III.ÚS 2756/25 — Ústavní soud

NALUS - databáze rozhodnutí Ústavního soudu       III.ÚS 2756/25 ze dne 22. 1. 2026   Česká republika USNESENÍ Ústavního soudu   Ústavní soud rozhodl v senátu složeném z předsedkyně Daniely Zemanové, soudce zpravodaje Milana Hulmáka a soudkyně Veroniky Křesťanové o ústavní stížnosti stěžovatele Ing. Aleše Janderky, zastoupeného JUDr. Petrou Humlíčkovou, Ph.D., sídlem Vodičkova 704/36, Praha 1, proti rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 18. července 2025 č. j. 3 As 259/2024-41, rozsudku Krajského soudu v Ostravě - pobočky v Olomouci ze dne 23. října 2024 č. j. 65 A 11/2023-103, a kolaudačnímu souhlasu Městského úřadu Šumperk ze dne 22. listopadu 2022 č. j. MUSP 131660/2022, za účasti Nejvyššího správního soudu, Krajského soudu v Ostravě - pobočky v Olomouci, a Městského úřadu Šumperk, jako účastníků řízení, a obchodní společnosti OP papírna, s. r. o., sídlem Olšany 18, jako vedlejší účastnice řízení, takto: Ústavní stížnost se odmítá. Odůvodnění I. Skutkové okolnosti případu a obsah napadených rozhodnutí 1. Stěžovatel se ústavní stížností podle čl. 87 odst. 1 písm. d) Ústavy České republiky (dále jen "Ústava") a § 72 a násl. zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, domáhá zrušení v záhlaví označených rozhodnutí s tvrzením, že jimi byla porušena jeho práva podle čl. 2 odst. 2, čl. 3, čl. 4 odst. 4, čl. 10 odst. 2, čl. 11, čl. 31, čl. 35 odst. 1, čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod (dále jen "Listina"), čl. 13, čl. 14 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod. 2. Z ústavní stížnosti a jejích příloh vyplývá, že Městský úřad Šumperk vydal vedlejší účastnici kolaudační souhlas s užíváním stavby výrobního objektu "Papírenský stroj PS6 - SO 01, SO 02, SO 03, SO 05, SO 11, IO 13 + související inženýrské sítě a technologické sítě, včetně prodloužení potrubního mostu" (dále jen "papírenský stroj PS6"). Podkladem pro vydání kolaudačního souhlasu bylo mj. souhlasné závazné stanovisko Krajské hygienické stanice Olomouckého kraje ze dne 16. 8. 2022, z něhož vyplynulo, že hygienický limit hluku při provozu papírenského stroje PS6 není v denní ani noční dobu překročen. 3. Stěžovatel se žalobou u Krajského soudu v Ostravě - pobočka v Olomouci (dále jen "krajský soud") domáhal zrušení kolaudačního souhlasu, přičemž aktivní žalobní legitimaci odůvodnil zásahem do svého práva na život a zdraví, vlastnického práva (snížením ceny své nemovitosti), práva na příznivé životní prostředí (znemožněním mu užívání své zahrady a přírodního parku Březná k rekreaci), a to vše v důsledku negativního vlivu hluku z kolaudované stavby. Krajský soud napadeným rozsudkem žalobu stěžovatele zamítl, přičemž stěžovateli přiznal pouze aktivní procesní legitimaci k podání žaloby. Aktivní věcnou legitimaci však neshledal, neboť stěžovatel neprokázal, že napadený kolaudační souhlas byl v některém ohledu způsobilý zasáhnout jeho právní sféru. Za rozhodné pro posouzení věcné legitimace žalobce považoval krajský soud tvrzený následek namítaných nedostatků stavby spočívající v překročení hygienických limitů hluku. Po provedení důkazů nepovažoval překročení limitu v noční době o 0,5 dB za intenzivní zásah do právní sféry stěžovatele. Krajský soud také konstatoval, že integrovaným povolením byla stanovena do 31. 12. 2023 výjimka z obecného limitu hluku pro noční dobu ve vztahu k nejbližší obytné zástavbě s limitem 45 dB. Nejvyšší správní soud kasační stížnost stěžovatele napadeným rozsudkem zamítl, přičemž aproboval závěry krajského soudu. II. Argumentace stěžovatele 4. Stěžovatel namítá, že kolaudovanou stavbou došlo ke zvýšení úrovně hluku, v důsledku níž jsou překračovány hygienické imisní limity hluku a stěžovateli i jeho rodině je po dobu 3 let nepřetržitě poškozováno zdraví. Stěžovatel namítá, že autorizované měření hluku, ze kterého závazné stanovisko Krajské hygienické stanice vycházelo, bylo provedeno pouze při provozu nového papírenského stroje PS6 a ostatní provozy v areálu byly vypnuty. Závazné stanovisko tak neprokazuje soulad se zákonnými imisními limity hluku a posuzuje hluk emitovaný pouze jedním zdrojem. Krajská hygienická stanice rovněž pochybila, když nezohlednila protokol ze dne 5. 8. 