I.ÚS 1366/17 — Ústavní soud

NALUS - databáze rozhodnutí Ústavního soudu       I.ÚS 1366/17 ze dne 24. 7. 2017   Česká republika USNESENÍ Ústavního soudu   Ústavní soud rozhodl v senátu složeném z předsedkyně Kateřiny Šimáčkové (soudkyně zpravodajky) a soudců Tomáše Lichovníka a Davida Uhlíře o ústavní stížnosti stěžovatele M. P., zastoupeného Mgr. et Mgr. Kamilou Mesiarkinovou, advokátkou, se sídlem Na Březině 310, Rozdrojovice, proti usnesení Městského soudu v Brně č. j. 22 P 140/2015-M452 ze dne 20. prosince 2016 a proti usnesení Krajského soudu v Brně č. j. 19 Co 17/2017-470 ze dne 10. února 2017, takto: Ústavní stížnost se odmítá. Odůvodnění: I. Předchozí průběh řízení a vymezení věci 1. Stěžovatel je otcem dvou nezletilých dětí narozených z manželství v letech XXXX a XXXX. S tvrzením, že již od roku 2010 nevede s manželkou společnou domácnost, přičemž po celou tu dobu bydlí ve stejném domě a fakticky o děti pečuje v režimu střídavé výchovy, podal stěžovatel dne 1. 8. 2013 k Městskému soudu v Brně (dále jen "městský soud") návrh na úpravu poměrů k nezletilým po dobu po rozvodu. Navrhl, aby děti byly svěřeny do střídavé výchovy rodičů se střídáním po týdnu a aby byla stanovena specifická úprava po dobu prázdnin a svátků. Dne 10. 9. 2013 bylo opatrovníkem nezletilých v řízení sp. zn. 22 Nc 84/2013 ustanoveno Statutární město Brno. Dne 16. 9. 2013 podala návrh na zahájení řízení o úpravě poměrů k nezletilým také matka nezletilých, která navrhla svěření dětí do své péče s tím, že stěžovateli umožňuje pravidelný styk s nezletilými. 2. Usnesením ze dne 5. 6. 2014 ustanovil městský soud znalkyni za účelem psychologického vyšetření obou rodičů i nezletilých. Ve svém znaleckém posudku ze dne 24. 9. 2014 znalkyně na otázky soudu odpověděla tak, že lepší výchovné schopnosti má matka a v zájmu zdárného vývoje nezletilých je vhodné je svěřit do její péče, mimo jiné proto, že stěžovatel byl podle ní příliš vytížen svými pracovními a zájmovými aktivitami a dostatečně nevyužíval ani tehdejších možností styku. V případě svěření dětí do péče matky znalkyně doporučila dostatečně široký styk se stěžovatelem, tj. každý druhý víkend, jedno odpoledne v týdnu, příp. i další odpolední kontakt. Stěžovatel se v dubnu 2015 k posudku vyjádřil tak, že skutečnosti, z nichž znalkyně vycházela, již nejsou aktuální, neboť situace se od listopadu 2014 výrazně zhoršila, děti jsou pod silným vlivem matky a bez zjevného důvodu se s ním přestaly stýkat; požádal proto o vypracování revizního znaleckého posudku. 3. Rozsudkem č. j. 22 Nc 84/2013-126 ze dne 15. 4. 2015 svěřil městský soud nezletilé děti do péče matky, zavázal stěžovatele přispívat na jejich výživu a rozhodl o jeho styku s nimi v rozsahu od čtvrtka do neděle v sudých týdnech a ve čtvrtek odpoledne v lichých týdnech, se speciální úpravou po dobu prázdnin. Opřel se přitom zejména o závěry znaleckého posudku a o skutečnost, že v roce 2015 došlo ke zhoršení vztahů mezi stěžovatelem a nezletilými a dle zprávy opatrovníka si především nezletilá dcera přeje zůstat v péči matky. K odvolání obou rodičů byl rozsudek v tomto rozsahu dne 26. 8. 2015 potvrzen Krajským soudem v Brně (dále jen "krajský soud"). Ústavní stížnost stěžovatele směřující proti těmto rozsudkům byla odmítnuta jako zjevně neopodstatněná usnesením Ústavního soudu sp. zn. IV. ÚS 3470/15 ze dne 19. 7. 2016. 4. V mezidobí vydal městský soud dne 21. 4. 2015 k návrhu stěžovatele předběžné opatření, kterým matce nezletilých uložil povinnost umožnit stěžovateli styk s nezletilými od pátku do neděle v každém sudém týdnu a ve čtvrtek odpoledne v každém lichém týdnu. Soud vyšel mimo jiné z toho, že při jednání soudu v řízení o úpravu rodičovské odpovědnosti došlo k souladnému prohlášení rodičů v tom směru, že od prosince 2014 styk stěžovatele s nezletilými neprobíhá, přičemž měl za to, že je třeba zabránit odcizení či narušení jejich vzájemných vztahů. K dalšímu návrhu stěžovatele byl předběžným opatřením ze dne 18. 5. 2015 upraven jeho styk s dětmi po dobu letních prázdnin. K návrhu matky bylo dne 29. 3. 2016 vydáno předběžné opatření, kterým byla stěžovateli uložena povinnost zdržet se styku s nezletilou dcerou po dobu dvou měsíců od vydání tohoto opatření, neboť soud dospěl k závěru, že vztahy mezi nimi jsou narušeny; v části týkající se nezletilého syna byl návrh zamítnut s tím, že by šlo o nepřiměřený zásah do práv stěžovatele podílet se na výchově nezletilého. Všechna zmíněná opatření byla potvrzena krajským soudem. 5. Dne 4. 5. 