Krajský soud v Praze 55 Ad 2/2023 – Posudkové komise ministerstva

Rozhodnutím ze dne 20. 12. 2022, č. j. X (dále jen „prvostupňové rozhodnutí“), žalovaná zamítla žalobkyninu žádost o změnu výše invalidního důchodu. Žalobkyně žádost odůvodnila zhoršením jejího zdravotního stavu. Žalovaná nicméně rozhodla o tom, že žalobkyni nadále náleží invalidní důchod pro invaliditu prvního stupně.

Žalobkyně proti prvostupňovému rozhodnutí podala námitky, které žalovaná rozhodnutím ze dne 11. 5. 2023, č. j. X (dále jen „napadené rozhodnutí“), zamítla a prvostupňové rozhodnutí potvrdila (chybějící text „se potvrzuje“ byl do napadeného rozhodnutí doplněn opravným usnesením ze dne 21. 7. 2023, č. j. Opr-695 311 0384-315-MSC).

Žalobkyně se žalobou podle části třetí, hlavy druhé, dílu prvního zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále jen „s. ř. s.), domáhá zrušení napadeného rozhodnutí a vrácení věci žalované.

Žalobkyně v žalobě namítala, že napadené rozhodnutí bylo vydáno na podkladě zcela formálního posudku o invaliditě ze dne 12. 4. 2023. Tento posudek byl vyhotoven, aniž by žalobkyně byla jakkoli vyšetřena. Posudkový lékař vycházel pouze z předložených lékařských zpráv, přičemž některé z nich již nebyly aktuální. Zároveň posudek nebral v úvahu veškerá žalobkynina zdravotní postižení, včetně zdravotního postižení, které bylo posudkem o invaliditě ze dne 14. 11. 2018 určeno jako rozhodující příčina dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu. Posudek nebral v úvahu ani hlavní důvod žádosti o určení vyššího stupně invalidity, tedy omezenou hybnost pravého ramenného kloubu po operaci plicní embolie. Posudek dále nebral v úvahu žalobkyninu hyperfagickou obezitu, která se z důvodu ostatních jejích zdravotních postižení postupně zhoršuje. Od roku 2018 se žalobkynino BMI zvýšilo z 32 na 40,9, tedy z obezity I. stupně na obezitu III. stupně. Posudek o invaliditě současně není v souladu s § 2 odst. 3 vyhlášky č. 359/2009 Sb., o posuzování invalidity, jelikož nebyla zohledněna závažnost ostatních zdravotních postižení na pokles žalobkyniny zdravotní schopnosti. Podle přílohy k vyhlášce o posuzování invalidity jsou pro ostatní žalobkynina zdravotní postižení stanoveny následující míry poklesu pracovní schopnosti: pro obezitu III. stupně 40 až 60 %; pro ztuhnutí nebo omezení ramenního kloubu 15 až 25 %; pro dg polytopní VAS s generalizovanou svalovou dysbalancí 30 až 40 %. Při určení míry poklesu pracovní schopnosti nebyla výše uvedená zdravotní postižení zohledněna. Míra poklesu pracovní schopnosti byla určena při samé spodní hranici nealergického astma bronchiale středně těžkého, pro které je určena míra poklesu pracovní schopnosti 20 až 40 %. Vzhledem k výše uvedeným zdravotním postižením měla být horní hranice poklesu žalobkyniny pracovní schopnosti určena minimálně v rozmezí 20 až 50 %. Žalobkyně se též domnívala, že posudek o invaliditě určil nesprávnou rozhodující příčinu jejího dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu. Tím by měla být obezita III. stupně, pro kterou je určena míra poklesu pracovní schopnosti mezi 40 až 60 %. Také by mělo být přihlédnuto k dalším žalobkyniným zdravotním postižením, tedy ztuhnutí nebo omezení pohybu v ramenním kloubu, nealergické astma bronchiale středně těžké, dg polytopní VAS s generalizovanou svalovou dysblancí a další zdravotní postižení podle lékařských zpráv. Horní hranice míry poklesu pracovní schopnosti proto měla být navýšena o 10 %. V lékařském posudku ze dne 12. 4. 2023 není nijak odůvodněn závěr, že u žalobkyně došlo ke zlepšení jejího zdravotního stavu. Posudek se ani nevypořádal se žalobkyniným tvrzením, že se její zdravotní stav naopak zhoršil. V lékařském posudku je uvedeno, že žalobkyně i nadále kouří, toto tvrzení však není ničím podloženo. Na posudky o invaliditě je podle judikatury NSS kladen požadavek úplnosti a přesvědčivosti. Posudkový lékař se ale téměř nijak nezabýval jediným zdravotním postižením, kterým bylo v námitkách odůvodňováno zhoršení žalobkynina zdravotního stavu. Z tohoto důvodu žalobkyně považuje napadené rozhodnutí za nepřezkoumatelné, jelikož bylo vydáno na základě posudku, který nemá obsahové náležitosti stanovené právními předpisy a je neúplný a nepřesvědčivý.

