III.ÚS 348/21 — Ústavní soud

NALUS - databáze rozhodnutí Ústavního soudu       III.ÚS 348/21 ze dne 9. 6. 2021 N 116/106 SbNU 272 Nahrazení souhlasu České advokátní komory dle § 85b trestního řádu   Česká republika NÁLEZ Ústavního soudu Jménem republiky   Nález Ústavní soud rozhodl mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků řízení v senátu složeném z předsedy senátu Radovana Suchánka a soudců Vojtěcha Šimíčka (soudce zpravodaj) a Jiřího Zemánka ve věci ústavní stížnosti stěžovatelky Š. K., zastoupené Mgr. Bc. Pavlem Skřipcem, advokátem, se sídlem Rooseveltova 6/8, Brno, směřující proti zásahu Městského soudu v Praze spočívajícímu v jeho postupu při veřejném zasedání dne 9. 12. 2020 v řízení vedeném pod sp. zn. Nt 903/2018, za účasti Městského soudu v Praze jako účastníka řízení a České advokátní komory, se sídlem Národní 16, Praha 1, a Vrchního státního zastupitelství v Praze jako vedlejších účastníků řízení, takto: I. Zásahem spočívajícím v postupu Městského soudu v Praze v řízení vedeném pod sp. zn. Nt 903/2018 při veřejném zasedání dne 9. 12. 2020 došlo k porušení práv stěžovatelky na svobodný výkon povolání (advokacie) a soudní ochranu zaručených čl. 26 odst. 1 a čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod. II. Městskému soudu v Praze se zakazuje pokračovat v porušování práv stěžovatelky a přikazuje se mu obnovit stav před porušením tím, že České advokátní komoře bude za účelem předání stěžovatelce bezodkladně vrácena zajištěná listina označená jako stopa č. 1. III. Ve zbytku se ústavní stížnost odmítá. Odůvodnění I. Vymezení věci a průběh předchozího řízení 1. Včas podanou ústavní stížností (§ 72 odst. 3 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, dále jen "zákon o Ústavním soudu") a splňující též ostatní zákonem stanovené podmínky řízení [§ 75 odst. 1 a contrario; § 30 odst. 1, § 72 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu] se stěžovatelka domáhá, aby Ústavní soud vyslovil, že postupem Městského soudu v Praze (dále též jen "městský soud") v řízení vedeném pod sp. zn. Nt 903/2018 došlo v průběhu veřejného zasedání, které se konalo dne 9. 12. 2020, k porušení jejích základních práv zaručených v čl. 26 odst. 1, čl. 36 odst. 1 a čl. 37 odst. 2 a 3 Listiny základních práv a svobod (dále též jen "Listina"). Stěžovatelka žádá, aby se městskému soudu zakázalo v tomto zásahu pokračovat a aby mu bylo přikázáno obnovit původní stav. 2. Jak se podává z ústavní stížnosti a přiložených listin, na základě příkazu Obvodního soudu pro Prahu 5 (dále jen "obvodní soud") ze dne 18. 6. 2018 sp. zn. 37 Nt 146/2018 byla ve dnech 28. 6. - 29. 6. 2018 provedena prohlídka jiných prostor a pozemků podle ustanovení § 83 odst. 1 zákona č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění pozdějších předpisů, (dále jen "trestní řád"), a to konkrétně kancelářských prostor advokátní kanceláře X, jež ve své advokátní praxi využívá rovněž stěžovatelka. Během této prohlídky byly nalezeny a zajištěny listiny sepsané v protokolu o provedení prohlídky. 3. S ohledem na stanovisko zástupce České advokátní komory (dále též jen "ČAK"), jenž odepřel udělit souhlas k seznámení se s obsahem zajišťovaných listin (vedle tištěných písemností, tj. stopy č. 6-8, se jednalo zejména o jiné nosiče informací, elektronická data získaná z disku uvedené advokátní kanceláře a zajištěných počítačů, tj. stopy č. 1-5), byl na základě podnětu státního zástupce Vrchního státního zastupitelství v Praze (dále jen "vrchní státní zastupitelství") ze dne 13. 7. 2018 č. j. VZV 34/2018-158 podán soudcem obvodního soudu u městského soudu návrh na vydání rozhodnutí o nahrazení souhlasu zástupce ČAK k seznámení se s obsahem shora uvedených listin (dále též jen "návrh") podle ustanovení § 85b odst. 3 trestního řádu. 4. U městského soudu se následně dne 9. 12. 2020 konalo pod sp. zn. Nt 903/2018 veřejné zasedání, jehož předmětem bylo řízení o shora uvedeném návrhu, proti němuž nyní stěžovatelka brojí ústavní stížností. II. Argumentace stěžovatelky 5. Stěžovatelka předně uvádí, že návrh podle ustanovení § 85b odst. 3 trestního řádu musí být podán ve lhůtě 15 dnů ode dne, kdy zástupce ČAK odmítl udělit souhlas k seznámení se s obsahem zajištěných listin. V nyní posuzovaném případě, jak již bylo uvedeno výše, byla prohlídka zahájena dne 28. 6. 2018, přičemž skončila až následujícího dne. Stěžovatelka poukazuje na fakt, že z protokolu o provedení prohlídky nevyplývá, v jaký konkrétní časový okamžik odepřel zástupce ČAK udělit souhlas k seznámení se s obsahem předmětných listin. Dle názoru stěžovatelky proto není možné zcela jednoznačně tvrdit, kdy byl souhlas zástupce ČAK odepřen, zda již 28. 