§ 13 Vyhláška Ministerstva životního prostředí, kterou se stanovují emisní limity a další podmínky provozování stacionárních zdrojů znečišťování a ochrany ovzduší – Měření u jmenovitě určených zdrojů znečišťování
Vyhláška Ministerstva životního prostředí, kterou se stanovují emisní limity a další podmínky provozování stacionárních zdrojů znečišťování a ochrany ovzduší · 117/1997 Sb. · § 13 · Životní prostředí a zemědělství
Stručně: Paragraf 13 vyhlášky 117/1997 stanovuje, jaké znečišťující látky a jakým způsobem se musí měřit u elektráren, tepláren a výtopen, a to v závislosti na jejich tepelném výkonu a typu spalovaného paliva.
§ 13 Měření u jmenovitě určených zdrojů znečišťování
(1) U elektráren, tepláren a výtopen se měřením zjišťují tuhé znečišťující látky, oxid siřičitý, oxidy dusíku s přepočtem na oxid dusičitý, oxid uhelnatý a obsah kyslíku.
(2) U zdroje znečišťování o jmenovitém tepelném výkonu do 150 MW se zjišťují látky podle odstavce 1 jednorázovým měřením, při jmenovitém tepelném výkonu vyšším než 150 MW kontinuálním měřením.
(3) U zdrojů znečišťování uvedených v odstavcích 1 a 2 se neprovádí měření tuhých znečišťujících látek, jde-li o zdroje spalující výlučně plynné palivo, a oxidu siřičitého, jde-li o zdroje spalující plynné nebo kapalné palivo, jestliže dodavatel paliva zaručuje stálý obsah síry v palivu na takové úrovni, aby při spalování nebyl překročen emisní limit.
(4) U elektráren, tepláren a výtopen s kotli o jmenovitém tepelném výkonu 50 MW a vyšším, spalujícími tuhá nebo kapalná paliva, se ve spalinách zjišťují jednorázovým měřením emise těžkých kovů uvedených v příloze č. 1 a perzistentních organických látek (polychlorované bifenyly, polychlorované dibenzodioxiny, polychlorované dibenzofurany, polycyklické aromatické uhlovodíky) vždy po prvním uvedení zdroje do provozu a dále vždy po každé záměně paliva nebo po každém významném a trvalém zásahu do konstrukce nebo vybavení zdroje, a to do šesti měsíců od vzniku jedné z výše uvedených skutečností. U zdrojů již provozovaných musí být měření podle tohoto odstavce provedeno do 30. června 1998.
Paragraf 13 vyhlášky 117/1997 stanovuje, jaké znečišťující látky a jakým způsobem se musí měřit u elektráren, tepláren a výtopen, a to v závislosti na jejich tepelném výkonu a typu spalovaného paliva.
Co to znamená v praxi
Elektrárny, teplárny a výtopny musí měřit emise tuhých znečišťujících látek, oxidu siřičitého, oxidů dusíku, oxidu uhelnatého a obsah kyslíku.
U zdrojů s tepelným výkonem do 150 MW se tyto látky zjišťují jednorázovým měřením, zatímco u zdrojů s výkonem nad 150 MW se provádí kontinuální měření.
Měření tuhých znečišťujících látek a oxidu siřičitého se nemusí provádět, pokud zdroj spaluje výlučně plynné palivo (pro tuhé látky) nebo plynné či kapalné palivo s garantovaným nízkým obsahem síry (pro oxid siřičitý).
U elektráren, tepláren a výtopen s kotli o výkonu 50 MW a více, spalujících tuhá nebo kapalná paliva, se jednorázově měří emise těžkých kovů a perzistentních organických látek po prvním uvedení do provozu, po změně paliva nebo významném zásahu do zdroje, a to do šesti měsíců.
Na co si dát pozor
Provozovatelé musí zajistit, aby dodavatel paliva garantoval stálý obsah síry, pokud chtějí být osvobozeni od měření oxidu siřičitého.
Je nutné dodržet lhůtu šesti měsíců pro provedení měření těžkých kovů a perzistentních organických látek po změnách ve zdroji.
Už provozované zdroje měly povinnost provést měření těžkých kovů a perzistentních organických látek do 30. června 1998.
Provozuje Eucalypt 4 s.r.o., IČO 22103741, Jičínská 226/17, Praha 3 (kontakt). Zdroj dat: e-Sbírka / justice.cz (oficiální). Výklady generovány AI z textu zákona, orientační — nenahrazují radu advokáta.