Novela Zákon o státní sociální podpoře od 2007-01-01: co se mění

§ 8 Stanovení částek rozhodných pro nárok na dávky a jejich výši (1) Pro nárok na dávky nebo jejich výši se částkou a) životního minima, b) potřebnou k zajištění výživy a ostatních základních osobních potřeb (dále jen „částka na osobní potřeby“), c) potřebnou k zajištění nezbytných nákladů na domácnost (dále jen „částka nákladů na domácnost“) minima rozumí taková částka životního minima stanovená zákonem o životním minimu.8) a existenčním minimu8). Závisí-li stanovení částky podle věty první na počtu osob, berou se v úvahu osoby společně posuzované uvedené v § 7. Nestanoví-li tento zákon jinak, rozumí se částkou životního minima posuzované osoby částka, která by příslušela této osobě též s ohledem na pořadí osoby při posuzování podle zákona o životním a existenčním minimu8). (2) Závisí-li nárok na dávku nebo její výše na životním minimu dítěte, rozumí se částkou životního minima dítěte částka životního minima nezaopatřeného dítěte stanovená ve druhém nebo dalším pořadí (dále jen „částka životního minima dítěte“). (3) Věk dítěte rozhodný podle zákona o životním minimu a existenčním minimu8) pro stanovení částek podle odstavce 1 je věk, kterého dítě dosáhne v kalendářním měsíci, za který dávka náleží.

§ 17 PŘÍDAVEK NA DÍTĚ (1) Nárok na přídavek na dítě do 31. prosince 1998 má nezaopatřené dítě a) ve zvýšené výměře, jestliže rozhodný příjem v rodině nepřevyšuje součin částky životního minima rodiny a koeficientu 1,80, b) v základní výměře, jestliže rozhodný příjem v rodině převyšuje součin životního minima rodiny a koeficientu 1,80, avšak není vyšší než součin částky životního minima rodiny a koeficientu 2,20. (2) Nárok na přídavek na dítě po 31. prosinci 1998 má nezaopatřené dítě a) ve zvýšené výměře, jestliže rozhodný příjem v rodině nepřevyšuje součin životního minima rodiny a koeficientu 1,10, 1,50, b) v základní výměře, jestliže rozhodný příjem v rodině převyšuje součin částky životního minima rodiny a koeficientu 1,10, 1,50, avšak není vyšší než součin částky životního minima rodiny a koeficientu 1,80, 2,40, c) ve snížené výměře, jestliže rozhodný příjem v rodině převyšuje součin částky životního minima rodiny a koeficientu 1,80, 2,40, avšak není vyšší než součin částky životního minima rodiny a koeficientu 3,00. 4,00.

§ 18 Výše přídavku na dítě (1) Výše přídavku na dítě podle § 17 odst. 1 činí za kalendářní měsíc součin částky životního minima dítěte a a) koeficientu 0,36, jde-li o přídavek na dítě ve zvýšené výměře součin částky výměře, b) koeficientu 0,31, jde-li o přídavek na osobní potřeby dítěte a koeficientu 0,27, b) dítě v základní výměře součin částky na osobní potřeby dítěte a výměře, c) koeficientu 0,14. (2) Výše přídavku 0,16, jde-li o přídavek na dítě podle § 17 odst. 2 činí za kalendářní měsíc a) ve zvýšené výměře součin částky na osobní potřeby dítěte a koeficientu 0,32, b) v základní výměře součin částky na osobní potřeby dítěte a koeficientu 0,28, c) ve snížené výměře součin částky na osobní potřeby dítěte a koeficientu 0,14. výměře.

§ 20 SOCIÁLNÍ PŘÍPLATEK (1) Nárok na sociální příplatek má rodič [§ 7 odst. 2 písm. b) a d)] pečující alespoň o jedno nezaopatřené dítě, s výjimkou dítěte svěřeného do pěstounské péče nebo svěřeného do péče uvedené v § 43 odst. 2, včetně nezaopatřeného dítěte, které má nárok na příspěvek na úhradu potřeb dítěte po dosažení zletilosti dítěte (§ 38), dítěte, jemuž nenáleží příspěvek na úhradu potřeb dítěte proto, že požívá důchod z důchodového pojištění, který je stejný nebo vyšší než uvedený příspěvek (§ 40), nebo nezaopatřeného dítěte svěřeného do péče uvedené v § 43 odst. 3 anebo nezaopatřeného dítěte, které je v plném přímém zaopatření ústavu (zařízení) pro péči o děti nebo mládež, jestliže rozhodný příjem v rodině je nižší než součin částky životního minima rodiny, popřípadě zvýšeného podle § 22 odst. 1 a 2 a koeficientu 1,60. 2,20. Je-li současně splněno více podmínek uvedených v § 22 odst. 1 a 2, stanoví se, jde-li o nárok na sociální příplatek, životní minimum s přihlédnutím k té skutečnosti, která umožňuje použití nejvyššího koeficientu uvedeného v § 22. (2) Splňuje-li v rodině podmínky nároku na sociální příplatek více osob nebo splňuje-li podmínky nároku na sociální příplatek více osob z důvodu péče o totéž dítě, náleží sociální příplatek jen jednou, a to osobě určené na základě dohody těchto osob. Nedohodnou-li se tyto osoby, určí úřad státní sociální podpory, který o příplatku rozhoduje, které z těchto osob se sociální příplatek přizná.

§ 21 Výše sociálního příplatku (1) Výše sociálního příplatku činí za kalendářní měsíc rozdíl mezi částkou na osobní potřeby životního minima nezaopatřeného dítěte nebo součtem částek na osobní potřeby životního minima nezaopatřených dětí, je-li takových dětí v rodině více, a částkou určenou jako podíl, v jehož čitateli je součin částky na osobní potřeby životního minima uvedeného dítěte nebo uvedených dětí a rozhodného příjmu rodiny a ve jmenovateli součin částky životního minima rodiny a koeficientu 1,60. 2,20. (2) Pokud rozhodný příjem rodiny, z něhož se vychází při stanovení podílu podle odstavce 1, nedosahuje částky životního minima rodiny, započítává se pro stanovení výše sociálního příplatku jako rozhodný příjem rodiny částka odpovídající životnímu minimu této rodiny. Při stanovení životního minima podle předchozí věty se ke zvýšení částek podle § 22 odst. 1 a 2 nepřihlíží.

