4 As 3/2008 — Nejvyšší správní soud

55 Ad 2/2023- 70 - text 17 55 Ad 2/2023 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Praze rozhodl samosoudcem Janem Peroutkou ve věci žalobkyně: M. P. bytem X zastoupena advokátem JUDr. Janem Holubem, LL.M. sídlem Kleinerova 1504/24, Kladno proti žalované: Česká správa sociálního zabezpečení sídlem Křížová 1292/25, Praha 5 o žalobě proti rozhodnutí žalované ze dne 11. 5. 2023, č. j. X, takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. III. Ustanovenému zástupci žalobkyně, advokátovi JUDr. Janu Holubovi, LL.M., se přiznává odměna ve výši 5 787,04 Kč, která mu bude vyplacena z účtu Krajského soudu v Praze ve lhůtě 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku. Odůvodnění: Vymezení věci 1. Rozhodnutím ze dne 20. 12. 2022, č. j. X (dále jen „prvostupňové rozhodnutí“), žalovaná zamítla žalobkyninu žádost o změnu výše invalidního důchodu. Žalobkyně žádost odůvodnila zhoršením jejího zdravotního stavu. Žalovaná nicméně rozhodla o tom, že žalobkyni nadále náleží invalidní důchod pro invaliditu prvního stupně. 2. Žalobkyně proti prvostupňovému rozhodnutí podala námitky, které žalovaná rozhodnutím ze dne 11. 5. 2023, č. j. X (dále jen „napadené rozhodnutí“), zamítla a prvostupňové rozhodnutí potvrdila (chybějící text „se potvrzuje“ byl do napadeného rozhodnutí doplněn opravným usnesením ze dne 21. 7. 2023, č. j. Opr-695 311 0384-315-MSC). 3. Žalobkyně se žalobou podle části třetí, hlavy druhé, dílu prvního zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále jen „s. ř. s.), domáhá zrušení napadeného rozhodnutí a vrácení věci žalované. Obsah žaloby, vyjádření žalované a průběh jednání soudu 4. Žalobkyně v žalobě namítala, že napadené rozhodnutí bylo vydáno na podkladě zcela formálního posudku o invaliditě ze dne 12. 4. 2023. Tento posudek byl vyhotoven, aniž by žalobkyně byla jakkoli vyšetřena. Posudkový lékař vycházel pouze z předložených lékařských zpráv, přičemž některé z nich již nebyly aktuální. Zároveň posudek nebral v úvahu veškerá žalobkynina zdravotní postižení, včetně zdravotního postižení, které bylo posudkem o invaliditě ze dne 14. 11. 2018 určeno jako rozhodující příčina dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu. Posudek nebral v úvahu ani hlavní důvod žádosti o určení vyššího stupně invalidity, tedy omezenou hybnost pravého ramenného kloubu po operaci plicní embolie. Posudek dále nebral v úvahu žalobkyninu hyperfagickou obezitu, která se z důvodu ostatních jejích zdravotních postižení postupně zhoršuje. Od roku 2018 se žalobkynino BMI zvýšilo z 32 na 40,9, tedy z obezity I. stupně na obezitu III. stupně. Posudek o invaliditě současně není v souladu s § 2 odst. 3 vyhlášky č. 359/2009 Sb., o posuzování invalidity, jelikož nebyla zohledněna závažnost ostatních zdravotních postižení na pokles žalobkyniny zdravotní schopnosti. Podle přílohy k vyhlášce o posuzování invalidity jsou pro ostatní žalobkynina zdravotní postižení stanoveny následující míry poklesu pracovní schopnosti: pro obezitu III. stupně 40 až 60 %; pro ztuhnutí nebo omezení ramenního kloubu 15 až 25 %; pro dg polytopní VAS s generalizovanou svalovou dysbalancí 30 až 40 %. Při určení míry poklesu pracovní schopnosti nebyla výše uvedená zdravotní postižení zohledněna. Míra poklesu pracovní schopnosti byla určena při samé spodní hranici nealergického astma bronchiale středně těžkého, pro které je určena míra poklesu pracovní schopnosti 20 až 40 %. Vzhledem k výše uvedeným zdravotním postižením měla být horní hranice poklesu žalobkyniny pracovní schopnosti určena minimálně v rozmezí 20 až 50 %. Žalobkyně se též domnívala, že posudek o invaliditě určil nesprávnou rozhodující příčinu jejího dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu. Tím by měla být obezita III. stupně, pro kterou je určena míra poklesu pracovní schopnosti mezi 40 až 60 %. Také by mělo být přihlédnuto k dalším žalobkyniným zdravotním postižením, tedy ztuhnutí nebo omezení pohybu v ramenním kloubu, nealergické astma bronchiale středně těžké, dg polytopní VAS s generalizovanou svalovou dysblancí a další zdravotní postižení podle lékařských zpráv. Horní hranice míry poklesu pracovní schopnosti proto měla být navýšena o 10 %. V lékařském posudku ze dne 12. 4. 