Zákon občanský zákoník · 89/2012 Sb. · § 953 · Občanské právo
Stručně: Paragraf 953 občanského zákoníku řeší situaci, kdy se o dítě nemůže starat žádný z rodičů ani poručník, a umožňuje soudu svěřit dítě do péče jiné osoby. Toto svěření musí být v souladu se zájmy dítěte a má přednost před ústavní výchovou.
§ 953 Svěření dítěte do péče jiné osoby
(1) Nemůže-li o dítě osobně pečovat žádný z rodičů ani poručník, může soud svěřit dítě do osobní péče jiného člověka (dále jen „pečující osoba“). Rozhodnutí o svěření dítěte do péče musí být v souladu se zájmy dítěte.
(2) Svěření dítěte do osobní péče pečující osoby nenahrazuje pěstounskou péči, předpěstounskou péči ani péči, která musí předcházet osvojení. Má přednost před péčí o dítě v ústavní výchově.
Paragraf 953 občanského zákoníku řeší situaci, kdy se o dítě nemůže starat žádný z rodičů ani poručník, a umožňuje soudu svěřit dítě do péče jiné osoby. Toto svěření musí být v souladu se zájmy dítěte a má přednost před ústavní výchovou.
Co to znamená v praxi
Pokud se o dítě nemůže starat ani jeden z rodičů ani poručník, může soud rozhodnout, že se o dítě bude starat jiná osoba.
Soud vždy posuzuje, zda je svěření dítěte do péče konkrétní osoby v nejlepším zájmu dítěte.
Tato forma péče není to samé jako pěstounská péče nebo péče před adopcí.
Svěření dítěte do péče jiné osoby je preferováno před tím, aby dítě skončilo v ústavní výchově.
Příklad
Rodiče malého Petra zemřeli při autonehodě a neměl žádného poručníka. Soud rozhodl, že Petra svěří do péče jeho tetě, protože to bylo v souladu s Petrovými zájmy a teta se o něj chtěla starat.
Na co si dát pozor
Svěření dítěte do péče jiné osoby není náhradou za pěstounskou péči, předpěstounskou péči ani péči předcházející osvojení.