II.ÚS 2344/18 — Ústavní soud

NALUS - databáze rozhodnutí Ústavního soudu       II.ÚS 2344/18 ze dne 31. 12. 2018 N 205/91 SbNU 611 Nejlepší zájem dítěte při rozhodování o pěstounské péči   Česká republika NÁLEZ Ústavního soudu Jménem republiky   Nález Ústavního soudu - senátu složeného z předsedy senátu Ludvíka Davida, soudkyně Kateřiny Šimáčkové (soudkyně zpravodajka) a soudce Vojtěcha Šimíčka - ze dne 31. prosince 2018 sp. zn. II. ÚS 2344/18 ve věci ústavní stížnosti P. S. a J. S., obou zastoupených Zuzanou Candigliota, advokátkou, se sídlem Burešova 6, Brno, proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 11. 4. 2018 č. j. 16 Co 13/2018-597, kterým potvrzen prvostupňový rozsudek o pěstounské péči a o zamítnutí návrhu stěžovatelů na svěření dcery do jejich péče, za účasti Krajského soudu v Brně jako účastníka řízení, Okresního soudu Brno-venkov a nezletilé E. S., zastoupené opatrovnicí Mgr. Annou Šabatovou, Ph.D., veřejnou ochránkyní práv, L. Š., T. Š. a V. K. jako vedlejších účastníků řízení. I. Rozsudkem Krajského soudu v Brně ze dne 11. 4. 2018 č. j. 16 Co 13/2018-597 byly porušeny čl. 3 odst. 1 Úmluvy o právech dítěte, podle něhož nejlepší zájem dítěte musí být předním hlediskem rozhodování, a čl. 10 odst. 2 Listiny základních práv a svobod chránící právo stěžovatelů na rodinný život. II. Rozsudek Krajského soudu v Brně ze dne 11. 4. 2018 č. j. 16 Co 13/2018-597 se proto ruší. Odůvodnění I. Vymezení věci a argumentace účastníků 1. Stěžovatelé jsou rodiče nezletilé vedlejší účastnice (dále též jen "nezletilá"). Dva týdny po svém narození byla nezletilá odebrána z péče stěžovatelů a předběžným opatřením svěřena do pěstounské péče na přechodnou dobu, neboť stěžovatelé byli přistiženi pod vlivem alkoholu a neschopni se o nezletilou postarat. Rozhodnutím ze září 2016 byla nezletilá vrácena do péče stěžovatelů, poté co stěžovatelé prokázali úpravu poměrů, spolupráci s odborníky a silný a vážně míněný zájem o dceru a péči o ni. Dne 20. 4. 2017 byla nezletilá na základě předběžného opatření podruhé odebrána z péče stěžovatelů a předána do pěstounské péče na přechodnou dobu V. K. (vedlejší účastnice řízení před Ústavním soudem, dále též jen "pěstounka na přechodnou dobu"); toto řešení péče o nezletilou bylo následně potvrzeno rozsudkem Okresního soudu Brno-venkov č. j. P 141/2016-369 ze dne 20. 6. 2017 ve věci samé. Posledně uvedené rozhodnutí bylo změněno rozsudkem okresního soudu č. j. P 141/2016-483 ze dne 17. 10. 2017, jímž byla nezletilá vedlejší účastnice svěřena do společné pěstounské péče manželů L. Š. a T. Š.; dosavadní pěstounská péče na přechodnou dobu u pěstounky V. K. byla zrušena; návrh stěžovatelů jako rodičů na svěření nezletilé vedlejší účastnice do jejich péče byl zamítnut; a bylo rozhodnuto o nákladech řízení. K odvolání stěžovatelů byl tento rozsudek okresního soudu, v rozsahu napadených výroků, potvrzen rozsudkem Krajského soudu v Brně č. j. 16 Co 13/2018-597 ze dne 11. 4. 2018, který je napaden ústavní stížností stěžovatelů. 2. Stěžovatelé nesouhlasí se svěřením své nezletilé dcery do společné pěstounské péče manželů Š. (vedlejších účastníků řízení před Ústavním soudem, dále též "dlouhodobí pěstouni") a postup obecných soudů i orgánu sociálně-právní ochrany dětí považují za rozporný s nejlepším zájmem nezletilé i s právem nezletilé a jich samotných na rodinný život. Upozorňují, že nezletilá již během svého dvouletého života pobývala u několika osob, přitom od dubna 2017 o ni pečovala pěstounka na přechodnou dobu se svým manželem a s ní má nyní nezletilá citovou vazbu (a také se svou matkou, stěžovatelkou). I ve zprávě z psychologického posouzení nezletilé z března 2018 bylo pro emocionální vývoj nezletilé a její trvalou schopnost navazovat a vytvářet vztahy doporučeno pokračovat v budování pevnější a bezpečnější vazby s dosavadními pěstouny (pěstounkou na přechodnou dobu a jejím manželem) a do jiné rodiny nezletilou případně přesouvat nejdříve po třetím roce věku. Pěstounka na přechodnou dobu a její manžel jsou přitom podle stěžovatelů ochotni o nezletilou nadále pečovat. Stěžovatelé připomínají i svůj pozitivní vztah s rodinou pěstounky na přechodnou dobu, která chápe situaci stěžovatelů a v podstatě jim nabízí pomoc a podporuje jejich kontakty s nezletilou dcerou. Naproti tomu ve vztahu k novým, dlouhodobým pěstounům stěžovatelé vyjadřují obavu z tzv. skrytého osvojení dítěte, neboť podle nich se tito pěstouni snaží nezletilé poskytnout zcela novou rodinu a omezovat její kontakt se stěžovateli