— Nejvyšší správní soud

Vol 11/2024- 16 - text pokračování Vol 11/2024 - 19 USNESENÍ Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu ve věcech volebních, ve věcech místního a krajského referenda a ve věcech politických stran a politických hnutí složeném z předsedy senátu Ivo Pospíšila, soudkyně zpravodajky Michaely Bejčkové a soudců Faisala Husseiniho, Radana Malíka, Petra Mikeše, Pavla Molka a Milana Podhrázkého v právní věci navrhovatele: Mgr. Bc. M. R., a účastníků řízení: 1) Státní volební komise, sídlem nám. Hrdinů 1634/4, Praha 4, a 2) prof. Ing. Danuše Nerudová, Ph.D., týkající se návrhu na vyslovení neplatnosti volby kandidáta ve volbách do Evropského parlamentu konaných ve dnech 7. a 8. června 2024 takto: I. Návrh se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: [1] Volební senát se zabýval otázkou, zda vstup Danuše Nerudové do hnutí STAROSTOVÉ A NEZÁVISLÍ (STAN) krátce před volbami do Evropského parlamentu měl vliv na její zvolení. Přestože dospěl k závěru, že informace o změně její politické (ne)příslušnosti měla být vyvěšena ve volebních místnostech – což se nestalo –, nemělo toto porušení zákona na její zvolení žádný vliv. 1. Volební stížnost a vyjádření účastníků řízení Volební stížnost [2] Navrhovatel se domáhá vyslovení neplatnosti volby Danuše Nerudové. Odkazuje na § 22 odst. 1 písm. b) zákona č. 62/2003 Sb., o volbách do Evropského parlamentu, podle kterého musí kandidátní listina u každého kandidáta obsahovat název politické strany nebo hnutí, jehož je členem, nebo údaj o tom, že není členem žádné strany či hnutí. U Danuše Nerudové bylo na hlasovacím lístku pro volby konané ve dnech 7. a 8. června 2024 uvedeno, že je „bez politické příslušnosti“. Od 3. června ale už byla členkou hnutí STAN. Navrhovatel je přesvědčen, že uvedením nepravdivého údaje o politické nepříslušnosti Danuše Nerudové na kandidátní listině byl porušen zákon o volbách do Evropského parlamentu takovým způsobem, který hrubě ovlivnil výsledek její volby. [3] Danuše Nerudová se totiž prezentovala jako nezávislá osobnost, odbornice na ekonomii, byť kandidovala za koalici Starostové a osobnosti pro Evropu. Dopustila se tak určitého „podvodu“ na voličích, kteří ji mylně vnímali jako nezávislou osobnost. Ostatně jako nezávislá kandidovala už v prezidentských volbách v roce 2023, jak vypovídá i její vyjádření na sociální síti X z října 2022: „Vážím si toho, že se mě vládní strany rozhodly podpořit i přesto, že jsem nezávislá kandidátka a že můj názor na kroky vlády je často kritický.“ Volba Danuše Nerudové tak byla tzv. zatemněna. Místo ní měl být zvolen první náhradník – Andrej Poleščuk. Vyjádření Danuše Nerudové [4] Danuše Nerudová k návrhu uvedla, že neobsahuje jakékoli právně významné skutečnosti, které by zpochybňovaly platnost jejího zvolení. To, že v prezidentských volbách kandidovala jako nezávislá kandidátka nebo že se o sobě takto vyjadřovala, je nyní zcela nepodstatné. [5] V době, kdy byly kandidátní listiny pro volby do Evropského parlamentu odevzdány, nebyla členkou žádné politické strany ani hnutí. To se změnilo s jejím vstupem do hnutí STAN, tedy pouhých několik dnů před volbami. V daný okamžik už byly hlasovací lístky vytištěny. Nebylo tedy možné takovou změnu promítnout do podoby samotných lístků. Zároveň se nejednalo o tak významnou změnu, jakou by bylo například vzdání se kandidatury, aby Ministerstvo vnitra muselo zajišťovat zveřejnění této informace ve volebních místnostech. Tuto otázku kandidátka s předstihem konzultovala s ministerským odborem voleb, který její výklad potvrdil. [6] O svém působení v úzké spolupráci s hnutím STAN dlouhodobě a pravidelně informovala veřejnost, ať už na různých sociálních sítích, nebo při osobním kontaktu s voliči. Stejně tak se o tom veřejnost dozvídala z celé řady různých médií. To platí i o jejím vstupu do hnutí, který nebyl žádným tajemstvím – právě naopak. Proto nelze hovořit o „podvodu na voličích“ ani o „zatemnění volby“, jak uvádí navrhovatel. Vyjádření Státní volební komise [7] Státní volební komise poukázala na to, že podoba hlasovacích lístků vychází z obsahu kandidátních listin ke dni rozhodnutí o registraci kandidátní listiny. Ministerstvo na základě splnění všech podmínek stanovených zákonem registrovalo kandidátní listinu koalice Starostů a osobností pro Evropu dne 19. dubna, čímž byla splněna podmínka pro vytištění hlasovacího lístku. Pro platnost hlasovacího lístku a volitelnost kandidátů není rozhodné, zda se po vytištění změnila politická příslušnost