Žalovaná ve vyjádření k žalobě zrekapitulovala předchozí průběh řízení a relevantní právní úpravu. Žalobou napadené rozhodnutí bylo vydáno na základě odborného posudku ze dne 12. 4. 2023. Ten podle žalované splňuje náležitosti úplnosti, správnosti a přesvědčivosti. Důvodem invalidity nejsou žalobkyniny subjektivní úvahy a pocity nebo vlastní vyhodnocení jejího zdravotního stavu, ale jedině posudková rozvaha vycházející výhradně z objektivně zjištěného zdravotního stavu zpracovaná posudkovými lékaři se specializací na posudkové lékařství. Ti jsou ze zákona oprávněni posoudit žadatelův zdravotní stav, vyhodnotit jej podle vyhlášky o posuzování invalidity, přiřadit zjištěné zdravotní postižení jako rozhodující příčinu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu s nejvýznamnějším dopadem na pokles pracovní schopnosti pod správnou položku stanovenou vyhláškou o posuzování invalidity a určit, zda se jedná o invaliditu, invaliditu vyššího stupně či nikoli. Takto bylo při zpracování podkladového posudku postupováno. Žalovaná dodala, že přítomnost posuzované osoby není při posudkovém hodnocení nutná za situace, kdy je žadatelův zdravotní stav dostatečně zjištěn na základě odborné lékařské dokumentace, kterou mají posudkoví lékaři k dispozici.

Žalobkyně ve vyjádření k posudku posudkové komise Ministerstva práce a sociálních věcí (dále jen „MPSV“) v Praze nesouhlasila se závěrem posudkové komise, že omezení hybnosti pravého ramenního kloubu nenaplnilo ke dni vydání napadeného rozhodnutí kritéria dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu a že existoval předpoklad zlepšení. V době posuzování posudkovou komisí uběhlo od operace již 15 měsíců a žalobkynin nepříznivý zdravotní stav trval i nadále. Je zřejmé, že závěr o předpokládaném zlepšení nebyl správný a že se jednalo o dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav. Není ani možné souhlasit se závěrem, že recidivující otoky nebyly zjištěny z lékařských nálezů ani z vyšetření při jednání posudkové komise. Přítomnost otoků vyplývala minimálně ze dvou lékařských zpráv, které měla posudková komise k dispozici. Z jediného vyšetření posudkové komise nelze uzavřít, že se u žalobkyně tyto otoky nevyskytovaly. Žalobkyně považovala rovněž za nesprávné posouzení plicního astmatu. Pro posouzení příznakového i bezpříznakového období astmatu je nutná spirometrie. U astmatu pod kontrolou je třeba spirometrii provést nejméně dvakrát ročně, u astmatu pod částečnou kontrolou jedenkrát za tři měsíce. Vzhledem k tomu, že žalobkynino astma bylo dosud posuzováno jako astma pod částečnou kontrolou, nelze podle žalobkyně pouze na základě jediné lékařské zprávy uzavřít, že se jedná o astma pod kontrolou. Posudková komise u žalobkynina astmatu ani nijak nezohlednila noční příznaky a dopad astmatu na celkovou výkonnost a schopnost vykonávat denní aktivity. Při výskytu příznaků astmatu je žalobkyně výrazně omezena v denních aktivitách, což posudková komise nijak nezkoumala. Posudková komise rovněž nebrala v potaz zdravotní postižení s dlouhotrvajícími projevy poruchy funkce štítné žlázy i při zavedené léčbě, ačkoli toto z lékařských zpráv, které měla posudková komise k dispozici, bezesporu vyplývalo. Žalobkyně odkázala na posudek o invaliditě ze dne 18. 9. 2023, podle kterého bylo plicní astma posouzeno jako pod částečnou kontrolou s poklesem pracovní schopnosti o 20 %. Žalobkyně také namítla neodbornost posudkové komise, ve které měl být podle jejího názoru lékař z oboru endokrinologie a imunologie. Žalobkyně proto navrhla, aby soud nařídil revizní znalecký posudek.

