III.ÚS 2006/20 — Ústavní soud

NALUS - databáze rozhodnutí Ústavního soudu       III.ÚS 2006/20 ze dne 14. 6. 2021   Česká republika USNESENÍ Ústavního soudu   Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Jiřím Zemánkem o ústavní stížnosti stěžovatelky A. H., zastoupené JUDr. Jiřím Burešem, advokátem, sídlem Na Březince 1232/16, Praha 5, proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 18. 5. 2020 sp. zn. Nt 901/2019 a jinému zásahu Městského soudu v Praze v řízení vedeném pod sp. zn. Nt 901/2019 a řízení následujícím, spojené s návrhem na odklad vykonatelnosti napadeného usnesení a vydání předběžného opatření, za účasti Městského soudu v Praze, jako účastníka řízení, a 1) Obvodního soudu pro Prahu 9, 2) Městského státního zastupitelství v Praze a 3) České advokátní komory, sídlem Národní 138/10, Praha - Nové Město, jako vedlejších účastníků řízení, takto: Ústavní stížnost se odmítá. Odůvodnění: I. Skutkové okolnosti případu a obsah napadeného rozhodnutí 1. Ústavnímu soudu byl dne 17. 7. 2020 doručen návrh na zahájení řízení o ústavní stížnosti ve smyslu § 72 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), prostřednictvím něhož se stěžovatelka domáhá zrušení shora uvedeného rozhodnutí a vyslovení protiústavnosti postupu Městského soudu v Praze ve věci sp. zn. Nt 901/2019. Stěžovatelka je přesvědčena, že napadeným rozhodnutím i postupem soudu bylo zasaženo do jejích základních práv a svobod, konkrétně do práva na soudní ochranu a spravedlivý proces zaručeného čl. 36 Listiny základních práv a svobod (dále jen "Listina") a práva na veřejné projednání věci v její přítomnosti tak, aby se mohla vyjádřit, zaručeného čl. 38 odst. 2 Listiny. 2. Z ústavní stížnosti, přiložených písemností a vyžádaného spisu plyne, že dne 23. 10. 2019 byla v bytě stěžovatelky, který sdílí se svým manželem, advokátem H. H., provedena na základě příkazu soudkyně Obvodního soudu pro Prahu 9 (dále jen "obvodní soud") sp. zn. 20 Nt 2040/2019 ze dne 17. 10. 2019 domovní prohlídka. Tato domovní prohlídka byla vykonána v souvislosti s řízením vedeným u Celní správy České republiky, Generálního ředitelství cel, pod sp. zn. GŘC-241/TČ-2018-835230. Toto řízení je vedeno pro podezření ze spáchání trestného činu zkrácení daně, poplatku nebo podobné povinné platby ve smyslu § 240 odst. 1, odst. 3 písm. a) zákona č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, ve znění pozdějších předpisů. V tomto řízení je podezřelou mimo jiné i stěžovatelka, která je zároveň též advokátní koncipientka v advokátní kanceláři svého manžela. Stěžovatelka má v současné době přerušen výkon koncipientské praxe z důvodu péče o dítě. Manžel stěžovatelky již při prvním výslechu před začátkem domovní prohlídky upozornil zasahující policisty, že je advokátem, že v daném bytě vykonává advokacii a že se v bytě nacházejí listiny a elektronika obsahující skutečnosti, na které se vztahuje povinnost mlčenlivosti advokáta. V reakci na to byl přivolán zástupce České advokátní komory Mgr. Petr Svoboda (dále jen "zástupce ČAK") a následně došlo k dobrovolnému vydání listin, které dotčený advokát označil za nesouvisející s jeho advokátní praxí, s čímž zástupce ČAK souhlasil. 3. Zbylé listiny, které advokát (manžel stěžovatelky) označil jako podléhající povinnosti mlčenlivosti, byly dále vytříděny zástupcem ČAK, kdy u některých těchto listin zástupce ČAK neudělil policejnímu orgánu souhlas s tím, aby se s jejich obsahem seznámil. Učinil tak s odůvodněním, že tyto listiny zachycují právní službu ve smyslu § 1 odst. 2 zákona č. 85/1996 Sb., o advokacii, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o advokacii") a vztahuje se na ně tedy povinnost mlčenlivosti advokáta. Obdobně pak bylo postupováno i ve vztahu k zajištěné elektronice, kdy zástupce ČAK rovněž neudělil policejnímu orgánu souhlas k seznámení se s daty na elektronických nosičích, které byly využívány i pro pracovní účely a jako takové rovněž musí obsahovat skutečnosti, na něž se povinnost mlčenlivosti advokáta vztahuje. Policejní orgán tak pořídil bitové kopie, a tyto spolu s ostatními listinami, u nichž nebyl dán souhlas zástupce ČAK k seznámení se s jejich obsahem, zapečetil a odevzdal zástupci ČAK. 4. Opatřením soudce obvodního soudu sp zn. 20 Nt 7008/2019 ze dne 4. 11. 