III.ÚS 3204/21 — Ústavní soud

NALUS - databáze rozhodnutí Ústavního soudu       III.ÚS 3204/21 ze dne 24. 1. 2023 N 12/116 SbNU 100 Náležité odůvodnění rozhodnutí správních soudů v řízení o zrušení části opatření obecné povahy   Česká republika NÁLEZ Ústavního soudu Jménem republiky   Nález Ústavní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy senátu Jiřího Zemánka a soudců Radovana Suchánka (soudce zpravodaj) a Vojtěcha Šimíčka o ústavní stížnosti stěžovatele spolku Yacht Club Vranovská přehrada, z. s., sídlem Kramářská 3492/14, Znojmo, zastoupeného advokátem JUDr. Alešem Ondrušem, sídlem Bubeníčkova 502/42, Brno, proti rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 30. září 2021 č. j. 10 As 144/2019-59 a rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 6. března 2019 č. j. 65 A 17/2018-169, za účasti Nejvyššího správního soudu a Krajského soudu v Brně jako účastníků řízení a Krajského úřadu Jihomoravského kraje jako vedlejšího účastníka řízení, takto: I. Rozsudkem Nejvyššího správního soudu ze dne 30. září 2021 č. j. 10 As 144/2019-59 a rozsudkem Krajského soudu v Brně ze dne 6. března 2019 č. j. 65 A 17/2018-169 bylo porušeno právo stěžovatele na soudní ochranu zaručené v čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod. II. Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 30. září 2021 č. j. 10 As 144/2019-59 a rozsudek Krajského soudu v Brně ze dne 6. března 2019 č. j. 65 A 17/2018-169 se zrušují. Odůvodnění I. Skutkové okolnosti věci a obsah napadených rozhodnutí 1. Ústavní stížností podle čl. 87 odst. 1 písm. d) Ústavy České republiky (dále jen "Ústava") a § 72 odst. 1 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen "zákon o Ústavním soudu") se stěžovatel domáhá zrušení shora uvedených soudních rozhodnutí s tvrzením, že jimi bylo porušeno jeho právo na soudní ochranu podle čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod (dále jen "Listina"), jakož i čl. 1 odst. 1, čl. 2 odst. 3 a 4 a čl. 90 Ústavy, čl. 2 odst. 2 Listiny a čl. 1 Protokolu č. 12 k Úmluvě o ochraně lidských práv a základních svobod. 2. Z ústavní stížnosti a soudních spisů vedených Krajským soudem v Brně (dále jen "krajský soud") pod sp. zn. 65 A 17/2018 a Nejvyšším správním soudem pod sp. zn. 10 As 144/2019, které si Ústavní soud za účelem posouzení důvodnosti ústavní stížnosti vyžádal, se podává, že stěžovatel se návrhem podle § 101a a násl. zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů, domáhal zrušení části opatření obecné povahy vedlejšího účastníka ze dne 24. 4. 2018 č. j. JMK 59707/2018, kterým došlo ke zrušení rozhodnutí Okresního úřadu ve Znojmě ze dne 29. 5. 2000 č. 146 č. j. Vod 97/2000-Ko a dále ke stanovení nových ochranných pásem vodního zdroje Vranov, vymezení sledování účinnosti stanoveného způsobu ochrany vodního zdroje, sledování vodárenského provozu a dalších potřeb v ochranných pásmech. 3. Stěžovatel požadoval zrušení výše uvedeného opatření obecné povahy v části "Plavba", kterou byla mimo jiné zakázána plavba plavidel se spalovacím motorem, což stěžovatele omezuje v provozování jachetních sportů na Vranovské přehradě. Tento regulativ je podle něj v rozporu s vyhláškou č. 46/2015 Sb., o stanovení vodních nádrží a vodních toků, na kterých je zakázána plavba plavidel se spalovacími motory, a o rozsahu a podmínkách užívání povrchových vod k plavbě, (dále jen "vyhláška č. 46/2015 Sb."), v jejíž příloze č. 2 jsou uvedeny povrchové vody, které jsou účelovými vodními cestami, na nichž je upraveno užívání k plavbě malými plavidly se spalovacím motorem o výkonu nejvýše 10 kW, a do této přílohy je zařazena i Vranovská přehrada. Zákaz je podle něj rozporný i se zákonem č. 114/1995 Sb., o vnitrozemské plavbě, ve znění pozdějších předpisů, a § 7 odst. 5 i § 30 odst. 8 zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), který umožňuje zakázat či omezit činnosti, které jednoznačně poškozují nebo ohrožují vodní zdroj, nikoliv činnosti, u kterých je pouze jakýsi blíže nespecifikovaný předpoklad, že "mohou ohrozit vodní zdroj". Stěžovatel zdůraznil, že úroveň rizika negativního vlivu odpadních vod z plavidel o výkonu do 10 kW byla opakovaně hodnocena jako zanedbatelná, přičemž výskyt havárií těchto plavidel je obecně nízký a únik ropných látek ojedinělý. Zákaz je podle něj "věcně zcela přemrštěný a zbytečný, jelikož kvůli jímacímu zařízení s ochranným pásmem o délce cca 300 m je omezována plavba na dalších cca 15 km vodní plochy, přičemž plavba na této ploše není schopna toto jímací zařízení nijak závažně ohrozit". Ve svém návrhu stěžovatel opakovaně upozornil i na to, že opatření obecné povahy paradoxně povoluje plavbu velkých osobních lodí veřejné dopravy bez jakékoli zásadní regulace jejich neekologických motorů o výkonu stovek kW a na druhé straně je zakazováno plout malým člunům s motory o výkonu do 10 kW. Uvedl přitom, že "tisíc malých motorů vyrobených v posledních deseti letech má nižší emise zplodin než jedna stará osobní loď, kterými je veřejná lodní doprava na Vranovské přehradě provozována". 