Při jednání žalobkyně zopakovala, že napadené rozhodnutí vycházelo z čistě formálního posudku a nebralo v potaz veškerá žalobkynina zdravotní postižení. Posudek posudkového lékaře nenaplnil kritéria úplnosti a přesvědčivosti. Žalovaná odkázala na své písemné podání.

Soud při jednání provedl důkaz posudkem posudkové komise v Praze ze dne 21. 11. 2023 a srovnávacím posudkem posudkové komise v Hradci Králové ze dne 22. 2. 2024. Lékařské zprávy přiložené k žalobě (ambulantní lékařská zpráva z interního oddělení ze dne 4. 7. 2023 a lékařská zpráva od praktické lékařky ze dne 4. 7. 2023) soud předal spolu se soudním spisem posudkové komisi v Praze a následně posudkové komisi v Hradci Králové k využití při zpracování posudku a srovnávacího posudku, neboť sám není nadán příslušnou odborností k tomu, aby z předložených lékařských zpráv stran zjišťování skutkového stavu cokoli dovozoval. Z obsahu obou posudků je zřejmé, že posudkové komise lékařské zprávy zohlednily jako jeden z podkladů. Z uvedeného důvodu by tedy jejich provedení k důkazu při jednání bylo nadbytečné. Soud neprováděl ani důkaz posudky o invaliditě ze dne 14. 11. 2018, ze dne 18. 9. 2023 a ze dne 12. 4. 2023 nebo rozhodnutí žalované. Jednalo se totiž o listiny obsažené ve správním spise a správním spisem se dokazování neprovádí (srov. rozsudek NSS ze dne 29. 1. 2009, č. j. 9 Afs 8/2008-117, č. 2383/2011 Sb. NSS). Soud nezadal vypracování revizního znaleckého posudku, jak žalobkyně navrhovala ve svém vyjádření k posudku posudkové komise v Praze (avšak při jednání uvedla, že na jeho provedení již netrvá), protože si vyžádal srovnávací posudek od posudkové komise v Hradci Králové (viz rozsudek NSS ze dne 10. 5. 2013, č. j. 6 Ads 12/2013-22, či rozsudek NSS ze dne 31. 1. 2008, č. j. 4 Ads 6/2006-243). Ten určil stejnou rozhodující příčinu žalobkynina dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu jako posudek posudkové komise v Praze. Mimo přihlédnutí k ostatním žalobkyniným komorbiditám (toto zohlednění však nemělo na závěr o žalobkyně případném nároku na vyšší invalidní důchod vliv) bylo jeho posudkové hodnocení totožné jako posudkové hodnocení posudkové komise v Praze. Soud má proto za to, že srovnávacím posudkem posudkové komise v Hradci Králové byly rozpory v žalobkynině „posudkové historii“ odstraněny. Vypracování revizního znaleckého posudku jako dalšího srovnávacího nástroje by bylo v nyní projednávané věci již nadbytečné.

Ze správního spisu soud zjistil, že žalobkyně dne 21. 9. 2022 požádala o změnu výše invalidního důchodu poskytovaného pro invaliditu prvního stupně z důvodu zhoršení zdravotního stavu. Posudkový lékař Okresní správy sociálního zabezpečení Kladno (dále jen „OSSZ“) v posudku ze dne 2. 12. 2022 na základě zdravotnické dokumentace ošetřujícího lékaře, lékařské zprávy z Fakultní Thomayerovy nemocnice ze dne 14. 9. 2022, lékařské zprávy z Oblastní nemocnice Kladno (kde byla žalobkyně od 20. 7. 2022 do 9. 8. 2022 hospitalizována) ze dne 9. 8. 2022 a profesního dotazníku ze dne 22. 9. 2022 dospěl k závěru, že u žalobkyně jde o dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav, jehož rozhodující příčinou s nejvýznamnějším dopadem na pokles pracovní schopnosti je zdravotní postižení v kapitole X, oddílu B, položce 3b přílohy vyhlášky o posuzování invalidity (astma pod částečnou kontrolou), pro které stanovil míru poklesu pracovní schopnosti 35 %. Ani s ohledem na ostatní žalobkynina zdravotní postižení a profesi posudkový lékař OSSZ procentní míru poklesu pracovní schopnosti nijak neměnil. Prvostupňovým rozhodnutím proto žalovaná žalobkyninu žádost o zvýšení invalidního důchodu zamítla.

