17 A 41/2025 – Krajský soud v Plzni

17 A 41/2025- 65 - text  10 17 A 41/2025 [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Plzni rozhodl samosoudkyní Mgr. Janou Komínkovou ve věci žalobce: J. M. zastoupen Mgr. Petrem Václavkem, advokátem se sídlem Opletalova 25, 110 00 Praha 1 proti žalovanému: Krajský úřad Karlovarského kraje, IČ 70891168, se sídlem Závodní 353/88, 360 06 Karlovy Vary, v řízení o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 1. 8. 2025, č. j. KK/1813/DS/25-3, takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: I. Napadené rozhodnutí 1. Žalobce se žalobou domáhal zrušení shora označeného rozhodnutí žalovaného, kterým bylo zamítnuto odvolání žalobce a potvrzeno rozhodnutí Magistrátu města Karlovy Vary, odboru dopravy, ze dne 13. května 2025, č.j. 15444/OD-P/25, jímž byl žalobce uznán vinným ze spáchání přestupku dle ustanovení § 125c odst. 1 písm. c) zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o silničním provozu“), kterého se z nedbalosti dopustil tím, že dne 27. října 2024, v době od 0944 hod. do 09:45 hod., v obci Karlovy Vary, na ul. Dolní Kamenná, ve směru jízdy k OD BauMax, řídil osobní vozidlo zn. BMW 325i, spz X., v takové době po požití jiné návykové látky, kdy byl ještě pod jejím vlivem, když rozborem krevního séra byla zjištěna hladina benzoylekgoninu ve výši 1242 ng/ml, čímž porušil ustanovení § 5 odst. 2 písm. b) zákona o silničním provozu. Za spáchání uvedeného přestupku byla žalobci uložena pokuta ve výši 15.000 Kč a zákaz řízení všech motorových vozidel na 8 měsíců, a dále náhrada nákladů řízení 2.500,-Kč. II. Žaloba 2. Žalobce v žalobě namítal, že neporušil žádný dopravní předpis, přesto byl v čase okolo 09:45 hodin, v rámci údajně náhodné dopravní kontroly (přestože bylo dopoledne a nešlo o nějaký noční čas či brzké ranní hodiny, kdy jsou náhodné dopravní kontroly obecně běžné), zastaven hlídkou Policie ČR. Žalobce připomněl, že se na výzvu dobrovolně podrobil orientačnímu testu na přítomnost omamných a psychotropních látek Drugwipe 5SP s pozitivním výsledkem na kokain. Žalobce uvedl, že návykovou látku kokain užil dne 24. 10. 2025. Žalobce proto subjektivně necítil jakékoliv své ovlivnění touto návykovou a s ohledem na běh času a dobu uplynulou od užití návykové látky do okamžiku usednutí za volant vozidla ani objektivně jakékoliv své ovlivnění nemohl ani hypoteticky předpokládat. To, že žalobce nebyl pod vlivem návykové látky, vyplývá podle jeho názoru z výslechů zasahujících policistů, jejich úředního záznamu o kontrole řidiče podezřelého z požití alkoholických nápojů nebo jiné návykové látky před anebo během jízdy ze dne 27. 10. 2025, č. j. KRPK-87109-6/TČ-2024-190314 (chování ovládané; koordinované pohyby; orientace normální; postoj a chůze jisté; řeč normální; paměť normální; oblečení přiměřené; barva kůže a oči normální), nebo z protokolu o lékařském a toxikologickém vyšetření osoby při podezření z ovlivnění návykovou látkou ze dne 27. 10. 2024, č. j. KRPK-87109-2/TČ-2024-190314 (vědomí jasné; chování zdvořilé; nálada normální; řeč normální, zornice střední; spojivky normální; zornice po osvětlení úzké; nystagmus horizontální ne; chůze jistá; chůze po čáře rovná; pokus prst-nos správně; test Romberg III negativní, třes prstů, víček, rukou negativní; abstinenční příznaky ne). Žalobce uvedl, že se podrobil dobrovolně též lékařskému vyšetření na přítomnost výše uvedených látek v jeho těle, včetně invazivního odběru krve (moč neposkytl pouze z důvodu, že se mylně domníval, že to již s ohledem na odběr krve není třeba, neboť odběr moči pro něj subjektivně není komfortní). Znaleckým posudkem Ing. M. I. z oboru zdravotnictví, odvětví toxikologie, ze dne 23. 11. 2024, č. 6763/2024, bylo z krevních vzorků zjištěna přítomnost kokainu v hladině 1ng/ml (tedy v hladině, která neznamená ovlivnění návykovou látkou - pozn.) a dále benzoylekgonin v hladině 1242 ng/ml. Právě tato skutečnost je však zcela stěžejní pro rozhodnutí ve věci, neboť v případě benzoylekgoninu nejde o omamnou a psychotropní látku, nýbrž o neaktivní metabolit kokainu. 