I.ÚS 42/25 – Ústavní soud

I.ÚS 42/25 ze dne 19. 2. 2025 Česká republika USNESENÍ Ústavního soudu Ústavní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy Tomáše Langáška, soudkyně zpravodajky Dity Řepkové a soudce Jana Wintra o ústavní stížnosti stěžovatele J. R., právně zastoupeného Mgr. Martou Vosykovou, LL.M, sídlem Olomoucká 226, Uničov, proti rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové - pobočka v Pardubicích ze dne 17. září 2024 č. j. 22 Co 77/2024-426, rozsudku Okresního soudu v Ústí nad Orlicí ze dne 13. prosince 2023 č. j. 13 P 13/2022-286, usnesení Krajského soudu v Hradci Králové - pobočky v Pardubicích ze dne 17. září 2024 č. j. 22 Co 78/2024-431 a usnesení Okresního soudu v Ústí nad Orlicí ze dne 19. února 2024 č. j. 13 P 13/2022-357, a o návrhu na odklad vykonatelnosti napadených usnesení, za účasti Krajského soudu v Hradci Králové - pobočka v Pardubicích a Okresního soudu v Ústí nad Orlicí, jako účastníků řízení, a K. S. a nezletilé K. R., v řízení před obecnými soudy zastoupené kolizním opatrovníkem městem X, jako vedlejších účastnic řízení, takto: Ústavní stížnost i návrh na odklad vykonatelnosti napadených usnesení se odmítá. Odůvodnění: I. Obsah napadených rozhodnutí a námitky stěžovatele 1. Prostřednictvím návrhu na zahájení řízení o ústavní stížnosti ve smyslu § 72 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, se stěžovatel domáhal zrušení v záhlaví uvedených rozhodnutí, neboť jimi měla být porušena jeho základní práva zaručená čl. 10 odst. 2, čl. 32 odst. 4, čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod (dále jen "Listina"), čl. 18 odst. 1 a čl. 3 Úmluvy o právech dítěte. 2. Napadeným rozsudkem Okresní soud v Ústí nad Orlicí ("dále jen soud prvního stupně") zamítl návrh stěžovatele (dále též "otec"), kterým se domáhal, aby nezletilá K. byla svěřena do střídavé péče rodičů (výrok I.). Řízení o výživném vyloučil k samostatnému řízení (výrok II.) a žádnému z účastníků nepřiznal právo na náhradu nákladů řízení (výrok III.). Soud vyšel ze zjištění, že naposledy byla péče o nezletilou upravena rozsudkem Okresního soudu ve Svitavách ze dne 11. 11. 2015 č. j. 0 P 152/2015-60, kterým byla nezletilá svěřena do péče matky, a otci bylo stanoveno výživné 1 500 Kč měsíčně; dále byl upraven styk otce s nezletilou. O nezletilou pečovala matka, otec k její péči neměl výhrady a tyto neměl ani opatrovník nezletilé ani ošetřující lékař. Nezletilá trpí vážnou metabolickou vadou, toto onemocnění vyžaduje zejména pravidelný stravovací režim. V době rozhodování otec bydlel v U., s nezletilou se stýkal každé dva týdny na víkend od pátku do neděle. Dne 27. 10. 2021 podala matka návrh na úpravu styku otce s nezletilou a návrh na zvýšení výživného. Následně dne 26. 1. 2022 otec navrhl, aby nezletilá byla svěřena do střídavé péče rodičů. Otec tento návrh odůvodnil tak, že nezletilá navštěvuje druhou třídu základní školy, dobře prospívá, má zájmovou činnost hru na housle a výtvarnou výchovu. Nezletilá trpí metabolickou vadou, o její zdravotní stav se otec aktivně zajímá. Otec dále uvedl, že o dceru po jejím narození osobně pečoval, vždy se o ni zajímal a byl schopen se o ni postarat. Po rozpadu vztahu rodičů považoval za nejlepší zájem dítěte, aby nezletilá byla svěřena do péče matky s ohledem na věk dítěte. Otec po výše citované úpravě styku však začal usilovat o častější kontakt, nezletilá je na něj zvyklá, má skvělé vztahy s novou rodinou otce. Otec pak v návrhu popsal rozsah kontaktu s nezletilou i to, že mu matka několikrát zabránila v kontaktu s nezletilou především v době Vánoc či Velikonoc. V době podání návrhu otec uváděl, že nezletilá K. je v kontaktu s jeho manželkou, má dobrý vztah s jeho dalšími dětmi. U otce má vybudované klidné stabilní a láskyplné zázemí, rozumí si s manželkou otce. Otec je schopen v místě bydliště zajistit i kroužky pro nezletilou. Svěření K. do střídavé péče rodičů otec považoval za správné řešení v zájmu nezletilé. 