— Nejvyšší správní soud

Vol 17/2024- 59 - text pokračování Vol 17/2024 - 67 USNESENÍ Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu ve věcech volebních, ve věcech místního a krajského referenda a ve věcech politických stran a politických hnutí složeném z předsedy senátu Ivo Pospíšila (soudce zpravodaj), soudkyně Michaely Bejčkové a soudců Faisala Husseiniho, Radana Malíka, Petra Mikeše, Pavla Molka a Milana Podhrázkého v právní věci navrhovatelky: Ing. Michaela Šojdrová, zastoupena JUDr. Martinem Klimplem, advokátem se sídlem U Prašné brány 1078/1, Praha 1, a účastníků řízení: 1) Státní volební komise, sídlem nám. Hrdinů 1634/4, Praha 4, a 2) Mgr. Ondřej Kolář, týkající se návrhu na vyslovení neplatnosti volby kandidáta ve volbách do Evropského parlamentu konaných ve dnech 7. a 8. června 2024 takto: I. Návrh se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: I. Vymezení věci [1] V projednávané věci se volební senát Nejvyššího správního soudu zabýval volební stížností Ing. Michaely Šojdrové (kandidující na kandidátce koalice SPOLU) a otázkou započítání jí udělených přednostních hlasů. Navrhovatelka na základě statistické analýzy a několika čestných prohlášení voličů tvrdila, že – stručně řečeno – měla získat přibližně o 5 600 přednostních hlasů více. Přitom by jí stačilo 616 přednostních hlasů k překročení hranice potřebné pro získání mandátu poslankyně Evropského parlamentu namísto Mgr. Ondřeje Koláře, který byl zvolen podle pořadí na kandidátce. [2] Nejvyšší správní soud na základě těchto tvrzení přezkoumal část volební dokumentace a shledal, že navrhovatelčina tvrzení o počtu přednostních hlasů udělených v její prospěch v dostatečné míře neodpovídají zjištěním z vyžádaných volebních dokumentací (jakkoliv soud určitá pochybení zjistil). Tvrzení tak nejsou způsobilá vyvrátit presumpci správnosti volebních výsledků. II. Volební stížnost a vyjádření účastníků řízení II.a Volební stížnost a její doplnění [3] Navrhovatelka doručila dne 22. června 2024 Nejvyššímu správnímu soudu návrh, kterým se domáhá přezkumu sčítání přednostních hlasů na hlasovacích lístcích koalice SPOLU (tvořené stranami ODS, KDUČSL a TOP 09) ve volbách do Evropského parlamentu konaných ve dnech 7. a 8. června 2024. [4] Navrhovatelka má za to, že okrskové volební komise chybovaly a postupovaly v rozporu se zákonem, neboť sečtené přednostní hlasy pro navrhovatelku přidělily v zápisu o průběhu a výsledku hlasování jinému kandidátovi, případně je nezapočetly. Domnívá se tak, že splnila hranici 5 % přednostních hlasů z celkového počtu hlasů odevzdaných pro koalici SPOLU [§ 48 odst. 5 a 6 zákona č. 62/2003 Sb., o volbách do Evropského parlamentu a o změně některých zákonů (dále jen „zákon o volbách do EP“)]. Dle vyhlášených výsledků získala 32 447 přednostních hlasů a k překročení zákonné 5% hranice (v případě koalice SPOLU jde o 33 063 hlasů) jí chybělo pouhých 616 hlasů. Pokud by jí volební komise započetly přednostní hlasy správně, zvolenou kandidátkou by byla ona, a naopak by nebyl zvolen účastník řízení 2), Mgr. Ondřej Kolář, který získal poslední mandát přidělený koalici SPOLU. Navrhuje proto vyslovení neplatnosti volby Mgr. Ondřeje Koláře a vyhlášení volby navrhovatelky. [5] Navrhovatelka doložila analýzu, ve které poukazuje na velké odchylky ve vyhlášených výsledcích přednostních hlasů oproti těm, které obdržela ve volbách do Evropského parlamentu v roce 2019 v různých volebních okrscích. Celkem dle této analýzy mohla navíc získat až 5 560 přednostních hlasů oproti vyhlášeným výsledkům a k zisku mandátu by jí stačila i pouhá část tohoto počtu. Kromě toho na základě analýzy označila tři volební okrsky s vysokou mírou pravděpodobnosti přednostních hlasů ve svůj prospěch (konkrétně okrsky Lhota č. 1; Uherský Brod č. 14; a Horní Lideč č. 1, všechny Zlínský kraj). V nich však neobdržela ani jeden přednostní hlas a výsledky v nich vykazují jednu z nejvyšších odchylek oproti výsledku voleb z roku 2019. K prokázání uvedených tvrzení navrhovatelka předložila sedm čestných prohlášení od voličů, kteří jí udělili přednostní hlas ve dvou označených volebních okrscích. Ke třetímu okrsku uvedla, že si je vědoma alespoň jednoho voliče, který jí udělil přednostní hlas, avšak s ohledem na lhůtu k podání návrhu se jí nepodařilo obstarat jeho čestné prohlášení. [6] Obdobnou analýzu provedla také u kandidáta Mgr. Filipa Bendy, který byl na hlasovacím lístku uveden před navrhovatelkou (č. 8, zatímco navrhovatelka se nacházela pod č. 9). Navrhovatelka má za