2019 bylo navrženo, aby byl rozhodnutím soudce Městského soudu v Praze (dále jen "městský soud") ve smyslu § 85b odst. 3 zákona č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění pozdějších předpisů (dále jen "tr. řád"), nahrazen souhlas zástupce ČAK se seznámením se policejního orgánu s obsahem listin, nacházejících se v prostorách, v nichž advokát vykonává advokacii, a to konkrétně listin a bitových kopií specifikovaných v tomto opatření s tím, že tyto listiny údajně neobsahují skutečnosti, na něž se vztahuje povinnost mlčenlivosti advokáta. Soudkyně městského soudu o návrhu rozhodla napadeným rozhodnutím dne 18. 5. 2020 při veřejném zasedání za přítomnosti státní zástupkyně, zástupce ČAK, znalce, obhájce, stěžovatelky, jako prověřované osoby, a manžela stěžovatelky, jako dotčené osoby, tak, že částí výroku pod písm. A) u zajištěných listin návrh podle § 85b odst. 9 tr. řádu zamítla a částí výroku pod písm. B) u zajištěných bitových kopii postupem podle § 85b odst. 3 tr. řádu s odkazem na § 89 odst. 9 tr. řádu nahradila souhlas zástupce ČAK k seznámení se policejního orgánu s obsahem vybraných dat uložených na bitových kopiích pevných disků. Současně uložila soudnímu znalci Ing. J. Kothánkovi, Ph.D., aby podle v napadeném usnesení jmenovaných klíčových slov takto předložená data popsal, nalezl v předaných souborech a zadokumentoval s tím, že znalecký posudek musí obsahovat pouze soubory a informace vztahující se k uvedeným klíčovým slovům. Pro splnění úkolu vymezil soud znalci zkoumání v datových nosičích časového rozmezí od 20. 3. 2018 do 23. 10. 2019. V protokolu o veřejném zasedání ze dne znalec závěrem uvedl, že po zpracování posudku předané bitové kopie pevných disků zapečetí a znalecký posudek s údaji předá soudu. Při veřejném zasedání byl vyslechnut znalec, obhájce navrhl zamítnutí návrhu, totéž učinil zástupce ČAK i dotčený advokát (manžel stěžovatelky), stěžovatelka se připojila k návrhu svého obhájce. 5. Napadené rozhodnutí bylo předmětem ústavněprávního přezkumu ve věci vedené pod sp. zn. II. ÚS 2007/20 (rozhodnutí Ústavního soudu jsou dostupná na http://nalus.usoud.cz), ve které Ústavní soud přezkoumával napadené usnesení městského soudu ve vztahu k namítanému porušení základních práv dotčeného advokáta, účastníka řízení o návrhu na nahrazení souhlasu zástupce ČAK k seznámení se s obsahem listin zajištěných při domovní prohlídce bytu, ve kterém advokát vykonává advokacii. Ústavní soud v nálezu sp. zn. II. ÚS 2007/20 ze dne 5. 3. 2021 ústavní stížnosti vyhověl a napadené rozhodnutí zrušil. 6. Stěžovatelka dne 10. 5. 2021 ústavní stížnost doplnila. V doplnění k ústavní stížnosti odkázala na nález Ústavního soudu sp. zn. II. ÚS 2007/20 s tím, že se jedná o věc související s její ústavní stížností. II. Argumentace stěžovatelky 7. Základní důvod porušení ústavně garantovaných práv stěžovatelka spatřuje v tom, že soudkyně městského soudu se vůbec nezabývala obsahem bitových kopií pevných disků, u kterých nahradila souhlas zástupce ČAK, a které bez jakéhokoli zkoumání jejich obsahu předala znalci, aby ten pomocí klíčových slov vybral relevantní data a tato rovnou poskytl policejnímu orgánu. Bitové kopie ze své podstaty neumožňují laikovi číst v jejich obsahu, což ostatně plyne již ze způsobu, jakým soudkyně dále uložila znalci, aby data obsažená v bitových kopiích zpracoval. V případě stěžovatelky se soudkyně s obsahem bitových kopií vůbec neseznámila a rozhodla tak zjevně bez znalosti jejich obsahu, neboť data z těchto bitových kopií nebyla žádným způsobem extrahována či zpracována a soudkyně tak objektivně vzato nemohla mít možnost posoudit, jaké dokumenty se v nich nacházejí. Stěžovatelka namítá, že v její věci došlo k svévolnému výkladu otázky advokátní mlčenlivosti, a tím i k porušení práva na spravedlivý proces, neboť orgánům činným v trestním řízení bylo umožněno seznámit se s informacemi, které podléhají advokátní mlčenlivosti a které jako důkaz v trestní věci stěžovatelky nelze použít. Napadené usnesení je dle mínění stěžovatelky nedostatečně odůvodněno, dle jejího názoru se jedná o rozhodnutí nepřezkoumatelné. Stěžovatelka namítá i porušení práva na veřejné projednání věci, k čemuž uvádí, že soudkyně, která vydala napadené usnesení, se se zajištěnými materiály seznamovala mimo veřejné zasedání. V této souvislosti odkazuje na závěry nálezu Ústavního soudu sp. zn. III. ÚS 702/17. III. Vyjádření účastníka a vedlejších účastníků řízení 8. K obsahu ústavní stížnosti se vyjádřil účastník řízení i vedlejší účastníci řízení. 9. Městský soud uvedl, že ve věci stěžovatelky byl napadeným rozhodnutím nahrazen souhlas ČAK se seznámením se s obsahem dat uložených na bitových kopiích, pořízených v průběhu domovní prohlídky v b