Proti prvostupňovému rozhodnutí žalobkyně podala námitky. V nich uvedla, že se její zdravotní stav zhoršil, po operaci klíční kosti a žeber nemůže zvednout pravou ruku. V tomto stavu není schopna pracovního zařazení a domnívá se, že její zdravotní stav odpovídá vyššímu stupni zařazení.

Lékař žalované v posudku ze dne 12. 4. 2023 vypracovaného pro účely námitkového řízení konstatoval, že u žalobkyně se jedná o dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav, jehož rozhodující příčinou s nejvýznamnějším dopadem na pokles pracovní schopnosti je zdravotní postižení v kapitole X, oddílu B, položce 3b přílohy vyhlášky o posuzování invalidity (astma pod částečnou kontrolou), pro které stanovil míru poklesu pracovní schopnosti 20 %. Ani s ohledem na ostatní žalobkynina zdravotní postižení a profesi posudkový lékař žalované míru poklesu pracovní schopnosti nijak neměnil. Lékař žalované uzavřel, že lékař OSSZ nezhodnotil žalobkynin zdravotní stav řádně. Žalobkyně nebyla invalidní ani v prvním stupni. Lékař žalované určil jako den zániku invalidity 2. 12. 2022.

Na základě tohoto posudku žalovaná napadeným rozhodnutím žalobkyniny námitky zamítla a prvostupňové rozhodnutí potvrdila. V odůvodnění žalovaná odcitovala podkladový lékařský posudek (zrekapitulovala doloženou zdravotnickou dokumentaci, zjištění z doložené zdravotnické dokumentace a posudkový závěr). Žalobkyně požádala o zvýšení stupně invalidity, jelikož se její zdravotní stav zhoršil. Správní řízení je proto svou povahou řízením zahájeným na žádost a předmětem řízení je otázka, zda žalobkyni vznikl nárok na zvýšení stupně invalidního důchodu z důvodu zhoršení zdravotního stavu. Výhradně tato otázka musela být v řízení o námitkách řešena. Pokud tedy lékař žalované dospěl k závěru, že u žalobkyně došlo dne 2. 12. 2022 k zániku invalidity, žalovaná nemohla ve stávajícím řízení rozhodnout o odnětí invalidního důchodu. Žalovaná proto uzavřela, že v řízení o námitkách nebyly shledány skutečnosti odůvodňující zvýšení invalidního důchodu tak, jak se žalobkyně domáhala.

Soud ověřil, že žaloba byla podána osobou k tomu oprávněnou a splňuje všechny formální náležitosti na ni kladené. Žaloba je tedy věcně projednatelná.

Při přezkumu napadeného rozhodnutí vycházel soud ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování žalované (§ 75 odst. 1 s. ř. s.), přičemž napadené rozhodnutí přezkoumal v mezích uplatněných žalobních bodů, jimiž je vázán (§ 75 odst. 2 věta první s. ř. s.).

Soud dospěl k závěru, že žaloba není důvodná.

Soud provedl důkaz posudkem posudkové komise v Praze ze dne 21. 11. 2023, který si za účelem posouzení žaloby vyžádal. Členem posudkové komise byla i lékařka z oboru interní lékařství, která žalobkyni při jednání posudkové komise vyšetřila. Žalobkyně při jednání posudkové komise uvedla, že nemůže zvednout pravou horní končetinu, nadále chodí na rehabilitace a zatím došlo k mírnému zlepšení. Nepravidelně se objevují otoky krku (někdy dvakrát týdně, někdy až po měsíci). Zároveň jí otékají i dolní končetiny, občas i břicho. Otoky ji bolí, pro otok na krku se jí hůře dýchá a špatně mluví. Při zátěži se jí hůře dýchá. Na otázku ohledně kouření žalobkyně při jednání posudkové komise sdělila, že nekouří od ledna 2021.

Posudková komise v Praze shrnula, že je žalobkyně vyučena jako chovatelka hospodářských zvířat. Pracovala ve svém oboru, poté jako uklízečka, obsluha čerpací stanice a prodavačka v tabáku. Od června 2021 do března 2022 byla vedena na úřadu práce. V současnosti nepracuje.