§ 22 PŘÍSPĚVEK NA BYDLENÍ (1) Při stanovení výše sociálního příplatku se částka na osobní potřeby životního minima nezaopatřeného dítěte uvedená v § 21 odst. 1 násobí, jde-li o a) dítě dlouhodobě těžce zdravotně postižené, koeficientem 2,70, 3,00, b) dítě dlouhodobě zdravotně postižené, koeficientem 2,40, 2,67, c) dítě dlouhodobě nemocné, koeficientem 1,20, 1,34, d) děti, které se narodily současně, a to v době do tří let jejich věku, koeficientem 1,10. 1,22, e) dítě, které studuje na střední škole v denní formě studia nebo na vysoké škole v prezenční formě studia ve studijním programu poskytujícím vysokoškolské vzdělání, koeficientem 1,20. (2) Při stanovení výše sociálního příplatku se částka na osobní potřeby nezaopatřeného životního minima dítěte a součet částek na osobní potřeby rozhodný pro stanovení částka životního minima rodiny uvedený uvedená v § 21 odst. 1 násobí, jestliže a) oba rodiče jsou dlouhodobě těžce zdravotně postižení, koeficientem 1,40, 1,35, b) osamělý rodič (§ 7 odst. 8) je dlouhodobě těžce zdravotně postižený, koeficientem 1,40, 1,30, c) jeden z rodičů je dlouhodobě těžce zdravotně postižený, koeficientem 1,10, 1,05, d) jde o osamělého rodiče (§ 7 odst. 8) a nejde o případ uvedený v písmenu b), koeficientem 1,05. 1,17. (3) Jestliže nezaopatřené dítě je poživatelem částečného invalidního důchodu z důchodového pojištění, nepoužije se pro stanovení výše sociálního příplatku ustanovení odstavce 1 písm. a) až c). (4) Je-li současně splněno více podmínek uvedených v odstavcích 1 a 2, stanoví se výše sociálního příplatku s přihlédnutím ke každé podmínce samostatně a vypočte se rozdíl mezi takto stanoveným sociálním příplatkem a sociálním příplatkem stanoveným bez přihlédnutí ke zvýšení podle odstavců 1 a 2. Výše sociálního příplatku pak činí součet rozdílů podle předchozí věty a sociálního příplatku, jehož výše byla stanovena bez přihlédnutí ke zvýšení podle odstavců 1 a 2. HLAVA TŘETÍ

§ 24 PŘÍSPĚVEK NA BYDLENÍ (1) Nárok na příspěvek na bydlení má vlastník nebo nájemce bytu, který je v bytě hlášen k trvalému pobytu (§ 3), pobytu, jestliže rozhodný příjem a) jeho náklady na bydlení přesahují částku součinu rozhodného příjmu v rodině je nižší a koeficientu 0,30, a na území hlavního města Prahy koeficientu 0,35, a b) součin rozhodného příjmu v rodině a koeficientu 0,30, a na území hlavního města Prahy koeficientu 0,35, není vyšší než částka součinu životního minima rodiny a koeficientu 1,60. normativních nákladů na bydlení. (2) Za nájemce bytu se považuje též nájemce obytné místnosti v zařízeních určených k trvalému bydlení podle zvláštního právního předpisu.47a) (2) předpisu47a). Za vlastníka bytu se považuje i vlastník nemovitosti, ve které je byt, který vlastník užívá, pokud je v něm hlášen k trvalému pobytu. Za nájemce bytu se považují oba manželé, jde-li o společný nájem bytu manžely podle zvláštního právního předpisu.47b) Za dobu trvání nájemního vztahu se pro účely nároku na příspěvek na bydlení považuje i doba mezi skončením nájemního poměru a posledním dnem lhůty k vyklizení bytu podle § 712a občanského zákoníku, doba od zániku členství v bytovém družstvu do zajištění bytové náhrady podle § 714 občanského zákoníku, a doba od smrti nájemce služebního bytu, od rozvodu jeho manželství nebo od jeho trvalého opuštění společné domácnosti do zajištění přiměřeného náhradního bytu oprávněným osobám podle § 713 občanského zákoníku. (3) Splňuje-li podmínky nároku na příspěvek na bydlení více osob, náleží příspěvek na bydlení jen jednou, a to osobě určené na základě dohody těchto osob. Nedohodnou-li se tyto osoby, určí úřad státní sociální podpory, který o příspěvku rozhoduje, které z těchto osob se příspěvek na bydlení přizná. (4) Změní-li oprávněná osoba, která je v bytě hlášena k trvalému pobytu, tento pobyt v průběhu kalendářního měsíce, přihlíží se k této změně pro účely příspěvku na bydlení až od následujícího kalendářního měsíce. To platí i v případě, že osoba společně posuzovaná, která je v bytě hlášena k trvalému pobytu, změní tento pobyt v průběhu kalendářního měsíce nebo se stane vlastníkem nebo nájemcem tohoto bytu.