6. 2018, tedy v první den prohlídky, nebo až 29. 6. 2018, tj. v druhý den prohlídky. 6. V dalším stěžovatelka poukazuje na údajné logické nesprávnosti a nesrovnalosti v protokolu o provedení prohlídky. Z protokolu např. není dle jejího názoru zřejmé, v který konkrétní okamžik byly zajištěny jednotlivé stopy, resp. není zřejmé, v který konkrétní časový okamžik u jednotlivých zajištěných stop zástupce ČAK odepřel svůj souhlas k seznámení se s obsahem zajištěných listin. 7. Veškeré shora vznesené námitky pak mají dle stěžovatelky zásadní význam z hlediska zachování lhůty ve smyslu ustanovení § 85b odst. 5 trestního řádu, a tedy i z hlediska dalšího procesního postupu městského soudu v rámci veřejného zasedání konaného dne 9. 12. 2020. Pokud totiž byl souhlas zástupce ČAK k seznámení se s obsahem zajištěných listin odepřen již 28. 6. 2018, došlo v nyní posuzovaném případě k opožděnému podání návrhu, neboť lhůta 15 dnů pro jeho podání by již uplynula, kdy posledním dnem pro podání tohoto návrhu by byl pátek 13. 7. 2018, nikoliv tedy až pondělí 16. 7. 2018, kdy návrh obvodního soudu (datovaný sice ke dni 13. 7. 2018) došel městskému soudu. 8. Stěžovatelka dále zpochybňuje postup městského soudu při samotném veřejném zasedání. Poukazuje na pořízený audiozáznam tohoto zasedání, z něhož je dle jejího názoru patrné, že předseda senátu nahradil souhlas zástupce ČAK ve vztahu k předmětným listinným (tištěným) důkazům, současně ale zamítl návrh na nahrazení souhlasu zástupce ČAK k vydání data serveru a jiných elektronických médií. Upřesňuje, že takto vyhlášené rozhodnutí vedlo k následné polemice mezi státním zástupcem a předsedou senátu v otázce, zda mají být předmětná elektronická média vrácena či nikoliv, v jejímž závěru státní zástupce přesvědčil předsedu senátu, aby mu poskytl lhůtu sedmi dnů pro sdělení návrhu, jak postupovat ve vztahu k elektronickým médiím. Stěžovatelka v uvedeném postupu spatřuje porušení svého práva na spravedlivý proces a zdůrazňuje, že "soudní orgán [...] poté, co oznámí usnesení, na základě kterého zcela jednoznačně zamítl návrh na nahrazení souhlasu ČAK k vydání elektronických médií, se nechá následně po vydání usnesení přesvědčit právní argumentací státního zástupce, a toto své předchozí rozhodnutí v rámci dalšího průběhu veřejného zasedání zcela opomine". Tímto svým postupem městský soud dle stěžovatelčina názoru zpochybnil svoji nestrannost a nezávislost, neboť postupoval podle pokynů jednoho z účastníků řízení. Pro úplnost stěžovatelka dodává, že i přes opakované urgence jí nebyl ke dni podání ústavní stížnosti doručen ani protokol o jednání z předmětného veřejného zasedání, ani písemné vyhotovení usnesení městského soudu vyhlášené v průběhu tohoto veřejného zasedání. 9. Stěžovatelka dále uvádí, že při veřejném zasedání došlo ze strany městského soudu rovněž k porušení povinnosti mlčenlivosti advokáta (stěžovatelky), neboť před státním zástupcem byly čteny konkrétní smlouvy a jiné listiny zajištěné během prohlídky. 10. V následném doplnění ústavní stížnosti stěžovatelka přiložila písemné vyhotovení rozhodnutí městského soudu ze dne 9. 12. 2020 sp. zn. Nt 903/2018, jímž bylo rozhodnuto o nahrazení souhlasu ČAK k seznámení se s obsahem (tištěných) listin, tj. stopy č. 7 a stopy č. 8. Z tohoto rozhodnutí, jež však stěžovatelka nenapadá, se podává, že městský soud považoval návrh vrchního státního zastupitelství za včasný, neboť dovodil, že souhlas zástupce ČAK byl odepřen až dne 29. 6. 2018. Městský soud dále uvedl, že rozhodnutí o nahrazení souhlasu ohledně elektronických nosičů dat si vyhradil k samostatnému rozhodnutí, neboť z vyjádření soudního znalce, které za tím účelem vyžádal, je patrno, že zkoumání těchto médií v průběhu veřejného zasedání s respektováním požadavků plynoucích z nálezu Ústavního soudu sp. zn. III. ÚS 702/17 ze dne 22. 10. 2019 (N 175/96 SbNU 219) je z časových důvodů neproveditelné. 11. Jak vyplývá z dalších přiložených listin (tj. žádosti o vydání opravného usnesení a žádosti o opravu protokolu z veřejného zasedání), stěžovatelka se s tímto rozhodnutím neztotožnila, aniž by je však napadla ústavní stížností, a uvádí, že obsah tohoto rozhodnutí, jakož i obsah protokolu o veřejném zasedání neodpovídají průběhu uvedeného veřejného zasedání v podobě, v jaké bylo zachyceno v pořízeném audiozáznamu. III. Vyjádření účastníka ř