Dále posudková komise v Praze zrekapitulovala, že v roce 2016 žalobkyně nebyla posouzena invalidní pro bolestivý syndrom krční a bederní páteře na podkladě spondylózy a osteochondrózy. V řízení o námitkách v témže roce byla posouzena invalidní pro onemocnění štítné žlázy, s projevy únavy, pooperačními angioedémy a s dosud nedostatečně titrovanou substitucí. V březnu 2022 byla posouzena invalidní v prvním stupni pro nealergenní středně těžké plicní astma. V prosinci 2022 byla posouzena invalidní v prvním stupni pro stejnou diagnózu. V řízení o námitkách v dubnu 2023 nebyla invalidita prvního stupně potvrzena s datem zániku invalidity ke dni 2. 12. 2022. Pro úplnost posudková komise v Praze uvedla, že žalobkyně byla dne 18. 9. 2023 v námitkovém řízení znovu posouzena. Přitom byla shledána invalidní v prvním stupni pro onemocnění štítné žlázy. Nové posouzení se ale netýkalo období, které bylo předmětem posouzení v právě projednávané věci (tj. posouzení zdravotního stavu ke dni 11. 5. 2023).

Podle posudkové komise v Praze se jedná o dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav, jehož rozhodující příčinou bylo astma plicní bez porušených ventilačních funkcí podle spirometrického vyšetření. Procentní míra poklesu pracovní schopnosti byla hodnocena podle kapitoly X, oddílu B, položky 3a přílohy vyhlášky o posuzování invalidity a činila 10 %. Žalobkyně tudíž nebyla invalidní.

Posudková komise v Praze uvedla, že žalobkyně prodělala v srpnu 2022 plicní embolizaci, která byla komplikovaná plicním abscesem a také následným zánětem v oblasti pravého ramenního kloubu. Pro zánět byla v srpnu 2022 provedena resekce sternokostálního skloubení. Od operačního zákroku k datu vydání napadeného rozhodnutí uplynulo pouze 9 měsíců, rehabilitace nebyla dokončena. Onemocnění ramenního kloubu nenaplňovalo k datu vydání napadeného rozhodnutí kritéria dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu. Etiologie recidivujících otoků zevní části krku i jiných částí těla nebyla prokázána a objektivizována. Nebyl prokázán hereditární angioedém ani vazba na alergeny. Páteřní obtíže nebyly při nezjištěném těžkém funkčním omezení a neurologickém deficitu důvodem pro invaliditu jakéhokoli stupně. Obezitu III. stupně ani recidivující otoky neměla posudková komise v Praze za posudkově významné.

S ohledem na žalobkyniny námitky k posudku posudkové komise v Praze si soud k odstranění pochybností vyžádal srovnávací posudek posudkové komise v Hradci Králové. Členem posudkové komise byl i lékař z oboru interní lékařství, který žalobkyni při jednání osobně vyšetřil. Při jednání posudkové komise v Hradci Králové žalobkyně uvedla, že u ní přetrvávají bolesti pravého ramene, nemůže zvednout pravou horní končetinu a nedá ji dozadu. Dochází na rehabilitace, nepatrně se to zlepšilo, ale jde to hrozně pomalu. Sílu v ruce má, ale některé předměty jí z ruky vypadnou. Žalobkyně je hrozně unavená, během dne pociťuje výkyvy energie, dopoledne je to dobré, ale postupně z ní energie odchází, takže musí odpočívat a je spavá. Bere lék na štítnou žlázu, ve vyšších dávkách ho však nesnášela, motala se jí hlava a měla horkost. Od ledna 2022 nekouří.

Podle posudkové komise v Hradci Králové se v žalobkynině případě jedná o dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav, přičemž rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu je nealergické plicní astma středně těžké s normálními ventilačními funkcemi (stabilizované). Procentní míra poklesu pracovní schopnosti byla hodnocena podle kapitoly X, oddílu B, položky 3a přílohy vyhlášky o posuzování invalidity a činila 10 %. Další zdravotní postižení nezpůsobovala samostatně větší pokles pracovní schopnosti než rozhodující příčina dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu. S ohledem na další zdravotní postižení a profesní anamnézu však posudková komise v Hradci Králové zvýšila procentní hodnotu poklesu míry pracovní schopnosti o 10 %. Celkově tak žalobkynina pracovní schopnost poklesla o 20 %.

Posudková komise v Hradci Králové uvedla, že bolesti jako průvodní jev somatického nebo duševního onemocnění nejsou samostatným posudkovým kritériem, protože intenzita jejich vnímání je zcela dána individuálním prahem bolesti a duševním stavem posuzovaného. Proto musí posudková komise vycházet z klinických odborných nálezů, které objektivizují funkční potíže.

