III.ÚS 1012/19 — Ústavní soud

NALUS - databáze rozhodnutí Ústavního soudu       III.ÚS 1012/19 ze dne 14. 5. 2019   Česká republika USNESENÍ Ústavního soudu   Ústavní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy Josefa Fialy (soudce zpravodaje) a soudců Radovana Suchánka a Jiřího Zemánka o ústavní stížnosti M. R., zastoupené Mgr. Michalem Postlem, advokátem, sídlem Za Tiskárnou 327, Český Krumlov, proti rozsudku Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 29. listopadu 2018 č. j. 6 Co 543/2018-826, za účasti Krajského soudu v Českých Budějovicích, jako účastníka řízení, a nezletilého D. R., nezletilého F. R., nezletilého T. R., Š. R., V. R. a M. P., jako vedlejších účastníků řízení, takto: Ústavní stížnost se odmítá. Odůvodnění I. Skutkové okolnosti případu a obsah napadeného rozhodnutí 1. Ústavní stížností podle čl. 87 odst. 1 písm. d) Ústavy České republiky (dále jen "Ústava") a § 72 a násl. zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), se stěžovatelka domáhala, aby byl zrušen rozsudek Krajského soudu v Českých Budějovicích (dále jen "krajský soud") označený v záhlaví, neboť je názoru, že jím byla porušena její základní práva zaručená v čl. 32 odst. 1 a 4, čl. 36 odst. 1, čl. 37 odst. 3, čl. 38 odst. 2 Listiny základních práv a svobod (dále jen "Listina") a v čl. 6 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod. 2. Okresní soud v Prachaticích (dále jen "okresní soud") rozsudkem ze dne 30. 1. 2018 č. j. 23 P 131/2014-675 zrušil pěstounskou péči M. P. (dále jen "mateřská prababička"), do níž byli dříve svěřeni nezletilí vedlejší účastníci. Nově je svěřil do péče stěžovatelky, tj. otcovské babičky nezletilých. Stanovil výživné ve výši 900 Kč, 800 Kč a 700 Kč měsíčně, které je Š. R. (dále jen "matka") povinna na nezletilé platit k rukám stěžovatelky, a výživné ve výši 4 200 Kč, 4 000 Kč a 3 800 Kč měsíčně, které je povinen platit V. R. (dále jen "otec") k rukám stěžovatelky. Nad nezletilými dále stanovil dohled, zastavil řízení o úpravu styku mateřské prababičky s nezletilými a rozhodl o nákladech řízení. 3. Okresní soud v průběhu řízení zjistil, že nezletilí byli v pěstounské péči mateřské prababičky. Po návratu nezletilých z péče otce dle předběžného opatření ze dne 23. 9. 2016 mateřská prababička neumožnila otci a otcovským prarodičům se s nezletilými stýkat a k uskutečnění styku došlo až na základě předběžného opatření vydaného k návrhu otce. Poté, co mateřská prababička opětovně začala umožňovat styk nezletilých s otcem, docházelo k problémům při předávání nezletilého T. ke styku. Okresní soud dále zjistil, že ho mateřská prababička nemotivovala ke styku, spíše naopak, sdělovala mu, že nechce-li, s otcem se stýkat nemusí. Odmítla ho předávat v prostorách evidované právnické osoby Charita Česká republika, Oblastní charita V., kde by se mohl postupně sbližovat s otcovskými prarodiči. Vztahy mezi mateřskou prababičkou na jedné straně a otcem i otcovskými prarodiči na druhé straně nejsou dobré. Obě strany hledají na té druhé jen negativa. V samotném zajištění péče o nezletilé mateřskou prababičkou soud nezjistil podstatnější nedostatky, v rodinném subsystému mateřské prababičky se nezletilí emočně stabilizovali a adaptovali. V průběhu řízení však došlo k podstatné změně okolností spočívající v tom, že nezletilý D. vyjádřil přání bydlet u otce a otcovských prarodičů, čemuž se nebránil ani nezletilý F. Dále se vztahy mezi mateřskou prababičkou a otcovou rodinou ještě více vyhrotily. Negativně soud hodnotil snahy mateřské prababičky o omezení styku otce s nezletilými a nedostatek vůle mateřské prababičky motivovat nezletilého T. ke styku s otcem. Okresní soud poukázal na § 967 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen "o. z."), dle něhož je jednou ze základních povinností pěstouna udržovat, rozvíjet a prohlubovat sounáležitost dítěte s jeho rodiči a dalšími příbuznými. Pěstoun má povinnost umožnit styk rodičů s dítětem v pěstounské péči, ledaže soud stanoví jinak. Dle okresního soudu mateřská prababička jako pěstounka nejenže neprohlubovala sounáležitost nezletilých s otcem a otcovskou rodinou, navíc její jednání bránilo prohloubení tohoto vztahu i v budoucnu. Okresní soud proto zrušil pěstounskou péči mateřské prababičky a rozhodl o svěření dětí do péče stěžovatelky dle § 953 odst. 1 o. z., který upravuje svěření dítěte do péče jiné osoby než rodičů. O nezletilé totiž jejich matka pečovat nechce a otec se svěřením dětí do péče stěžovatelky (své matky) souhlasil. Soud neměl důvodu neuvěřit tvrzení stěžovatelky, že umožní styk nezletilých s mateřskou prababičkou. S ohledem na to, že děti budou v rodině, kde se na péči o ně bude o víkendech podílet i otec, stanovil okresní soud nad nezletilými dohled s ohledem na předchozí výchovná selhání otce, jeho užívání návykových látek a nezohledňování rizikových faktorů. Okresní soud dále odůvodnil rozhodnutí o výživném a nákladech řízení. 