§ 8 Vyhláška o způsobu označování potravin a tabákových výrobků – Údaje o složkách potravin
Vyhláška o způsobu označování potravin a tabákových výrobků · 113/2005 Sb. · § 8 · Ostatní právní předpisy
Stručně: Paragraf 8 vyhlášky 113/2005 stanovuje pravidla pro uvádění informací o složkách potravin, zejména jakým způsobem se složky řadí a co se za složky nepovažuje nebo nemusí uvádět.
§ 8 Údaje o složkách potravin
(1) Údaje o složkách se řadí sestupně podle obsahu jednotlivých složek v potravině v době výroby potravin a musí být uvedeny slovem „složení“. Údaje o složení potraviny podle množství potravních doplňků se nemusí uvádět v případě, že je potravina označena údaji o výživové (nutriční) hodnotě podle zvláštních právních předpisů8),16).
(2) V případě směsí ovoce, zeleniny nebo hub použitých jako složky potraviny, ve kterých hmotnost žádné z dílčích složek výrazně nepřevládá a jejichž podíly se mohou měnit, mohou být tyto složky uvedeny v seznamu složek společně pod označením „ovoce“, „zelenina“ nebo „houby“ s dovětkem „v různém poměru“ a bezprostředně následovány seznamem obsaženého ovoce, zeleniny nebo hub.
(3) Složky tvořící méně než 2 % množství konečného výrobku mohou být uvedeny v různém pořadí za ostatními složkami.
(4) Složky, které jsou svým charakterem podobné nebo vzájemně zastupitelné a mohou být použity při výrobě nebo přípravě potraviny, aniž by se změnilo její složení, povaha nebo její spotřebitelem vnímaná hodnota, a tvoří méně než 2 % konečného výrobku, mohou být uvedeny v seznamu složek výrazem „Obsahuje . . . a/nebo . . . ,“ přičemž alespoň jedna z maximálně dvou složek je obsažena v konečném výrobku. Toto ustanovení se nevztahuje na přídatné látky a na alergenní složky uvedené v příloze č. 1.
(5) Za složky se nepovažují
a) součásti složky, které se během výroby přechodně odloučí a poté jsou k potravině opět připojeny a při tom pokud jde o množství nepřekročí svůj původní podíl,
b) přídatné látky a enzymy, které se dostaly do potraviny z jedné nebo více složek této potraviny, pokud technologicky neovlivňují jakost, zdravotní nezávadnost nebo nutriční hodnotu konečného výrobku, nestanoví-li přímo použitelné předpisy Evropské unie v oblasti potravinářských přídatných látek a aromat23) jinak,
c) přídatné látky, které jsou užity v nezbytně nutných množstvích jako rozpouštědla nebo nosiče přídatných látek, enzymů, aromat nebo potravních doplňků,
d) pomocné látky,
e) látky, které nejsou přídatnými látkami, avšak jsou používány stejným způsobem a za stejným účelem jako pomocné látky při zpracování a jsou nadále obsaženy v konečném výrobku, a to i ve změněné formě.
(6) Složky se nemusí uvádět
a) u jednosložkových potravin v případě, že název potraviny je totožný se jménem složky anebo název složku jednoznačně identifikuje,
b) u čerstvého ovoce, čerstvé zeleniny a konzumních brambor, pokud nejsou loupané, krájené nebo jinak upravené,
c) u sycených vod označených jako sycené, pokud k nim nebyly přidány jiné složky,
d) u kvasného octa získaného výlučně z jedné základní suroviny, pokud k němu nebyly přidány jiné složky,
e) u sýrů, másla, kysaného mléka a smetany, pokud k nim nebyly přidány jiné složky než mléčné výrobky, enzymy a mikrobiální kultury potřebné k jejich výrobě a jedlá sůl potřebná k výrobě sýrů, s výjimkou ochucených čerstvých sýrů a tavených sýrů,
f) stanoví-li tak zvláštní právní předpisy9).
(7) Názvy složek, které lze nahradit společnými názvy, jsou uvedeny v příloze č. 2.
(8) U složky, která se sama skládá z více dílčích složek, se tyto dílčí složky považují za složky potraviny a uvedou se samostatně ve složení potraviny.
