35 Ad 11/2024 – Krajský soud v Plzni

35 Ad 11/2024- 18 - text  6 35 Ad 11/2024 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Plzni rozhodl samosoudcem Mgr. Janem Šmakalem ve věci žalobce: J. H. zastoupený advokátkou JUDr. Květoslavou Tomanovou, sídlem náměstí Republiky 87, Tachov, proti žalované: Česká správa sociálního zabezpečení, sídlem Křížová 1292/25, Praha, o žalobě proti rozhodnutí žalované č. j. X. ze dne 10. 1. 2024, takto: I. Rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení č. j. X. ze dne 10. 1. 2024 se ruší a věc se vrací žalované k dalšímu řízení. II. Česká správa sociálního zabezpečení je povinna zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 2 600 Kč k rukám JUDr. Květoslavy Tomanové, do jednoho měsíce od právní moci tohoto rozsudku. Odůvodnění: I. Řízení před správním orgánem 1. Rozhodnutím č. j. X. ze dne 3. 11. 2023 žalovaná zamítla žádost žalobce o zvýšení starobního důchodu za vychované dítě – dceru L. – pro nesplnění podmínek stanovených v přechodném ustanovení čl. II zákona č. 323/2021 Sb., kterým se mění zákon o důchodovém pojištění a zákon o organizaci a provádění sociálního zabezpečení. Dospěla totiž k závěru, že žalobce o dítě nepečoval v největším rozsahu, a tudíž mu nárok na zvýšení starobního důchodu za vychované dítě nevznikl. Následné námitky žalobce žalovaná zamítla a své předchozí rozhodnutí potvrdila. II. Řízení před soudem 2. Proti rozhodnutí žalované o námitkách žalobce brojil žalobou. Namítl, že s dcerou sice zůstala na mateřské a následně rodičovské dovolené její matka (bývalá manželka žalobce), dceru však vychovávali společně. Žalobce zabezpečoval rodinu finančně, poté když jeho bývalá manželka nastoupila do práce, věnoval dceři veškerý svůj volný čas. Po rozvodu manželství se významně podílel na výchově dcery, stýkal se s ní každý týden od pátku do neděle. Matka dcery si následně našla nového partnera a dcera v tu dobu pobývala převážně u žalobce, který ji vychovával a zajišťoval veškeré její potřeby. Zároveň stále platil své bývalé manželce výživné na dceru. Žalobce je tak přesvědčen, že dcera byla v jeho faktické péči již v průběhu roku 1993 a od roku 1994 již trvale. Tato doba měla být započtena v jeho prospěch. Matka dcery v roce 2010 zemřela, nárok na zvýšení starobního důchodu za vychované dítě tedy neuplatnila. Mezi rodiči tudíž není sporu o tom, kdo o dceru pečoval v největším rozsahu. Obě rozhodnutí žalované považoval žalobce za nepřezkoumatelná. 3. Žalovaná považovala žalobu za nedůvodnou. Ve svém vyjádření shrnula průběh správního řízení. Dále uvedla, že žalobce neprokázal, že by o dceru pečoval v největším rozsahu. Matka dcery po dobu mateřské, resp. rodičovské dovolené, nepracovala. Její příjmy tak byly kontinuálně nižší než příjmy žalobce. Důvodem zavedení výchovného bylo zmírnění statistického rozdílu mezi průměrným starobním důchodem mužů a žen, který činil více než 2 000 Kč. Přestože bylo výchovné koncipováno jako genderově neutrální, žalovaná měla za to, že bylo určeno především ženám. III. Posouzení věci 4. Žaloba je důvodná. Podklady pro rozhodnutí nebyly dostatečné pro zjištění, kdo o dceru L. pečoval a v jaké míře. Žalobce nedostal možnost podklady doplnit, žalovaná opomenula jeho důkazní návrhy. Obecná východiska posouzení 5. Výchovné je institutem, který zavedl zákon č. 323/2021 Sb., přijatý s účinností od 1. 1. 2023 Upravuje ho nyní § 34a zákona o důchodovém pojištění. V případě důchodů přiznaných před 1. 1. 2023 (což je i případ žalobce) se ovšem použijí přechodná ustanovení čl. II zákona č. 323/2021 Sb. 6. Protože jde o úpravu vzniklou na podkladě poslaneckého pozměňovacího návrhu, trpí dílčími nejasnostmi natolik, že se jí v nedávné minulosti musely opakovaně zabývat správní soudy. Krajský soud v Plzni proto odkazuje především na závěry rozhodnutí Krajského soudu v Hradci Králové – pobočka v Pardubicích č. j. 61 Ad 10/2023-34 ze dne 18. 3. 2024, č. 4614/2024 Sb. NSS; Krajského soudu v Brně č. j. 41 Ad 4/202434 ze dne 24. 7. 2024, Nejvyššího správního soudu č. j. 10 Ads 271/2024-35 ze dne 12. 3. 2025, č. 4676/2025 Sb. NSS; a č. j. 7 Ads 324/2024-51 ze dne 30. 5. 2025, ze kterých v obecné rovině vycházel. 7. Podle čl. II bodu 1 zákona č. 323/2021 Sb. platí, že starobní důchody přiznané ode dne, který spadá do období před 1. lednem 2023, se zvýší o 500 Kč měsíčně za každé dítě, které pojištěnec vychoval, od splátky důchodu splatné v lednu 2023, jsouli splněny podmínky stanovené v bodech 3 až 5; toto zvýšení náleží k procentní výměře starobního důchodu. 