3. Pro naplnění skutkové podstaty uvedeného přestupku je dle žalobce zcela nezbytné, aby osoba řidiče v rámci provozu na pozemních komunikacích byla pod vlivem alkoholu nebo jiné návykové látky. Seznam návykových látek je dán pro celý právní řád taxativně na základě zákona č. 167/1998 Sb., o návykových látkách, resp. z jeho prováděcího předpisu, kterým je nařízení vlády č. 463/2013, o seznamech návykových látek. I bez ohledu na obecnou specialitu zákona o návykových látkách sám zákon o provozu na pozemních komunikacích v definici právního pojmu „jiná návyková látka než alkohol“ v poznámce pod čarou přímo odkazuje na zákon č. 167/1998 Sb., o návykových látkách (srov. § 5 odst. 1 písm. g/ zákona o provozu na pozemních komunikacích). Pokud správní orgány ve svých rozhodnutích odkazují na nařízení vlády č. 41/2014 Sb., jímž má být benzoylekgonin zahrnut pod souhrnný pojem návykové látky, jedná se podle žalobce o nezákonný a neústavní postup, neboť s ohledem na znění ustanovení § 5 odst. 1 písm. g) zákona o provozu na pozemních komunikacích a zcela jednoznačný odkaz zákonodárce na provázanost legislativní zkratky „jiná návyková látka“ se zákonem o návykových látkách, nelze případnou absenci jakékoliv látky v zákoně o návykových látkách (resp. prováděcích předpisech) překlenout uvedením takové látky v nařízení vlády č. 41/2014 Sb., a odkázat na ni s poukazem na § 5 odst. 2 písm. b) zákona o provozu na pozemních komunikacích, dle kterého řídit vozidlo nebo jet na zvířeti bezprostředně po požití alkoholického nápoje nebo užití jiné návykové látky nebo v takové době po požití alkoholického nápoje nebo užití jiné návykové látky, kdy by mohl být ještě pod vlivem alkoholu nebo jiné návykové látky; v případě jiných návykových látek uvedených v prováděcím právním předpise se řidič považuje za ovlivněného takovou návykovou látkou, pokud její množství v krevním vzorku řidiče dosáhne alespoň limitní hodnoty stanovené prováděcím právním předpisem. Správní orgány se podle žalobce mylně domnívají, že nařízení vlády č. 41/2014 Sb. slouží k vymezení „jiných návykových látek“ i ke stanovení výše hladiny, při jejímž dosažení se řidič automaticky považuje za ovlivněného. Ve skutečnosti taxativní výčet látek, které se podle zákona o provozu na pozemních komunikacích považují za návykovou látku, podává na základě § 5 odst. 1 písm. g) tohoto zákona výhradně zákon o návykových látkách (a jeho prováděcí předpis), přičemž vláda je zmocněna svým nařízením č. 41/2014 toliko vybrat některé návykové látky z tohoto seznamu a k těm stanovit hladinu, při jejímž dosažení není potřeba dalšího zjišťování ovlivnění a lze řidiče bez dalšího považovat za ovlivněnou osobu. Podle žalobce je v rozporu je se zákonem, s úmyslem zákonodárce i základními principy právního státu. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 27. 9. 2024 č. j. 10 As 309/2023-63, v němž je mj. uvedeno, že „sousloví „ návyková látka“ použité v § 1 nařízení vlády č. 41/2014 Sb. je souhrnným právním pojmem, pod který lze podřadit také benzoylekgonin, ačkoliv se nejedná o návykovou látku v pravém slova smyslu (ale o metabolit, tj. produkt látkové přeměny kokainu). Tomu nebrání ani závěry stanoviska trestního kolegia Nejvyššího soudu ze dne 21. 10. 2020, sp. zn. Tpjn 300/2020.“ Žalobce poukazuje na stanovisko Psychiatrické nemocnice Bohnice, které sloužilo jako podklad pro stanovisko trestního kolegia Nejvyššího soudu sp. zn. Tpjn 300/2020, s tím, že nález benzoylekgoninu prokazuje užití kokainu v minulosti, ale vůbec neprokazuje přítomnost kokainu v době řízení, ve formulaci: „Nalezený benzoylekgonin tedy neprokazuje přítomnost kokainu v době řízení (prokazuje pouze přítomnost kokainu někdy v minulých hodinách, popř. dnech); a už vůbec neprokazuje přítomnost kokainu v koncentraci způsobující SVZřMV (stav vylučující způsobilost k řízení motorových vozidel.“ 4. Žalobce v žalobě dále uvedl, že v nařízení vlády č. 41/2014 Sb. „se řidič považuje“ jde o vyvratitelnou právní domněnku ovlivnění, která byla v jeho případě nejméně významně zpochybněna, ne-li přímo vyvrácena, a to nejen výslechy zasahujících policistů, jejich úředním záznamem, (podle něhož chování žalobce bylo ovládané, měl koordinované pohyby, orientace normální, postoj a chůze jisté, řeč normální, paměť normální, oblečení přiměřené, barva kůže a oči normální), nebo protokolem o lékařském a toxikologickém vyšetření osoby při podezření z ovlivnění návykovou látkou ze dne 27. 10. 2024, č. j. KRPK-87109-2/TČ-2024-190314, (dle kterého bylo jeho vědomí jasné, chování zdvořilé, nálada normální, řeč normální, zornice střední, spojivky normální, zornice po osvětlení úzké, nystagmus horizontální ne, chůze jistá, chůze po čáře rovná, pokus prst-nos správně, test Romberg III negativní, třes prstů