7 As 249/2014 — Nejvyšší správní soud

63 A 15/2024- 129 - text  11 63 A 15/2024 [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Českých Budějovicích rozhodl v senátu složeném z předsedkyně Mgr. Heleny Nutilové a soudců Mgr. et Mgr. Petra Jiříka a JUDr. Michala Hájka, Ph.D., ve věci navrhovatele: RNDr. V. Ř., MBA bytem proti odpůrkyni: Správa Národního parku a chráněné oblasti Šumava se sídlem 1. Máje 260, Vimperk zastoupena advokátem JUDr. Milošem Tuháčkem se sídlem Převrátilská 330/15, Tábor o návrhu na zrušení opatření obecné povahy Správy Národního parku Šumava ze dne 19. 10. 2023, č. j. NPS 10379/23, kterým se zakazuje vstup a pohyb ve vybraných lokalitách Národního parku Šumava, takto: I. Návrh na zrušení opatření obecné povahy Správy Národního parku Šumava ze dne 19. 10. 2023, č. j. NPS 10379/23, kterým se zakazuje vstup a pohyb ve vybraných lokalitách Národního parku Šumava, se zamítá. II. Navrhovatel nemá právo na náhradu nákladů řízení. III. Odpůrkyni se náhrada nákladů řízení nepřiznává. Odůvodnění: I. Vymezení věci 1. Správa Národního parku Šumava opatřením obecné povahy ze dne 19. 10. 2023, č. j. NPS 10379/23, zakázala celoročně do 31. 12. 2025 vstup a pohyb v některých lokalitách Národního parku Šumava podle § 64 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny (dále též „ZOPK‏“). Tyto lokality jsou blíže specifikovány v příloze č. 1, výjimky z tohoto zákazu vstupu a pohybu pak v příloze č. 2 předmětného opatření obecné povahy. Správa Národního parku přistoupila k vydání opatření obecné povahy po vyhodnocení přírodní cennosti území především s ohledem na unikátní populaci tetřeva hlušce a negativní vliv, který na ni má návštěvnost území. II. Shrnutí návrhu 2. Návrhem doručeným Krajskému soudu v Českých Budějovicích (dále jen „krajský soud‏“) dne 30. 4. 2024 se navrhovatel domáhá zrušení předmětného opatření obecné povahy z následujících důvodů. 3. Navrhovatel předně uvedl, že napadené opatření obecné povahy ho zbavuje lidské důstojnosti, podrobuje ho výlučné ideologii, omezuje jeho svobodu pohybu a je proto v rozporu s čl. 1, čl. 2 odst. 1 Listiny základních práv a svobod. Dále je v rozporu s rozsudkem Nejvyššího správního soudu ze dne 15. 12. 2010, č. j. 7 Ao 6/2010-44, který v obdobném případě vytkl odpůrkyni nedostatečné odůvodnění opatření obecné povahy omezujícího svobodu pohybu lidí na území Národního parku Šumava a stanovil hmotněprávní kritéria, podle kterých musí při tvorbě opatření postupovat. 4. Svou argumentaci navrhovatel dále rozvinul, přičemž zbavení lidské důstojnosti spatřuje ve skutečnosti, že lidé jsou degradováni na škodlivé bytosti, které je nutné prostřednictvím zákazu vstupu odstranit z vymezeného území pro údajný rušivý vliv na tamní tetřevy. V následující argumentaci k tomuto bodu rozebírá vztah mezi zájmy člověka a zájmy přírody, přičemž právě zájmy člověka jako „dosud evolučně nejúspěšnějšího druhu‏“ považuje za nadřazené a příroda by jim dle jeho názoru měla ustoupit. 5. Stát se nesmí vázat na výlučnou ideologii – zde ekologismus – z čehož implicitně plyne, že ideologická dogmata nesmí ani svými mocenskými nástroji vnucovat občanům. Odůvodnění napadeného opatření obecné povahy bylo provedeno z ideologické pozice a s vazbou na ideologii, přičemž bylo opomenuto vše, co použité argumenty vyvrací. 6. V následujících částech svého návrhu obsáhlým způsobem rozebírá a zpochybňuje odborné závěry, ze kterých odpůrkyně vychází v odůvodnění napadeného opatření obecné povahy a jenž se vztahují ke škodlivému vlivu člověka na šumavské tetřevy. Populace tetřeva, k jejíž ochraně předmětné opatření obecné povahy slouží, je podle navrhovatele stabilní a fragmentací území není ohrožena. Zdroje uváděné navrhovatelem mají dokládat, že populace i bez ochrany jejího jádrového území v intervalu sedmi let vzrostla a ptáci mohou po území bez překážek migrovat. Akcentuje nepoměr mezi „zbavením práv, počtem postižených lidí“, kteří nemají možnost vstupu do dotčeného území a cílem předmětného opatření obecné povahy, kterým má být ochrana populace tetřevů a dalších druhů ohrožených rušením, přičemž žádné takové další druhy nejsou uváděny. Populace tetřevů je v současné době stabilní a opatření obecné povahy je v důsledku toho nadbytečné. I pokud by zde skutečně existoval veřejný zájem na ochraně tetřevů, pak by k jeho ochraně postačovalo území o menším rozsahu. Důvod pro vydání předmětného opatření obecné povahy ovšem neexistuje. III. Shrnutí vyjádření odpůrkyně 7. Odpůrkyně nejprve uvedla, že její pravomoc a působnost k vydání opatření obecné povahy navrhovatel nijak nezpochybnil. Ze strany odpůrkyně byly naplněny požadavky kladené na proces tvorby opatření obecné povahy. Zároveň je srozumitelně a podrobně odůvodněno na základě věcné analýzy. Opatření obecné povahy proto splňuje i požadavek zákonnosti. 