Vol 28/2025 – Nejvyšší správní soud

Vol 28/2025- 36 - text  Vol 28/2025 - 39 pokračování USNESENÍ Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu ve věcech volebních, ve věcech místního a krajského referenda a ve věcech politických stran a politických hnutí složeném z předsedy senátu Vojtěcha Šimíčka, soudkyně Michaely Bejčkové a soudců Radana Malíka, Petra Mikeše, Pavla Molka (soudce zpravodaj), Milana Podhrázkého a Ivo Pospíšila v právní věci navrhovatelky: Mgr. P. K., zast. Mgr. Petrou Mackovou, advokátkou se sídlem Vinohradská 938/37, Praha 2, a účastníků řízení: 1) Státní volební komise, se sídlem nám. Hrdinů 1634/4, Praha 4, 2) Ing. Mgr. Tomáš Doležal, 3) Ing. Mgr. Jan Hrnčíř, MBA, LL.M., 4) Radek Koten, o návrhu na vyslovení neplatnosti volby kandidátů zvolených do Poslanecké sněmovny Parlamentu ve volbách konaných ve dnech 3. a 4. října 2025 takto: I. Návrh na neplatnost volby kandidáta Ing. Mgr. Tomáše Doležala se zamítá. II. Návrh na neplatnost volby kandidátů Ing. Mgr. Jana Hrnčíře, MBA, LL.M., a Radka Kotena se odmítá. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: I. Volební stížnost [1] Návrhem došlým soudu dne 15. 10. 2025 se navrhovatelka domáhá, aby byla vyslovena neplatnost volby tří kandidátů zvolených za SPD. Svůj návrh opírá o porušení ústavních principů dle čl. 1 odst. 1 a čl. 5 Ústavy a čl. 3 a čl. 10 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, a to závadnou kampaní vedenou politickým hnutím SPD prostřednictvím videí, vizuálních zobrazení a postů na sociálních sítích kandidátů SPD. Kritizuje, že v této kampani byly na sociálních sítích nepokrytě využívány zbraně, zejména nože; část obyvatel byla nazývána parazity a SPD na ně měla působit jako „repelent“; a byla používána agresivní vyobrazení osob. K návrhu přiložila fotodokumentaci této předvolební kampaně. [2] Dle jejího přesvědčení došlo touto nezákonnou propagací, která je neslučitelná s hodnotami demokratického právního státu, k hrubému ovlivnění výsledků voleb, tedy k ovlivnění vůle voličů, což dokládá vlastním propočtem počtu voličů, kteří byli ovlivněni takovou kampaní. Tento propočet odvozuje z toho, kolik lidí připojilo k této nezákonné propagaci svůj „lajk“ či souhlasný komentář. Jejich počet dosahuje podle jejích zjištění čísla 86 899. Na základě dalších propočtů a rozpočítání mezi jednotlivé kraje podle počtu hlasů odevzdaných pro SPD dospívá k závěru, že ve Středočeském kraji, kde má trvalý pobyt, bylo takto ovlivněno 5 158 voličů, kteří volili SPD. [3] Z tohoto důvodu by nemohl poslanec Ing. Mgr. Tomáš Doležal získat mandát v rámci prvního skrutinia, a pokud by získal mandát v rámci druhého skrutinia, nemohl by jej v něm získat Radek Koten. Krom toho byly ovlivněny výsledky celorepublikově, přičemž tento výpočet je nezbytné promítnout například do výpočtu republikového mandátového čísla a bezesporu i do výpočtu výsledků druhého skrutinia. Proto je navrhovatelka přesvědčena, že nelze napadnout výsledek voleb pouze v rozsahu, jak s tím počítá § 87 odst. 1 zákona č. 247/1995 Sb., o volbách do Parlamentu České republiky a o změně a doplnění některých dalších zákonů (dále jen „volební zákon“). Pokud by bylo hrubé ovlivnění výsledků voleb zohledněno jako celek v rámci druhého skrutinia, nezískala by SPD v rámci druhého skrutinia zřejmě žádný mandát. Proto navrhovatelka napadá kromě volby Radka Kotena rovněž i volbu PhDr. Ing. Mgr. Jana Hrnčíře MBA, LL.M. [4] Navrhuje proto, aby Nejvyšší správní soud rozhodl buď o vyslovení neplatnosti voleb do Poslanecké sněmovny jako celku, tedy aby vyslovil neplatnost volby všech zvolených poslanců za všechny kandidující subjekty ve všech volebních krajích, nebo o neplatnosti volby kandidáta Ing. Mgr. Tomáše Doležala zvoleného za SPD ve Středočeském kraji a kandidátů Radka Kotena, zvoleného v Kraji Vysočina, a PhDr. Ing. Mgr. Jana Hrnčíře MBA, LL.M., zvoleného v Pardubickém kraji, kteří by dle navrhovatelky nezískali mandát, pokud by bylo hrubé ovlivnění výsledků voleb zohledněno jako celek v rámci druhého skrutinia. [5] Závěrem brojí proti tomu, že pro případy, kdy volební kampaň vybočí z pravidel stanovených zákonem nebo Ústavou, neobsahují volební zákony možnost zasáhnout do volebního procesu ještě před samotným rozhodnutím voličů, aby došlo k eliminaci podobného závadného chování volebních subjektů ještě ve fázi vedení volební kampaně. Dle navrhovatelky je dokonce otázkou, zda se nejedná o takovou vadu volebních zákonů, kterou by bylo možné považovat za protiústavní, a to zejména v souvislosti se zpřísněním standardu volebního přezkumu zavedeného od 1. 