10 As 127/2024 — Nejvyšší správní soud

10 As 127/2024- 47 - text  10 As 127/2024 - 50 pokračování [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedkyně Michaely Bejčkové a soudců Faisala Husseiniho a Ondřeje Mrákoty ve věci žalobců: a) M. B., b) K. B., zastoupených advokátem Mgr. Stanislavem Němcem, Vinohradská 32, Praha 2, proti žalovanému: Zeměměřický a katastrální inspektorát v Praze, Pod Sídlištěm 9, Praha 8, proti rozhodnutí ze dne 15. 9. 2023, čj. ZKI PRO44/995/202314, v řízení o kasační stížnosti žalobce a) proti rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 13. 6. 2024, čj. 51 A 92/202381, takto: I. Kasační stížnost se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: [1] Ve věci jde o námitky proti obsahu obnoveného katastrálního operátu. Sporné je, zda měl katastrální úřad novým rozhodnutím vyhovět původně zamítnutým námitkám, nebo zda žádost o nové rozhodnutí opravdu neodůvodňovala jeho vydání. Soud říká, že vydání nového rozhodnutí nebylo namístě. 1. Popis věci [2] Žalobci vlastní pozemek, jehož součástí je stavba pro rodinnou rekreaci. Severní stranou tento pozemek hraničí s příjezdovou cestou – jiným pozemkem, který kromě žalobců vlastní dalších 25 osob (jde o vlastníky okolních pozemků). Ve věci jde zejména o tuto hranici; žalobci podél sporné hranice v jimi požadovaném umístění vybudovali oplocení (do určité výše betonové). [3] V roce 2013 byl obnoven katastrální operát týkající se dotčené oblasti – staré analogové mapy byly převedeny do digitální podoby. Žalobci proti obsahu obnoveného katastrálního operátu podali námitky (jejich oprávnění podat námitky vyplývalo ze starého katastrálního zákona z roku 1992, v průběhu řízení o námitkách však už nabyl účinnosti aktuální katastrální zákon z roku 2013 a správní orgány rozhodovaly podle něj; srov. rozsudek NSS ze dne 27. 9. 2022, čj. 7 As 191/202235, body 47 až 49). Katastrální úřad pro Středočeský kraj (Katastrální pracoviště Rakovník) žalobcům nejprve vyhověl a na základě námitek upravil zakreslení příjezdové cesty (posunul ji severněji, a zvětšil tak pozemek žalobců). Odvolací orgán (Zeměměřický a katastrální inspektorát v Praze) však rozhodnutí katastrálního úřadu zrušil; katastrální úřad totiž nezjistil vlastnické vztahy v dotčené oblasti a opravu provedl na základě neměřického záznamu č. 373, který neobsahoval potřebné náležitosti. Podruhé už katastrální úřad námitky žalobců zamítl. Vzhledem k výhradám odvolacího orgánu rozhodoval katastrální úřad ještě potřetí (a naposledy); v červenci 2014 opět zamítl námitky žalobců proti obsahu obnoveného katastrálního operátu. Odvolací orgán rozhodnutí tentokrát potvrdil. Ve vydaných rozhodnutích bylo žalobcům vysvětleno, že provedení opravy zákresu by v tomto případě vyžadovalo písemný souhlas všech dotčených vlastníků s průběhem opravených hranic a geometrický plán obsahující všechny náležitosti podle katastrální vyhlášky. Přesnost zobrazení hranic pozemků v digitalizované katastrální mapě totiž byla ověřena (v neměřickém záznamu č. 398) a nebyly zjištěny nesoulady, které by vyžadovaly opravu. Rozdíly kontrolovaných délek v digitalizované mapě, v analogových mapových listech a různých záznamech podrobného měření změn, které sloužily k evidenci vztahů v území, se pohybovaly v mezích přípustných odchylek stanovených právními předpisy. [4] Žalobci nadále různými způsoby usilovali u katastrálního úřadu o překreslení hranic v dotčené oblasti. Mimo jiné v roce 2019 požádali o opravu chyby v katastrálním operátu. Neuspěli. [5] V roce 2022 pak žalobce a) požádal o zahájení nového řízení a vydání nového rozhodnutí ve smyslu § 101 správního řádu. V žádosti uvedl, že usiluje o uvedení evidovaného zobrazení parcel do souladu s vlastnickou hranicí pozemků, kterou tvoří stavby oplocení; opravu požadoval na základě zaměření skutečného provedení oplocení z roku 2021 a zaměření skutečného stavu okolí žalobcova pozemku z roku 2014. Katastrální úřad měl za to, že žalobce žádá o vydání nového rozhodnutí ve věci opravy chyby (tedy že se jeho žádost týká řízení zahájeného v roce 2019), a řízení o žádosti zastavil. Odvolací orgán s takovým postupem nesouhlasil – podle něj se žádost týkala námitek proti obsahu obnoveného katastrálního operátu (tedy řízení zahájeného v roce 2013). [6] Katastrální úřad proto o žádosti rozhodoval znovu. Nejprve vyzval žalobce, aby svou žádost upřesnil. Žalobce odpověděl, že mu jde o aktualizaci prvního rozhodnutí katastrálního úřadu o námitkách vydaného na základě