16 Af 7/2025 – Krajský soud v Ústí nad Labem

16 Af 7/2025- 36 - text  5 16 Af 7/2025 USNESENÍ Krajský soud v Ústí nad Labem rozhodl v senátu složeném z předsedy Mgr. Václava Trajera a soudců Mgr. Lenky Havlíčkové a Mgr. Vojtěcha Salamánka ve věci žalobce: SPZ Teplice z. s., IČO: 26671921 sídlem Jankovcova 1229/46, 415 01 Teplice zastoupený advokátkou JUDr. Kateřinou Koberovou sídlem Ovocný trh 573/12, 110 00 Praha 1 proti žalovanému: Odvolací finanční ředitelství sídlem Masarykova 427/31, 602 00 Brno v řízení o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 2. 9. 2025, č. j. 24112/25/5100-10612-706182, o návrhu žalobce na přiznání odkladného účinku žalobě, takto: I. Návrh žalobce na přiznání odkladného účinku žalobě se zamítá. II. Žalobce je povinen Krajskému soudu v Ústí nad Labem zaplatit soudní poplatek ve výši 1 000 Kč za návrh na přiznání odkladného účinku žalobě, a to ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto usnesení. Odůvodnění: 1. Žalobce se podanou žalobou domáhá zrušení výroku I. rozhodnutí žalovaného ze dne 2. 9. 2025, č. j. 24112/25/5100-10612-706182, kterým bylo zamítnuto jeho odvolání a potvrzen platební výměr Finančního úřadu pro Ústecký kraj (dále jen „správce daně“) ze dne 19. 2. 2025, č. j. 264741/25/2540-31472-506533, jímž byl žalobci vyměřen odvod za porušení rozpočtové kázně do státního rozpočtu ve výši 26 308 Kč. 2. V podané žalobě žalobce navrhl, aby soud žalobě přiznal odkladný účinek ve smyslu § 73 odst. 2 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, (dále jen „s. ř. s.“). V návrhu uvedl, že hrazení částky je pro něj likvidační, neboť nemá dostatek finančních prostředků. Jeho snahou je pomáhat lidem, což ovšem nebude moci, pokud bude muset uhradit uloženou částku. Současně nebude schopen dále fungovat a nebude moci nadále provozovat svoji činnost, neboť na ni nebude mít finanční prostředky a bude muset jediné své dva zaměstnance propustit. Dodal, že banky mu nepůjčí, a peníze by ani neměl z čeho vracet. Dále poukázal na skutečnost, že projekt „automobil pro SAS pro rodiny“ má běžet ještě 2 roky, a pokud by byl projekt z důvodu nutnosti zaplatit uvedenou částku zastaven, byl by nucen vrátit i zbytek částky na pořízení automobilu. Měl za to, že přiznání odkladného účinku nebude v rozporu s veřejným zájmem, neboť z pohledu finančního úřadu je částka v zanedbatelné výši. V případě, že uloženou částku zaplatí, mu hrozí insolvence a zastavení podnikání. Pokud by nebyla žaloba úspěšná, tak státní rozpočet finanční prostředky dostane, ale do té doby by mohl žalobce nadále fungovat a poskytovat pomoc lidem. 3. Žalovaný ve svém vyjádření uvedl, že přiznání odkladného účinku je mimořádným zásahem a musí být vyhrazeno pouze pro ojedinělé případy, přičemž hrozící újma musí být závažná a reálná, nikoli pouze hypotetická a bagatelní. Konstatoval, že žalobce neprokázal, že v jeho případě nastaly mimořádné okolnosti, které by mohly být důvodem pro prolomení vykonatelnosti žalobou napadeného rozhodnutí. Dostatečně podrobně a určitě netvrdil, že mu hrozí újma nepoměrně větší, než jaká přiznáním odkladného účinku může vzniknout jiným osobám. Jediné konkrétnější tvrzení se týkalo nedostatku finančních prostředků, což doložil toliko výpisem z bankovního účtu. Dodal, že žalobce se nijak nevyjádřil k případnému vlastnictví movitého a nemovitého majetku, či ke stavu peněžní hotovosti. Žalovaný podotkl, že výše stanovených odvodů za porušení rozpočtové kázně sama o sobě, ani v jejich celkovém součtu nedosahuje takové hodnoty, která by měla být považována za likvidační. Podle daňového přiznání žalobce za rok 2023 skončilo jeho hospodaření ve ztrátě 649 257 Kč a lze tedy pochybovat, že by výkon rozhodnutí měl na žalobcovo podnikání likvidační dopad. Žalovaný navrhl, aby soud návrhu žalobce nevyhověl. 4. Podle § 73 odst. 1 a 2 s. ř. s. platí, že podání žaloby nemá odkladný účinek, pokud tento nebo zvláštní zákon nestanoví jinak. Soud na návrh žalobce po vyjádření žalovaného usnesením přizná žalobě odkladný účinek, jestliže by výkon nebo jiné právní následky rozhodnutí znamenaly pro žalobce nepoměrně větší újmu, než jaká přiznáním odkladného účinku může vzniknout jiným osobám, a jestliže to nebude v rozporu s důležitým veřejným zájmem. Předmětný § 73 odst. 2 s. ř. s. je přitom třeba vykládat tak, že jde o institut zcela mimořádný, kterým je prolamována vykonatelnost napadeného rozhodnutí před tím, než je podrobeno soudnímu přezkumu ve věci samé. Lze jej aplikovat pouze v mimořádných případech, kdy účastník řízení dostatečnými a hodnověrnými důkazy doloží splnění zákonných podmínek pro přiznání odkladného účinku žalobě. 