III.ÚS 2097/12 — Ústavní soud

NALUS - databáze rozhodnutí Ústavního soudu       III.ÚS 2097/12 ze dne 19. 7. 2012   Česká republika USNESENÍ Ústavního soudu   Ústavní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy Jana Musila, soudce zpravodaje Vladimíra Kůrky a soudce Jiřího Muchy ve věci ústavní stížnosti stěžovatelů 1. J. K., 2. M. K., 3. P. K. a 4. E. K., zastoupených Mgr. Tomášem Cimbotou, advokátem se sídlem v Olomouci, Horní náměstí 7, proti příkazu k domovní prohlídce vydanému Okresním soudem v Olomouci dne 3. 2. 2012 č. j. 0 Nt 3002/2012-3, a jinému zásahu orgánu veřejné moci - Policie ČR, Krajského ředitelství Olomouckého kraje, Oddělení hospodářské kriminality Služby kriminální policie a vyšetřování, takto: Ústavní stížnost se odmítá. Odůvodnění: Ústavní stížností, vycházející z ustanovení § 72 a násl. zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), se stěžovatelé domáhali zrušení v záhlaví označeného příkazu k domovní prohlídce, neboť jsou názoru, že jím došlo k porušení čl. 12 odst. 1 a 2 Listiny základních práv a svobod (dále jen "Listina"). Současně navrhli, aby Ústavní soud zakázal výše specifikovanému policejnímu orgánu "pokračovat v porušování ústavně zaručených práv stěžovatelů" a přikázal mu "obnovit předešlý stav před provedením domovní prohlídky", tj. aby vrátil movité věci zabavené při prohlídce jiných prostor a pozemků konané dne 2. 3. 2012, které byly sepsány v protokolu datovaném (očividně jen z důvodu písařské chyby) dnem 1. 3. 2012 č. j. KRPM-5024-35/TČ-2011-140581-38. Z ústavní stížnosti a jejích příloh se podává, že Okresní soud v Olomouci napadeným příkazem rozhodl s poukazem na § 82 odst. 1 a § 83 odst. 1 tr. řádu tak, že se nařizuje prohlídka "bytu č. X nacházejícího se ve III. nadzemním podlaží bytového domu na adrese O., jakož i k prostorám k tomuto bytu náležejícím, kdy tento bytový dům se nachází na parcele č. st. XX, XY a YY a je zapsán na listu vlastnictví č. XXX pro katastrální území Lazce, obec a okres Olomouc, u Katastrálního úřadu pro Olomoucký kraj, Katastrální pracoviště Olomouc, kdy vlastníkem bytové jednotky je obchodní společnost Price House, s.r.o., se sídlem Pardubice, Na Třísle 145, IČ 27478149". Příkaz vydaný k návrhu státního zástupce Okresního státního zastupitelství v Olomouci ze dne 30. 1. 2012 č. j. 1 ZN 451/2011-21, soud odůvodnil podezřením, že ve specifikovaných prostorách se nacházejí věci důležité pro trestní řízení ve věci přečinu porušení autorského práva, práv souvisejících s právem autorským a práv k databázi podle § 270 odst. 1 tr. zákoníku. Vycházel ze zjištění, že "dosud neznámý pachatel" pod "přezdívkou IJACEK" v období "nejméně od 13. 2. 2011 do 23. 3. 2011", v rozporu s ustanoveními § 12, § 71 a § 80 zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů (autorský zákon), nabízel a blíže neustanovenému počtu uživatelů umožnil kopírovat data v množství nejméně 55 GB, a to prostřednictvím peer-to-peer sítě, k níž se připojoval s využitím IP adresy přidělené stěžovatelce 4/, které byly "internetové služby poskytovány právě v uvedeném bytě". V ústavní stížnosti stěžovatelé namítají, že: 1. Napadený příkaz předmětné prostory neidentifikoval řádně, neboť přehlíží, že specifikovaný bytový dům je rozdělen na samostatné jednotky zapsané na odlišném listu vlastnictví. Společnost Price House, s. r. o. přitom v domě vlastní více bytových jednotek. 2. Z tohoto příkazu nevyplývá, že prohlídka představuje neodkladný a neopakovatelný úkon ve smyslu § 158 odst. 3 písm. i) a násl. tr. řádu, resp. z jakých důvodů je třeba tento úkon hodnotit jako neodkladný a neopakovatelný. V uvedeném směru postrádá odůvodnění též protokol o domovní prohlídce, čímž koliduje s nálezem Ústavního soudu sp. zn. II. ÚS 3073/10, a této charakteristice úkonu neodpovídá ani skutečnost, že k trestněprávnímu jednání mělo dojít v období předcházejícímu vydání příkazu a následnému provedení prohlídky přibližně o jeden rok. 3. Příkaz vychází z posléze vyvráceného předpokladu ohledně "sdílení nejméně 55 GB hudebních programů", přičemž policejní orgán následně skutek modifikoval tak, že na zajištěných záznamových zařízeních byl nalezen "nelegální software" a vyčíslil údajnou škodu. 4. Policejní orgán porušil též § 84 tr. řádu, neboť předchozí výslech neuskutečnil řádně, nýbrž jen zachytil na úřední záznam o podání vysvětlení, a prohlídku provedl, ačkoli měl reagovat na ochotu vydat hledané věci dobrovolně. 