pravděpodobné, že mu volební komise chybně přidělily přednostní hlasy, které ve skutečnosti získala ona. U tohoto kandidáta chyběla data z voleb do Evropského parlamentu v roce 2019; proto u něj navrhovatelka založila predikci přednostních hlasů na předpokládané korelaci s volebním ziskem koalice SPOLU a dospěla k závěru, že tento kandidát získal 927 přednostních hlasů na úkor navrhovatelky. Pokud by se její předpoklad potvrdil, rovněž by to postačovalo k tomu, aby navrhovatelka získala mandát v Evropském parlamentu. [7] Navrhovatelka má tedy za to, že tu existují významné indicie způsobilé vyvolat pochybnosti o správnosti vyhlášeného výsledku voleb a že tvrzené porušení zákona hrubě ovlivnilo výsledky volby Mgr. Ondřeje Koláře. Proto navrhuje, aby Nejvyšší správní soud přezkoumal výsledek voleb ve volebních okrscích, v nichž podle předložené analýzy existuje pravděpodobnost, že Mgr. Filip Benda získal přednostní hlasy na úkor navrhovatelky. Konkrétně navrhuje zkontrolovat všechny volební okrsky, kde takto nejspíš získal alespoň nějakou část přednostních hlasů, případně alespoň více než dva. Potvrdíli se předpokládaná chybovost, navrhuje eventuálně přepočíst všechny hlasy ve všech volebních okrscích. [8] Dne 28. června 2024 zaslala navrhovatelka soudu doplnění návrhu. Od jeho podání obdržela dvě emailové zprávy, v nichž další voliči uvádějí, že jí ve volbách udělili přednostní hlas, který dle zveřejněného výsledku nebyl započítán. Jedná se o okrsky Praha 6 č. 6002, Hlavní město Praha, a Oslnovice č. 1, Jihomoravský kraj. Navrhovatelka požádala, aby soud přezkoumal volební dokumentaci také v těchto dvou volebních okrscích, resp. opětovně navrhla, aby soud přezkoumal výsledek voleb ve všech volebních okrscích dle předložené analýzy, případně ve všech volebních okrscích na území celé ČR. II.b Vyjádření Státní volební komise [9] Účastnice řízení 1), tedy Státní volební komise, ve svém vyjádření uvedla, že si prostřednictvím Krajského úřadu Zlínského kraje vyžádala informaci týkající se volebních okrsků, v nichž navrhovatelka primárně zpochybnila zjištěné výsledky hlasování a započítávání přednostních hlasů. Zjistila, že okrsková komise č. 1 v obci Lhota měla 6 členů, z nichž jeden byl delegován koalicí SPD a Trikolora. Okrsková komise č. 1 v obci Horní Lideč měla 8 členů, z nichž jeden byl delegován koalicí SPOLU. Předseda, místopředseda i zapisovatel z obou dotčených okrskových volebních komisí se zúčastnili povinného školení k zásadám hlasování a k systému zjišťování a zpracování výsledků voleb. Krajský úřad Zlínského kraje ani Ministerstvo vnitra až doposud nezaznamenaly na tyto okrskové volební komise žádnou stížnost. [10] Státní volební komise dodala, že z hlediska organizačně technického a metodického zajištění voleb přijala již v návaznosti na usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 19. listopadu 2017, č. j. Vol 58/2017  187, č. 3682/2018 Sb. NSS, ve spolupráci s Ministerstvem vnitra a Českým statistickým úřadem legislativní i nelegislativní opatření, která měla vést k řádnému zjišťování výsledku hlasování, včetně započítávání přednostních hlasů. Na tato opatření se klade důraz a uplatňují se ve všech volebních okrscích. Jedná se o následující opatření: jednostranně tištěné hlasovací lístky; povinné školení pro zapisovatele, předsedy a místopředsedy okrskových volebních komisí; rovnocenné postavení zapisovatele (který je zpravidla úředníkem obecního úřadu s největším vhledem do volební problematiky) s ostatními členy okrskové volební komise; úprava metodických a školicích materiálů směrem k větší uživatelské přívětivosti; instruktážní videa pro členy komisí; používání negumovatelných červeně píšících propisovacích tužek při zapisování výsledků hlasování; společná práce všech členů komise; a konečně důraz na pečlivost, nikoliv na rychlost při sčítání. II.c Vyjádření Mgr. Ondřeje Koláře [11] Účastník řízení 2), Mgr. Ondřej Kolář, se k návrhu nevyjádřil. III. Posouzení věci Nejvyšším správním soudem [12] Podle § 57 odst. 1 zákona o volbách do EP platí, že podáním návrhu na neplatnost volby kandidáta se může domáhat ochrany u soudu podle zvláštního právního předpisu každý volič zapsaný do seznamu voličů pro volby do Evropského parlamentu nebo do výpisu z něj a každá volební strana, jejíž kandidátní listina byla pro volby do Evropského parlamentu na území České republiky zaregistrována (dále jen „navrhovatel“). Návrh je třeba podat nejpozději 10 dnů po vyhlášení výsledků voleb Státní volební komisí. Podle odst. 2 téh