III.ÚS 882/22 — Ústavní soud

NALUS - databáze rozhodnutí Ústavního soudu       III.ÚS 882/22 ze dne 22. 8. 2022 N 104/113 SbNU 207 Nevyrovnání se s kritérii pro posouzení aplikace střídavé péče danými v judikatuře Ústavního soudu   Česká republika NÁLEZ Ústavního soudu Jménem republiky   Nález Ústavní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy senátu Vojtěcha Šimíčka a soudců Ludvíka Davida (soudce zpravodaj) a Jiřího Zemánka ve věci ústavní stížnosti stěžovatele P. B., zastoupeného JUDr. Václavem Stříbrným, advokátem, se sídlem Ostrožná 233/40, Opava, proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 13. 1. 2022 č. j. 13 Co 337/2021-170, za účasti Krajského soudu v Ostravě jako účastníka řízení a 1. nezletilého M. B., 2. nezletilého S. B., obou zastoupených opatrovníkem statutárním městem O., a 3. L. B., zastoupené Mgr. Ing. Hynkem Navrátilem, advokátem, se sídlem Matiční 730/3, Ostrava - Moravská Ostrava, jako vedlejších účastníků řízení, takto: I. Rozsudkem Krajského soudu v Ostravě ze dne 13. 1. 2022 č. j. 13 Co 337/2021-170 byla porušena stěžovatelova práva na péči o děti a jejich výchovu a na soudní ochranu, garantovaná čl. 32 odst. 4 a čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod. II. Tento rozsudek se proto ruší. Odůvodnění I. Dosavadní průběh řízení 1. Stěžovatel je otcem dvou nezletilých, M. ve věku 9 let a S. ve věku 6 let. Jak vyplynulo z ústavní stížnosti, z připojených listin a z vyžádaného spisu, matka nezletilých v dubnu 2020 i s oběma nezletilými opustila společnou domácnost, rodiče hodlají ukončit manželství uzavřené v roce 2017 rozvodem a matka s dětmi žije v domácnosti s novým partnerem, se kterým se jí narodila v březnu 2021 dcera. Oba rodiče do rozhodnutí nalézacího soudu přibližně rok realizovali fakticky střídavou výchovu nezletilých. 2. Matka nezletilých (nyní vedlejší účastnice) podala návrh na svěření nezletilých do své výlučné péče. Rozsudkem Okresního soudu v Opavě ze dne 9. 6. 2021 č. j. 14 Nc 239/2020-114 byli i pro dobu po rozvodu manželství nezletilí svěření do střídavé péče obou rodičů tak, že u každého z rodičů stráví vždy jeden kalendářní týden (označeny jako lichý a sudý), vyjma v každém týdnu určeného času v úterý a ve středu, kdy budou oba nezletilí v péči druhého rodiče. Dále bylo rozhodnuto o úpravě střídavé péče v době letních a vánočních prázdnin a o výživném, které bylo stanoveno, též s doplatkem dlužného výživného, otci v měsíční výši 2 500 Kč na M. a 2 000 Kč na S.; matce výživné stanoveno nebylo. 3. Matka nezletilých podala proti rozsudku odvolání s tím, že se střídavou péčí dlouhodobě nesouhlasí, protože se o syny fakticky stará sama, otec nedodržuje základní výchovné postupy a dohoda mezi rodiči není možná. 4. Odvolací soud shora citovaným rozsudkem změnil rozsudek nalézacího soudu tak, že i pro dobu po rozvodu manželství svěřil nezletilé do péče matky. Otci bylo zvýšeno výživné na M. na částku 4 000 Kč měsíčně a na S. na částku 3 500 Kč měsíčně. Styk otce s oběma nezletilými byl stanoven tak, že je otec oprávněn se s nimi stýkat v každém lichém kalendářním týdnu od čtvrtka v 16 hodin do pondělí v 16 hodin a v každém sudém týdnu ve čtvrtek od 16 do 19 hodin. Podrobná úprava styku otce s nezletilými byla dále provedena pro období jarních, letních, podzimních prázdnin a vánočních svátků. Změnu rozsudku nalézacího soudu odůvodnil odvolací soud v podstatě konstatováním, že střídavá péče u dětí v tomto věku není obecně dětskými lékaři a psychology považována za vhodnou, neboť klade značné nároky na všechny zúčastněné a především na adaptaci dětí. 5. Nezletilí sice v řízení opakovaně vyjádřili svůj souhlas se střídavou péčí, neboť jim vyhovuje být s oběma rodiči stejnou měrou, ale podle názoru odvolacího soudu nezletilí nedisponují odpovídající rozumovou, citovou a volní vyspělostí. Jako problematickou viděl odvolací soud komunikaci mezi rodiči, která následně ovlivňuje osobnostní vývoj dětí, a v této souvislosti vyhodnotil nesouhlas matky se střídavou péčí jako důvodné hledisko pro své rozhodnutí. II. Argumentace stěžovatele 6. V ústavní stížnosti otec nezletilých namítá, že rozhodnutí krajského soudu odporuje judikatuře Ústavního soudu zabývající se otázkou svěřování dětí do péče po rozchodu rodičů. Jako stěžovatel má za to, že splňuje všechna čtyři kritéria, která jsou minimem při rozhodování obecných soudů o vhodnosti rodiče pro svěření dětí do péče. Nesouhlasí s názorem krajského soudu, že pro děti v tomto věku není střídavá péče vhodná. Nezletilí podle něj velice dobře chápou, co střídavá péče znamená, a výslovně si ji přejí. Problémy v komunikaci s matkou nezletilých neshledává. Matka sama před soudem prvního stupně potvrdila, že se komunikace zlepšila, a plyne to i ze zprávy nestátní neziskové organizace Eurotopie (dále též "poradna"). U odvolacího soudu matka potvrdila hladký průběh vánočních svátků v souladu s dohodou obou rodičů. Důkazem údajně špatné komunikace mezi rodiči měly být matkou předložené SMS zprávy, jež se však týkaly předání nezletilých pouze v jednom případě, ostatně většinou si oba rodiče nezletilé vyzvedávají ve školském zařízení. 