Zákon trestní zákoník · 40/2009 Sb. · § 137 · Trestní právo
Stručně: Paragraf § 137 trestního zákoníku stanovuje, jak se určí výše škody způsobené trestným činem, a to primárně podle obvyklé prodejní ceny věci v době a místě činu, nebo subsidiárně podle nákladů na obstarání či uvedení věci do původního stavu.
§ 137 Stanovení výše škody
Při stanovení výše škody se vychází z ceny, za kterou se věc, která byla předmětem útoku, v době a v místě činu obvykle prodává. Nelze-li takto výši škody zjistit, vychází se z účelně vynaložených nákladů na obstarání stejné nebo obdobné věci nebo uvedení věci v předešlý stav.
Paragraf § 137 trestního zákoníku stanovuje, jak se určí výše škody způsobené trestným činem, a to primárně podle obvyklé prodejní ceny věci v době a místě činu, nebo subsidiárně podle nákladů na obstarání či uvedení věci do původního stavu.
Co to znamená v praxi
Při posuzování výše škody se nejprve hledá, za kolik by se daná věc dala běžně prodat v době, kdy k činu došlo, a na místě, kde k němu došlo.
Pokud nelze zjistit obvyklou prodejní cenu (např. u unikátních předmětů nebo věcí, které se běžně neprodávají), použije se jako základ pro výpočet škody to, kolik by stálo pořídit si stejnou nebo podobnou věc, nebo kolik by stálo opravit poškozenou věc do původního stavu.
Výše škody je klíčová pro určení, zda se jedná o trestný čin a jaká bude případná trestní sazba, neboť § 138 TZ stanovuje hranice škody (např. škoda nikoli nepatrná, větší škoda, značná škoda).
Na co si dát pozor
Důležité je zjištění ceny v "době a v místě činu", nikoli ceny aktuální nebo ceny, za kterou věc poškozený původně pořídil.
V případě, že nelze zjistit prodejní cenu, je nutné doložit účelně vynaložené náklady na obstarání nebo opravu.