Shodně jako posudková komise v Praze, neměla ani posudková komise v Hradci Králové potíže s ramenním kloubem, obezitu III. stupně a recidivující otoky za posudkově významné. Stejně tak stav po operaci štítné žlázy. Přesněji řečeno, posudková komise v Hradci Králové neměla právě uvedená zdravotní postižení za rozhodující příčinu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu, ale k těmto potížím přihlédla při vyhodnocení celkové míry poklesu žalobkyniny pracovní schopnosti.

Relevantní právní úpravu posuzování invalidity a podmínek nároku na invalidní důchod obsahuje § 39 zákona o důchodovém pojištění. Upravuje tři stupně invalidity. Jestliže pracovní schopnost pojištěnce poklesla nejméně o 35 %, avšak nejvíce o 49 %, jedná se o invaliditu prvního stupně. Pokud se jedná o pokles pracovní schopnosti nejméně o 50 %, avšak nejvíce o 69 %, jedná se o invaliditu druhého stupně. A konečně v případě poklesu nejméně o 70 % se jedná o invaliditu třetího stupně.

Rozhodnutí o nároku na invalidní důchod závisí především na odborném lékařském posouzení. Zdravotní stav a pracovní schopnost občanů pro účely přezkumného řízení soudního ve věcech důchodového pojištění posuzuje MPSV, pokud se napadené rozhodnutí zakládá na posudku žalované; za tím účelem zřizuje jako své orgány posudkové komise. Při přezkumu takového rozhodnutí neposuzuje soud věcnou správnost posudku, neboť k tomu nemá potřebné odborné znalosti. S ohledem na jeho mimořádný význam bývá tento posudek rozhodujícím důkazem, pokud z hlediska své úplnosti a přesvědčivosti nevzbuzuje žádných pochyb, a nejsou-li tu ani žádné jiné skutečnosti nebo důkazy, které by správnost posudku mohly zpochybňovat (srov. např. rozsudky NSS ze dne 25. 9. 2003, č. j. 4 Ads 13/2003-54, č. 511/2005 Sb. NSS, či ze dne 15. 5. 2013, č. j. 6 Ads 11/2013-20).

Požadavek (test) úplnosti a přesvědčivosti posudku spočívá v tom, že se posudková komise musí vypořádat se všemi rozhodujícími skutečnostmi, především s těmi, které posuzovaný namítal, a musí posudkové závěry náležitě odůvodnit (srov. rozsudek NSS ze dne 2. 4. 2015, č. j. 9 Ads 253/2014-52). V posudku musí být uvedeno, zda zjištěný zdravotní stav zakládá dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav a pokud ano, které zdravotní postižení bylo vzato za jeho rozhodující příčinu v případě, že příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu je více zdravotních potíží (§ 2 odst. 3 vyhlášky o posuzování invalidity), přičemž jednotlivé hodnoty procentní míry poklesu pracovní schopnosti stanovené pro jednotlivá zdravotní postižení se tu nesčítají, ale procentní míra poklesu pracovní schopnosti se stanoví podle tohoto zdravotního postižení se zřetelem k závažnosti vlivu ostatních zdravotních postižení na pokles pracovní schopnosti pojištěnce. Za rozhodující příčinu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu se považuje takové zdravotní postižení, které má nejvýznamnější dopad na pokles pracovní schopnosti pojištěnce. Procentní míru poklesu pracovní schopnosti tedy posudková komise hodnotí podle charakteru zdravotního postižení na základě vyhlášky o posuzování invalidity, přičemž zdravotní postižení se podřadí podle jeho druhu a intenzity pod příslušnou kapitolu, oddíl a položku přílohy vyhlášky o posuzování invalidity, a současně odůvodní stanovenou míru poklesu pracovní schopnosti v rámci zde stanoveného rozpětí včetně případného navýšení podle § 3 vyhlášky o posuzování invalidity.

Po zvážení všech posudků zpracovaných ve věci posouzení pracovního potenciálu žalobkyně soud dospěl k závěru, že to jsou právě posudky posudkových komisí a Praze a v Hradci Králové, které poskytují (z posudků, které byly v projednávané věci doposud vypracovány) nejspolehlivější podklad pro rozhodnutí soudu.