§ 25 Výše Náklady na bydlení (1) Náklady na bydlení tvoří a) u bytů užívaných na základě nájemní smlouvy nájemné a náklady za plnění poskytované s užíváním bytu, nejsou-li tyto náklady zahrnuty do nájemného, b) u družstevních bytů a bytů vlastníků srovnatelné náklady, které činí za kalendářní měsíc: Počet osob v rodině podle § 7 odst. 6Kč jedna 651 dvě 890 tři 1 164 čtyři a více 1 404 c) u bytů uvedených v písmenech a) a b) náklady za plyn, elektřinu, vodné, stočné, odvoz odpadu a centrální vytápění nebo za pevná paliva; náklady za pevná paliva se započítávají částkami za kalendářní měsíc: Počet osob v rodině podle § 7 odst. 6Kč jedna 475 dvě 650 tři 850 čtyři a více 1 050 (2) Náklady na bydlení se pro nárok a výši příspěvku na bydlení (1) Výše příspěvku stanoví jako jejich průměr za kalendářní čtvrtletí bezprostředně předcházející kalendářnímu čtvrtletí, na které se nárok na výplatu dávky prokazuje, popřípadě nárok na dávku uplatňuje. (3) Pro zjištění nákladů na bydlení činí za kalendářní měsíc rozdíl mezi částkou čtvrtletí se započítávají i částky tvořící náklady na bydlení, které byly v tomto kalendářním čtvrtletí zaplaceny jako záloha nebo byly v tomto období doplaceny, a to i za období delší, než je kalendářní čtvrtletí, za které se náklady na bydlení zjišťují. Byla-li v období kalendářního čtvrtletí, za které se náklady na bydlení zjišťují, vrácena částka jako přeplatek na nákladech na bydlení, snižuje se částka nákladů na domácnost rodiny bydlení v tom kalendářním čtvrtletí, kdy k vrácení částky došlo, a podílem, to i v jehož čitateli je součin částky nákladů na domácnost rodiny a rozhodného příjmu rodiny a ve jmenovateli součin částky životního minima rodiny a koeficientu 1,60. (2) Pokud rozhodný příjem rodiny, z něhož se vychází při stanovení podílu podle odstavce 1, nedosahuje částky životního minima rodiny, započítává se pro stanovení výše příspěvku na bydlení jako rozhodný příjem rodiny případě, že vrácená částka odpovídající životnímu minimu této rodiny. HLAVA PÁTÁ byla za dobu delší než toto kalendářní čtvrtletí.

§ 30 Podmínky nároku na rodičovský příspěvek (1) Nárok na rodičovský příspěvek má rodič, který po celý kalendářní měsíc osobně celodenně a řádně pečuje alespoň o jedno dítě a) do čtyř let věku, nebo b) do sedmi let věku, jde-li o dítě, které je dlouhodobě zdravotně postižené nebo dlouhodobě těžce zdravotně postižené. (2) Podmínka nároku na rodičovský příspěvek po celý kalendářní měsíc podle odstavce 1 se považuje za splněnou i v kalendářním měsíci, v němž a) se dítě narodilo, b) rodič měl po část měsíce z dávek nemocenského pojištění nárok na peněžitou pomoc v mateřství, peněžitou pomoc nebo nemocenské poskytované v souvislosti s porodem, c) osoba dítě převzala do péče nahrazující péči rodičů na základě rozhodnutí příslušného orgánu (§ 7 odst. 11 a 12), d) dítě dovršilo věk uvedený v odstavci 1, e) dítě nebo rodič zemřeli. (3) Rodičovský příspěvek náleží, jestliže a) dítě, které nedosáhlo 3 let věku, navštěvuje jesle nebo jiné obdobné zařízení pro děti nejvýše 5 kalendářních dnů v kalendářním měsíci, není-li dále stanoveno jinak; za návštěvu dítěte v jeslích nebo v obdobném zařízení pro děti v kalendářním dnu se rozumí každý den, kdy dítě jesle nebo uvedené zařízení navštíví, bez ohledu na délku doby trvání návštěvy, b) dítě, které dovršilo 3 let věku, pravidelně navštěvuje mateřskou školu nebo jiné obdobné zařízení pro děti předškolního věku v rozsahu nepřevyšujícím 4 hodiny denně, c) dítě pravidelně navštěvuje léčebně rehabilitační zařízení nebo speciální mateřskou školu nebo jesle se zaměřením na vady zraku, sluchu, řeči a na děti tělesně postižené a mentálně retardované v rozsahu nepřevyšujícím čtyři hodiny denně, d) dítě dlouhodobě zdravotně postižené nebo dlouhodobě těžce zdravotně postižené pravidelně navštěvuje jesle, mateřskou školu nebo jiné obdobné zařízení pro děti předškolního věku v rozsahu nepřevyšujícím čtyři hodiny denně, e) dítě navštěvuje jesle, mateřskou školu nebo jiné obdobné zařízení pro děti předškolního věku v rozsahu nepřevyšujícím čtyři hodiny denně a jestliže stupeň zdravotního postižení zraku nebo sluchu obou rodičů (osamělého rodiče) je v rozsahu 50 % a více (§ 9). (4) Je-li rodič pobírající rodičovský příspěvek nebo dítě, které zakládá nárok na rodičovský příspěvek, ze zdravotních důvodů v ústavní péči zdravotnického zařízení déle než tři kalendářní měsíce, rodičovský příspěvek nenáleží od čtvrtého kalendářního měsíce trvání této skutečnosti. (5) Při péči o totéž dítě náleží rodičovský příspěvek jen jednou, a to rodiči určenému na základě dohody rodičů, a je-li v rodině více dětí zakládajících nárok na rodičovský příspěvek, náleží při péči o tyto děti rodičovský příspěvek jen jednomu z rodičů, a to rodiči určenému na základě dohody rodičů. Nedohodnou-li se rodiče, určí úřad státní sociální podpory, který o rodičovském příspěvku rozhoduje, kterému z rodičů se rodičovský příspěvek přizná. Jestliže v rodině [§ 7 odst. 2 písm. b)] došlo v kalendářním měsíci k zániku nároku na rodičovský příspěvek proto, že dítě dovršilo věk uvedený v odstavci 1, a v témže kalendářním měsíci vznikl nárok na rodičovský příspěvek z důvodu péče o další dítě, náleží rodičovský příspěvek v tomto kalendářním měsíci jen jednou; o výplatě rodičovského příspěvku v tomto případě platí obdobně věta první a druhá. (6) Rodičovský příspěvek rodiči nenáleží, není-li dále stanoveno jinak, jestliže v rodině jeden z rodičů má z dávek nemocenského pojištění nárok po celý kalendářní měsíc na peněžitou pomoc v mateřství, peněžitou pomoc nebo nemocenské poskytované v souvislosti s porodem, a to v době ode dne narození dítěte. (7) Nárok na rodičovský příspěvek nezaniká, jestliže rodič přestal plnit podmínky nároku na rodičovský příspěvek přiznaný z důvodu péče o dítě, na jejímž základě byl rodičovský příspěvek přiznán, avšak v době ukončení plnění těchto podmínek splňuje podmínky nároku na rodičovský příspěvek z důvodu péče o další dítě.

