§ 14 vyhláška Ministerstva životního prostředí, kterou se stanovují emisní limity a další podmínky provozování stacionárních zdrojů znečišťování a ochrany ovzduší – Spalovny nebezpečného odpadu
Vyhláška Ministerstva životního prostředí, kterou se stanovují emisní limity a další podmínky provozování stacionárních zdrojů znečišťování a ochrany ovzduší · 117/1997 Sb. · Životní prostředí a zemědělství
Stručně: Paragraf 14 vyhlášky 117/1997 stanovuje, jaké znečišťující látky se musí měřit ve spalinách ze spaloven nebezpečného odpadu a jakým způsobem (kontinuálně nebo jednorázově) a jak často se tato měření provádějí. Provozovatelé spaloven nebezpečného odpadu jsou povinni pravidelně měřit širokou škálu látek ve spalinách, včetně teploty, kyslíku, oxidu uhelnatého, tuhých znečišťujících látek, různých anorganických sloučenin, těžkých kovů a dioxinů/furanů. (§ 14 zákona č. 117/1997 Sb., vyhláška Ministerstva životního prostředí, kterou se stanovují emisní limity a další podmínky provozování stacionárních zdrojů znečišťování a ochrany ovzduší, stav k 7. 10. 2026)
Klíčová fakta
- Předmět úpravy: Spalovny nebezpečného odpadu
- Týká se: provozovatel
- Lhůta nebo doba (odst. 2): „…do provozu a dále během prvních dvanácti měsíců provozu jednorázovým měřením každé dva měsíce a v dalších letech dvěma jednorázovými měřeními ročně v intervalu mezi měřeními ne…“
- Lhůta nebo doba (odst. 2): „…letech dvěma jednorázovými měřeními ročně v intervalu mezi měřeními ne kratším než tři měsíce, a to znečišťující látky uvedené pod písmenem e).“
- Znění: aktuální úplné znění podle Sbírky zákonů (e-Sbírka), stav databáze k
- Zdroj: e-Sbírka, 117/1997 Sb.
(1) U spaloven nebezpečného odpadu se ve spalinách zjišťuje měřením
a) teplota spalin, obsah kyslíku a oxidu uhelnatého,
b) obsah tuhých znečišťujících látek, anorganických sloučenin chloru (vyjádřených jako chlorovodík), oxidu siřičitého, oxidů dusíku (vyjádřených jako oxid dusičitý),
c) obsah anorganických sloučenin fluoru (vyjádřených jako fluorovodík) a organických látek (vyjádřených jako sumární uhlík),
d) obsah rtuti, thallia, kadmia, arsenu, niklu, chromu, kobaltu, olova, mědi, manganu a jejich sloučenin,
e) součtový obsah polychlorovaných dibenzodioxinů a dibenzofuranů, v němž jsou jednotlivé složky přepočteny pomocí koeficientů ekvivalentu toxicity podle přílohy č. 6.
(2) Znečišťující látky, teplota spalin a obsah kyslíku uvedené v odstavci 1 se zjišťují:
a) kontinuálním měřením u všech spaloven, a to znečišťující látky, teplota spalin a obsah kyslíku uvedené pod písmenem a),
b) kontinuálním měřením u spaloven s výkonem vyšším než 1 t/h spalovaného odpadu; do výkonu 1 t/h spalovaného odpadu jednorázovým měřením alespoň jednou v kalendářním roce; a to znečišťující látky uvedené pod písmenem b),
c) jednorázovým měřením jednou v kalendářním roce u všech spaloven, a to znečišťující látky uvedené pod písmeny c) a d),
d) jednorázovým měřením vždy po prvním uvedení spalovny do provozu a dále během prvních dvanácti měsíců provozu jednorázovým měřením každé dva měsíce a v dalších letech dvěma jednorázovými měřeními ročně v intervalu mezi měřeními ne kratším než tři měsíce, a to znečišťující látky uvedené pod písmenem e).
(3) Kontinuální měření teploty a obsahu kyslíku podle odstavce 1 písm. a) se provádějí ve spalovací komoře za posledním přívodem spalovacího vzduchu. Měření obsahu kyslíku lze provádět i za spalovací komorou před místem dalšího přívodu vzduchu.
(4) Provozovatel po vydání souhlasu orgánu ochrany ovzduší2a) neprovádí měření emisí těch znečišťujících látek uvedených v odstavci 1 písm. c) až e), jejichž výskyt lze ve spalinách, s přihlédnutím ke složení spalovaného odpadu, prokazatelně vyloučit.
Srozumitelný výklad
Co to znamená v praxi
- Provozovatelé spaloven nebezpečného odpadu jsou povinni pravidelně měřit širokou škálu látek ve spalinách, včetně teploty, kyslíku, oxidu uhelnatého, tuhých znečišťujících látek, různých anorganických sloučenin, těžkých kovů a dioxinů/furanů.
- Frekvence měření se liší podle typu látky a výkonu spalovny; některé látky se měří kontinuálně, jiné jednorázově jednou ročně nebo i častěji (např. dioxiny/furany po uvedení do provozu a v prvním roce provozu).
- Měření teploty a kyslíku se provádí ve spalovací komoře, což pomáhá kontrolovat účinnost spalovacího procesu.
- Pokud je možné prokázat, že se určité znečišťující látky (specifikované v odstavci 1 písm. c) až e)) ve spalinách nevyskytují, provozovatel je nemusí měřit, ale musí k tomu mít souhlas orgánu ochrany ovzduší.
Na co si dát pozor
- Provozovatelé spaloven s výkonem nad 1 t/h spalovaného odpadu mají přísnější požadavky na kontinuální měření některých znečišťujících látek.
- Pravidelná měření dioxinů a furanů jsou zvláště důležitá v počátečních fázích provozu spalovny.
- Pro vyloučení měření některých látek je nutný souhlas orgánu ochrany ovzduší a prokazatelné vyloučení jejich výskytu na základě složení spalovaného odpadu.
Generováno z textu ustanovení, orientační – nenahrazuje radu advokáta.
Související
§ 16 Spalovny zvláštního a nebezpečného odpadu (Vyhláška ministerstva životního prostřed)§ 4 Předávání a přebírání odpadu (Nařízení vlády, kterým se stanoví emisní)§ 6 Emisní limity (Nařízení vlády, kterým se stanoví emisní)§ 4 OCHRANA OVZDUŠÍ (Zákon o ochraně ovzduší a o změně někter)§ 32 Náležitosti žádosti o stanovisko podle § 17 o (Vyhláška Ministerstva životního prostřed)