10 Afs 479/2021 — Nejvyšší správní soud

10 Afs 479/2021- 56 - text  10 Afs 479/2021 - 62 pokračování [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA R O Z S U D E K J M É N E M R E P U B L I K Y Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy Zdeňka Kühna, soudce Ondřeje Mrákoty a soudkyně Michaely Bejčkové v právní věci žalobkyně: EP ENERGY TRADING, a.s., Klimentská 1216/46, Praha 1 – Nové Město, zast. advokátem JUDr. Ing. Radkem Halíčkem, Pobřežní 648/1a, Praha 8 – Karlín, proti žalovanému: Odvolací finanční ředitelství, Masarykova 427/31, Brno, proti rozhodnutí žalovaného ze dne 27. 5. 2019, čj. 21052/19/530022442712448, v řízení o kasační stížnosti žalobkyně proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 19. 10. 2021, čj. 15 Af 27/2019  67, takto: I. Kasační stížnost s e z a m í t á . II. Žádný z účastníků n e m á právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: I. Vymezení věci [1] Tento případ nepřináší žádnou novou právní otázku. NSS se jako již mnohokrát dříve zabývá neuznáním nároku na odpočet DPH z plnění, která byla podle daňových orgánů zasažena podvodem na DPH (tentokráte jde o podvody na trhu s elektřinou). V těchto věcech NSS zpravidla figuruje v roli soudu přezkoumávajícího skutková zjištění a jejich hodnocení, což je i tento případ. [2] Žalobkyně (stěžovatelka) je akciovou společností spadající do skupiny Energetického a průmyslového holdingu, a.s. Stěžovatelka obchoduje s elektřinou. Vedle dalších dodavatelů stěžovatelka v březnu, dubnu a září 2014 nakupovala elektřinu od společnosti Castor Power s.r.o., se sídlem Klimentská 1216/46, Praha 1  Nové Město. [3] Specializovaný finanční úřad (správce daně) na základě provedené kontroly DPH za uvedená zdaňovací období dospěl k závěru, že dodávky elektřiny od společnosti Castor Power byly zasaženy podvodem na DPH, o čemž stěžovatelka vědět mohla a měla. Na základě tohoto zjištění vydal Specializovaný finanční úřad dne 4. 10. 2018 dodatečné platební výměry, kterými stěžovatelce doměřil: · za zdaňovací období březen 2014 DPH ve výši 12 366 462 Kč + uložil penále ve výši 2 473 292 Kč; · za zdaňovací období duben 2014 DPH ve výši 8 565 706 Kč + uložil penále ve výši 1 713 141 Kč; · za zdaňovací období září 2014 DPH ve výši 845 272 Kč + uložil penále ve výši 169 054 Kč. [4] Proti dodatečným platebním výměrům podala stěžovatelka odvolání. Žalovaný zamítl odvolání proti dodatečným platebním výměrům za zdaňovací období březen a září 2014. Dodatečný platební výměr za duben 2014 změnil tak, že doměřené DPH nově činí 7 637 376 Kč a penále 1 527 475 Kč. [5] Proti rozhodnutí žalovaného podala stěžovatelka žalobu, ve které se domáhala zrušení rozhodnutí žalovaného i zrušení dodatečných platebních výměrů. Městský soud rozsudkem ze dne 19. 10. 2021 žalobu v plném rozsahu zamítl. II. Kasační stížnost a vyjádření žalovaného [6] Proti rozsudku městského soudu stěžovatelka podala kasační stížnost. V doplnění kasační stížnosti shrnula vývoj věci, předložila obecně formulované kasační důvody a dále pod jednotným nadpisem „nezákonnost napadaného rozsudku“ uvedla podrobnější kasační námitky. [7] Obecně formulované kasační důvody stěžovatelka spatřuje v nesprávném posouzení naplnění podmínek pro neuznání nároku na odpočet DPH, nezákonném postupu při hodnocení důkazů a ve vadách řízení spočívajících v nesprávném hodnocení zjištěného skutkového stavu. Stěžovatelka též namítá, že se městský soud nevypořádal s některými žalobními body. [8] V rámci konkrétnějších kasačních námitek pak stěžovatelka namítá, že soud a daňové orgány nezohlednily časový průběh obchodní spolupráce se společností Castor Power. Stěžovatelku lze činit odpovědnou a neuznat jí nárok na odpočet až od prvního okamžiku, kdy mohla zaznamenat skutečnosti naznačující podvod na DPH, pokud přesto nepřijala adekvátní opatření. Nelze ji však postihovat paušálně za celé období obchodní spolupráce. Na zjištění tohoto okamžiku však správní orgány i městský soud rezignovaly. Jakmile se navíc objevila první pochybnost, stěžovatelka adekvátně reagovala. Daňové orgány neprokázaly žádné objektivní skutečnosti o zasažení obchodů podvodem na DPH, které by mohla stěžovatelka znát. Tyto skutečnosti mohly vzniknout až ve spojitosti s pozdějším zjištěním správce daně, že Castor Power nepodávala daňová přiznání. To ale správce daně zjistil až po skončení obchodní spolupráce, proto celou věc hodnotí optikou později zjištěných skutečností, což je nepřípustné. Stěžovatelka dále namítá, že provedla veškerá rozumně očekávatelná opatření ke