(9) Podle charakteru potraviny může být složka, která se sama skládá z více dílčích složek, uvedena jako jedna složka ve složení potraviny s bezprostředně následujícím výčtem jejích dílčích složek. Tento výčet se nemusí uvádět u směsných složek sestávajících ze směsi koření nebo bylin, tvoří-li tato směsná složka méně než 2 % konečného výrobku, s výjimkou přídatných látek.
(10) Alergenní složka uvedená v příloze č. 1 nebo jakákoli látka z ní pocházející, která byla použita při výrobě potraviny a je v konečném výrobku stále obsažena, a to i ve změněné formě, se zřetelně označí názvem alergenní složky ve složení potraviny. Toto označení není povinné, pokud název, pod kterým je potravina prodávána, jednoznačně odkazuje na tuto alergenní složku.
(11) Voda a těkavé složky se uvedou ve složení výrobku v pořadí podle jejich hmotnosti v konečném výrobku. Množství vody přidané jako složka se vypočítá odečtením celkového množství ostatních použitých složek od celkového množství konečného výrobku. Voda přidávaná do potraviny se na obalu označí jako její složka, pokud její obsah v konečném výrobku představuje více než 5 %, nestanoví-li zvláštní právní předpisy9) jinak. Jako složka se neoznačí voda obsažená v jiné složce téže potraviny a voda i ostatní těkavé složky odpařené i částečně během výrobního procesu. Přidaná voda se neuvede jako složka, jestliže je použita během výrobního procesu výhradně k obnovení některé složky použité v koncentrovaném nebo sušeném stavu, nebo je obsažena v nálevu, který se obvykle nekonzumuje.
(12) U sušených nebo zahuštěných potravin obnovujících se přidáním vody lze na obalu uvést složky v pořadí podle jejich poměru v obnoveném výrobku, pokud jsou k tomuto výčtu připojena slova „složky v obnoveném výrobku“ nebo slova „složky ve výrobku připraveném k použití“.
(13) Složky, používané v sušené nebo zahuštěné formě a během výroby obnovené přidáním vody, mohou být uvedeny v pořadí podle jejich hmotnosti, kterou měly před sušením nebo zahuštěním.
(14) Sestupné pořadí složek se neuvádí u směsí koření nebo bylin, pokud hmotnostní podíl jedné složky výrazně nepřevládá a označí se slovy „v různém poměru“.
Paragraf 8 vyhlášky 113/2005 stanovuje pravidla pro uvádění informací o složkách potravin, zejména jakým způsobem se složky řadí a co se za složky nepovažuje nebo nemusí uvádět.
Co to znamená v praxi
Na obalu potraviny musí být seznam složek označen slovem „složení“ a složky musí být seřazeny sestupně podle jejich množství v době výroby.
U směsí ovoce, zeleniny nebo hub, kde žádná složka výrazně nepřevládá, je možné je uvést společně pod obecným názvem (např. „ovoce“) s dovětkem „v různém poměru“ a následným seznamem konkrétních druhů.
Složky tvořící méně než 2 % konečného výrobku mohou být uvedeny v seznamu v libovolném pořadí za ostatními složkami.
U jednosložkových potravin (např. mouka, cukr), kde název potraviny je totožný se jménem složky nebo ji jednoznačně identifikuje, se složky nemusí uvádět. Stejně tak u čerstvého, neloupaného nebo nekrájeného ovoce, zeleniny a brambor.
Na co si dát pozor
Ustanovení o uvádění podobných nebo vzájemně zastupitelných složek (méně než 2 %) s výrazem „Obsahuje . . . a/nebo . . . “ se nevztahuje na přídatné látky a alergenní složky.
Některé látky, jako jsou pomocné látky nebo přídatné látky, které se do potraviny dostaly z jiných složek a neovlivňují její kvalitu, se za složky nepovažují a nemusí být uváděny.
Provozuje Eucalypt 4 s.r.o., IČO 22103741, Jičínská 226/17, Praha 3 (kontakt). Zdroj dat: e-Sbírka / justice.cz (oficiální). Výklady generovány AI z textu zákona, orientační — nenahrazují radu advokáta.