jako biologickými rodiči, a to za souhlasu orgánu sociálně-právní ochrany dětí. Stěžovatelé zdůrazňují, že v daném případě měl být vyhodnocen nejlepší zájem nezletilé a podle něj pak mělo být rozhodnuto. Všichni odborníci zainteresovaní na případu se přitom shodují na nutnosti stability pro nezletilou; přesto však napadeným rozhodnutím krajského soudu byla nezletilá vytržena z rodiny, na kterou si navykla, k níž si vytvořila vazbu a která také podporovala její kontakty se stěžovateli jako rodiči a vytváření podmínek pro její budoucí návrat do biologické rodiny. S ústavní stížností stěžovatelé spojili návrh na odklad vykonatelnosti napadeného rozhodnutí, kterému Ústavní soud usnesením č. j. II. ÚS 2344/18-50 ze dne 2. 8. 2018 vyhověl (viz též níže bod 20 nálezu). 3. V pozdějším doplnění ústavní stížnosti stěžovatelé blíže poukázali na porušení svého práva na spravedlivý proces a zkritizovali postup krajského soudu i orgánu sociálně-právní ochrany dětí, jako tehdejšího kolizního opatrovníka nezletilé (dále též jen "OSPOD"), při jednání dne 11. 4. 2018. Namítají, že se soudce dopouštěl hrubého chování zejména vůči pěstounce na přechodnou dobu, nekriticky přebíral výhrady vůči její práci formulované ze strany OSPOD, a nadto i připustil, že přijaté řešení péče nezletilou poškodí. Navíc právní zástupkyni stěžovatelů částečně nebylo umožněno klást otázky svědkům či dalším účastníkům řízení, zejména byly odmítány jakékoli otázky - a to i pokud se vztahovaly k nejlepšímu zájmu dítěte - týkající se záležitostí, které byly dříve projednávány na případové konferenci, jíž se však soudci sami nezúčastnili a jejíž průběh není vázán principy spravedlivého procesu. 4. K výzvě Ústavního soudu se k ústavní stížnosti vyjádřili účastník, vedlejší účastníci, Okresní soud Brno-venkov a také město Kuřim jako OSPOD, který byl kolizním opatrovníkem nezletilé vedlejší účastnice v řízení před obecnými soudy. K zastupování v řízení o ústavní stížnosti byla nezletilé vedlejší účastnici jmenována opatrovnicí Mgr. Anna Šabatová, Ph.D., veřejná ochránkyně práv (usnesením Ústavního soudu č. j. II. ÚS 2344/18-20 ze dne 18. 7. 2018). 5. Krajský soud v Brně ve svém vyjádření plně odkazuje na písemné odůvodnění svého rozsudku napadeného ústavní stížností (viz níže bod 18 nálezu). 6. Okresní soud Brno-venkov poukazuje na předcházející průběh řízení a zejména skutečnost, že stěžovatelům již v minulosti byla dána šance k prokázání schopnosti řádně pečovat o nezletilou a vychovávat ji. Avšak k takovému zlepšení jejich péče o nezletilou dlouhodobě nedošlo, takže nezletilá byla znovu předána do pěstounské péče na přechodnou dobu. Vzhledem k tomu, že tato pěstounská péče může ze zákona trvat nejdéle po dobu jednoho roku a stěžovatelé ani v mezidobí neuspořádali své osobní poměry tak, aby byli schopni převzít péči o nezletilou, bylo nutné zajistit pro nezletilou bezpečné a stabilní prostředí, které bylo shledáno u dlouhodobých pěstounů. Okresní soud zdůrazňuje, že v rámci svého rozhodování se důsledně zabýval nejlepším zájmem nezletilé, jak vyplývá z odůvodnění jeho rozhodnutí a podobně i z odůvodnění napadeného rozsudku krajského soudu. Těmito rozhodnutími podle okresního soudu nebylo zasaženo do práv stěžovatelů na rodinný život a na spravedlivý proces ani do práva nezletilé na respektování jejího nejlepšího zájmu jako předního hlediska při rozhodování. 7. OSPOD ve svém vyjádření podrobně připomíná obsah své spisové dokumentace k nezletilé, svůj dosavadní postup v daném případě a informace k rodině stěžovatelů. Shrnuje, že všechny doposud použité mechanismy a způsoby sociální práce a podpory stěžovatelů selhávají, stěžovatelé dosud nebyli schopni vytvořit klidné a bezpečné prostředí pro život a zdravý vývoj nezletilé, ba ani nejsou schopni adekvátně vyhodnotit své chování a jejich spolupráce s odborníky není dostatečná. Nezletilá se proto zatím bez rizika ohrožení nemůže navrátit do péče stěžovatelů; nejdříve je podle OSPOD zapotřebí, aby se stěžovatelé účastnili dlouhodobé psychologické či psychiatrické terapie a zvládli svou závislost na alkoholu (zejména stěžovatelka). Závěrem se OSPOD vyjadřuje k osobě pěstounky na přechodnou dobu (kriticky) a k osobám dlouhodobých pěstounů, jejichž pěstounská péče naopak již v celém rozsahu plní svůj účel. OSPOD považuje dosavadní úpravu poměrů nezletilé vedlejší účastnice za zcela souladnou s jejím zájmem, byť v dlouhodobém horizontu nevylučuje, že by se nezletilá mohla vrátit do stabilizovaného rodinného prostředí u stěžova