5. K přiznání odkladného účinku žalobě je přitom nutno kumulativně splnit tři podmínky, jejichž naplnění má žalobce tvrdit a prokázat k návrhu doloženými důkazy. První podmínkou je existence újmy, která by byla žalobci způsobena výkonem nebo jinými právními následky napadeného rozhodnutí. Existence újmy, byť není výslovně v § 73 odst. 2 s. ř. s. vyjádřena, je bezpochyby nutným předpokladem pro posouzení následujících dvou podmínek, neboť při posuzování podmínky druhé a třetí je újma, která žalobci hrozí, poměřována s dalšími hodnotami, jimiž je újma jiných osob a veřejný zájem. Existence újmy je v některých typech řízení zjevná již ze samotného žalobou napadeného rozhodnutí, a žalobce tak nemusí způsobení újmy zvláště dokládat. Zejména se jedná o případy, kdy je žalobci uložena povinnost uhradit peněžní sankci (pokutu), neboť již z napadeného rozhodnutí v těchto případech vyplývá, že se žalobcův majetek zmenší, a tím mu bude způsobena újma. Na druhou stranu v případech, kde není hrozící újma zjevná již z napadeného rozhodnutí, musí žalobce konsekventně tvrdit, že mu hrozí způsobení újmy, a musí své tvrzení i řádně doložit. Druhá podmínka, která musí být splněna, aby mohl být odkladný účinek žalobě přiznán, spočívá v existenci nepoměrně větší újmy žalobce, než jaká přiznáním odkladného účinku může vzniknout jiným osobám, a to ať už byly, či nebyly účastníky předchozího správního řízení. Při posuzování druhé podmínky provádí soud poměřování vedle sebe stojící újmy konkrétních subjektů. I tato podmínka může být s ohledem na charakter věci splněna již tím, že další osoby nebyly správním řízením dotčeny, neboť účastníkem byl pouze žalobce. O takový případ se jedná zejména u správního řízení trestního, kde je rozhodováno o vině žalobce a s tím spojené sankci. Splnění této podmínky bez dalšího nutného tvrzení žalobce a předložení relevantních důkazů musí být zjevné již z napadeného rozhodnutí. Konečně třetí podmínkou, která musí být splněna, je převážení újmy hrozící žalobci nad veřejným zájmem, kterým je vždy, avšak nejen, zájem na výkonu pravomocných rozhodnutí správních orgánů. U třetí podmínky soud zvažuje, zda zde žalobci hrozí natolik závažná újma, že veřejný zájem či veřejné zájmy musí dočasně do meritorního rozhodnutí věci soudem ustoupit zájmům žalobce. 6. Soud, veden shora uvedeným testem, po vyhodnocení veškerých skutečností souvisejících s tímto případem dospěl k závěru, že návrhu žalobce na přiznání odkladného účinku žalobě nelze vyhovět. 7. Při zkoumání, zda jsou splněny podmínky pro přiznání odkladného účinku žalobě, soud vycházel z výroku I. žalobou napadeného rozhodnutí, jímž byl potvrzen platební výměr, kterým byl žalobci vyměřen odvod za porušení rozpočtové kázně do státního rozpočtu ve výši 26 308 Kč. Je tudíž zřejmé, že nastanou-li účinky tohoto rozhodnutí, majetek žalobce se zmenší, čímž mu může být způsobena újma. Existence újmy ve smyslu § 73 odst. 2 s. ř. s. na straně žalobce je tak zjevná již ze samotného žalobou napadeného rozhodnutí, a soud proto považuje první podmínku pro přiznání odkladného účinku žalobě za splněnou. 8. Pokud se týká splnění druhé podmínky pro přiznání odkladného účinku žalobě, vyplývající z § 73 odst. 2 s. ř. s., soud dospěl k závěru, že s ohledem na charakter žalobou napadeného rozhodnutí nemůže dojít k újmě dalších osob, neboť žalobou napadené rozhodnutí se týká toliko žalobce. Vzhledem k této skutečnosti má soud za to, že je splněna i druhá podmínka pro přiznání odkladného účinku žalobě. 9. Zbývá tak posoudit splnění třetí podmínky, tj. zda přiznání odkladného účinku žalobě není v rozporu s důležitým veřejným zájmem ve smyslu § 73 odst. 2 s. ř. s. 10. Má-li mít žalobcův návrh na přiznání odkladného účinku žalobě úspěch, musí být z jeho strany tvrzeny a současně také doloženy rozhodné skutečnosti. Vzhledem k tomu, že v případě existence pravomocného rozhodnutí správního orgánu existuje veřejný zájem na jeho řádném výkonu, soud musí vždy poměřovat, zda zájem žalobce v daném jednotlivém případě převáží nad výše uvedeným veřejným zájmem na řádném výkonu pravomocného rozhodnutí správního orgánu. Žalobce proto musí nejen konkretizovat, jaká újma mu neprodleným výkonem rozhodnutí hrozí, ale i specifikovat závažnost hrozící újmy, a tato svá tvrzení musí rovněž řádně doložit. 11. Žalobce v předmětné věci tvrdil, že aktuálně není schopen odvést do státního rozpočtu částku ve výši 26 308 Kč. Argumentoval především tím, že uhr