15 Af 10/2025 – Krajský soud v Ústí nad Labem

ECLI: ECLI:CZ:KSUL:2025:15.Af.10.2025.65
Datum: 2025-11-05
Z rozhodnutí: Krajský soud v Ústí nad Labem rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Petra Černého, Ph.D., a soudců Mgr. Radima Kadlčáka a Mgr. Ladislava Vaško ve věci…
15 Af 10/2025- 65 - text  5 15 Af 10/2025 USNESENÍ Krajský soud v Ústí nad Labem rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Petra Černého, Ph.D., a soudců Mgr. Radima Kadlčáka a Mgr. Ladislava Vaško ve věci žalobce: Tenisový klub JIRKOV, IČO: 26534258 sídlem Husova 434, 431 11 Jirkov zastoupený JUDr. Martinem Fejfárkem, LL.M., advokátem sídlem Josefa Lady 2106/1, 434 01 Most proti žalovanému: Odvolací finanční ředitelství sídlem Masarykova 427/31, 602 00 Brno o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 15. 8. 2025, č. j. 22150/25/5100-10611-712343, o návrhu žalobce na přiznání odkladného účinku žalobě, takto: I. Žalobě se přiznává odkladný účinek. II. Žalobci se ukládá povinnost zaplatit Krajskému soudu v Ústí nad Labem soudní poplatek ve výši 1 000 Kč za podání návrhu na přiznání odkladného účinku žalobě, a to ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto usnesení. Odůvodnění: 1. Žalobce se žalobou podanou prostřednictvím svého právního zástupce domáhá zrušení rozhodnutí žalovaného ze dne 15. 8. 2025, č. j. 22150/25/5100-10611-712343, kterým byla jednak (I.) změněna část výroku rozhodnutí Finančního úřadu pro Ústecký kraj (dále jen „správce daně“) ze dne 19. 12. 2023, č. j. 2378764/23/2500-31472-508253, a to konkrétně tak, že se text: „vyměřuje odvod za porušení rozpočtové kázně (dále jen „daň“) do Národního fondu ve výši 5 950 194 Kč (slovy pětmilionůdevětsetpadesáttisícjednostodevadesátčtyři Kč)“, mění na text: „vyměřuje odvod za porušení rozpočtové kázně (dále jen „daň“) do Národního fondu ve výši 6 407 919 Kč (slovy šetmilionůčtyřistasedmtisícdevětsetdevatenáct Kč)“, a jednak byla (II.) změněna část výroku rozhodnutí správce daně ze dne 19. 12. 2023, č. j. 2378776/23/2500-31472-508253, a to konkrétně tak, že se text: „vyměřuje odvod za porušení rozpočtové kázně (dále jen „daň“) do státního rozpočtu ve výši 1 050 035 Kč (slovy jedenmilionpadesáttisíctřicetpět Kč)“, mění na text: „vyměřuje odvod za porušení rozpočtové kázně (dále jen „daň“) do státního rozpočtu ve výši 1 130 810 Kč (slovy jedenmilionstotřicettisícosmsetdeset Kč).“ V ostatním zůstaly výroky nadepsaných prvostupňových rozhodnutí správce daně beze změny. Současně se žalobce domáhá toho, aby soud žalovanému uložil povinnost nahradit mu náklady soudního řízení. 2. Žalobce též navrhl, aby soud žalobě přiznal odkladný účinek dle § 73 odst. 2 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“). Svůj návrh odůvodnil především tím, že nedisponuje dostatečnými finančními prostředky ani jinými likvidními zdroji, kterými by byl schopen vyměřené částky odvodů uhradit. Celková vyměřená částka dle tvrzení žalobce několikanásobně převyšuje jeho roční rozpočet, a tudíž lze předpokládat, že by zajištěním bankovních účtů došlo k situaci, kdy by žalobce nebyl schopen dostát svým dalším závazkům. Za účelem úhrady poukazovaného dluhu by současně mohlo dojít ke zpeněžení nemovitostí ve vlastnictví žalobce, které jsou již v současné době zajištěny zástavním právem z rozhodnutí správce daně. Okamžitá úhrada, resp. zpeněžení zajištěných nemovitostí, by přitom způsobilo faktickou likvidaci žalobce (tj. tenisového klubu), čímž by vznikla nenahraditelná újma nejen žalobci, ale i všem jeho členům, jelikož by došlo ke znemožnění zájmové činnosti, kterou žalobce zajišťuje. Žalobce dále zmínil, že podaná žaloba není zjevně nedůvodná a že je ve věci splněna podmínka absence rozporu s důležitým veřejným zájmem, neboť státní správa disponuje prostředky zajištění nemovitého majetku žalobce, pročež nehrozí, že by žalobce jakkoliv zmařil případný pozdější výkon rozhodnutí. Na podporu svých tvrzení žalobce předložil přehled o majetku a závazcích za rok 2024, přehled o příjmech a výdajích za rok 2024, daňové přiznání za rok 2024, výpis z bankovního účtu vedeného u Komerční banky a.s. za měsíc srpen 2025 a výpis z bankovního účtu vedeného u Fio banky a.s. za měsíc srpen 2025. 3. V doplnění návrhu na přiznání odkladného účinku podané žalobě ze dne 3. 11. 2025 žalobce zmínil, že již využil všech procesních prostředků, které mu zákon č. 280/2009 Sb., daňový řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „daňový řád“), poskytuje k odvrácení bezprostředního výkonu rozhodnutí do doby, než soud ve věci rozhodne – konkrétně podal odvolání proti platebním výměrům na penále, podal žádost o posečkání úhrady vyměřené částky i penále, alternativně navrhl splátkový kalendář. Všechny tyto návrhy byly nicméně správcem daně zamítnuty (resp. o odvolání proti platebním výměrům na penále nebylo zatím rozhodnuto). K tomu žalobce předložil zamítavá rozhodnutí správce daně o posečkání úhrady daně (odvodu za porušení rozpočtové kázně) ze dne 15. 