8. Dále odpůrkyně poukázala na to, že navrhovatel při procesu tvorby napadeného opatření obecné povahy nevznesl proti jeho návrhu žádné připomínky. Tato skutečnost pak musí nezbytně hrát roli při posuzování jeho proporcionality. Mimo to napadené opatření obecné povahy umožňuje dosáhnout sledovaný cíl, kterým je ochrana přírody na části území Národního parku Šumava, zejména populace tetřeva hlušce. Tohoto cíle přitom nebylo možné lépe dosáhnout jiným prostředkem. 9. Odpůrkyně při tvorbě opatření obecné povahy taktéž vycházela i z podmínek vymezených v rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 15. 12. 2010, č. j. 7 Ao 6/2010-44, když v napadeném opatření obecné povahy dostatečně odůvodnila, proč je nutné omezit vstup na vymezená území Národního parku Šumava. Na rozdíl od předchozí situace, kterou se uvedené rozhodnutí Nejvyššího správního zabývalo, měla odpůrkyně k dispozici exaktní šetření populace tetřeva hlušce, jehož výsledky byly publikovány v mezinárodních časopisech a exaktní sledování návštěvnosti. Oproti území s omezeným vstupem, v území bez regulace počty tetřeva hlušce klesají či jeho výskyt zcela vymizel. Tvar a ochranný režim území dotčeného napadeným opatřením obecné povahy byl proto stanoven podle principu proporcionality. 10. Odůvodnění opatření obecné povahy neoznačuje existenci lidských bytostí za škodlivou, ani není vázáno na dogma ekologické ideologie, jak uvádí navrhovatel. Nezasahuje protiústavně ani do svobody pohybu, když z odůvodnění vyplývá, že populace tetřeva hlušce byla lidskou činností a přítomností téměř vyhubena a byla zachráněna až v důsledku omezení rušivé lidské činnosti. Odůvodnění rozhodně není ideologické, ale byla za použití principu proporcionality striktně vážena potřeba zachování nebo zlepšení stavu populace tetřeva hlušce na straně jedné, a zásah do ústavně zaručené svobody pohybu na straně druhé. 11. Ve zbylé části vyjádření se odpůrkyně zevrubně vyjadřuje k polemice navrhovatele s odbornými závěry a zdroji uvedenými v odůvodnění napadeného opatření obecné povahy. Z podkladů uvedených v odůvodnění naopak vyplývá, že přes doposud přijatá ochranná opatření nedošlo k nárůstu populace tetřeva hlušce. Je proto nutné přijmout další opatření. Pokud navrhovatel uvádí, že v odůvodnění nejsou uvedeny žádné další druhy ohrožené lidskou činností, je potřeba uvést, že tetřev hlušec představuje tzv. „deštníkový druh‏“, tedy vedlejším efektem jeho ochrany je ochrana dalších druhů, případně složek ekosystémů citlivých na rušení. IV. Replika navrhovatele k vyjádření odpůrkyně 12. Navrhovatel ve svém vyjádření uvedl, že se Správa Národního parku Šumava nechává zastupovat advokátní kanceláří, i když se jedná o řízení, které nepřekračuje rámec její běžné činnosti. S ohledem na konstantní judikaturu Nejvyššího správního soudu by jí proto neměla být přiznána náhrada nákladů řízení. 13. Dále konstatuje, že formální stránku opatření obecné povahy nenapadá, považuje ho ovšem za nepotřebné a nezákonné. Odpůrkyně se v odůvodnění ani „nenamáhala“ odůvodnit první krok testu proporcionality, tedy existenci veřejného prospěchu z existence populace tetřeva. 14. Poukaz na jeho pasivitu během procesu tvorby opatření obecné povahy je nepřípadný, když návrh na zrušení opatření obecné povahy není podáním připomínek podmíněn. Aby takové připomínky mohl podat, musel by o návrhu opatření obecné povahy nejprve vědět, což znamená pravidelně navštěvovat webové stránky odpůrkyně. To mu žádný zákon nepřikazuje. Připomínky podal v roce 2010 k tehdy připravovaným klidovým územím. Argumentoval tehdy stejným způsobem jako v současném návrhu na zrušení. Prokázal, že tvrzení o populaci tetřeva jsou nesprávná. 15. Ve zbylé části své repliky se navrhovatel opětovně vyjadřuje k vědeckým standardům a publikacím uváděným v odůvodnění opatření obecné povahy. V. Duplika odpůrkyně k replice navrhovatele 16. Odpůrkyně v reakci na repliku navrhovatele znovu připomněla, že navrhovatel v průběhu pořizování přezkoumávaného opatření obecné povahy neuplatnil připomínky, za této situace by měl být pátý krok algoritmu přezkumu opatření obecné povahy (proporcionalita) proveden pouze v extrémních a zvláštními okolnostmi odůvodněných případech, což ale dl