla námitky žalobkyně a potvrdila rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení ze dne 6.4.2010 č.j. 455 409 138, kterým byla zamítnuta podle § 13 zákona číslo 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o důchodovém pojištění“), žádost žalobkyně o zvýšení starobního důchodu z důvodu zhodnocení doby studia ve školním roce 1961/1962 s odůvodněním, že doba studia v tomto školním roce představuje plnění povinné školní docházky. Žalobkyně se včasnou žalobou domáhala přezkoumání rozhodnutí žalované, jeho zrušení a vrácení věci žalované k dalšímu řízení. Žalobu odůvodnila následovně: Žalobkyně započala povinnou školní docházku ve školním roce 1951/1952, ze zdravotních důvodů opakovala pátou třídu, osmou třídu navštěvovala ve školním roce 1960/1961, po jejím pokračování -2- 53Ad 6/2011 ukončení neúspěšně absolvovala přijímací řízení na střední školu ekonomickou, základní škola jí následně umožnila studium v deváté třídě a tu žalobkyně dobrovolně absolvovala ve školním roce 1961/1962. Školský zákon č. 31/1953 Sb. od školního roku 1953/1954 zavedl povinnost chodit do školy 8 let. Dne 15.12.1960 nabyl účinnosti nový školský zákon č. 186/1960 Sb., který namísto dosavadní osmileté zavedl devítiletou školní docházku s tím, že tato podle § 5 odst. 2 zákona trvá od 6 do 15 let. Dle zákona č. 31/1953 Sb. ukončila žalobkyně školní docházku v roce 1959/1960. Tedy studium osmé a deváté třídy by mělo být považováno za studium po ukončení povinné školní docházky. I pokud by byla věc posuzována podle zákona č. 186/1960 Sb., bylo by nutné za studium po ukončení povinné školní docházky pokládat studium deváté třídy, neboť podle § 5 odst. 3 zákona č. 186/1960 Sb. bylo možné povolit docházku na základní devítiletou školu nejdéle do 16 let. Žalobkyně dosáhla tohoto věku dne 9.4.1961. Žalovaná tedy postupovala nesprávně, když námitky žalobkyně zamítla a studium osmé a deváté třídy hodnotila jako povinnou školní docházku. Žalovaná se k žalobě vyjádřila podáním ze dne 18.4.2011, kdy ji navrhla zamítnout jako nedůvodnou. K žalobní argumentaci se vyjádřila následovně: Z předloženého vysvědčení a údajů sdělených žalobkyní je zřejmé, že žalobkyně nastoupila do školy dne 1.9.1952, pátou třídu opakovala ve školním roce 1957/1958, osmou třídu absolvovala ve školním roce 1960/1961 a devátou třídu pak ve školním roce 1961/1962. Školský zákon č. 186/1960 Sb. zavedl devítiletou povinnou školní docházku, žalobkyně proto ukončením osmé třídy neukončila povinnou školní docházku, neboť tato byla změněna v průběhu školního roku na devítiletou. Devítileté povinné školní vzdělání žalobkyně ukončila až absolvováním deváté třídy, tedy dne 30.6.1962. Žalobkyně nastoupila do školy až v sedmi letech a jednu třídu ze zdravotních důvodů opakovala, proto ukončila povinnou školní docházku až ve svých 17 letech, po studiu trvajícím 10 let. Tuto skutečnost však žalovaná nemůže zohlednit, studium deváté třídy spadá do splnění povinné devítileté školní docházky a nejde o studium na střední škole. Žalobkyně reagovala replikou ze dne 9.6.2011, kdy zopakovala, že pokud po ukončení osmileté povinné školní docházky pokračovala ve studiu osmé a deváté třídy, nejednalo se již o povinné základní školní vzdělání. Není pravdou, že by nastoupila do školy v sedmi letech, žalobkyně započala povinnou školní docházku v šesti letech, dne 1.9.1951. O žalobě soud rozhodl při jednání dne 12.12.2011, za účasti obou řádně předvolaných účastníků řízení. Soud přitom v souladu s § 75 zákona číslo 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále je „s.ř.s.