2022, ačkoli byla jeho zadavatelem a s jeho výsledky byla seznámena již před vydáním závazného stanoviska. Uvedený protokol identifikoval tónovou složku hluku, která má přitom zásadní vliv na dodržení hlukových limitů a při jejím zohlednění by hlukové limity nebyly splněny ve 4 z 5 měřících míst. 5. Správní orgán i správní soudy nereflektovaly překračování hlukových limitů, existenci více autorizovaných měření hluku i nesrovnalosti ve způsobu měření, přičemž bagatelizovaly překročení hlukového limitu, aniž by zohlednily jeho délku trvání a kumulativní účinky a nezabývaly se zdravotními důsledky dlouhodobého vystavení hluku, přestože stěžovatel doložil konkrétní hodnoty a zdravotní rizika. Podle stěžovatele byly prokázány ekvivalentní hladiny hluku překračující zákonný limit (viz protokol č. H 68/22 LABTECH, s. r. o., s výslednou hodnotou 43,1 dB v noční době, protokol Z220071-01 Greif-akustika, s. r. o., ze dne 6. 5. 2022 s výslednou hodnotou pro dobu noční 41,4 dB, protokol č. 42272/2022 Zdravotního ústavu se sídlem v Ostravě s výslednou hodnocenou hodnotou pro dobu noční 40,5 dB), avšak správní soudy se v napadených rozsudcích zabývaly pouze protokolem Zdravotního ústavu. Nejvyšší správní soud ignoroval protokol o zkoušce č. H 68/22 LABTECH, s. r. o., Zkušební laboratoř Brno, přestože tento protokol prokazuje překročení hygienických limitů pro dobu noční. To je v rozporu se zásadou spravedlivého procesu a povinností soudu hodnotit veškeré provedené důkazy. 6. Stěžovatel také namítá, že soudy rozšířily výjimku z hlukového limitu povolenou rozhodnutím Krajského úřadu Olomouckého kraje o změně IPPC č. 15 č. j. KUOK 60505/2021 ze dne 4. 6. 2021 (dále jen "hluková výjimka") na nemovitost stěžovatele, přestože tato nebyla výslovně uvedena v integrovaném povolení. Tím došlo k porušení zásady právní jistoty. III. Procesní předpoklady řízení před Ústavním soudem 7. Ústavní soud shledal, že ústavní stížnost byla podána včas oprávněným stěžovatelem, který byl účastníkem řízení, v němž bylo vydáno napadené rozhodnutí. Ústavní soud je k jejímu projednání příslušný. Stěžovatel je právně zastoupen v souladu s § 29 až 31 zákona o Ústavním soudu. Ústavní stížnost je přípustná, neboť stěžovatel vyčerpal všechny zákonné procesní prostředky k ochraně svého práva (§ 75 odst. 1 zákona o Ústavním soudu a contrario). IV. Posouzení opodstatněnosti ústavní stížnosti 8. Ústavní soud připomíná, že je podle čl. 83 Ústavy soudním orgánem ochrany ústavnosti. Není tedy součástí soustavy soudů (čl. 91 odst. 1 Ústavy), není jim instančně nadřízen a do rozhodovací činnosti soudů zasahuje až tehdy, dojde-li k porušení ústavně zaručeného základního práva nebo svobody [srov. např. nález ze dne 25. 1. 1995 sp. zn. II. ÚS 45/94 (N 5/3 SbNU 17)]. Článek 36 odst. 2 Listiny stojí na principu všeobecné soudní přezkoumatelnosti správních rozhodnutí, který znamená, že soudně přezkoumatelná jsou všechna správní rozhodnutí, pokud je zákon z takové přezkoumatelnosti nevylučuje; smyslem je efektivnější záruka zákonnosti činnosti veřejné správy (nežli na podkladě principu enumerativního, a tudíž omezenějšího soudního přezkumu). Ústavodárce zde reflektoval nezbytnost pravidla kontroly moci výkonné - u které, byť jí přísluší autoritativně zasahovat do právní sféry fyzických a právnických osob, absentují prvky nezávislosti aj. - nezávislou mocí soudní. Jde tedy v podstatě o ochranu subjektivních veřejných práv každého (poskytovanou soudní mocí), tedy o ochranu před nezákonným rozhodnutím orgánu veřejné správy [např. nález ze dne 29. 1. 2008 sp. zn. Pl. ÚS 72/06 (N 23/48 SbNU 263; 291/2008 Sb.)]. 9. Konkrétní náležitosti práva na přístup k soudu nejsou upraveny na úrovni ústavního pořádku, nýbrž v procesních předpisech podústavního práva, které stanoví, jakými konkrétními způsoby lze právo na soudní a jinou právní ochranu realizovat. Pokud jednotlivec stanovené postupy dodrží a soud přesto odmítne o jeho právu rozhodnout, dochází k porušení práva na přístup k soudu a k ústavně nepřípustnému odepření spravedlnosti - denegatio iustitiae (srov. nálezy ze dne 23. 10. 2014 sp. zn. I. ÚS 3106/13; ze dne 1. 10. 2014 sp. zn. I. ÚS 2723/13; či ze dne 19. 7. 2016 sp. zn. I. ÚS 2804/15). Taková situace však v posuzované věci nenastala. 10. Účastenství v jednotlivých fázích schvalování stavebního záměru podle stavebního zákona se liší. Kolaudací stavební úřad završuje proces kontroly toho, zda byly dodrženy podmínky stanovené v řízení územním a stavebním, tedy v řízeních předcházejících zahájení stavby, v nichž se rozhodovalo o tom, jak bude daná stavba provedena. Kolaudační souhlas se vydává v době, kdy posuzovaná stavba nejenže byla povolena a námitky proti jejímu povolení byly vypořádány, ale již existuje a je připravena plnit svůj účel. Účastníkem řízení