2023 není nijak odůvodněn závěr, že u žalobkyně došlo ke zlepšení jejího zdravotního stavu. Posudek se ani nevypořádal se žalobkyniným tvrzením, že se její zdravotní stav naopak zhoršil. V lékařském posudku je uvedeno, že žalobkyně i nadále kouří, toto tvrzení však není ničím podloženo. Na posudky o invaliditě je podle judikatury NSS kladen požadavek úplnosti a přesvědčivosti. Posudkový lékař se ale téměř nijak nezabýval jediným zdravotním postižením, kterým bylo v námitkách odůvodňováno zhoršení žalobkynina zdravotního stavu. Z tohoto důvodu žalobkyně považuje napadené rozhodnutí za nepřezkoumatelné, jelikož bylo vydáno na základě posudku, který nemá obsahové náležitosti stanovené právními předpisy a je neúplný a nepřesvědčivý. 5. Žalovaná ve vyjádření k žalobě zrekapitulovala předchozí průběh řízení a relevantní právní úpravu. Žalobou napadené rozhodnutí bylo vydáno na základě odborného posudku ze dne 12. 4. 2023. Ten podle žalované splňuje náležitosti úplnosti, správnosti a přesvědčivosti. Důvodem invalidity nejsou žalobkyniny subjektivní úvahy a pocity nebo vlastní vyhodnocení jejího zdravotního stavu, ale jedině posudková rozvaha vycházející výhradně z objektivně zjištěného zdravotního stavu zpracovaná posudkovými lékaři se specializací na posudkové lékařství. Ti jsou ze zákona oprávněni posoudit žadatelův zdravotní stav, vyhodnotit jej podle vyhlášky o posuzování invalidity, přiřadit zjištěné zdravotní postižení jako rozhodující příčinu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu s nejvýznamnějším dopadem na pokles pracovní schopnosti pod správnou položku stanovenou vyhláškou o posuzování invalidity a určit, zda se jedná o invaliditu, invaliditu vyššího stupně či nikoli. Takto bylo při zpracování podkladového posudku postupováno. Žalovaná dodala, že přítomnost posuzované osoby není při posudkovém hodnocení nutná za situace, kdy je žadatelův zdravotní stav dostatečně zjištěn na základě odborné lékařské dokumentace, kterou mají posudkoví lékaři k dispozici. 6. Žalobkyně ve vyjádření k posudku posudkové komise Ministerstva práce a sociálních věcí (dále jen „MPSV“) v Praze nesouhlasila se závěrem posudkové komise, že omezení hybnosti pravého ramenního kloubu nenaplnilo ke dni vydání napadeného rozhodnutí kritéria dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu a že existoval předpoklad zlepšení. V době posuzování posudkovou komisí uběhlo od operace již 15 měsíců a žalobkynin nepříznivý zdravotní stav trval i nadále. Je zřejmé, že závěr o předpokládaném zlepšení nebyl správný a že se jednalo o dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav. Není ani možné souhlasit se závěrem, že recidivující otoky nebyly zjištěny z lékařských nálezů ani z vyšetření při jednání posudkové komise. Přítomnost otoků vyplývala minimálně ze dvou lékařských zpráv, které měla posudková komise k dispozici. Z jediného vyšetření posudkové komise nelze uzavřít, že se u žalobkyně tyto otoky nevyskytovaly. Žalobkyně považovala rovněž za nesprávné posouzení plicního astmatu. Pro posouzení příznakového i bezpříznakového období astmatu je nutná spirometrie. U astmatu pod kontrolou je třeba spirometrii provést nejméně dvakrát ročně, u astmatu pod částečnou kontrolou jedenkrát za tři měsíce. Vzhledem k tomu, že žalobkynino astma bylo dosud posuzováno jako astma pod částečnou kontrolou, nelze podle žalobkyně pouze na základě jediné lékařské zprávy uzavřít, že se jedná o astma pod kontrolou. Posudková komise u žalobkynina astmatu ani nijak nezohlednila noční příznaky a dopad astmatu na celkovou výkonnost a schopnost vykonávat denní aktivity. Při výskytu příznaků astmatu je žalobkyně výrazně omezena v denních aktivitách, což posudková komise nijak nezkoumala. Posudková komise rovněž nebrala v potaz zdravotní postižení s dlouhotrvajícími projevy poruchy funkce štítné žlázy i při zavedené léčbě, ačkoli toto z lékařských zpráv, které měla posudková komise k dispozici, bezesporu vyplývalo. Žalobkyně odkázala na posudek o invaliditě ze dne 18. 9. 2023, podle kterého bylo plicní astma posouzeno jako pod částečnou kontrolou s poklesem pracovní schopnosti o 20 %. Žalobkyně také namítla neodbornost posudkové komise, ve které měl být podle jejího názoru lékař z oboru endokrinologie a imunologie. Žalobkyně proto navrhla, aby soud nařídil revizní znalecký posudek. 7. Při jednání žalobkyně zopakovala, že napadené rozhodnutí vycházelo z čistě formálního posudku a nebralo v potaz veškerá žalobkynina zdravotní postižení. Posudek posudkového lékaře nenaplnil kritéria úplnosti a přesvědčivosti. Žalovaná odkázala na své písemné podání. 8. Soud při jednání provedl důkaz posudkem posudkové komise v Praze ze dne 21. 11. 2023 a srovnávacím posudkem posudkové komise v Hradci Králové ze dne 22. 2. 2024. Lékařské zprávy přiložené k žalobě (ambulantní lékařská zpráva z interní