některého z kandidátů. Dopad takové změny do práva být volen by musel výslovně vyplývat ze zákona. [8] Opačný výklad by vedl k tomu, že například i změna obce trvalého pobytu nebo příjmení v době mezi vydáním rozhodnutí o registraci, resp. vytištěním hlasovacích lístků, a dnem hlasování (což je zpravidla období několika týdnů) by vedla k zániku volitelnosti kandidáta. To by pro kandidáty znamenalo faktický zákaz se přestěhovat nebo uzavřít sňatek. Takové důsledky pro volitelnost kandidátů, respektive pro jejich občanský život, by byly nepřiměřené. Proto se počítá s tím, že některé údaje se v mezidobí změnit mohou, a to bez jakéhokoli dopadu na volitelnost kandidátů. To platí i pro změny údajů o politické příslušnosti kandidátů. [9] I pokud se volební orgány dozvědí o změně údaje o některém z kandidátů, neukládá jim zákon povinnost zajistit zveřejnění takové informace ve volební místnosti. Tam se zveřejňují jen informace o vzdání se kandidatury nebo odvolání kandidáta a o zřejmých tiskových chybách. 2. Právní hodnocení [10] Návrh na neplatnost volby kandidáta může podat každý občan zapsaný do stálého seznamu voličů. Návrh je třeba podat nejpozději 10 dnů po vyhlášení výsledků voleb Státní volební komisí (§ 57 odst. 1 zákona o volbách do Evropského parlamentu). Navrhovatel tyto podmínky splnil. [11] Aby volební stížnost mohla být úspěšná, musí být prokázáno porušení zákona, které hrubě ovlivnilo výsledek volby kandidáta (§ 57 odst. 2 téhož zákona). NSS v minulosti rozdělil podmínky přezkumu do tří kroků (usnesení ze dne 2. července 2004, čj. Vol 6/200412, č. 354/2004 Sb. NSS; ze dne 4. července 2006, čj. Vol 36/200621, č. 960/2006 Sb. NSS; a ze dne 15. února 2018, čj. Vol 16/201833, č. 3717/2018 Sb. NSS). Soud tak postupně zkoumá, zda je dána: 1) nezákonnost, tj. porušení některých ustanovení zákona upravujícího volební proces; 2) vztah mezi touto nezákonností a výsledkem volby; 3) zásadní intenzita této nezákonnosti, která hrubě ovlivnila výsledek volby. [12] Volební senát dospěl k závěru, že v tomto případě byl splněn předpoklad první, neboť nezveřejněním informace o politické příslušnosti Danuše Nerudové ve volebních místnostech byl porušen zákon o volbách do Evropského parlamentu. Nebyl už však splněn předpoklad druhý, protože tato nezákonnost neměla na zvolení Danuše Nerudové žádný vliv. Změna údaje o politické (ne)příslušnosti Danuše Nerudové měla být zveřejněna ve všech volebních místnostech [13] Obsahové náležitosti hlasovacích lístků upravuje § 26 odst. 2 zákona o volbách do Evropského parlamentu. Ten také stanoví, jaké údaje o kandidátech na nich musejí být uvedeny. Jsou to: jméno a příjmení, státní občanství, věk a povolání, obec pobytu a příslušnost k určité politické straně (politickému hnutí) nebo skutečnost, že kandidát je bez politické příslušnosti. Jdeli o kandidáta koalice, je navíc třeba uvést, která koaliční strana či hnutí jej navrhlo. [14] Rozsah povinných údajů o kandidátech na hlasovacích lístcích odpovídá údajům, které musejí obsahovat kandidátní listiny [srov. § 22 odst. 1 písm. b) a e) zákona o volbách do Evropského parlamentu]. Ty se podávají nejpozději do 66 dnů přede dnem voleb (§ 21 odst. 3 věta první). Nemáli kandidátní listina náležitosti podle § 22 nebo obsahujeli nesprávné údaje, vyzve ministerstvo stranu, hnutí či koalici, aby vady odstranila do 50 dnů přede dnem voleb. Ve stejné lhůtě lze vady odstranit i bez výzvy (§ 23 odst. 1). Neodstraníli strana, hnutí či koalice vady, které se týkají jen kandidáta, ministerstvo nejpozději do 48 dnů přede dnem voleb rozhodne o škrtnutí kandidáta [§ 23 odst. 3 – konkrétně podle písmena e) z důvodu nesprávnosti či neúplnosti údajů]. Nejpozději tehdy také ministerstvo buď rozhodne o registraci kandidátní listiny, nebo ji odmítne (§ 23 odst. 5). Registrace je podmínkou pro vytištění hlasovacích lístků (§ 23 odst. 10). Tisk zajišťuje ministerstvo, které pak musí vytištěné hlasovací lístky zaslat starostům, aby mohly být nejpozději 3 dny přede dnem voleb dodány voličům a v den voleb okrskovým volebním komisím (§ 26 odst. 1 a 4). [15] Z popsaného postupu je zřejmé, že obsah hlasovacích lístků, včetně údajů o kandidátech, vychází z kandidátních listin. Ty se z několika dobrých důvodů podávají a registrují v dostatečném předstihu přede dnem voleb: aby bylo jisté, které strany, hnutí, koalice a jejich kandidáti mohou (a tedy budou) kandidovat; aby byl i v registrační fázi umožněn soudní přezkum (srov. § 56 zákona o volbách do Evropského parlamentu); neb