§ 32 Výše rodičovského příspěvku (1) Výše rodičovského příspěvku činí za kalendářní měsíc součin částky na osobní potřeby rodiče, činí od 1. ledna do 31. prosince kalendářního roku částku odpovídající 40 % průměrné měsíční mzdy v nepodnikatelské sféře dosažené podle zveřejněných údajů Českého statistického úřadu za kalendářní rok, který má na o 2 roky předchází kalendářnímu roku, v němž se rodičovský příspěvek nárok, poskytuje. Tuto částku vyhlašuje Ministerstvo práce a koeficientu 1,54. sociálních věcí ve Sbírce zákonů sdělením. Je-li rodičovský příspěvek vyplácen ke dni 31. prosince kalendářního roku a jeho výplata náleží i po tomto datu, upraví se výše rodičovského příspěvku od 1. ledna následujícího kalendářního roku podle věty první bez žádosti. (2) Jestliže rodič pobírající rodičovský příspěvek v době, kdy pečuje o dítě zakládající nárok na rodičovský příspěvek, má po celý kalendářní měsíc z dávek nemocenského pojištění nárok na peněžitou pomoc v mateřství, peněžitou pomoc nebo nemocenské poskytované v souvislosti s porodem, jejichž výše je nižší než výše rodičovského příspěvku, náleží rodičovský příspěvek ve výši rozdílu mezi tímto příspěvkem a uvedenými dávkami. Má-li rodič pobírající rodičovský příspěvek v době, kdy pečuje o dítě zakládající nárok na rodičovský příspěvek, nárok na dávky nemocenského pojištění uvedené v předchozí větě jen po část kalendářního měsíce, náleží rodičovský příspěvek ve výši podle odstavce 1. (3) Pokud rodiči pobírajícímu rodičovský příspěvek tato dávka náleží z důvodu péče o dítě, kterému náleží příspěvek na péči, tak v kalendářním měsíci, za který náleží příspěvek na péči aspoň po část měsíce, náleží rodičovský příspěvek ve výši poloviny rodičovského příspěvku podle odstavce 1, nejméně však ve výši rozdílu mezi rodičovským příspěvkem podle odstavce 1 a příspěvkem na péči, je-li příspěvek na péči nižší než polovina rodičovského příspěvku. Vznikne-li nárok na příspěvek na péči za dobu, po kterou rodiči náležel rodičovský příspěvek ve výši podle odstavce 1, vzniká na rodičovském příspěvku za toto období přeplatek ve výši rozdílu mezi rodičovským příspěvkem podle odstavce 1 a jeho výší podle předchozí věty; obdobně dojde k přeplatku při zvýšení výše příspěvku na péči za dobu, za kterou rodičovský příspěvek náležel ve vyšší výši, než činí polovina rodičovského příspěvku. HLAVA ŠESTÁ

§ 37 Příspěvek na úhradu potřeb dítěte (1) Nárok na příspěvek na úhradu potřeb dítěte má nezletilé dítě svěřené do pěstounské péče. (2) Výše příspěvku na úhradu potřeb dítěte náležejícího náležející podle odstavce 1 činí za kalendářní měsíc součin částky na osobní potřeby životního minima dítěte a koeficientu 1,20; 1,40; jde-li o nezaopatřené dítě, použije se koeficientu 2,00. koeficient 2,30. (3) Při stanovení výše příspěvku na úhradu potřeb dítěte podle odstavce 2 se částka na osobní potřeby životního minima dítěte násobí, jde-li o dítě a) dlouhodobě nemocné, koeficientem 2,10, 2,35, b) dlouhodobě zdravotně postižené, koeficientem 2,60, 2,90, c) dlouhodobě těžce zdravotně postižené, koeficientem 2,80. 3,10. (4) Příspěvek na úhradu potřeb dítěte nenáleží po dobu, po kterou je dítě v plném přímém zaopatření ústavu (zařízení) pro péči o děti nebo mládež (§ 7 odst. 4 věta druhá) nebo v péči jiné osoby na základě rozhodnutí příslušného orgánu o svěření dítěte do péče nahrazující péči rodičů (§ 7 odst. 11) nebo v péči osoby uvedené v § 7 odst. 12. (5) Příspěvek na úhradu potřeb dítěte náležející podle odstavce 1 se vyplácí pěstounovi.

§ 40 Odměna pěstouna (1) Nárok na odměnu za výkon pěstounské péče má pěstoun, kterému bylo svěřeno dítě do pěstounské péče, a to až do zletilosti dítěte a poté po dobu, po kterou má dítě svěřené do pěstounské péče nárok na příspěvek na úhradu potřeb dítěte. Nárok na odměnu za výkon pěstounské péče má i pěstoun, jestliže dítě, které mu bylo svěřeno do pěstounské péče, nemá nárok na příspěvek na úhradu potřeb dítěte jen proto, že požívá důchod z důchodového pojištění, jehož výše je stejná nebo vyšší než uvedený příspěvek. (2) Výše odměny pěstouna činí za kalendářní měsíc za každé dítě svěřené do pěstounské péče součin částky na osobní potřeby pěstouna životního minima jednotlivce a koeficientu 1,00, není-li dále stanoveno jinak. 1,00.

§ 40a Odměna pěstouna ve zvláštních případech (1) Výše odměny pěstouna činí za kalendářní měsíc součin částky na osobní potřeby pěstouna životního minima jednotlivce a koeficientu 6,50, 5,50, pečuje-li pěstoun alespoň o 3 děti svěřené mu do pěstounské péče nebo pečuje-li pěstoun alespoň o jedno dítě svěřené mu do pěstounské péče, které je dítětem dlouhodobě těžce zdravotně postiženým vyžadujícím mimořádnou péči. Uvedená odměna pěstouna se zvyšuje o součin částky na osobní potřeby pěstouna životního minima jednotlivce a koeficientu 0,60 0,50 za péči o každé další dítě svěřené mu do pěstounské péče, a jde-li o dítě dlouhodobě těžce zdravotně postižené vyžadující mimořádnou péči, zvyšuje se odměna pěstouna o součin částky na osobní potřeby pěstouna životního minima jednotlivce a koeficientu 0,90 0,75 za péči o každé další takové dítě svěřené mu do pěstounské péče. Uvedená odměna pěstouna se pro účely zvláštních právních předpisů48) posuzuje jako plat. (2) Odměna pěstouna podle odstavce 1 náleží, jen jestliže pěstoun nebyl po celý kalendářní měsíc výdělečně činný a po celý kalendářní měsíc byly splněny podmínky uvedené v odstavci 1. Odměna pěstouna podle odstavce 1 náleží pěstounovi i po dobu dočasné pracovní neschopnosti pěstouna, nejdéle však po dobu jednoho kalendářního kalendářního měsíce jejího trvání.