zjištění, zda plnění byla zasažena podvodem na DPH. Nárok na odpočet jí neměl být odepřen již jen z toho důvodu. Na závěr kasační stížnosti stěžovatelka kritizuje, že daňové orgány neuznaly nárok na odpočet DPH; správně měly použít ručení podle § 109 zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty (zákon o DPH). [9] Žalovaný ve vyjádření ke kasační stížnosti zopakoval argumentaci obsaženou v rozhodnutích daňové správy a ve vyjádření k žalobě. Argumentaci rozvedl ke kasační námitce ohledně informování daňových subjektů o výskytu daňových podvodů na trhu s elektřinou a ohledně neuznání nároku na odpočet DPH namísto ručení. Závěrem navrhl kasační stížnost zamítnout jako nedůvodnou. III. Právní hodnocení Nejvyššího správního soudu [10] Kasační stížnost není důvodná. [11] NSS k tvrzené nepřezkoumatelnosti napadeného rozsudku jen stručně upozorňuje na dlouholetou judikaturu k této otázce. Jistě platí, že za rozhodnutí nepřezkoumatelné pro nedostatek důvodů se považuje i rozsudek, v němž krajský soud nereagoval na všechny žalobní námitky. Současně je ovšem nutné zdůraznit, že zrušení rozsudku pro nepřezkoumatelnost je vyhrazeno těm nejzávažnějším vadám, kdy pro chybějící důvody či pro nesrozumitelnost skutečně nelze rozhodnutí věcně přezkoumat. Ne každý dílčí nedostatek odůvodnění založí nepřezkoumatelnost rozhodnutí (srov. usnesení rozšířeného senátu ze dne 5. 12. 2017, čj. 2 As 196/2016  123, č. 3668/2018 Sb. NSS, Zdravé Ktišsko, bod 30). Nepřezkoumatelnost rozhodnutí pro nedostatek důvodů tak má místo zejména tehdy, opomeneli soud na klíčovou námitku účastníka zcela reagovat, přičemž někdy lze akceptovat i reakci implicitní (srov. blíže k vymezení nepřezkoumatelnosti např. rozsudek ze dne 11. 2. 2020, čj. 8 As 339/2018  35, bod 15, včetně citací starší judikatury). [12] Ve světle těchto východisek není napadený rozsudek nepřezkoumatelný. NSS naopak chválí městský soud, neboť jeho rozsudek je příkladnou reakcí na velmi obsáhlou žalobu. NSS nemá, co by mu vytknul. Všechno to, co stěžovatelce v rozsudku údajně chybí, se v něm ve skutečnosti dá snadno najít. NSS však považuje pro plynulost textu za přehlednější, aby námitku nepřezkoumatelnosti v detailech vysvětlil vždy až v souvislosti s věcnou analýzou sporných problémů (viz k tomu body [36] a [44] níže). III. A. K neuznání nároku stěžovatelky na odpočet DPH III. A. 1. Obecná východiska [13] Podle judikatury SDEU i NSS se podvodem na DPH označuje situace, v níž jeden daňový subjekt jako účastník podvodu neodvede státní pokladně vybranou DPH a další subjekt si ji naopak odečte, a to za účelem získání daňového zvýhodnění (srov. rozsudek ze dne 30. 1. 2018, čj. 5 Afs 60/2017  60, č. 3705/2018 Sb. NSS, VYRTYCH, bod 69). Transakce uskutečněné v rámci takového podvodu neodpovídají běžným obchodním podmínkám (viz rozsudek ze dne 25. 7. 2019, čj. 10 Afs 182/2018  42, Easy Working, bod 30, a judikatura tam citovaná). Pro posouzení nároku na odpočet daně je klíčové posoudit všechny významné okolnosti sporné transakce, včetně právní, obchodní a osobní vazby mezi zúčastněnými subjekty (VYRTYCH, bod 57). [14] Účast daňového subjektu na řetězci, který byl zasažen daňovým podvodem, se posuzuje v následujícím testu: a) daňové orgány jsou povinny vysvětlit, v čem tkvěla podstata daňového podvodu, vylíčit řetězec skutkových okolností, ze kterých je v souhrnu možné dovozovat, že se o daňový podvod jednalo; b) pokud správce daně prokáže, že k daňovému podvodu došlo, zkoumá subjektivní stránku účasti konkrétního daňového subjektu na podvodu; c) pokud správce daně prokáže obě dvě podmínky, tj. existenci podvodu a zaviněnou účast v podvodném obchodním řetězci, daňový subjekt má v návaznosti na předložená zjištění šanci se vyvinit tím, že prokáže přijetí dostatečných opatření, která měla zamezit tomu, aby se účastnil podvodných obchodů (rozsudek ze dne 20. 1. 2021, čj. 10 Afs 206/2020  41, PM Trading, bod 13). [15] V posuzované věci stěžovatelka nezpochybňuje existenci daňového podvodu a zasažení plnění tímto podvodem. Stěžovatelka však zpochybňuje, že na základě objektivních skutečností věděla nebo alespoň mohla a měla vědět, že přijímá plnění zasažená tímto podvodem. I v případě, že by objektivní skutečnosti byly prokázány, stěžovatelka se prý vyvinila, neboť provedla veškerá opatření ve snaze daňovému podvodu předejít. Těmto otázkám se NSS věnuje v následujících pasážích. III. A. 2. Stěžovatelka na základě objektivních skutečností mohla a měla vědět o zasažení plnění podvodem [16] Jak správně uvádí městský soud (bod 86 rozsudku