1. 2017. Část ústavních práv se v rámci volební kampaně ocitá při nynějším nastavení soudního přezkumu voleb zcela bez ochrany. [6] Státní volební komise ve svém vyjádření navrhla, aby Nejvyšší správní soud návrh jako nedůvodný zamítl. Zdůraznila zejména, že jejím úkolem není dohled nad dodržováním pravidel volební kampaně. Nemůže se tudíž vyjádřit ke skutkovým tvrzením navrhovatelky, neboť nedisponuje žádnými věcnými informacemi, kterými by je mohla podpořit či vyvrátit. II. Posouzení věci Nejvyšším správním soudem [7] Podle § 87 odst. 1 volebního zákona platí, že podáním návrhu na neplatnost volby kandidáta se může domáhat ochrany u soudu podle zvláštního právního předpisu každý občan zapsaný do stálého seznamu ve volebním okrsku, kde byl poslanec volen, a každá politická strana, politické hnutí nebo koalice, jejíž kandidátní listina ve volebním kraji byla pro volby do Poslanecké sněmovny zaregistrována […]. Návrh je třeba podat nejpozději 10 dnů po vyhlášení výsledků voleb Státní volební komisí. [8] V případě soudního přezkumu voleb do Poslanecké sněmovny umožňuje citované ustanovení napadnout jedině neplatnost volby kandidátů, nikoli neplatnost voleb jako celku, jak je tomu v případě jiných voleb probíhajících v České republice. Navrhovatelka nadto podává návrh jako volička, která může podle právě citovaného ustanovení napadat pouze volbu těch kandidátů, kteří byli zvoleni v jejím vlastním volebním kraji. Proto je podaný návrh věcně projednatelný jen ve vztahu k těm kandidátům, kteří byli zvoleni ve volebním kraji, kde je navrhovatelka zapsána do seznamu voličů, tzn. ve Středočeském kraji. Ze sdělení Státní volební komise č. 374/2025 Sb., o vyhlášení a uveřejnění celkových výsledků voleb do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky konaných ve dnech 3. a 4. října 2025, plyne, že z trojice kandidátů, jejichž volbu napadá, byl ve Středočeském kraji zvolen pouze Ing. Mgr. Tomáš Doležal. Pouze ve vztahu k němu tedy bude návrh posouzen věcně a jen jemu jej také Nejvyšší správní soud zaslal k vyjádření. Krom něj byl v tomto kraji za SPD zvolen také Tomio Okamura, jehož volbu však navrhovatelka nenapadá. [9] Zbývající část návrhu ve vztahu ke zvolení Radka Kotena za Kraj Vysočina a PhDr. Ing. Mgr. Jana Hrnčíře MBA, LL.M., za Pardubický kraj Nejvyšší správní soud odmítl z důvodu chybějící aktivní legitimace navrhovatelky. Ta zdůvodňuje, že nezákonnost, na niž upozorňuje, se promítla do druhého skrutinia. Její tvrzení však nemůže nic změnit na tom, že zvolení poslanců v jiném volebním kraji jako volička účinně napadnout nemůže. [10] Soud se tedy návrhem věcně zabýval jen ve vztahu ke zvolení Ing. Mgr. Tomáše Doležala. Z návrhu je patrné, v čem navrhovatelka spatřuje porušení volebního zákona a jakého rozhodnutí se po soudu domáhá. Soud však dospěl k závěru, že návrh není důvodný. [11] Obecně platí, že volební stížnost může být úspěšná, jeli prokázáno porušení zákona, které hrubě ovlivnilo výsledek volby kandidáta (§ 87 odst. 5 volebního zákona). NSS v minulosti rozdělil podmínky přezkumu do tří kroků. Soud tak zkoumá, zda je dána: 1) nezákonnost, tj. porušení některých ustanovení zákona upravujícího volební proces; 2) vztah mezi touto nezákonností a výsledkem volby; 3) zásadní intenzita této nezákonnosti, která hrubě ovlivnila výsledek volby. [12] V nynější věci navrhovatelka předložila řadu fotografií jednotlivých příspěvků představitelů SPD na sociálních sítích. Kromě jednoho příspěvku zaměřeného proti předsedkyni Evropské komise Ursule von der Leyen se jedná o obrázky mužů s noži v rukách (z popisků plyne, že má jít o imigranty z různých zemí). [13] Taková kampaň není skutečnou výpovědí ani o zobrazovaných cizincích, ani o osobách, jimž je kampaň určena, ale především o těch, kdo takovou kampaň vedou, tedy o SPD. Nejvyšší správní soud předesílá, že téma migrace v předvolební kampani samozřejmě není a nemůže být samo o sobě tabuizováno. Co však je a má zůstat v předvolební kampani nepřípustné, je podněcování nenávisti vůči jakékoli skupině lidských bytostí a vyvolávání strachu z nich, zvlášť při vědomí historické zkušenosti s nacistickou a komunistickou propagandou, která ve dvacátém století zobrazovala příslušníky jiných ras či jiných společenských tříd podobným způsobem, jako to činí nyní SPD, tedy jako hrozbu pro „naši“ společnost, před kterou je třeba „nás“ bránit všemi prostředky. Přesně k tomu zjevně směřují fotografie migrantů s noži v ruce ze sociálních sítí SPD a