4 As 123/2014 — Nejvyšší správní soud

65 A 4/2024- 52 - text  13 65 A 4/2024 ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Ostravě – pobočka v Olomouci rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Michala Jantoše a soudkyň Mgr. Barbory Berkové a JUDr. Markéty Fialové ve věci žalobkyně: M. a., a. s., IČO X sídlem Ch. 1048/19, X L. proti žalované: Státní zemědělská a potravinářská inspekce sídlem Květná 15, 603 00 Brno o žalobě proti rozhodnutí žalované ze dne 15. 11. 2023, č. j. SZPI/BG810-31/2023 takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: I. Vymezení věci 1. Státní zemědělská a potravinářská inspekce, inspektorát v Olomouci (dále jen „správní orgán I. stupně“) uložila žalobkyni pokutu ve výši 100 000 Kč podle § 17f písm. c) zákona č. 110/1997 Sb., o potravinách a tabákových výrobcích a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů (dále jen „zákon o potravinách“). Žalobkyně byla uznána vinnou tím, že uváděla na trh potravinu mák modrý, země původu Slovensko, v celkovém množství 12,85 tun, který nevyhovoval jakostním požadavkům stanoveným v § 12 odst. 4 vyhlášky Ministerstva zemědělství č. 329/1997 Sb., kterou se provádí § 18 písm. a), d), h), i), j) a k) zákona o potravinách a tabákových výrobcích, pro škrob a výrobky ze škrobu, luštěniny a olejnatá semena, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „vyhláška č. 329/1997 Sb.“), na maximální obsah morfinových alkaloidů (limit 25 mg/kg). Provedeným laboratorním rozborem vzorku předmětné potraviny byl zjištěn obsah morfinových alkaloidů 39,3 mg/kg. Jelikož žalobkyně neprodleně nevyřadila předmětný mák z dalšího uvádění na trh, nedodržela povinnost uvedenou v § 3 odst. 1 písm. q) bod 4 zákona o potravinách a dopustila se přestupku dle § 17 odst. 1 písm. r) téhož zákona. 2. Proti rozhodnutí správního orgánu I. stupně podala žalobkyně odvolání. Rozhodnutím žalované ze dne 15. 11. 2023, č. j. SZPI/BG810-31/2023 (dále jen „napadené rozhodnutí“), bylo rozhodnutí správního orgánu I. stupně změněno v obsahu skutkové věty doplněním rozhodného období (od 21. 9. 2022 do 4. 1. 2023), odstranění specifikace celkového množství předmětného máku dle tzv. big bagů, a z hlediska uložené sankce pak byla vypuštěna věta o úhrnné pokutě. Ve zbytku bylo rozhodnutí potvrzeno a odůvodněno jako věcně správné. II. Argumentace stran Žaloba 3. Žalobkyně se domáhala zrušení jak napadeného, tak prvostupňového rozhodnutí. Předně namítala, že se vůbec nedopustila skutku, z jehož spáchání byla uznána vinnou, neboť předmětný mák nikdy neuvedla na trh jako potravinu. Z rekapitulace obsahu Protokolu o kontrole č. P001-80759/23 ze dne 4. 1. 2023 (dále jen „protokol o kontrole“) a dokladech o provedených kontrolních úkonech dovozuje, že s předmětným mákem nakládala výlučně tak, že jej dovezla, vyčistila, uskladnila a v průběhu skladování částečně odkoupila, přičemž žádný z těchto úkonů nelze bez dalšího kvalifikovat jako uvedení na trh. Vzhledem k časovému rozpětí (21. 9. 2022 až 4. 1. 2023) je dle žalobkyně evidentní, že žalovaná považuje předmětný mák za uvedený na trh už počínaje okamžikem jeho nákupu žalobkyní. Pouhým prostým nákupem určitého zboží k jeho uvedení na trh nedochází. Totéž platí i ve vztahu ke skladování předmětného máku. O uvedení zboží na trh se může jednat až tehdy, je-li skladováno za účelem jeho dalšího prodeje. Pokud tedy žalovaná vychází z předpokladu, že nákupem předmětného máku bylo bez dalšího zahájeno jeho skladování za účelem prodeje, tak se jedná o mylný předpoklad, neboť apriori nesprávně vylučuje jakýkoli jiný účel takového skladování (např. prodej konečnému spotřebiteli, průmyslové zpracování, výroba krmiv a další). 4. Žalobkyně také namítala, že další prodej jako účel skladování předmětného máku žalovaná vymezila v popisu skutku, tento závěr je však pouhým tvrzením opírající se o protokol o kontrole a jemu předcházející doklady, tedy výlučně o podklady, které si žalovaná vytvořila sama v rámci své kontrolní činnosti. Jestliže tedy inspektorka nalézacího správního orgánu činí v protokolu o kontrole závěr, že žalobkyně skladovala předmětný mák za účelem dalšího prodeje, je naprosto nezbytné, aby takový závěr měl oporu v konkrétních skutkových zjištěních, které inspektorka při kontrole učinila, popř. v důkazních prostředcích, které inspektorka při kontrole zjistila. Tyto skutečnosti zde však absentuji, a proto se jedná o domnělý závěr, který nemá důkazní hodnotu a je ze své podstaty nepřezkoumatelný. Takový domnělý závěr v žádném případě nemůže obstát jako jediný podklad svědčící o vině ze spáchání přestupku. Z žádných provedených důkazů pak nevyplývá, že by mák byl v některém okamžiku deklarován ze strany dodavatele nebo přímo ze strany žalobkyně jako mák pro použití v potravinářství v jakosti dle § 12 odst. 4 vyhlášky č. 329/1997 Sb. Lze tedy uzavřít, že v řízení bylo prokázáno pouze to, že žalobkyně předmětný mák skladovala. 