10 As 120/2022 — Nejvyšší správní soud

10 As 120/2022- 31 - text  10 As 120/2022 - 33 pokračování [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedkyně Michaely Bejčkové a soudců Zdeňka Kühna a Ondřeje Mrákoty ve věci žalobce: N. H. L., zastoupeného advokátem Mgr. Jiřím Koláčkem, Lidická 26, Brno, proti žalované: Česká obchodní inspekce, ústřední inspektorát, Štěpánská 15, Praha 2, proti rozhodnutí ze dne 19. 5. 2020, čj. ČOI 71242/20/O100/1000/Sy/Št, v řízení o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 23. 3. 2022, čj. 17 A 68/202028, takto: I. Rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 23. 3. 2022, čj. 17 A 68/202028, se ruší. II. Rozhodnutí žalované ze dne 19. 5. 2020, čj. ČOI 71242/20/O100/1000/Sy/Št, se ruší a věc se vrací žalované k dalšímu řízení. III. Žalovaná je povinna nahradit žalobci náklady řízení o žalobě a o kasační stížnosti ve výši 16 228 Kč do rukou jeho advokáta Mgr. Jiřího Koláčka ve lhůtě třiceti dnů od právní moci tohoto rozsudku. Odůvodnění: 1. Popis věci [1] Česká obchodní inspekce, Inspektorát Středočeský a hlavního města Prahy, shledala rozhodnutím ze dne 30. 11. 2018 žalobce vinným ze správního deliktu spočívajícího v tom, že dne 31. 12. 2016 nabízel k prodeji ve stánku v Holešovické tržnici zábavní pyrotechniku kategorie F3 v nevyhovujících podmínkách [podle § 64 odst. 1 písm. q) a § 29 odst. 1 zákona č. 206/2015 Sb., o pyrotechnických výrobcích a zacházení s nimi (zákon o pyrotechnice)]. Uložila mu za to pokutu ve výši 50 000 Kč. Žalobce podal proti tomuto rozhodnutí odvolání, to však inspekce zamítla rozhodnutím svého ústředního inspektorátu ze dne 19. 5. 2020. [2] Žalobce se bránil proti rozhodnutí inspekce žalobou u městského soudu, ovšem ani tam neuspěl. Podle žalobce se zejména neprokázalo (videozáznamem a šetřením Policie ČR), že skutek spáchal právě on. Městský soud naproti tomu dospěl k závěru (založenému na „řetězci nepřímých důkazů“), že žalobce je pachatelem. 2. Kasační stížnost [3] Nyní žalobce (stěžovatel) podává kasační stížnost. V ní jednak namítá, že městský soud prováděl neveřejně mimo jednání důkazy kamerovými záznamy a činil z nich skutková zjištění (o kvalitě záznamu a jejich obsahu), aniž stěžovateli umožnil na tato zjištění reagovat. Tím porušil stěžovatelovo právo na spravedlivý proces a zatížil řízení vadou, pro kterou je třeba rozsudek zrušit. [4] Kromě toho stěžovatel nesouhlasí se skutkovými zjištěními inspekce a městského soudu ani věcně. Podle něj z ničeho neplyne, že delikt spáchal právě on. Inspekce a městský soud neměly vyjít jen z úředního záznamu o podání vysvětlení pana I. H. (z něhož navíc plyne, že si pan H. stěžovatelovou totožností nebyl jist), ale měly ho předvolat a vyslechnout. Stěžovatel odmítá své ztotožnění „Policií ČR při posouzení kamerového záznamu“ nebo „na základě informačního systému místního oddělení Policie ČR“, protože posouzení zajištěných kamerových záznamů přísluší jen orgánu posuzujícímu spáchání přestupku, popřípadě správnímu soudu. Z kamerových záznamů navíc nelze spolehlivě zjistit ani to, že se na nich nachází stěžovatel, ani to, že právě on spáchal správní delikt. Městský soud se nevypořádal s námitkou, že kamerový záznam zachytil kolem prodejního místa více osob. Úřední záznam oznamovatele (jehož jméno stěžovatel stále nezná), nijak neukazuje na stěžovatele jako na pachatele. [5] Inspekce v reakci na kasační stížnost setrvala na svých postojích. Výslech pana H. by podle ní byl nadbytečný, protože stěžovatel byl ztotožněn Policií ČR a pan H. jen potvrdil, že jde o provozovatele stánku v tržnici. 3. Posouzení věci [6] Kasační stížnost je důvodná. [7] Stěžovatel předně namítá procesní pochybení městského soudu, který hodnotil kvalitu a obsah videozáznamu mimo jednání. NSS se však konkrétním procesním postupem městského soudu nezabýval, protože zjistil, že neobstojí už rozhodnutí inspekce samo o sobě. Městský soud byl totiž v této věci prvním orgánem, který vyvozoval právní závěry přímo z kamerových záznamů (viz body 25 a 29 jeho rozsudku). Inspekce naproti tomu z těchto klíčových důkazů vůbec nevycházela: své úvahy založila jen na policejních úředních záznamech (které „převyprávěly“ obsah videozáznamů), a v důsledku toho ani nemohla řádně zjistit skutkový stav. Napadený rozsudek tak musí být zrušen už proto, že městský soud toto pochybení inspekce neodhalil. Napravit pochybení – tedy provést řádné dokazování – pak musí v první řadě samotná inspekce. [8] NSS shledal důvodnými námitky, podle