3. Soud prvního stupně ve věci provedl rozsáhlé dokazování, v průběhu řízení pak vyloučil původní návrh matky na zvýšení výživného k samostatnému řízení a ve vztahu k úpravě výchovy dospěl závěru, že matka o nezletilou pečuje řádně a otci bezdůvodně nebrání v jeho kontaktu s nezletilou. Ke zdravotní péči matky o nezletilou nebyly zjištěny výhrady, matka se řídí radami a doporučeními odborníků a nezletilá v její péči prospívá. V péči o nezletilou nebyly zjištěny připomínky ani ze strany školy či orgánu sociálně-právní ochrany dětí. Výhrady otce k péči matky tedy nebyly prokázány. Matka respektuje roli otce v životě nezletilé a sama K. uváděla, že otce má ráda, ve většině případů k němu ráda jezdí. Vadí jí však, že před ní otec nepěkně mluví o matce, má obavy, aby se na ni nezlobil, a proto raději vyhoví jeho požadavkům a udělá to, co otec chce. Soud měl k dispozici znalecký posudek z oboru dětské psychologie, neztotožnil se však s některými závěry znalce v tom, že matka nepodporuje kontakt s otcem, přehlíží přirozené vývojové tendence ve smyslu identifikace nezletilé s otcem a vědomě tomuto procesu zabraňuje a aktivně jej maří. Soud prvního stupně uzavřel, že nejsou splněny podmínky pro změnu péče pro nedostatečnou péči matky o nezletilou a nejsou ani důvody pro změnu péče pro bezdůvodné bránění styku nezletilé s otcem ze strany matky. Jedinou změnou, která by mohla mít za následek změnu původního rozhodnutí o péči o nezletilou, je skutečnost, že nezletilá je starší a již nevyžaduje nutně plnou osobní péči ze strany matky. S případnou střídavou péčí nesouzní zdravotní stav nezletilé, která vyžaduje stabilní prostředí a klid. Nezletilá s ohledem na svůj věk je schopna formulovat svá přání, což také ve více případech učinila a vyjádřila se tak, že nemá zájem o střídavou péči, což soud respektoval. 4. Proti rozsudku soudu prvního stupně podal stěžovatel odvolání. Krajský soud v Hradci Králové - pobočka v Pardubicích (dále jen "odvolací soud") rozsudek soudu prvního stupně v napadených výrocích potvrdil. Ve věci vzal za prokázané, že nedošlo k takové změně poměrů, která by mohla vést k úvaze o změně péče nezletilé. Nezletilá je dlouhodobě v péči matky, k péči matky v zásadě nebyly zjištěny připomínky ze strany opatrovníka, lékařů ani školy, kam nezletilá dochází. Otec pak má nejpozději od jara 2024 nestabilizované poměry, je v rozvodovém řízení, nemá dlouhodobě zajištěné bydlení, s nezletilou se nestýká, jejich vztah je tedy v poslední době prokazatelně narušen. Za těchto podmínek není na místě, aby byla změněna výchova nezletilé K., neboť by to nebylo v zájmu nezletilé. 5. Bližší obsah napadených rozhodnutí není třeba podrobněji rekapitulovat, neboť jejich obsah stejně jako průběh řízení je účastníkům řízení dostatečně znám. 6. Stěžovatel v ústavní stížnosti namítá, že se napadená rozhodnutí v rozporu s postulátem ochrany základních práv nejen formálně, ale především věcně, nevypořádala s kritérii, která Ústavní soud nastavil pro posouzení aplikace institutu střídavé péče. Soud prvního stupně namísto judikaturou vyžadovaných objektivních měřítek, jež pomáhají přesvědčivě odůvodnit rozhodnutí, preferoval výlučně vlastní, převážně empirií motivované předpoklady, které navíc v relaci k institutu střídavé péče použil restriktivně. Odvolací soud se pak argumenty a výtkami, které stěžovatel uvedl ve svém odvolání, nezabýval vůbec a nevěnoval jim žádnou pozornost. Napadená rozhodnutí obecných soudů má za nedostatečně odůvodněné a nepřezkoumatelné. 7. Stěžovatel má za to, že po zjištění, že ve věci došlo ke změně poměrů, která je založena především věkem nezletilé, dobou (od posledního rozhodnutí v listopadu 2015 uplynula dlouhá doba), i nástupem nezletilé do základní školy, je namístě vyhovět návrhu stěžovatele na rozšíření kontaktů s dcerou. Přitom platí, že změní-li se poměry, může soud změnit rozsudek o péči a výživě nezletilých dětí i bez návrhu. Změna poměrů prokazatelně nastala již prostým plynutím času. Nezletilá v mezidobí vyspěla, není z důvodu příliš nízkého věku zcela odkázána na jednu pečující osobu, navštěvuje první stupeň základní školy, družinu, kroužky, je už samostatná. Matka sama ji pravidelně nechává doma samotnou (o prázdninách, když je v práci, jede do školy), nezletilá je schopna se o sebe postarat i po zdravotní stránce. Nadto je nezletilá prokazatelně zvyklá od útlého dětství na pravidelné střídání výchovných prostředí, neboť pobývala a pobývá střídavě u matky a stěžovatele (a to i dlouhodobě), popř. dalších příbuzných, kteří ji často hlídali. Přinejmenším znaleckým posudkem znalce doc. PhDr. Radko Obereignerů, Ph.D. bylo prokázáno, že matka opakovaně brání dceři v kontaktech se stěžovatelem a narušuje v tomto směru jeho rodičovskou vazbu, což představuje důvod pro změnu a novou úpravu. Stěžovatel do soudního spisu založil i další důkazy k prokázání těchto skutečností, soud je však neprovedl, aniž svůj postup rozumně a dostatečně odůvodnil. 8. Ústavní stížností se stěžovatel domáhá též zrušení usnesení, kterými obecné soudy uložily stěžovateli uhradit náklady řízení - znaleckéh