§ 137 trestní zákoník – Stanovení výše škody
Zákon trestní zákoník · 40/2009 Sb. · účinné od 26. 5. 2021 · Trestní právo
Stručně: Paragraf § 137 trestního zákoníku stanovuje, jak se určí výše škody způsobené trestným činem, a to primárně podle obvyklé prodejní ceny věci v době a místě činu, nebo subsidiárně podle nákladů na obstarání či uvedení věci do původního stavu. (§ 137 zákona č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, znění účinné od 26. 5. 2021)
Klíčová fakta
- Předmět úpravy: Stanovení výše škody
- Judikatura: na § 137 odkazuje 339 soudních rozhodnutí (NS, ÚS, NSS)
- Právní otázky k tomuto ustanovení: Co znamená „Stanovení výše škody“ podle zákona?
- Účinnost: znění účinné nejméně od
- Zdroj: e-Sbírka, 40/2009 Sb.
Při stanovení výše škody se vychází z ceny, za kterou se věc, která byla předmětem útoku, v době a v místě činu obvykle prodává. Nelze-li takto výši škody zjistit, vychází se z účelně vynaložených nákladů na obstarání stejné nebo obdobné věci nebo uvedení věci v předešlý stav.
Srozumitelný výklad
Co to znamená v praxi
- Při posuzování výše škody se nejprve hledá, za kolik by se daná věc dala běžně prodat v době, kdy k činu došlo, a na místě, kde k němu došlo.
- Pokud nelze zjistit obvyklou prodejní cenu (např. u unikátních předmětů nebo věcí, které se běžně neprodávají), použije se jako základ pro výpočet škody to, kolik by stálo pořídit si stejnou nebo podobnou věc, nebo kolik by stálo opravit poškozenou věc do původního stavu.
- Výše škody je klíčová pro určení, zda se jedná o trestný čin a jaká bude případná trestní sazba, neboť § 138 TZ stanovuje hranice škody (např. škoda nikoli nepatrná, větší škoda, značná škoda).
Na co si dát pozor
- Důležité je zjištění ceny v "době a v místě činu", nikoli ceny aktuální nebo ceny, za kterou věc poškozený původně pořídil.
- V případě, že nelze zjistit prodejní cenu, je nutné doložit účelně vynaložené náklady na obstarání nebo opravu.
Generováno z textu ustanovení, orientační – nenahrazuje radu advokáta.
Judikatura k § 137
Jak soudy aplikují § 137
Jestliže byla bachyně ulovena řádně, je podle obviněného třeba použít ustanovení § 137 odst. 2 tr. zákoníku a stanovit výši škody tak, že se vyjde z ceny, za kterou se věc, která byla předmětem útoku, obvykle prodává.
Zatřetí, obecné soudy nemusely prokazovat výši peněžité škody podle pravidel § 137 trestního zákoníku a zabývat se pravou nebo obvyklou hodnotou historických bankovek.
Podle stěžovatele duplicitní zahrnutí škody "připadající na vozidla" a chybný výpočet škody u poškozené A. B. vedl ke zvýšení částky celkové škody z 9 795 000 Kč na 11 795 000 Kč. Obecné soudy též nevzaly v potaz, že někteří poškození byli "minimálně částečně vyplaceni", a přehlížely výši škody podle § 137 trestního zákoníku.
Právní otázky
Související
§ 147 Stanovení způsobu řešení úpadku (Zákon o úpadku a způsobech jeho řešení ()§ 5 Způsob výpočtu výše škody způsobené na trvalý (Vyhláška o způsobu výpočtu výše škod způ)§ 22 Zrušovací ustanovení (Vyhláška o měření elektřiny)§ 34 (Zákon o mírovém využívání jaderné energi)§ 1 Předmět úpravy (Vyhláška Ministerstva průmyslu a obchodu)