nichž stěžovatel nebyl ztotožněn jako pachatel. [9] Podle městského soudu vedly k určení stěžovatele jako pachatele tyto úřední záznamy: - (1) sdělení pracovníka ostrahy I. H., který stěžovatele označil (byť s určitou mírou nejistoty) za jednoho ze stálých provozovatelů stánku v prostoru tržnice a za vlastníka osobního vozidla; - (2) vyhodnocení videozáznamu, podle něhož byl stěžovatel ztotožněn lustrací v informačním systému místního oddělení Policie ČR, a současně informace o tom, že byl stěžovatel opakovaně kontrolován jako řidič označeného vozidla; - (3) úřední záznam oznamovatele, z nějž plyne, že pachatelem byla osoba vietnamské národnosti. Tyto podklady podle městského soudu tvoří řetězec, z něhož vyplývá bez důvodných pochybností, že stěžovatel je pachatelem. [10] NSS nahlédl do uvedených úředních záznamů ve správním spisu. Pro přehlednost dodává, že v úředních záznamech vystupují kromě policistů ještě další dvě osoby, k nimž se správní orgány a městský soud nějak vyjadřovaly: oznamovatel přestupku L. K. a pracovník ostrahy tržnice I. H., který současně policii poskytl dva kamerové záznamy. [11] Z prvního úředního záznamu vyplývá, že policie při ohledání místa přestupku kontaktovala pracovníka ostrahy tržnice, pana I. H., který policejnímu inspektorovi ukázal videozáznam. Na něm je podle inspektora zřetelně vidět, že dne 31. 12. 2016 v 15:42 přijíždí vozidlo (v úředním záznamu podrobně popsané), z něhož vystupuje muž Asiat ve věku asi 35 let a žena také Asiatka ve stejném věku. Instalují stolek, na který ze zavazadlového prostoru vozu skládají jednotlivá balení pyrotechniky. Poté, co pyrotechniku vybalí, řidič vozidlo parkuje v blízkosti stolku a zboží nabízí a prodává kolemjdoucím. Krátce po 16. hodině se u stánku zastavuje muž, mluví s prodejcem a odchází. Poté řidič opět přistaví auto a se společnicí skládají pyrotechniku zpět do vozidla. V okamžiku, kdy spatří přijíždějící vozidlo policejní hlídky, řidič okamžitě odjíždí směrem k zadní části tržnice skrze uličku pro pěší a stůl se zbytky pyrotechniky ponechává na místě. Pracovník ostrahy podle úředního záznamu potvrdil, že muže zná; jedná se „nejspíše“ o majitele vozidla a místního stálého provozovatele stánku – stěžovatele. [12] Druhý úřední záznam, který městský soud jmenuje jako podstatný, je nazván vyhodnocení kamerového záznamu a obsahuje zejména popis dvou kamerových záznamů, které policie získala od pracovníka ostrahy. Během prvního kamerového záznamu v čase 0:26 až 4:43 přijíždí na místo podezřelý majitel vozidla a vytahuje z auta věci ven, po odjezdu vozidla lze vidět pult s vystavenou pyrotechnikou. Poté podezřelý ze záznamu odchází a na místě se střídají osoby, které prodávají zábavnou pyrotechniku. V čase 45:50 až 47:49 opět přijíždí na místo totožné vozidlo, z něj vystupuje podezřelý Asiat stejně oblečený a z kufru auta vytahuje další pyrotechniku, tu vystavuje a poté zase odjíždí. V čase 51:15 až 58:05 na záznamu přijíždí vozidlo Policie ČR, „z místa utíká muž Asiat“ a pult s pyrotechnikou zde zůstává osamocen. V záznamu je nakonec uvedeno: „podezřelý byl následně lustrací v IS MOP Holešovice ztotožněn i dle svědka, kdy se jedná o podezřelého …“, následují údaje o stěžovateli a text „opakovaně byla tato osoba kontrolována jako řidič uvedeného vozidla hlídkou PČR“. [13] Ze třetího úředního záznamu o telefonním hovoru policejního inspektora s oznamovatelem přestupku L. K. vyplývá, že dne 31. 12. 2016 kolem 16:20 hodin procházel oznamovatel areálem Holešovické tržnice a všiml si volného prodeje pyrotechniky na stolku. Tuto pyrotechniku zde prodával muž vietnamské národnosti, kterého oznamovatel nedokázal blíže popsat. Věc oznámil na linku 158, na příjezd hlídky nevyčkal. [14] Stěžovatel už ve správním řízení namítal (v odůvodnění odporu, v dokumentu nazvaném návrh na dokazování i v odvolání), že ho nelze jako pachatele ztotožnit. Navrhoval výslechy svědků (oznamovatele a pracovníka ostrahy) a svou konfrontaci s nimi, aby se zjistilo, zda ho svědci skutečně poznají. Inspekce v obou stupních odmítla tyto důkazy provést pro nadbytečnost a považovala za dostatečná zjištění učiněná z úředních záznamů (tedy že stěžovatel byl ztotožněn Policií, jak vyplývá z vyhodnocení kamerového záznamu). [15] NSS pohled městského soudu a správních orgánů nesdílí a úřední záznamy v této věci za dostatečné nepovažuje. [16] Informační potenciál úředních záznamů v přestupkovém řízení je omezený. Zjišťování skutkového stavu nemůže spočívat jen na úředn