5. Žalobkyně dále namítala nesprávnou právní kvalifikaci skutku. Vymezení předmětného skutku ani po úpravách provedených žalovanou nespočívá v tom, že by žalobkyně nevyřadila mák z dalšího uvádění na trh jako potraviny, nýbrž výlučně v prvotním uvedení máku na trh jeho skladováním za účelem dalšího prodeje. Toto rozlišování mezi „prvotním“ a „dalším“ uváděním na trh je nutné už jen vzhledem k nutnosti rozlišovat mezi skutkovou podstatou přestupku podle § 17 odst. 1 písm. r) zákona o potravinách, kterým je postihováno porušení povinnosti upravené v § 3 odst. 1 písm. q) bodu 4. téhož zákona, a skutkovou podstatou přestupku podle § 17 odst. 2 písm. f) zákona o potravinách, kterým je postihováno porušení povinnosti upravené v § 10 odst. 1 téhož zákona. Přestupku podle § 17 odst. 1 písm. r) by se žalobkyně mohla dopustit jen tehdy, pokud by předmětný mák nejprve uvedla na trh jako potravinu a následně jej navzdory zjištění, že neodpovídá požadavkům na jakost, nevyřadila z dalšího uvádění na trh. Správní orgány zcela mlčí ohledně toho, jak žalobkyně zareagovala na zjištění, že tento mák neodpovídá požadavkům na jakost stanoveným prováděcím právním předpisem. Nemohla tak být naplněna posledně citovaná skutková podstata přestupku. 6. Další pochybení dle žalobkyně spočívalo v tom, že nalézací správní orgán odmítl její důkazní návrhy jako nekonkrétní, čímž zatížil řízení vadou, která vedla k nesprávnému rozhodnutí ve věci. Není totiž její povinností tvrdit jinou verzi skutkového stavu, ale postačí, pokud úspěšně zpochybní pravdivost důkazních prostředků použitých proti ní. S ohledem na skutečnost, že jediným podkladem, o který správní orgány opírají svůj závěr, je protokol o kontrole, a žalobkyně v rámci svých důkazních návrhů výslovně uvedla, že je činí za účelem zpochybnění jeho obsahu, bylo povinností správních orgánů tyto protidůkazy provést. 7. Konečně žalobkyně namítala, že správní orgány nezohlednily důkaz v podobě protokolu o zkouškách ML: 113/23, číslo tisku: 71/23 vystaveného Metrologickou a zkušební laboratoří VŠCHT, který prokazoval splnění požadavků na jakost makových semen. Prvoinstanční správní orgán odmítl tento důkaz s odkazem na § 16 odst. 7 zákona o potravinách, který stanoví 30denní lhůtu pro předložení výsledku druhého odborného stanoviska. Žalobkyně namítala, že taková lhůta je v rozporu s přímo aplikovatelným nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 2017/625 ze dne 15. 3. 2017 (dále jen „nařízení č. 2017/625“), které žádné omezení pro druhé odborné stanovisko nestanoví, a proto jej nelze na vnitrostátní úrovni svévolně omezit. Dále žalobkyně argumentovala, že stanovení této prekluzivní lhůty slouží spíše k omezení práv kontrolovaných subjektů než k dosažení legitimního cíle, což je zřejmé i z toho, že samotným správním orgánům oznámení výsledků testů trvalo více než 60 dní. V důsledku toho je aplikace § 16 odst. 7 zákona o potravinách nepřípustná i z hlediska testu proporcionality. Žalobkyně rovněž namítá, že i kdyby bylo toto ustanovení aplikovatelné, správní orgány byly povinny přihlédnout k protokolu o zkouškách v části týkající se splnění požadavků Nařízení Komise (ES) č. 1881/2006 ze dne 19. 12. 2006 (dále jen „nařízení č. 1881/2006“) na jakost makových semen uváděných na trh, neboť kontrolní orgán takovou zkoušku vůbec neprovedl. Vzhledem k tomu, že žalovaná tuto svou povinnost nesplnila, zatížila řízení vadou, která vedla k nesprávnému rozhodnutí ve věci. 8. Žalobkyně následně navrhla důkaz výslechem Ing. M. H., inspektorky Státní zemědělské a potravinářské inspekce, inspektorátu v Olomouci, která sepsala Doklad o provedených kontrolních úkonech č. X ze dne 10. 11. 2022 a protokol o kontrole, za účelem zpochybnění pravdivosti obsahu těchto listin. Vyjádření žalované 9. Žalovaná navrhovala zamítnutí žaloby. Odkázala přitom na svou argumentaci v napadeném rozhodnutí, kde se s obsahově shodnými odvolacími námitkami vypořádala. Zdůraznila, že předmětný mák byl skladován za účelem prodeje, což je považováno za uvedení na trh podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 178/2002 ze dne 28. led