§ 41 Příspěvek při převzetí dítěte (1) Nárok na příspěvek při převzetí dítěte má pěstoun, který převzal dítě do pěstounské péče; příspěvek při převzetí dítěte, jde-li o totéž dítě, náleží jen jednou. (2) Výše příspěvku při převzetí dítěte činí součin částky na osobní potřeby životního minima dítěte a koeficientu 4,00. 4,45. (3) Příspěvek při převzetí dítěte se vyplatí jednorázově. Díl pátý

§ 46 Výše a výplata porodného (1) Výše porodného činí, a) narodilo-li se jedno dítě, součin částky na osobní potřeby životního minima tohoto dítěte a koeficientu 10,00, 11,10, b) narodily-li se zároveň dvě a více dětí, součin úhrnu částek na osobní potřeby životního minima těchto dětí a koeficientu 15,00. 16,60. (2) Porodné se vyplatí jednorázově. HLAVA DEVÁTÁ

§ 51 (1) Pro nárok na výplatu přídavku na dítě se prokazuje výše rozhodných příjmů. Náleží-li výplata přídavku na dítě za září, náleží výplata této dávky za dobu po 30. září, jen jestliže do uvedeného data je prokázána výše rozhodných příjmů pro nárok na tuto dávku po 30. září. Nejsou-li prokázány rozhodné příjmy podle věty první, výplata přídavku na dítě se zastaví od splátky následující po splátce této dávky náležející za kalendářní měsíc, do jehož konce je třeba prokázat výši příjmů pro její výplatu na období po 30. září. Neprokáže-li se rozhodný příjem ani do 31. října bezprostředně následujícího po dni 30. září, do něhož měla být výše rozhodných příjmů prokázána, nárok na přídavek na dítě dnem 1. listopadu téhož roku zaniká. Prokáže-li se nárok na výplatu přídavku na dítě za dobu, za kterou výplata této dávky podle tohoto odstavce nenáležela, přídavek na dítě se doplatí zpětně za dobu, kdy se tato dávka nevyplácela. Prokáže-li se nárok na přídavek na dítě za dobu po zániku nároku na tuto dávku podle tohoto odstavce, nárok na přídavek na dítě opětovně vznikne zpětně za celou dobu, za niž byly podmínky pro nárok splněny. Zpětně lze přídavek na dítě podle věty páté a šesté přiznat nejdéle na dobu stanovenou v § 54 odst. 2 větě první. (2) Sociální příplatek a příspěvek na bydlení se přiznávají na období od 1. července do 30. června následujícího kalendářního roku nebo v rámci tohoto období na dobu kratší, jsou-li splněny podmínky nároku na tyto dávky jen po tuto kratší dobu. Dávky náležející podle věty první se v rámci uvedeného období vyplácejí vždy po období kalendářního čtvrtletí nebo v rámci tohoto kalendářního čtvrtletí po dobu kratší, trval-li nárok na dávku jen po kratší dobu, než je kalendářní čtvrtletí. Je-li sociální příplatek nebo příspěvek na bydlení vyplácen k poslednímu dni kalendářního čtvrtletí, náleží jejich výplata v bezprostředně následujícím kalendářním čtvrtletí, jen jestliže nejpozději do konce prvního kalendářního měsíce tohoto následujícího kalendářního čtvrtletí se prokáže výše rozhodných příjmů za kalendářní čtvrtletí, k jehož poslednímu dni byla dávka vyplacena. Neprokáže-li se rozhodný příjem podle věty třetí, zastaví se výplata sociálního příplatku a příspěvku na bydlení od splátky náležející za kalendářní měsíc, do jehož konce je třeba prokázat výši příjmů pro výplatu sociálního příplatku a příspěvku na bydlení na následující kalendářní čtvrtletí. Neprokáže-li se rozhodný příjem ani do konce kalendářního čtvrtletí, za které by se měly uvedené dávky vyplácet, nárok na sociální příplatek a příspěvek na bydlení zaniká. Ustanovení věty třetí až páté neplatí, jde-li o sociální příplatek a příspěvek na bydlení vyplácený k poslednímu dni kalendářního čtvrtletí končícího dnem 30. června. Jde-li o příspěvek na bydlení, ustanovení věty třetí až šesté se vztahuje také na prokazování nákladů na bydlení. Prokáže-li se nárok na výplatu sociálního příplatku a příspěvku na bydlení za dobu, za kterou výplata těchto dávek podle tohoto odstavce nenáležela, nebo prokáže-li se nárok na sociální příplatek a příspěvek na bydlení za dobu zániku nároku na tyto dávky podle tohoto odstavce, postupuje se obdobně podle odstavce 1 věty páté až sedmé. (3) Splňuje-li oprávněná osoba po část kalendářního měsíce nárok na dávku podle tohoto zákona v nižší výměře a po část tohoto kalendářního měsíce nárok na tutéž dávku ve vyšší výměře, náleží za kalendářní měsíc dávka ve výši odpovídající vyšší výměře dávky. (4) Splňuje-li oprávněná osoba podmínky nároku na dávky uvedené v § 2 písm. a), § 36 písm. a) nebo § 36 písm. b), s výjimkou odměny pěstouna podle § 40a, jen po část kalendářního měsíce, náleží tyto dávky ve výši, v jaké náleží za kalendářní měsíc. (5) Nedosahují-li dávky za kalendářní měsíc částky 50 Kč, náležejí v této částce.