7. Stěžovatel navrhoval zrušení rozsudku odvolacího soudu a tvrdil, že došlo k porušení jeho práv na soudní a jinou právní ochranu podle čl. 36 odst. 1 a čl. 38 odst. 2 Listiny základních práv a svobod (dále jen "Listina") a podle čl. 8 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod (dále jen "Úmluva"). S ohledem na povahu projednávané věci požádal stěžovatel o její přednostní projednání podle § 39 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen "zákon o Ústavním soudu"). III. Vyjádření účastníka a vedlejších účastníků řízení 8. Krajský soud v Ostravě odkázal na text odůvodnění svého rozsudku. 9. Matka nezletilých uvedla, že rozsudek odvolacího soudu považuje za správný a s jeho závěry se ztotožňuje. Úpravu střídavé péče provedenou nalézacím soudem považuje za komplikovanou, nepřehlednou a v daném případě zcela nevhodnou, neboť nezohledňovala zájmy nezletilých dětí. S tvrzeními otce v ústavní stížnosti nesouhlasí a nedomnívá se, že rozsudkem odvolacího soudu došlo k neoprávněnému zásahu do otcova práva na péči o děti a jejich výchovu. Matka se střídavou péčí nesouhlasí především z důvodu, že není v zájmu nezletilých dětí a její realizací by byl narušen jejich řádný vývoj. 10. Usnesením Ústavního soudu ze dne 19. 5. 2022 byl nezletilým ustanoven jako kolizní opatrovník statutární město O. Ten ve svém vyjádření setrval na názoru, který zastával v rámci řízení před obecnými soudy, podle něhož navrhl pro oba nezletilé střídavou péči a zároveň doporučil pokračovat v návštěvách poradny. 11. Vzhledem k obsahu vyjádření, která nepřekračují rámec argumentace uplatňované v řízení před obecnými soudy, je Ústavní soud nezasílal stěžovateli k eventuální replice. IV. Předpoklady meritorního projednání věci 12. Ústavní soud shledal, že ústavní stížnost byla podána včas oprávněným stěžovatelem, který byl účastníkem řízení, v němž bylo vydáno napadené rozhodnutí, a Ústavní soud je tedy k jejímu projednání příslušný. Stěžovatel je právně zastoupen advokátem podle § 29 až 31 zákona o Ústavním soudu. Ústavní stížnost je přípustná podle § 75 odst. 1 zákona o Ústavním soudu a contrario, neboť stěžovatel vyčerpal všechny zákonné procesní prostředky k ochraně svých práv. V. Posouzení věci Ústavním soudem V. 1. Obecné principy 13. V projednávané věci jde o problematiku úpravy styku s dětmi. Úkolem Ústavního soudu při přezkumu soudních rozhodnutí o úpravě poměrů k nezletilým dětem je především posoudit, zda obecné soudy neporušily základní práva stěžovatelů tím, že excesivním způsobem nerespektovaly již samotná ustanovení podústavního práva, a zda jejich postup v řízení včetně přijatých rozhodnutí respektoval nejlepší zájem dětí [nález Ústavního soudu sp. zn. I. ÚS 2482/13 ze dne 26. 5. 2014 (N 105/73 SbNU 683), bod 17]. 14. V řízení, v němž má být rozhodnuto, komu bude dítě svěřeno do péče, je třeba posoudit u všech osob, jež o svěření dítěte do péče usilují, jejich upřímný zájem (k nutnosti koherentně projevovaného zájmu o dítě viz rozsudek velkého senátu Evropského soudu pro lidská práva ve věci Scozzari a Giunta proti Itálii ze dne 13. července 2000 č. 39221/98 a 41963/98, § 223 a násl.). Splňují-li pak relevantní kritéria pro výchovu dítěte odpovídající měrou oba rodiče, je žádoucí jim dítě svěřit do společné, resp. střídavé péče. 15. Projeví-li tedy oba rodiče o dítě skutečný zájem a oba v potřebné míře zákonné i judikatorní předpoklady výchovy dítěte splňují, pak - již na ústavní úrovni - vytváří aplikace čl. 10 odst. 2 Listiny a čl. 8 Úmluvy ve spojení s čl. 32 odst. 4 Listiny a v neposlední řadě s čl. 3 a 18 Úmluvy o právech dítěte (vyhlášené pod č. 104/1991 Sb.) presumpci ve prospěch střídavé péče. Tuto presumpci lze vyvrátit, nicméně jsou k tomu zapotřebí pádné, náležitě objasněné a vysvětlené důvody, mající oporu v ochraně nejlepšího zájmu dítěte. 16. Ústavní soud vymezil obecná kritéria pro svěření dítěte d