§ 40 nařízení vlády, kterým se provádí zákoník práce a některé další zákony – Společná a závěrečná ustanovení
Nařízení vlády, kterým se provádí zákoník práce a některé další zákony · 108/1994 Sb. · Ostatní právní předpisy
Stručně: Paragraf 40 nařízení vlády 108/1994 stanovuje, které doby se považují za výkon práce pro různé účely, zejména pro nárok na dovolenou, a které nikoli. (§ 40 zákona č. 108/1994 Sb., nařízení vlády, kterým se provádí zákoník práce a některé další zákony, stav k 7. 10. 2026)
Klíčová fakta
- Předmět úpravy: Společná a závěrečná ustanovení
- Týká se: zaměstnanec, zaměstnavatel
- Lhůta nebo doba (odst. 3): „…zaměstnán po stanovenou týdenní pracovní dobu, jako by v kalendářním týdnu pracoval pět pracovních dnů, i když jeho pracovní doba není rozvržena na všechny pracovní dny v týdnu“
- Odkazuje na: § 11
- Znění: aktuální úplné znění podle Sbírky zákonů (e-Sbírka), stav databáze k
- Zdroj: e-Sbírka, 108/1994 Sb.
(1) Jako výkon práce se posuzuje doba
a) kdy zaměstnanec nepracuje pro překážky v práci, s výjimkou doby pracovního volna poskytnutého na žádost zaměstnance, bylo-li předem sjednáno jeho napracování, a doby, po kterou byla práce přerušena pro nepříznivé povětrnostní vlivy,
b) dovolené na zotavenou,
c) kdy si zaměstnanec vybírá náhradní volno za práci přesčas nebo za práci ve svátek,
d) kdy zaměstnanec nepracuje proto, že je svátek, za který mu přísluší náhrada mzdy, popřípadě za který se mu jeho měsíční mzda nekrátí.
(2) Pro účely dovolené na zotavenou se však jako výkon práce neposuzuje doba výkonu vojenské základní (náhradní) služby, civilní služby místo této služby a doba zameškaná pro důležité osobní překážky v práci, pokud nejsou uvedeny v příloze k tomuto nařízení; doba mateřské dovolené podle § 157 odst. 1 zákoníku, doba, po kterou zaměstnanec čerpá rodičovskou dovolenou do doby, po kterou je žena oprávněna čerpat mateřskou dovolenou a doba pracovní neschopnosti vzniklé v důsledku pracovního úrazu nebo nemoci z povolání, za které právnická nebo fyzická osoba odpovídá, se posuzuje jako výkon práce.
(3) Pro zjištění, zda jsou splněny podmínky vzniku nároku na dovolenou na zotavenou, se posuzuje zaměstnanec, který je zaměstnán po stanovenou týdenní pracovní dobu, jako by v kalendářním týdnu pracoval pět pracovních dnů, i když jeho pracovní doba není rozvržena na všechny pracovní dny v týdnu; to platí i pro zjištění počtu dnů pro účely krácení dovolené, s výjimkou neomluvené nepřítomnosti v práci (§ 11 odst. 2).
(4) Ustanovení odstavců 1 až 3 neplatí pro účely vzniku nároku na mzdu (odměnu) za vykonávanou práci.
(5) O tom, zda jde o neomluvené zameškání práce, rozhoduje zaměstnavatel v dohodě s příslušným odborovým orgánem.
Srozumitelný výklad
Co to znamená v praxi
- Pro účely posuzování výkonu práce (např. pro nárok na dovolenou) se za odpracovanou dobu považuje i čas, kdy zaměstnanec nepracuje z důvodu překážek v práci (kromě napracovaného volna a přerušení práce kvůli počasí), dovolené, náhradního volna za přesčas nebo svátek, nebo když nepracuje kvůli svátku, za který mu náleží náhrada mzdy.
- Pro účely dovolené na zotavenou se za výkon práce považuje mateřská dovolená, rodičovská dovolená (do doby, po kterou je žena oprávněna čerpat mateřskou dovolenou) a pracovní neschopnost vzniklá z pracovního úrazu nebo nemoci z povolání.
- Pro účely dovolené na zotavenou se naopak za výkon práce nepočítá vojenská služba, civilní služba a doba zameškaná pro důležité osobní překážky, pokud nejsou uvedeny v příloze k tomuto nařízení.
- Pro zjištění nároku na dovolenou se zaměstnanec s týdenní pracovní dobou posuzuje, jako by pracoval pět dní v týdnu, i když jeho rozvržení práce je jiné.
Na co si dát pozor
- Ustanovení tohoto paragrafu se nevztahují na nárok na mzdu (odměnu) za skutečně vykonanou práci.
- O tom, zda jde o neomluvené zameškání práce, rozhoduje zaměstnavatel v dohodě s odborovým orgánem.
Generováno z textu ustanovení, orientační – nenahrazuje radu advokáta.