§ 62 Povinnosti státních orgánů a dalších osob (1) Příjemce dávky, který nesplnil některou jemu uloženou povinnost nebo přijal dávku nebo její část, ačkoliv musel z okolností předpokládat, že byla vyplacena neprávem nebo ve vyšší částce, než náležela, nebo jinak způsobil, že dávka byla vyplacena neprávem nebo v nesprávné výši, je povinen částky neprávem přijaté vrátit; to neplatí, jde-li o přeplatek na rodičovském příspěvku. Jestliže byl rodiči vyplacen rodičovský příspěvek a nebyly přitom splněny podmínky nároku na tento příspěvek nebo zanikl-li nárok na rodičovský příspěvek proto, že mu náleží příspěvek při péči o blízkou nebo jinou osobu podle zvláštního právního předpisu,48c) příspěvek, je rodič povinen vrátit úřadu státní sociální podpory vyplacené částky rodičovského příspěvku, které mu nenáležely. (2) Jestliže osoba s oprávněnou osobou společně posuzovaná způsobila, že dávka byla vyplacena neprávem nebo v nesprávné výši, a v důsledku toho vznikl přeplatek na dávce, je tato osoba povinna jej nahradit. (3) Jestliže oprávněná osoba i osoba společně s ní posuzovaná způsobily přeplatek na dávce, odpovídají za vrácení přeplatku na dávce společně a nerozdílně. Oprávněná osoba a osoba s ní společně posuzovaná se vzájemně vypořádají podle míry zavinění. Spory o vzájemném vypořádání mezi těmito osobami rozhodují soudy.48d) Podle tohoto ustanovení se postupuje, nejde-li o případ uvedený v § 63a odst. 2. (4) Nárok na vrácení dávky poskytnuté neprávem nebo v nesprávné výši zaniká uplynutím tří let ode dne, kdy byla dávka vyplacena. Tříletá lhůta neplyne po dobu řízení o opravném prostředku nebo o žalobě, po dobu řízení a provádění výkonu rozhodnutí, nebo kdy jsou na úhradu přeplatku prováděny srážky z dávky nebo příjmu nebo kdy jsou placeny splátky na základě dohody o uznání dluhu. Pro vrácení poměrné části příspěvku na zakoupení motorového vozidla platí lhůta uvedená v § 42 odst. 4. (5) Povinnost vrátit přeplatek nevzniká, jestliže tento přeplatek nepřesahuje částku 100 Kč u jednoho druhu dávky. (6) O povinnosti vrátit dávku nebo její část podle odstavců 1 až 3 rozhoduje úřad státní sociální podpory, který dávku vyplácí nebo naposledy vyplácel. Částky neprávem přijaté mohou být sráženy též z běžně vyplácené nebo později přiznané dávky, a to i v případě, že jde o jinou dávku podle tohoto zákona, než na jaké vznikl přeplatek; přitom platí obdobně předpisy o výkonu soudních rozhodnutí srážkou ze mzdy.48e) Díl druhý

§ 64 (1) Zaměstnanci státu, zaměstnanci kraje zařazení do krajského úřadu, zaměstnanci městské části hlavního města Prahy určené Statutem hlavního města Prahy zařazení do úřadu městské části a zaměstnanci hlavního města Prahy zařazení do Magistrátu hlavního města Prahy jsou povinni zachovávat mlčenlivost o skutečnostech, se kterými se seznámili při provádění státní sociální podpory nebo v přímé souvislosti s ním, pokud se dále nestanoví jinak. Tato povinnost trvá i po skončení pracovněprávního vztahu. Povinnosti zachovávat mlčenlivost mohou být zaměstnanci uvedených orgánů zproštěni pouze tím, v jehož zájmu tuto povinnost mají, a to písemně s uvedením rozsahu a účelu. (2) Údaje týkající se oprávněných osob nebo příjemců dávky, státních orgánů nebo jiných fyzických nebo právnických osob, které se orgány uvedené v odstavci 1 při své činnosti dozvědí, sdělují jiným subjektům, jen stanoví-li tak zvláštní zákon20) nebo tento zákon; jinak mohou tyto údaje sdělit jiným subjektům jen se souhlasem oprávněné osoby nebo příjemce dávky, státního orgánu nebo jiných fyzických nebo právnických osob. (3) Orgány uvedené v odstavci 1 jsou povinny na žádost poskytovat a) orgánům sociálního zabezpečení49) a obecním úřadům údaje potřebné pro rozhodování o dávkách nemocenského pojištění, důchodového pojištění a o dalších sociálních dávkách a orgánům sociálního zabezpečení posuzujícím zdravotní stav podle § 9 odst. 2 písm. a) a b) údaje o nezaopatřenosti dítěte, obecním úřadům a krajským úřadům a Úřadu pro mezinárodněprávní ochranu dětí údaje potřebné pro účely sociálně-právní ochrany dětí,49a) dětí49a) orgánům pomoci v hmotné nouzi údaje potřebné pro rozhodování o pomoci v hmotné nouzi, obecním úřadům a krajským úřadům údaje potřebné pro rozhodování o dávkách sociální péče, b) správcům daně z příjmů50) údaje potřebné k vyměření a vymáhání daní, c) zdravotním pojišťovnám51) údaje potřebné pro stanovení pojistného na veřejné zdravotní pojištění, d) úřadům práce52) údaje potřebné pro nároky vyplývající z předpisů o zaměstnanosti, e) orgánům činným v trestním řízení53) údaje potřebné pro trestní řízení, f) soudům a správním orgánům údaje potřebné pro občanské soudní řízení a správní řízení, g) orgánům oprávněným podle zvláštního zákona54) ke kontrole činností orgánů uvedených v odstavci 1 údaje potřebné k provádění této kontroly, h) Českému statistickému úřadu údaje potřebné pro vedení statistických registrů, s výjimkou údajů týkajících se jednotlivých osob. (4) Orgány státní sociální podpory jsou povinny a) Ministerstvu práce a sociálních věcí poskytovat informace v případech vyřizování stížností a zobecněné informace a souhrnné údaje, s výjimkou jmenných údajů, které orgán státní sociální podpory získá při své činnosti; tím není dotčena povinnost podle § 63 odst. 3, b) na žádost poskytovat orgánům oprávněným podle zvláštního zákona ke kontrole činnosti orgánů provádějících státní sociální podporu informace potřebné k provádění této kontroly, c) poskytnout Veřejnému ochránci práv informace, které si vyžádá v souvislosti s šetřením podle zvláštního zákona. (5) Úřady státní sociální podpory jsou povinny poskytovat informace a údaje uvedené v odstavci 4 písm. a) též příslušnému krajskému úřadu a Magistrátu hlavního města Prahy. (6) Zobecněné informace a souhrnné údaje, které Ministerstvo práce a sociálních věcí a orgány státní sociální podpory získají při své činnosti, mohou být bez uvedení konkrétních jmenných údajů využívány zaměstnanci těchto orgánů při vědecké, publikační a pedagogické činnosti nebo Ministerstvo práce a sociálních věcí pro analytickou a koncepční činnost. (7) Úřad státní sociální podpory, který je příslušný k rozhodování o dávce, je povinen na žádost fyzické nebo právnické osoby, která prokáže, že má vůči jiné osobě podle pravomocného a vykonatelného rozhodnutí splatnou pohledávku, sdělit písemně, zda tato jiná osoba je poživatelem dávky podle tohoto zákona a v jaké výši je tato dávka vyplácena.