5. Příkaz byl doručen jen stěžovatelce 4., a nikoli dalším stěžovatelům, kteří se o jeho existenci dozvěděli až v rámci podání vysvětlení policejnímu orgánu dne 17. 5. 2012. 6. Policejní orgán ve vyrozumění ze dne 29. 5. 2012 vychází ze škody, jejíž určení neodpovídá § 137 tr. zákoníku, neboť kalkuluje s historickými cenami již neprodávaného softwaru. Ústavní soud je podle čl. 83 Ústavy České republiky (dále jen "Ústava") soudním orgánem ochrany ústavnosti a tuto svoji pravomoc vykonává mimo jiné tím, že ve smyslu jejího čl. 87 odst. 1 písm. d) rozhoduje o ústavní stížnosti proti pravomocnému rozhodnutí a jinému zásahu orgánů veřejné moci do ústavně zaručených základních práv a svobod [srov. též ustanovení § 72 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu]. Jestliže ústavní stížnost směřuje proti rozhodnutí vydanému v trestním řízení, není samo o sobě významné, je-li namítána jeho věcná nesprávnost; Ústavní soud není součástí soustavy orgánů zde činných a není ani povolán k instančnímu přezkumu jejich rozhodnutí. Jeho pravomoc je založena výlučně k přezkumu z hlediska dodržení ústavněprávních principů, tj. zda v řízení (rozhodnutími v něm vydanými) nebyly dotčeny předpisy ústavního pořádku chráněná práva nebo svobody jeho účastníka, zda řízení bylo vedeno v souladu s ústavními principy, a zda je lze jako celek pokládat za spravedlivé. Z ustálené judikatury Ústavního soudu se podává, že zasahování do rozhodování orgánů činných v trestním řízení v přípravném řízení Ústavní soud považuje, s výjimkou situací mimořádných, kupříkladu je-li současně dotčena osobní svoboda jednotlivce (srov. nálezy sp. zn. I. ÚS 46/96 a sp. zn. IV. ÚS 582/99), za - všeobecně - nepřípustné, případně nežádoucí (srov. nález sp. zn. III. ÚS 62/95, usnesení sp. zn. IV. ÚS 316/99, I. ÚS 486/01, IV. ÚS 213/03, IV. ÚS 262/03 a další). Možnost ingerence Ústavního soudu do přípravného řízení je pojímána restriktivně, s omezením jen na ta vybočení z hranic podústavního práva, jež jsou povahy extrémní. Jinak řečeno, "kasační intervence má své místo pouze v případech zjevného porušení kogentních ustanovení jednoduchého práva, kdy se postup orgánů činných v trestním řízení zcela vymyká ústavnímu, resp. zákonnému procesněprávnímu rámci a jím založené vady, případně jejich důsledky, nelze v soustavě orgánů činných v trestním řízení, zejména obecných soudů, již nikterak odstranit" (srov. usnesení sp. zn. III. ÚS 674/05). Zdrženlivost v zásazích proti příkazu k domovní prohlídce, resp. prohlídce jiných prostor a pozemků Ústavní soud prolomil pro mimořádné situace, pro něž je charakteristická existence zjevné libovůle v rozhodování, a to rovněž ve vztahu k názorům, jež k významu uvedených procesních institutů Ústavní soud ve své judikatuře opakovaně vyjádřil. Ačkoli, jak bylo řečeno, kategorie "správnosti" sama o sobě není referenčním kriteriem ústavněprávního přezkumu, požadavek respektu k principům, zakotveným ve stěžovateli namítaných ustanoveních Listiny, je zde úzce spjat s dodržením pravidel, jež jsou právě k jejich ochraně stanoveny v odkazovaných ustanoveních trestního řádu. Pakliže stěžovatelé namítají, že soud v odůvodnění napadeného příkazu k prohlídce jiných prostor a pozemků nevystihl adekvátně obsah ustanovení § 160 odst. 4 tr. řádu [resp. § 158 odst. 3 písm. i) a násl. tr. řádu], nedoceňují, že podle nálezu sp. zn. IV. ÚS 1780/07 ze dne 25. 8. 2008 N 147/50 SbNU 297, nabývá ústavněprávního rozměru až deficit, kdy "neodkladnost" úkonu z odůvodnění příkazu "není (ani interpretací) jakkoli seznatelná", "byť alespoň v (minimálním) nezbytném rozsahu" (srov. obdobně vyznívající nález Ústavního soudu sp. zn. II. ÚS 3073/10 ze dne 10. 3. 2011). Ustanovení § 82 a násl. a § 160 odst. 4 tr. řádu poskytují soudu relativně široký prostor pro individuální uvážení; vyložit klíčové pojmy [viz jmenovitě pojem "důvodnost podezření", že v jiných prostorách ... je věc nebo osoba důležitá pro trestní řízení, obsažený v § 82 odst. 2 tr. řádu, respektive úkon, který vzhledem k "nebezpečí" jeho zmaření, zničení nebo ztráty důkazu nesnese z hlediska účelu trestního řízení odkladu na dobu, než bude zahájeno trestní stíhání, jak stanoví § 160 odst. 4 tr. řádu] nelze zpravidla zcela abstraktně a úplně, resp. objektivně verifikovatelně. Obecně platí, že posoudit konkrétní okolnosti každého jednotlivého případu se zřetelem na učiněná skutková zjištění náleží obecným soudům, což je výrazem jejich nezávislého soudního rozhodování (čl. 82 Ústavy), a totéž p