8. Podle čl. II bodu 3 zákona č. 323/2021 Sb. platí, že podmínky výchovy dítěte se pro účely zvýšení podle bodu 1 posuzují u všech pojištěnců podle právních předpisů účinných ke dni, od něhož byl starobní důchod přiznán, pokud se dále nestanoví jinak; tyto podmínky platí i v případě, že o dítě osobně pečoval muž. Výchovu téhož dítěte nelze pro účely zvýšení podle bodu 1 současně započítat více osobám. Vychovávaloli totéž dítě více osob, přihlíží se k výchově dítěte jen u té osoby, která o dítě osobně pečovala v největším rozsahu; to platí i v případě, že u téhož dítěte byla jeho výchova zohledněna při stanovení důchodového věku ženy. 9. Podle čl. II bodu 4 zákona č. 323/2021 Sb. věty první platí, že pokud byl důchodový věk stanoven se zohledněním vychovaných dětí, zvýší se starobní důchod o tzv. výchovné bez žádosti; za vychované dítě se pro účely přiznání výchovného považuje dítě, k jehož výchově bylo přihlédnuto při stanovení důchodového věku. Podle čl. II bodu 5 zákona č. 323/2021 Sb. pak platí, že pokud se nepostupuje podle bodu 4 (přiznání výchovného bez žádosti), zvýší se starobní důchod o výchovné na základě písemné žádosti podané na předepsaném tiskopisu. V případě starobních důchodů přiznaných před 1. 1. 2023 lze žádost podat nejpozději do 31. 12. 2024. 10. Stěžovateli byl starobní důchod přiznán v období do 31. 12. 2022. Naplnění podmínky výchovy dítěte se proto posuzovalo podle podmínek obsažených v § 32 odst. 4 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve spojení s § 4 odst. 2 vyhlášky č. 284/1995 Sb., která provádí zákon o důchodovém pojištění. Ženy naplnily podmínku výchovy dítěte pro nárok na starobní důchod, jestliže osobně pečovaly nebo pečovaly o dítě ve věku do dosažení zletilosti alespoň po dobu deseti roků. Pokud se však žena ujala výchovy dítěte po dosažení osmého roku jeho věku, pak splnila podmínku výchovy dítěte, jestliže osobně pečovala nebo pečovala o dítě ve věku do dosažení zletilosti alespoň po dobu pěti roků; to však neplatí, pokud žena před dosažením zletilosti dítěte přestala o dítě pečovat (§ 32 odst. 4 zákona o důchodovém pojištění). Podle § 4 odst. 2 prováděcí vyhlášky se pak podmínka výchovy dítěte pro nárok ženy na starobní důchod považovala za splněnou, pečovalali žena o nezletilé dítě (a) od jeho narození do jeho úmrtí, pokud dítě zemřelo po dosažení šesti měsíců věku, nebo (b) alespoň poslední tři roky před dosažením věku potřebného podle zákona pro vznik nároku na starobní důchod. 11. Pro přiznání výchovného je tedy třeba naplnit několik podmínek (další podmínky není třeba rekapitulovat): - A1) osobní péče o dítě ve věku do dosažení jeho zletilosti alespoň po dobu deseti roků, nebo - A2) v případě ujmutí se výchovy dítěte až po dosažení osmého roku jeho věku osobní péče o dítě alespoň po dobu pěti roků při kontinuální péči až do dosažení jeho zletilosti, nebo - A3) v případě úmrtí dítěte staršího šesti měsíců osobní péče od jeho narození do jeho úmrtí; nebo - A4) osobní péče o nezletilé dítě alespoň poslední tři roky před dosažením věku potřebného pro vznik nároku na starobní důchod, a - B) osobní péče v největším rozsahu, pokud dítě (od narození po dosažení zletilosti) vychovávalo více osob. - C) žadatel se vůči dítěti nedopustil úmyslného trestného činu proti životu a zdraví, proti svobodě a právům na ochranu osobnosti, proti lidské důstojnosti v sexuální oblasti nebo proti rodině a dětem. 12. Žalobci by tedy vznikl nárok na výchovné při kumulativním naplnění podmínek A1/2/3/4), a event. B) pokud dítě vychovávalo více osob a C). Pokud by přitom podmínka výchovy dítěte pro nárok (ženy) na starobní důchod ve smyslu předestřených požadavků právní úpravy, tj. podmínka A1/2/3/4) byla splněna pouze u jedné osoby, naplnění podmínky B) se již u ní zkoumat nebude. To ale není případ žalobce, pro jehož posouzení je výklad pojmu „péče v největším rozsahu“ stěžejní. 13. Právě k pojmu péče v největším rozsahu se správní soudy opakovaně vyjádřily. Lze tak jen shrnout, že otázku osobní péče je třeba hodnotit z časového hlediska, podle konkrétních okolností případu žalobce a jeho rodiny. Je třeba mimo jiné hodnotit, v jakém období byla péče výlučná, kdy byla společná, jak byla intenzivní, kdo vykonával každodenní činnosti, a rovněž zda jiná osoba byla v dané době fakticky z péče vyloučena. Pro určení toho, kdo se pro účely přiznání výchovného staral o dítě v největším rozsahu, je důležité, aby se výchova posuzovala jako celek během celého období nezletilosti dítěte. To znamená, že by mělo