4. Krajský soud k odvolání mateřské prababičky rozsudkem ze dne 29. 11. 2018 č. j. 6 Co 543/2018-826, který je napaden ústavní stížností, změnil rozsudek okresního soudu tak, že zrušil výrok o zrušení pěstounské péče mateřské prababičky a řízení o zrušení pěstounské péče zastavil. Dále jej změnil tak, že návrh stěžovatelky na svěření nezletilých do její péče se zamítá. Změnil jej také tak, že zrušil stanovení dohledu a řízení o uložení zvláštního opatření nad nezletilými zastavil. 5. Krajský soud po provedeném dokazování dospěl k závěru, že vztahy mezi účastníky jeho řízení nejsou dobré. Okresní soud nechal ve věci vypracovat znalecký posudek, z něhož vyplynulo, že nejvýznamnější osobou pro nezletilé je mateřská prababička. V průběhu řízení však došlo k určité změně zejména u nezletilého D., který vyjádřil preferenci otcovské rodiny. Krajský soud proto chlapce vyslechl a zadal zpracování doplňku znaleckého posudku. Znalkyně dospěla k závěru, že nezletilý D. mírně upřednostňuje otcovskou rodinu, otcovského dědu vnímá jako mužský vzor a tráví s ním aktivně více času. Z tohoto důvodu mírně preferuje otcovskou rodinu před rodinným subsystémem mateřské prababičky. Nezletilý F. je vázán na osobu mateřské prababičky. Znalkyně uzavřela, že mateřská prababička představuje pro děti významnou vztahovou osobu a necitlivé narušení či zpřetrhání této vazby může mít do budoucna na děti nepříznivý vliv. Krajský soud uznal, že předávání dětí mateřskou prababičkou otcovské rodině nebylo vždy bezproblémové, což se ale týkalo i druhé strany. Na základě provedeného dokazování konstatoval, že se situace v době jeho rozhodnutí stabilizovala. Pěstounská péče mateřské prababičky je kolizním opatrovníkem i školou hodnocena pozitivně. Krajský soud kladl důraz na stabilizaci výchovné situace dětí, které potřebují jistotu a řád, přičemž pěstounská péče dle jeho hodnocení funguje a plní svůj smysl. Návštěvy otcovské rodiny musí dle krajského soudu pokračovat. Pěstounka (mateřská prababička) řádně zajišťuje vedení dětí a jejich výchovu, proto krajský soud svým rozsudkem změnil rozsudek okresního soudu, kterým byla pěstounská péče zrušena. II. Argumentace stěžovatelky 6. Stěžovatelka v ústavní stížnosti obsáhle zrekapitulovala průběh událostí a řízení před civilními soudy, v rámci čehož zdůraznila, že je připravena na výchovu nezletilých. V její rodině mohou mít děti mužské vzory. Zároveň uvedla, že v průběhu řízení mateřská prababička vystupovala vůči otcovské rodině iracionálně, nesnášenlivě a snažila se znemožňovat styk nezletilých s otcovskou rodinou. 7. Stěžovatelka má za to, že je zřejmé, že otec usiloval o svěření nezletilých do své péče a stěžovatelka ho v tom podporovala. Otec zároveň podporuje stěžovatelku v tom, aby byly děti svěřeny do její péče, neboť tak bude mít zajištěnu možnost se s nimi volně stýkat. Problém stěžovatelka spatřuje v tom, že mateřská prababička o otcovské rodině neřekla nikdy nic pěkného. Klade si proto otázku, jak se mateřská prababička o otcovské rodině vyjadřuje před chlapci v soukromí. Namítla, že krajský soud se zabýval jen povrchně potřebou prohlubovat vztahy mezi nezletilými na jedné straně a otcem a jeho rodinou na druhé straně. Krajský soud bez náležitého zohlednění přešel skutečnost, že mateřská prababička tyto vztahy narušuje a pokrevní příbuzné dětí očerňuje. Dle jejího názoru krajský soud nerespektoval zájem dětí a ignoroval jejich přání být u otcovské rodiny. Krajský soud pominul doporučení kolizního opatrovníka, následně nezletilé vyslechl, a přestože došlo fakticky k potvrzení informací poskytnutých kolizním opatrovníkem, zadal doplnění znaleckého posudku. Přestože i z doplňku znaleckého posudku vyplynula D. preference výchovného prostředí otcovské rodiny a F. uvedl, že chce být u obou babiček stejně, odvolací soud tato vyjádření chlapců nerespektoval. Závěry doplňku znaleckého posudku stěžovatelka vnímá tak, že F. a D. mírně upřednostňují výchovný subsystém její rodiny. 8. Krajský soud neposuzoval nejlepší zájem dítěte ve smyslu čl. 3 odst. 1 Úmluvy o právech dítěte z