4. Krajský soud ústavní stížností napadeným rozsudkem návrh stěžovatele na zrušení části opatření obecné povahy zamítl. Uvedl, že vedlejší účastník byl na základě § 30 odst. 1 vodního zákona ve spojení s § 104 odst. 2 písm. d) v návaznosti na § 107 odst. 1 písm. v) téhož zákona nadán pravomocí vydat opatření obecné povahy ke stanovení ochranných pásem vodní nádrže Vranov (bod 29 odůvodnění) a současně podle něj vedlejší účastník nepostupoval ultra vires (bod 31 odůvodnění). Námitkou, že vedlejší účastník nepřiznal některým subjektům odlišným od stěžovatele postavení vlastníků nemovitostí, se krajský soud v třetím kroku přezkumu opatření obecné povahy odmítl zabývat, neboť tyto subjekty nebyly v řízení o zrušení části opatření obecné povahy navrhovateli (body 33 a 34 odůvodnění). 5. Ve čtvrtém kroku přezkumu opatření obecné povahy krajský soud uvedl, že podle § 2 vyhlášky č. 46/2015 Sb., vydané k provedení vodního zákona, povrchové vody, které jsou nesledovanými vodními cestami nebo účelovými vodními cestami uvedenými v příloze č. 2 k této vyhlášce, je možné užívat k plavbě malého plavidla se spalovacím motorem pouze tehdy, je-li k pohonu použit spalovací motor o výkonu nejvýše 10 kW a pluje-li plavidlo takovou rychlostí, při které jeho vztlak tvoří zejména hydrostatické síly a vliv dynamických sil vyvolaných rychlostí pohybu plavidla je zanedbatelný. V příloze č. 2 této vyhlášky je pak pod č. 1 uvedena vodní nádrž Vranov. Zdůraznil však potřebu zohlednit povahu "samotného ustanovení § 7 odst. 5 vodního zákona, na základě něhož není zakázáno stanovení dalších vodních nádrží či vodních toků, na kterých je dán zákaz plavby, nad rámec dané vyhlášky Ministerstva dopravy. Právě takový postup předpokládá § 30 vodního zákona opravňující vodoprávní úřad k vydání opatření obecné povahy ke stanovení ochranných pásem daného vodního zdroje. K tomu lze přičíst větu třetí tohoto zákonného ustanovení, tj. užití povrchových vod k plavbě jen za podmínky, že tím nejsou ohroženy zájmy rekreace, jakosti vod a vodních ekosystémů, bezpečnosti osob a vodních děl" (bod 45 odůvodnění). Napadená část opatření obecné povahy přitom podle krajského soudu tento účel naplňuje. Krajský soud přihlédl i k legislativnímu procesu při vydání vyhlášky č. 46/2015 Sb., v němž Ministerstvo dopravy vypořádalo připomínku Ministerstva životního prostředí ohledně přeřazení vodní nádrže Vranov do jiné přílohy vyhlášky tak, že "zájmy ochrany vodního zdroje budou chráněny v rozsahu stanoveném opatřením obecné povahy" (bod 49 odůvodnění). 6. Krajský soud uvedl, že zákaz plavby plavidel se spalovacím motorem o výkonu do 10 kW je přiměřený (bod 68 a násl. odůvodnění) a logicky odůvodněný, když vedlejší účastník konkrétně uvedl, proč plavba plavidel se spalovacím motorem do 10 KW ohrožuje vodní zdroj Vranov (bod 64). Z odůvodnění opatření obecné povahy přitom zdůraznil tu část, podle níž "plavba se spalovacími motory bude zajišťována pouze v rozsahu veřejné vodní dopravy, která má v tomto opatření obecné povahy zcela konkrétně založeny práva a povinnosti, při jejichž dodržení je možnost ohrožení vodního zdroje zmenšena na minimum ... Ostatní aktivity spojené s plavbou malých plavidel se spalovacími motory pro širokou veřejnost vodoprávní úřad tímto opatřením obecné povahy zakázal, neboť plavbu vyhodnocuje jako vysoce rizikovou záležitost a eliminuje tak vysoký počet malých plavidel a omezuje plavbu se spalovacím motorem na naprosté minimum". K námitce stěžovatele krajský soud uvedl, že "nízký výskyt havárií plavidel či zanedbatelné riziko vlivu odpadních vod z plavidel o výkonu do 10 kW neznamená, že se tak stát nemůže a vodní zdroj pitné vody nemůže být ohrožen. Byť toto riziko je malé či nízké, neznamená to podle soudu, že neexistuje, ostatně riziko úniku plyne již ze samotné podstaty, že se jedná o spalovací motor. U vodní nádrže Vranov by povolením plavidel s výkonem do 10 kW existovalo ohrožení vodního zdroje pitné vody" (bod 66 odůvodněn