§ 68 Náležitosti žádosti (1) Žádost o dávku musí obsahovat a) jméno, příjmení, místo trvalého pobytu, k němuž jsou hlášeny oprávněná osoba a osoby s ní společně posuzované podle § 7, a rodná čísla těchto osob, b) souhlas oprávněné osoby a společně s ní posuzovaných osob podle § 50, c) určení, jakým způsobem má být dávka vyplácena, popřípadě vyplacena (§ 58 odst. 2), d) doklad o výši příjmu oprávněné osoby a společně s ní posuzovaných osob (§ 5) v rozhodném období (§ 6) v případech, kdy je přiznání dávky podmíněno příjmem, e) doklad, jde-li o nárok na rodičovský příspěvek, o době pobírání peněžité pomoci v mateřství, peněžité pomoci nebo nemocenského, poskytovaného v souvislosti s porodem, doklad o jejich výši, jde-li o výplatu rodičovského příspěvku ve výši rozdílu mezi rodičovským příspěvkem a uvedenými dávkami nemocenského pojištění, jméno, příjmení, rodné číslo a místo pobytu dítěte, zakládajícího nárok na rodičovský příspěvek, popřípadě potvrzení o návštěvě tohoto dítěte v jeslích, mateřské škole nebo jiném zařízení pro děti předškolního věku nebo děti uvedené v § 30 odst. 3, f) skutečnosti prokazující nezaopatřenost dítěte, je-li to pro nárok na dávku nebo její výši potřebné, g) doklad o tom, že byt je užíván na základě nájemní smlouvy nebo na základě vlastnictví k nemovitosti, doklad o výši nájemného, nákladů za plnění poskytovaná s užíváním bytu a nákladů uvedených v § 25 odst. 1 písm. c), jde-li o žádost o příspěvek na bydlení, h) potvrzení o zápisu dítěte k povinné školní docházce a dále potvrzení o tom, zda došlo k odkladu povinné školní docházky, jde-li o nárok na příspěvek na školní pomůcky, i) rozhodnutí o svěření dítěte do pěstounské péče, jde-li o nároky na dávky uvedené v § 36 nebo rozhodnutí o ustanovení poručníkem, popřípadě rozhodnutí příslušného orgánu o dočasném svěření dítěte do péče osoby, která má zájem stát se pěstounem nebo návrh, který byl podán soudu na zahájení soudního řízení o ustanovení osoby poručníkem dítěte, jestliže tato osoba o dítě, k němuž nemá vyživovací povinnost, osobně pečuje, jde-li o nároky podle § 43. (2) Je-li rozhodným obdobím, za které se zjišťuje rozhodný příjem, kalendářní rok, považuje se za doklad, kterým se příjmy prokazují, a) potvrzení, jde-li o příjmy uvedené 1. v § 5 odst. 1 písm. a) č. 1, 2 a 4 a písm. c), d) a h), 2. v § 5 odst. 1 písm. a) č. 3, pokud nejsou zdaněny zvláštní sazbou daně podle zákona o daních z příjmů, 3. v § 5 odst. 1 písm. b) bodech 3 až 12, 4. v § 5 odst. 1 písm. e), pokud jsou předmětem daně z příjmů podle zákona o daních z příjmů a nejsou zdaněny zvláštní sazbou daně podle zákona o daních z příjmů, 5. v § 5 odst. 1 písm. e), pokud se neprokazují způsobem uvedeným v č. 4, jedná-li se o příjmy obdobné příjmům uvedeným v č. 1 až 3 a lze je prokázat potvrzením, b) prohlášení o výši příjmu, jde-li o ostatní příjmy. (3) Je-li rozhodným obdobím, za které se zjišťuje rozhodný příjem, kalendářní čtvrtletí, považují se za doklad, kterým se příjmy prokazují, a) potvrzení, jde-li o příjmy uvedené 1. v § 5 odst. 1 písm. a) č. 1, písm. c), d) a h) a příjmy uvedené v § 5 odst. 1 písm. b) bodech 3 až 12, 2. v § 5 odst. 1 písm. e), jedná-li se o příjmy obdobné příjmům uvedeným v č. 1 a lze je prokázat potvrzením, b) prohlášení o výši příjmů, jde-li o ostatní příjmy. (4) Pokud jsou některé z příjmů prokazovány způsobem uvedeným v odstavci 2 písm. b) a v odstavci 3 písm. b), může orgán rozhodující o dávce v případě pochybností požádat o potvrzení o takovém příjmu, nebrání-li tomu vážná překážka. (5) Potvrzení o povinné školní docházce, jde-li o školní rok začínající v kalendářním roce, v němž dítě dovršilo patnáctý rok věku, a o roky povinné školní docházky po tomto roce následující, a potvrzení o přípravě na budoucí povolání pro prokázání nezaopatřenosti dítěte [odstavec 1 písm. f)] se předkládají každoročně vždy nejpozději do 30. září, pokud v jednotlivých případech úřad státní sociální podpory neumožní, že lze potvrzení předložit v pozdějším termínu. (6) Veškerá písemná podání v řízení o dávkách se předkládají v češtině; listinné doklady v jiných jazycích musí být opatřeny úř