neměřického záznamu č. 373 (tímto rozhodnutím bylo námitkám vyhověno; toto konkrétní rozhodnutí bylo ale později zrušeno a řízení o námitkách bylo pravomocně ukončeno potvrzením jejich zamítnutí – viz [3]). Katastrální úřad dospěl k závěru, že vydání nového rozhodnutí v řízení o námitkách není namístě; proto řízení o žádosti o vydání nového rozhodnutí zastavil. Odvolací orgán rozhodnutí katastrálního úřadu potvrdil. Správní orgány ve svých rozhodnutích vysvětlily, že zaměření skutečného provedení oplocení z roku 2021 neobsahuje potřebné náležitosti pro provedení opravy; v žádosti zejména chybí souhlasné prohlášení všech dotčených vlastníků k opravenému průběhu hranic. Ze stejného důvodu nelze pro opravu tvrzeně chybného zákresu použít ani zaměření skutečného stavu okolí žalobcova pozemku z roku 2014 (to bylo ostatně předloženo už při původním řízení o námitkách proti obsahu obnoveného katastrálního operátu). Nesoulad skutečnosti v terénu se stavem v platné katastrální mapě je zřejmý; to ale neznamená, že lze provést opravu bez souhlasu dotčených vlastníků. Je potřeba respektovat zobrazení vztahů v území obsažené v původních mapových podkladech. Přesnost digitalizace těchto podkladů byla ověřena. [7] Krajský soud v Praze s rozhodnutím odvolacího orgánu souhlasil. Proti zamítavému rozsudku krajského soudu podal žalobce a) kasační stížnost (nyní tedy vystupuje jako stěžovatel). 2. Kasační stížnost [8] Stěžovatel je přesvědčen, že předložil nové podklady, a bylo tedy namístě vydat nové rozhodnutí; ostatně vydat nové rozhodnutí lze i za nezměněného stavu. Podle stěžovatele se krajský soud dostatečně nevypořádal s žalobní námitkou, že správní orgány při rozhodování nevzaly v úvahu zprávu soudního znalce z roku 2018, na kterou stěžovatel odkázal v upřesnění své žádosti o vydání nového rozhodnutí. Stěžovatel trvá na tom, že nesoulad skutečného stavu s katastrální mapou je důsledkem zřejmého omylu – nesprávného postupu při převádění analogové mapy do digitální podoby. Ani s touto námitkou se krajský soud řádně nevypořádal – jen uvedl, že se jedná o chybu podle § 36 odst. 1 písm. b) katastrálního zákona (tj. nikoli o zřejmý omyl) a že k opravě této chyby je podle katastrální vyhlášky nutný (mimo jiné) souhlas všech dotčených vlastníků. Stěžovatel je přesvědčen, že vyhláška tuto podmínku stanovila mimo své zákonné zmocnění; krajský soud se tak dotčeným ustanovením vyhlášky neměl řídit. [9] Krajský soud nemá pravdu v tom, že stěžovatel patrně chybný zákres nepovažoval za důsledek zřejmého omylu, snažilli se zajistit souhlas všech dotčených vlastníků s provedením opravy chybného zákresu. Stěžovatelova snaha o vyřešení věci mu nemůže jít k tíži. Krajský soud nemá pravdu ani v tom, že hlavním cílem stěžovatele je dodatečné povolení plotu umístěného na sporné hranici (a ukončení řízení o jeho odstranění). Stěžovatel má jen zájem na tom, aby údaje katastru byly evidovány bez chyb a v souladu se skutečným stavem. Tento zájem by však měl mít především katastrální úřad; proto stěžovatel nesouhlasí s tím, že by měl věc řešit na své náklady občanskoprávní cestou. 3. Právní hodnocení [10] Kasační stížnost není důvodná. [11] Jedním ze způsobů, jak obnovit katastrální operát – vyhotovit nové elektronické soubory geodetických a popisných informací – je přepracovat existující soubor geodetických informací, tj. převést dosavadní katastrální mapu do elektronické podoby [§ 40 odst. 1 písm. b) a § 43 zákona č. 256/2013 Sb., katastrálního zákona]. Spolu s převedením původní mapy do elektronické podoby lze tuto mapu současně opravit, jsouli pro to (pro opravu chyby v katastru) v době obnovy operátu splněny podmínky – k těm podrobněji níže [§ 55 odst. 2 písm. c) vyhlášky č. 357/2013 Sb., katastrální vyhlášky]. Obnova katastrálního operátu je souborem úkonů evidenčního a technického rázu; jejím cílem není měnit právní vztahy v území, ale co nejpřesněji je v elektronické podobě zaznamenat (rozsudek NSS ze dne 13. 3. 2020, čj. 2 As 264/201846, body 17 a 21). [12] Jakmile je obnova katastrálního operátu dokončena, katastrální úřad vyloží obnovený operát v dotčené obci k veřejnému nahlédnutí. Vlastníci a jiní oprávnění dotčení obnovou katastrálního operátu mohou proti jeho obsahu podat námitky, a to do 15 dnů od dne, kdy skončilo vyložení (§ 45 odst. 3 katastrálního zákona). Při obnově katastrálního operátu přepracováním lze úspěšně namítat rozpor nové digitalizované mapy s původní analogovou mapou a se zeměměřickými údaji, které se