10. 2025. 4. Žalovaný v písemném vyjádření navrhl, aby soud daný návrh na přiznání odkladného účinku zamítl, neboť dle jeho názoru nebyly splněny zákonné podmínky pro jeho přiznání. K tomu uvedl, že žalobce neprokázal existenci mimořádných okolností, pro které by mohl být odkladný účinek přiznán, a pozastaven tak výkon napadeného rozhodnutí. Podle žalovaného žalobce ve věci nedoložil, že by mu výkonem či jinými právními následky napadeného rozhodnutí hrozila reálná a závažná újma. Ačkoliv je dle žalovaného výše vyměřených odvodů poměrně značná (přibližně 7 milionů Kč), nelze podle jeho hodnocení z této skutečnosti vyvozovat újmu významnou. Zmínil též, že z přehledu o majetku a závazcích žalobce ke dni 31. 12. 2023 (nejaktuálněji zveřejněnému v obchodním rejstříku) plyne, že majetek žalobce činí téměř 15 milionů Kč (z toho přibližně 14,5 milionů Kč tvoří dlouhodobý hmotný majetek). Na základě těchto údajů se tedy žalovanému nejeví jako pravděpodobné, že by měl výkon namítaného rozhodnutí způsobit vážné obtíže v činnosti žalobce, natožpak mít na žalobce likvidační dopad. 5. Podle § 73 odst. 1 a 2 s. ř. s. platí, že podání žaloby nemá odkladný účinek, pokud tento nebo zvláštní zákon nestanoví jinak. Soud na návrh žalobce po vyjádření žalovaného usnesením přizná žalobě odkladný účinek, jestliže by výkon nebo jiné právní následky rozhodnutí znamenaly pro žalobce nepoměrně větší újmu, než jaká přiznáním odkladného účinku může vzniknout jiným osobám, a jestliže to nebude v rozporu s důležitým veřejným zájmem. Ustanovení § 73 odst. 2 s. ř. s. je přitom třeba vykládat tak, že jde o institut zcela mimořádný, kterým je prolamována vykonatelnost napadeného rozhodnutí před tím, než je podrobeno soudnímu přezkumu ve věci samé. Lze jej aplikovat pouze v mimořádných případech, kdy účastník řízení dostatečnými a hodnověrnými důkazy doloží splnění zákonných podmínek pro přiznání odkladného účinku žalobě. 6. K přiznání odkladného účinku žalobě je nutno kumulativně splnit tři podmínky, jejichž naplnění žalobce tvrdí a prokazuje k návrhu doloženými důkazy. První podmínkou je existence újmy, která by byla žalobci způsobena výkonem nebo jinými právními následky napadeného rozhodnutí. Existence újmy, byť není výslovně v § 73 odst. 2 s. ř. s. vyjádřena, je bezpochyby nutným předpokladem pro posouzení následujících dvou podmínek, neboť při posuzování podmínky druhé a třetí je újma, která žalobci hrozí, poměřována s dalšími hodnotami, jimiž je újma jiných osob a veřejný zájem. Existence újmy je v některých typech řízení zjevná již ze samého napadeného rozhodnutí, a žalobce tak nemusí způsobení újmy zvláště dokládat. Zejména se jedná o případy, kdy je žalobci uložena povinnost uhradit peněžní sankci (pokutu), neboť již z napadeného rozhodnutí v těchto případech vyplývá, že žalobcův majetek se zmenší, a tím bude žalobci způsobena újma. Na druhou stranu v případech, kde není hrozící újma zjevná již z napadeného rozhodnutí, jako tomu je v předmětné věci ve vztahu k napadenému rozhodnutí, musí žalobce konsekventně tvrdit, že mu hrozí způsobení újmy, a musí své tvrzení i řádně doložit. Druhá podmínka, která musí být splněna, aby mohl být odkladný účinek žalobě přiznán, spočívá v existenci nepoměrně větší újmy žalobce, než jaká přiznáním odkladného účinku může vzniknout jiným osobám, a to ať už byly, či nebyly účastníky předchozího správního řízení. Při posuzování druhé podmínky provádí soud poměřování vedle sebe stojící újmy konkrétních subjektů. I tato podmínka může být s ohledem na charakter věci splněna již tím, že další osoby nebyly správním řízením dotčeny, neboť účastníkem byl pouze žalobce. O takový případ se jedná zejména u správního řízení trestního, kde je rozhodováno o vině a sankci žalobce. Splnění této podmínky bez dalšího nutného tvrzení žalobce a předložení relevantních důkazů musí být zjevné již z napadeného rozhodnutí. Konečně třetí podmínkou, která musí být splněna, je převážení hrozící újmy žalobce nad veřejným zájmem, kterým je vždy, avšak nejen, zájem na výkonu pravomocných správních rozhodnutí. U třetí podmínky soud zvažuje, zda zde hrozí natolik závažná újma žalobci, že veřejný zájem či veřejné zájmy musí dočasně ustoupit zájmům žalobce do meritorního rozhodnutí věci soudem. 7. Soud po vyhodnocení veškerých skutečností souvisejících s tímto př

Citovaná ustanovení

§ 73 (150/2002 Sb.)§ 4 (549/1991 Sb.)