Soud nepřehlédl, že žalobkyně ve vyjádření k posudku posudkové komise v Praze namítala neodbornost posudkové komise a měla za to, že jejím členem měl být lékař z oboru endokrinologie a imunologie. Ani při jednání posudkové komise v Hradci Králové však lékaři se zmíněnou odborností jejími členy nebyli – shodně jako při jednání posudkové komise v Praze byl přítomen lékař s odborností vnitřní lékařství.

Pokud jde o složení posudkové komise, podle § 16b odst. 1 zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení jsou posudkové komise ministerstva nejméně tříčlenné. Předsedou posudkové komise může být jen lékař. Předseda posudkové komise a tajemník posudkové komise jsou vždy zaměstnanci zařazení k výkonu práce v ministerstvu; tajemník je členem posudkové komise. Dalšími členy posudkové komise jsou odborní lékaři jednotlivých klinických oborů.

Obsazení posudkové komise lékařem určité odbornosti nepředepisuje žádný právní předpis. Komise však musí být schopna splnit účel svého zřízení, vyplývající § 4 odst. 2 zákona o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, tedy posoudit zdravotní stav a pracovní schopnost občanů pro účely přezkumného řízení soudního ve věcech důchodového pojištění a pro účely odvolacího řízení správního, pokud napadené rozhodnutí bylo vydáno na základě posudku okresní správy sociálního zabezpečení (resp. s účinností od 1. 1. 2024 na základě posudku Institutu posuzování zdravotního stavu).

Námitka nesprávného odborného složení posudkové komise tak může být důvodná pouze z pohledu splnění účelu komise. To znamená, zda je posudek vypracovaný komisí v tomto složení úplný, přesvědčivý a správný (srov. rozsudek NSS ze dne 15. 4. 2015, č. j. 6 Ads 166/2014-30). Složení posudkové komise co do odbornosti obsazených lékařů úzce souvisí s medicínskými závěry o druhu a závažnosti onemocnění posuzovaného a v tomto směru nemá soud potřebné odborné znalosti. Nesprávné odborné složení posudkové komise se projeví v přesvědčivosti a úplnosti posudku a v tomto směru podléhá hodnocení soudem (srov. test úplnosti, přesvědčivosti a správnosti posudku vymezený v bodě 27 tohoto rozsudku).

V posudku posudkové komise v Praze je uvedeno, že žalobkyně byla při jednání vyšetřena „odbornou internistkou“. Podle posudku posudkové komise v Hradci Králové byla žalobkyně „vyšetřena odborným lékařem oboru vnitřní lékařství“.

Podle § 5a zákona č. 95/2004 Sb., o podmínkách získávání a uznávání odborné způsobilosti a specializované způsobilosti k výkonu zdravotnického povolání lékaře, zubního lékaře a farmaceuta se specializační vzdělávání lékařů dělí na základní kmeny. Každý specializační obor je poté podle přílohy č. 1 k zákonu č. 95/2004 Sb., přiřazen některému základnímu kmeni (resp. základním kmenům v alternativách). Klinická imunologie je podle bodu 1 přílohy č. 1 k zákonu č. 95/2004 Sb. (dále jen „příloha“) přiřazena k základnímu kmeni interní nebo pediatrický. Endokrinologie je podle bodu 8 přílohy také přiřazena k základnímu kmeni interní nebo pediatrický. Vnitřní lékařství spadá podle bodu 42 přílohy pod základní kmen interní a odborník se označuje jako internista. Vzhledem k žalobkyniným zdravotním potížím (astma, problémy se štítnou žlázou, obezita) soud považuje za logické, že byli přítomni lékaři s odborností vnitřní lékařství, které je součástí stejného základního kmene jako imunologie a endokrinologie. Současně se proto soud nedomnívá, že by lékaři se specializací na obor vnitřní lékařství nebyli schopni adekvátně zhodnotit také žalobkyniny imunologické a endokrinologické potíže (jelikož se jedná o jisté „sub-specializace“ stejného základního kmene interní lékařství).

