I.ÚS 2724/25 — Ústavní soud

NALUS - databáze rozhodnutí Ústavního soudu       I.ÚS 2724/25 ze dne 16. 1. 2026 Styk nepříbuzných osob s dítětem   Česká republika NÁLEZ Ústavního soudu Jménem republiky   Ústavní soud rozhodl v senátu složeném z předsedkyně Dity Řepkové, soudkyně zpravodajky Kateřiny Ronovské a soudce Jana Wintra o ústavní stížnosti stěžovatelky N. Z., zastoupené Mgr. Janem Špitzem, advokátem, sídlem nám. Jana Žižky z Trocnova 2/2, Čáslav, proti rozsudku Krajského soudu v Praze č. j. 32 Co 65/2025-472 ze dne 23. června 2025, za účasti Krajského soudu v Praze, jako účastníka řízení, a 1) J. Z., zastoupené Mgr. Tomášem Hoblem, advokátem, sídlem nám. Jana Žižky z Trocnova 2/2, Čáslav 2) nezletilého R. Z., zastoupeného opatrovníkem městem K., 3) M. Š. a 4) R. Š., obou zastoupených Mgr. et Mgr. Bedřichem Fialou, advokátem, sídlem Politických vězňů 421, Kolín, jako vedlejších účastníků řízení, takto: I. Rozsudkem Krajského soudu v Praze č. j. 32 Co 65/2025-472 ze dne 23. června 2025 bylo porušeno základní právo stěžovatelky na soudní ochranu podle čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod ve spojení s čl. 3 odst. 1 Úmluvy o právech dítěte. II. Rozsudek Krajského soudu v Praze č. j. 32 Co 65/2025-472 ze dne 23. června 2025 se ruší. Odůvodnění I. Skutkové okolnosti posuzované věci a obsah napadeného rozhodnutí 1. Ústavní stížností podle čl. 87 odst. 1 písm. d) Ústavy České republiky (dále jen "Ústava") a § 72 a násl. zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, se stěžovatelka (pěstounka nezletilého vedlejšího účastníka) domáhá zrušení v záhlaví uvedeného rozhodnutí s tvrzením, že jím byla porušena její základní práva zaručená čl. 10 odst. 2 a čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod (dále jen "Listina"). 2. Z ústavní stížnosti a vyžádaného soudního spisu vyplývá, že stěžovatelka jako babička nezletilého vedlejšího účastníka podala dne 2. 5. 2022 u Okresního soudu v Kutné hoře (dále jen "okresní soud") návrh na svěření nezletilého do své pěstounské péče, jelikož vedlejší účastnice 1) (matka nezletilého vedlejšího účastníka a zároveň dcera stěžovatelky) a vedlejší účastník 4) (tehdy zapsaný v rodném listě nezletilého jako jeho otec) byli odsouzeni pro zvlášť závažný zločin nedovolené výroby a jiného nakládání s omamnými a psychotropními látkami a s jedy podle § 283 odst. 1, odst. 2 písm. b) trestního zákoníku a dne 1. 5. 2022 nastoupili do výkonu trestu odnětí svobody. 3. Dne 8. 6. 2022 podala u Okresního soudu v Kolíně návrh na svěření nezletilého do své péče vedlejší účastnice 3) [matka vedlejšího účastníka 4)]. Tvrdila, že má k nezletilému silný citový vztah, neboť před nástupem matky nezletilého a vedlejšího účastníka 4) do výkonu trestu bydlela s nezletilým ve stejném domě a byli v každodenním styku. Dne 17. 5. 2023 však vzala svůj návrh zpět, a to zejména s ohledem na skutečnost, že matka nezletilého podala dne 3. 5. 2023 návrh na popření otcovství vedlejšího účastníka 4) k nezletilému. Současně se zpětvzetím podala vedlejší účastnice 3) návrh na úpravu styku s nezletilým tak, aby se s ním mohla stýkat v každém sudém týdnu v měsíci od pátku od 17 hodin do neděle do 17 hodin a dále v den návštěvy u vedlejšího účastníka 4) ve věznici. 4. Rozsudkem okresního soudu č. j. 0 P 54/2022-215 ze dne 31. 5. 2023 byl nezletilý svěřen do pěstounské péče stěžovatelky s účinností od 1. 5. 2022. 5. Z jednání u okresního soudu dne 23. 6. 2023 ohledně návrhu vedlejší účastnice 3) na úpravu styku s nezletilým vyplynulo, že nezletilý se s ní dosud stýkal každé pondělí a čtvrtek po dobu tří hodin a jednou měsíčně s ní navštěvoval vedlejšího účastníka 4) ve výkonu trestu. Po rozhodnutí o pěstounské péči probíhal styk pouze v pondělky, neboť nezletilý ve čtvrtky navštěvoval školku. Při tomto jednání byla mezi účastníky uzavřena dohoda o styku nezletilého s vedlejší účastnicí 3) každé pondělí a středu v době od 9 do 18 hodin a v každém sudém měsíci v den návštěvy vedlejšího účastníka 4) ve věznici v době od 10 do 18 hodin. Rozsudkem okresního soudu č. j. 0 P 54/2022-266 ze dne 31. 8. 2023 byl upraven styk vedlejší účastnice 3) s nezletilým každé pondělí a středu od 12 do 18 hodin a každý lichý měsíc v den návštěvy u vedlejšího účastníka 4) ve věznici. Rozsudek reflektoval souhlas všech účastníků s takto nastaveným stykem a skutečnost, že nezletilý zahájil pravidelnou docházku do mateřské školy. 6. Rozsudkem okresního soudu č. j. 7 Nc 4001/2023-130 ze dne 21. 2. 