§ 69 Vydávání rozhodnutí (1) Písemné rozhodnutí se vydává jen v případě, že a) dávka nebyla přiznána vůbec nebo v požadovaném rozsahu, b) dávka byla odejmuta, c) výplata dávky byla zastavena, nejde-li o případ uvedený v § 51 odst. 1 a 2 a § 58 odst. 2, d) jde o přeplatek na dávce, s výjimkou případu uvedeného v § 62 odst. 5, e) přichází v úvahu více oprávněných a úřad státní sociální podpory rozhoduje o tom, komu se bude dávka vyplácet, bude-li úřad státní sociální podpory rozhodovat podle § 7 odst. 7 nebo o zvláštním příjemci podle § 59, f) se rozhoduje o prominutí podmínky trvalého pobytu podle § 3 odst. 3. (2) Proti rozhodnutí o prominutí podmínky trvalého pobytu podle § 3 odst. 3 se nelze odvolat ani je nelze přezkoumat mimo odvolací řízení. (3) O změně péče o dítě zakládající nárok na rodičovský příspěvek podle § 30 odst. 7 rozhoduje úřad státní sociální podpory usnesením, které se poznamenává do spisu.

§ 81 Účinnost Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. října 1995, s výjimkou § 17 až 29 a § 80 bodů 1 až 3, 7, 12 až 15, které nabývají účinnosti dnem 1. ledna 1996. Uhde v. r. Havel v. r. Klaus v. r. 1) Nařízení Rady EEC 1408/71 z 14. června 1971 o aplikaci soustav sociálního zabezpečení na osoby zaměstnané, samostatně výdělečně činné a jejich rodinné příslušníky pohybující se v rámci Společenství. Nařízení Rady EEC 574/72 z 21. března 1972 stanovující postup provádění Nařízení EEC 1408/71 o aplikaci soustav sociálního zabezpečení na osoby zaměstnané, samostatně výdělečně činné a jejich rodinné příslušníky pohybující se v rámci Společenství. Nařízení Rady EEC 1612/68 z 15. října 1968 o volném pohybu pracovníků v rámci Společenství. 1a) § 2 odst. 2 zákona č. 9/1991 Sb., o zaměstnanosti a působnosti orgánů České republiky na úseku zaměstnanosti, ve znění zákona č. 167/1999 Sb. a zákona č. 320/2002 Sb. 1b) § 4 odst. 2 zákona č. 131/2000 Sb., o hlavním městě Praze, ve znění zákona č. 145/2001 Sb. 1c) § 4 zákona č. 135/1982 Sb., o hlášení a evidenci pobytu občanů. § 7 a § 19 odst. 3 zákona č. 123/1992 Sb., o pobytu cizinců na území České a Slovenské Federativní Republiky. 3) Zákon ČNR č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění zákona ČNR č. 35/1993 Sb., zákona č. 96/1993 Sb., zákona č. 157/1993 Sb., zákona č. 196/1993 Sb., zákona č. 323/1993 Sb., zákona č. 42/1994 Sb., zákona č. 85/1994 Sb., zákona č. 114/1994 Sb., zákona č. 259/1994 Sb., zákona č. 32/1995 Sb., zákona č. 87/1995 Sb., zákona č. 118/1995 Sb., zákona č. 149/1995 Sb., zákona č. 248/1995 Sb., zákona č. 316/1996 Sb., zákona č. 18/1997 Sb., zákona č. 151/1997 Sb., zákona č. 209/1997 Sb. a zákona č. 210/1997 Sb. 3a) § 74 a násl. zákona č. 220/1999 Sb., o průběhu základní nebo náhradní služby a vojenských cvičení a o některých právních poměrech vojáků v záloze. 3b) § 61 odst. 4 a § 131 zákona č. 221/1999 Sb., o vojácích z povolání, ve znění zákona č. 254/2002 Sb. 3c) § 155 a 157 zákona č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů. 3d) Zákon č. 42/1992 Sb., o úpravě majetkových vztahů a vypořádání majetkových nároků v družstvech, ve znění pozdějších předpisů. 3e) Například zákon č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů. 3f) § 117 a 118 zákona č. 221/1999 Sb., ve znění zákona č. 254/2002 Sb. § 102 a násl. zákona č. 361/2003 Sb., ve znění zákona č. 436/2004 Sb. 3g) § 7 odst. 2 vyhlášky č. 19/1991 Sb., o pracovním uplatnění a hmotném zabezpečení pracovníků v hornictví dlouhodobě nezpůsobilých k dosavadní práci, ve znění vyhlášky č. 405/2003 Sb. 3h) § 11 odst. 2 zákona č. 143/1992 Sb., o platu a odměně za pracovní pohotovost v rozpočtových a v některých dalších organizacích a orgánech, ve znění pozdějších předpisů. 4) Zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti. 4a) Zákon č. 118/2000 Sb., o ochraně zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele a o změně některých zákonů. 5) § 14 zákona ČNR č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění zákona č. 160/1993 Sb., zákona č. 307/1993 Sb. a zákona č. 241/1994 Sb. 6) § 2 odst. 3 a 4 zákona č. 100/1988 Sb., o sociálním zabezpečení, ve znění zákona ČNR č. 37/1993 Sb. a zákona č. 307/1993 Sb. 7) § 115 občanského zákoníku. 7a) § 26 odst. 2 zákona o rodině. 8) Zákon č. 463/1991 110/2006 Sb., o životním minimu, ve znění zákona ČNR č. 10/1993 Sb., zákona č. 84/1993 Sb. a zákona č. 118/1995 Sb. existenčním minimu. 9) Zákon ČNR č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění zákona ČNR č. 590/1992 Sb., zákona ČNR č. 37/1993 Sb., zákona č. 160/1993 Sb., zákona č. 307/1993 Sb., zákona č. 241/1994 Sb. a zákona č. 118/1995 Sb. 10) Zákon č. 29/1984 Sb., o soustavě základních škol, středních škol a vyšších odborných škol (školský zákon), ve znění zákona č. 188/1988 Sb., zákona č. 171/1990 Sb., zákona č. 522/1990 Sb., zákona č. 134/1993 Sb., zákona č. 190/1993 Sb., zákona č. 331/1993 Sb., nálezu Ústavního soudu ČR č. 49/1994 Sb., záko zákona č. 256/1994 Sb. a zákona č. 138/1995 Sb. Zákon č. 172/1990 Sb., o