Pokud jde o samotný „test“ úplnosti, přesvědčivosti a správnosti, obě posudkové komise vyšly jak z lékařských zpráv přiložených k žalobě, tak z lékařských zpráv nacházejících se ve spise OSSZ. Měly též k dispozici žalobkyninu zdravotní dokumentaci od ošetřující praktické lékařky (MUDr. T.) a posudkový závěr lékaře žalované ze dne 12. 4. 2023. Posudkové komise (při sumarizaci obou posudkových závěrů) zohlednily veškerá zjištěná a namítaná zdravotní postižení – nealergické astma bronchiale středně těžké, omezenou hybnost pravého ramenního kloubu po operaci plicní embolizace, postižení páteře, obezitu III. stupně, problémy se štítnou žlázou a recidivující otoky. Při jednáních obou komisí také byla žalobkyně vyšetřena. Oba posudky dospěly při určení rozhodující příčiny dlouhodobě nepříznivého žalobkynina zdravotního stavu ke stejnému závěru, tedy, že touto rozhodující příčinou je zdravotní postižení podle kapitoly X., oddílu B, položky 3a přílohy vyhlášky o posuzování invalidity (astma pod kontrolou). Určily též shodnou míru poklesu pracovní schopnosti způsobené tímto zdravotním postižením. Pokud tak jde o shrnutí a vyhodnocení žalobkyniných zdravotních potíží, nejsou posudky posudkové komise v Praze a v Hradci Králové spolu v rozporu. Jediný nesoulad lze spatřovat v tom směru, že posudková komise v Praze neměla ostatní komorbidity (zdravotní potíže mimo primární zdravotní postižení – astma) za posudkově významné a neshledala důvod k navýšení míry poklesu pracovní schopnosti. Soud proto na posudky nenahlížel jako na vzájemně se vylučující, ale jako na komplementární. Posudek posudkové komise v Hradci Králové spíše rozšířil posudek posudkové komise v Praze, ale – mimo posudkovou významnost ostatních komorbidit – jeho závěry nezpochybnil. Při souhrnném zhodnocení obou posudků tak lze zjistit, jak posudkové komise hodnotily žalobkynin zdravotní stav, proč zvolily jeho podřazení pod konkrétní zdravotní postižení podle přílohy vyhlášky o posuzování invalidity a jak hodnotily stěžejní žalobní námitky. Z tohoto pohledu (účelu posudkových komisí – srov. bod 32 tohoto rozsudku) rozhodovaly posudkové komise ve správném složení.

Posudkové komise v Praze i v Hradci Králové shodně určily, že rozhodující příčinou žalobkynina nepříznivého zdravotního stavu je astma bronchiale. Jednalo se o nealergické plicní astma pod kontrolou, v jehož důsledku poklesla žalobkynina pracovní schopnost o 10 %. Ve vyjádření k posudku posudkové komise v Praze však žalobkyně namítla, že doposud bylo její astma hodnoceno jako astma pod částečnou kontrolou. Měla za to, že posudková komise v Praze učinila svůj závěr o kontrolovatelnosti astmatu pouze na základě jediné lékařské zprávy. K tomu žalobkyně poukázala na posudkové hledisko v kapitole X, oddílu B, položky 3 přílohy k vyhlášce o posuzování invalidity pro astma. Podle něj je při stanovení míry poklesu pracovní schopnosti třeba zhodnotit úroveň kontroly nad astmatem (zvládání), přičemž se kontrola týká denních příznaků, omezení denních aktivit, nočních příznaků, plicních funkcí (PEF, FEV1), exacerbací, event. hospitalizací. Přitom je třeba přihlédnout i ke komplikujícím faktorům, vedlejším účinkům léčby, syndromu spánkové apnoe, respiračním infekcím, depresím. Spirometrie je nutná pro posouzení příznakového i bezpříznakového období astmatu; přitom se bere v úvahu i současná léčba. Spirometrii je třeba provést v průběhu jednoho roku nejméně 2x u astmatu pod kontrolou; v případě částečné nebo nedostatečné kontroly 1x za tři měsíce. Pro stanovení míry poklesu pracovní schopnosti je rozhodující dopad stavu na celkovou výkonnost a schopnost vykonávat denní aktivity.

Současně podle kapitoly X, oddílu B, položky 3a přílohy vyhlášky o posuzování invalidity jsou pro astma pod kontrolou stanovena následující posudková hlediska: nezpůsobuje žádné omezení denních aktivit, funkce PEF, FEV1 normální, denní příznaky nejvýše 2x týdně, zpravidla žádné noční příznaky, potřeba úlevových léků nejvýše 2x týdně, zpravidla žádné exacerbace, příp. jedna až dvě za rok.

Kapitola X, oddíl B, položka 3b přílohy vyhlášky o posuzování invalidity poté stanovuje pro astma pod částečnou kontrolou tato posudková hlediska: způsobuje omezení denních aktivit jen při výskytu příznaků a exacerbaci, PEF, FEV1