2024 ve spojení s rozsudkem Krajského soudu v Praze č. j. 32 Co 78/2024-172 ze dne 11. 6. 2024 bylo určeno, že vedlejší účastník 4) není otcem nezletilého. 7. Dne 14. 8. 2024 podala vedlejší účastnice 3) návrh na úpravu styku s nezletilým s odůvodněním, že po vydání rozsudku o popření otcovství jí stěžovatelka ve styku s ním brání. Vedlejší účastnice 3) tvrdila, že ke dni právní moci rozsudku o popření otcovství sice pozbyla roli biologické babičky, nicméně nezletilý k ní má citový vztah. Navrhovala styk v každém kalendářním týdnu ve středu od 13 do 18 hodin a v každém třetím kalendářním týdnu od soboty od 9 hodin do neděle do 18 hodin. Po podmíněném propuštění z výkonu trestu podal dne 13. 9. 2024 i vedlejší účastník 4) návrh na úpravu styku s nezletilým každý kalendářní týden v pondělí od 13 do 18 hodin a každý první víkend v měsíci od soboty od 9 hodin do neděle do 18 hodin. Usnesením při jednání dne 4. 12. 2024 byla obě řízení o úpravu styku spojena ke společnému projednání. Stěžovatelka, matka nezletilého i opatrovník navrhovali návrhy na úpravu styku zamítnout. Matka vyjádřila souhlas pouze s návštěvami vedlejší účastnice 3) v místě bydliště nezletilého. 8. Rozsudkem okresního soudu č. j. 0 P 54/2022-387 ze dne 8. 1. 2025 byly návrhy na styk vedlejších účastníků 3) a 4) zamítnuty a rozsudek ze dne 31. 8. 2023 o úpravě styku vedlejší účastnice 3) s nezletilým byl zrušen. Okresní soud zdůraznil, že zásadním hlediskem pro rozhodování o styku podle § 927 občanského zákoníku není citový vztah navrhovatelů k nezletilému, ale naopak citový vztah nezletilého k těmto osobám. Stejně tak újma, která by vznikla neupravením styku, musí být újmou na straně dítěte, nikoliv osoby, která usiluje o styk. Okresní soud dospěl k závěru, že v nejlepším zájmu nezletilého je styk neupravovat, neboť nebylo prokázáno, že vedlejší účastníci 3) a 4) mají s nezletilým navázáno takové pouto, které by v případě jeho přetrhání pro něj znamenalo újmu. Okresní soud přihlédl též ke skutečnosti, že od posledního styku s vedlejší účastnicí 3) uplynulo více než půl roku a nezletilý se jí nijak nedožadoval. Poukázal též na skutečnost, že nezletilý se stýká se svým biologickým otcem a jeho rodinou, a je proto v jeho nejlepším zájmu utužovat tyto vztahy a nezatěžovat se vztahy s dalšími osobami, které se v jeho životě objevily pouze na přechodnou dobu. 9. Napadeným rozsudkem změnil krajský soud rozsudek okresního soudu tak, že upravil styk vedlejších účastníků 3) a 4) s nezletilým vždy v pořadí třetí sobotu v každém kalendářním měsíci od 9 hodin do neděle do 18 hodin s tím, že převzetí a předání bude probíhat v místě bydliště stěžovatelky. Krajský soud neshledal žádný důvod, pro který by nezletilému nemělo být dopřáno stýkat se s vedlejšími účastníky 3) a 4). Ani popření otcovství není podle krajského soudu samo o sobě způsobilým důvodem k zpřetrhání již vybudovaných pozitivních vazeb. Krajský soud odkazem na kamerový záznam z prostor budovy soudu zdůraznil, že ze setkání nezletilého v budově soudu je zřejmé, že na vedlejší účastníky 3) a 4) nezapomněl, nadále jsou pro něho známými a blízkými osobami, k nimž rád šel, a jeho vztah k nim není tudíž pouze přechodný. Krajský soud odmítl stěžovatelčin výklad chování nezletilého jako komunikativního dítěte a naopak označil stěžovatelku jako osobu s negativním vztahem k vedlejším účastníkům 3) a 4) se snahou izolovat od nich nezletilého. Krajský soud dospěl k závěru, že vztah nezletilého k vedlejším účastníkům 3) a 4) má smysl rozvíjet, neboť otcovství k němu není určeno a osobní poměry jeho matky jsou z důvodu výkonu trestu značně neutěšené. II. Argumentace stěžovatelky 10. Stěžovatelka namítá, že závěr krajského soudu o citově blízkém vztahu mezi nezletilým a vedlejšími účastníky 3) a 4) nemá oporu v provedeném dokazování a je jeho pouhou domněnkou. Skutečnost, že je nezletilý komunikativní a šel si před jednáním u krajského soudu pro dáreček, na který byl lákán, krajský soud podle stěžovatelky přecenil a dospěl k nesprávnému závěru o jeho vztahu k vedlejším účastníkům 3) a 4). Stěžovatelka naopak upozorňuje na vyjádření nezletilého při pohovoru u krajského soudu, že v soudní budově nikoho dalšího kromě ní a své sestry neznal. 11. Stěžovatelka konstatuje, že krajský soud neakceptoval stanovisko opatrovníka nezletilého, který navrhoval styk neupravovat, jelikož vztah mezi nezletilým a vedlejšími účastníky 3) a 4) považoval za přechodný a absence styku by podle něj neznamenala pro nezletilého žádnou újmu. 12. Stěžovatelka tvrdí, že v