“), vycházel ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování žalované, tj. ze stavu k datu 9.12.2010, kdy bylo rozhodnutí žalované vydáno, a napadené rozhodnutí přezkoumal v mezích žalobních bodů. Dospěl přitom k následujícím skutkovým a právním závěrům. Ze správního spisu vyplynuly níže uvedené okolnosti: Podáním doručeným žalované dne 5.11.2009 žalobkyně s odkazem na připojený třídní výkaz požádala o zápočet doby od 1.9.1961 do 30.6.1962 pro účely výpočtu starobního důchodu a doplacení částek důchodu, přiznaného od 1.7.1999. Z třídního výkazu vyplývá, že byl vyhotoven Základní devítiletou školu Dukelských bojovníků Česká Třebová a že se jedná o pokračování -3- 53Ad 6/2011 třídní výkaz pro 6. až 9. ročník, třídu IX.A, školní rok 1961/1962, část týkající se osoby žalobkyně, u níž je uvedeno, že nastoupila do první třídy dne 1.9.1952, do šesté třídy dne 1.9.1958 a do deváté třídy dne 1.9.1961. Rozhodnutím ze dne 6.4.2010 č.j. „X“ žalovaná žádost žalobkyně zamítla s odůvodněním, že „podle školského zákona č. 186/1960 Sb. byla od roku 1960 zavedena 9letá povinná školní docházka. Z toho důvodu není možné započítat studium od 1.9.1961 do 30.6.1962“. Proti tomuto rozhodnutí podala žalobkyně včasné námitky, kdy argumentovala tím, že povinná školní docházka pro ni skončila ve 14 letech, tzn. v roce 1959. Její spolužáci ve 14 letech odcházeli do učebních poměrů, studovat nebo pracovat a jsou jim též počítány roky do důchodu od 14 let a ne jako žalobkyni od 17 let. Žádala o přiznání 3 let do důchodu. Napadeným rozhodnutím žalovaná námitky žalobkyně zamítla. V odůvodnění uvedla, že zákon č. 186/1960 Sb. zavedl povinnou devítiletou školní docházku, která se plně vztahovala na všechny žáky od školního roku 1961/1962, proto nelze studium deváté třídy v tomto roce považovat za studium po ukončení povinné školní docházky a hodnotit ho pro účely důchodu. Dále pak žalovaná konstatovala, že pro účely důchodového pojištění není relevantní rok narození, ale rok ukončení povinné školní docházky. U žalobkyně se jedná o školní rok 1961/1962, proto nemůže být doba po dovršení 14 let ve výši starobního důchodu zhodnocena. K návrhu žalobkyně soud provedl důkaz listinou – prohlášením Heleny Marešové, třídní učitelky žalobkyně, ze dne 2.9.2011. Z prohlášení vyplynulo, že žalobkyně jako žákyně osmé třídy Osmileté střední školy v České Třebové v roce 1960/1961 vykonala přijímací zkoušky na dvouleté Akademii v Chocni, kdy její přijetí bylo zamítnuto, a následně jí bylo umožněno rozhodnutím ředitelství nastoupit do 9. třídy předcházející školy, kterou ukončila ve svých 17 letech. Prohlášení pouze potvrdilo skutečnosti doložené správním spisem, konkrétně třídním výkazem předloženým žalobkyní spolu se žádostí o úpravu výše starobního důchodu. Tedy že žalobkyně ukončila devátou třídu základní školy ve svých 17 letech, ve školním roce 1961/1962, když ve školním roce 1960/1961 absolvovala třídu osmou. Další návrhy na dokazování strany sporu neměly. Jedinou spornou otázkou mezi žalobkyní a žalovanou bylo, zda studium osmé a deváté třídy je v případě žalobkyně plněním povinné školní docházky či studiem navazujícím na ukončenou povinnou školní docházku a tedy dobou, kterou je třeba zhodnotit pro účely výpočtu starobního důchodu, když podle § 13 odst. 1 zákona o důchodovém pojištění se za dobu pojištění považují též doby zaměstnání získané před 1. lednem 1996 podle předpisů platných před tímto dnem, a podle § 8 odst. 1 písm. f) zákona číslo 100/1988 Sb., ve znění účinném ke dni 31.12.1995, se zaměstnáním rozumí též studium po skončení povinné školní docházky. Ze správního spisu a shodných tvrzení účastníků řízení bylo zjištěno, že žalobkyně nastoupila povinnou školní docházku dne 1.9.1952, pátou třídu opakovala ze zdravotních důvodů ve školním roce 1957/1958, ve školním roce 1961/1962 pak absolvovala devátou třídu základní devítileté školy. Žalobkyně sice tvrdila, že do školy nastoupila již 1.9.1951, nicméně toto její tvrzení nekorespondovalo s jejími dalšími tvrzeními o opakování pouze pokračování -4- 53Ad 6/2011 jedné třídy (páté) a o školních letech, v nichž studovala osmou a devátou třídu základní devítileté školy. Tato tvrzení naopak svědčila o nástupu povinné školní docházky až dne 1.9.1952, což potvrdil i třídní výkaz založený ve správním spise. Ostatně při jednání dne 12.12.2011 žalobkyně proti obsahu správního spisu nic nenamítala, proti konstatování o nástupu do školy dne 1.9.1952 se neohradila. Žalobkyně nastoupila do školy za účinnosti zákona číslo 95/1948 Sb., o základní úpravě jednotného školství (školský zákon), kte