2016 podala matka návrh na změnu úpravy styku stěžovatele s nezletilými. Uvedla, že děti po posledních stycích trpěly lékařskými problémy psychosomatického rázu, kvůli kterým s nimi na doporučení opatrovníka vyhledala odbornou pomoc krizového centra, kde od té doby proběhlo několik konzultací s psychologem, jakož i asistovaná setkání obou dětí se stěžovatelem. Uvedený psycholog přitom doporučil, aby za účelem stabilizace a sanace vztahů stěžovatele s dětmi prozatím jejich styk probíhal za účasti odborného pracovníka. Matka nezletilých proto navrhla, aby byl předchozí rozsudek změněn tak, že stěžovatel je oprávněn se s nezletilými stýkat ve zmíněném krizovém centru, dle časových možností centra a za přítomnosti odborného pracovníka. Stěžovatel naopak požádal o výkon rozhodnutí o styku s nezletilým synem, a to uložením pokuty matce, s tím, že tato kontinuálně a vědomě porušuje své povinnosti stanovené rozsudkem ze dne 15. 4. 2015, a poškozuje tak jeho zájmy i zájmy jejich nezletilého syna. 6. Podle zprávy krizového centra ze dne 18. 5. 2016, shrnující setkání s dětmi, jejich asistovaná setkání se stěžovatelem a konzultace s oběma rodiči, styk odmítá zejména nezletilá dcera, která jasně preferuje matku, není otevřená kompromisům a její reakce jsou nepřiměřené, což se jeví spíše jako výchovný problém související s nástupem puberty. Jejímu vlivu v tomto ohledu podléhá i její nezletilý bratr, přičemž oba viní stěžovatele z konfliktních situací; cílená manipulace proti otci ze strany matky nebyla vypozorována, matka však děti ke styku nedokáže motivovat. Dle zprávy se stěžovatel během setkání s dětmi projevoval poměrně pasivně a nedařilo se mu děti zaujmout; jako další možný postup lze proto zvolit asistované styky za přítomnosti psychologa, a to vždy na hodinu jednou za dva týdny, po omezenou dobu. 7. Podle výchovné zprávy opatrovníka ze dne 6. 6. 2016 odmítá nezletilá dcera stěžovatele styk s ním zejména od jarních prázdnin v březnu 2016, kdy mezi nimi došlo ke konfliktu kvůli přílišnému používání mobilního telefonu ze strany nezletilé, načež bylo matce doporučeno kontaktovat dětského psychologa. Dne 26. 5. 2016 proběhla případová konference za přítomnosti rodičů a psychologa krizového centra, podle něhož je třeba, aby se stěžovatel s dětmi vídal a navázal vzájemný vztah, ovšem bez tlaku na děti, příp. formou asistovaných styků. Na konferenci bylo dohodnuto, že stěžovatel spolu s pracovnicí opatrovníka vyzvedne dne 2. 6. 2016 děti ve škole; toho dne však byla ve škole pouze nezletilá dcera, která s ním odmítla odejít s tvrzením, že se k ní nechová dobře a že se ho bojí. V závěru zprávy se opatrovník vyjádřil tak, že v současné době není vhodné, aby děti trávily se stěžovatelem čas o samotě proti své vůli, je však v jejich dlouhodobém zájmu, aby s ním neztratily kontakt; navrhl tedy, aby po dobu půl roku probíhala asistovaná setkání a podle aktuální situace byl posléze jejich kontakt častější a bez asistence. 8. Dne 7. 6. 2016 navrhla matka nezletilých vydání předběžného opatření o úpravě asistovaného styku stěžovatele s dětmi, a to v krizovém centru v rozsahu jedné hodiny jednou za dva týdny. Uvedla, že situace vygradovala dne 19. 5. 2016, kdy se stěžovatel domáhal styku s nezletilým synem a násilně přitom poškodil zámek; děti podle ní stěžovatele odmítají a mají z něj strach, jejich vzájemné vztahy jsou vážně narušeny. 9. Dne 13. 6. 2016 vydal městský soud předběžné opatření, kterým matce uložil povinnost umožnit stěžovateli styk s oběma dětmi po dobu jedné hodiny jednou za dva týdny, v prostorách krizového centra a za přítomnosti odborného pracovníka, a to do 31. 12. 2016. Dospěl totiž k závěru, že v důsledku konfliktního jednání rodičů, zejména stěžovatele, dochází k ohrožování poměrů nezletilých. Toto usnesení bylo k odvolání stěžovatele potvrzeno krajským soudem, který odkázal mimo jiné na výše zmíněné zprávy krizového centra a opatrovníka, z nichž podle něj vyplynulo naprosté komunikační zablokování dětí ve vztahu ke stěžovateli. Pro nejbližší období je proto plně namístě vylepšit a urovnat vztahy dětí se stěžovatelem za přítomnosti odborného pracovníka a bez přílišného tlaku na děti, jak rozhodl soud prvního stupně. 10. Dle výchovné zprávy opatrovníka ze dne 10. 11. 2016 stěžovatel zhodnotil dosavadní asistovaný kontakt negativně s tím, že jeho vztah s dětmi se nezlepšil; byla mu proto doporučena soukromá konzultace s psychologem, který mu měl poradit, jak s dětmi navázat kontakt. Psycholog krizového centra sdělil, ž