§ 68 Vyhláška federálního ministerstva práce a sociálních věcí, kterou se mění a doplňuje vyhláška č. 149/1988 Sb., kterou se provádí zákon o sociálním zabezpečení, vyhláška č. 165/1979 Sb., o nemocenském pojištění některých pracovníků a o poskytování dávek nemocenského pojištění občanům ve zvláštních případech, a vyhláška č. 91/1958 Sb., kterou se uveřejňuje opatření Ústřední rady odborů o organizaci a provádění nemocenského pojištění zaměstnanců – Nemocenské
Vyhláška federálního ministerstva práce a sociálních věcí, kterou se mění a doplňuje vyhláška č. 149/1988 Sb., kterou se provádí zákon o sociálním zabezpečení, vyhláška č. 165/1979 Sb., o nemocenském pojištění některých pracovníků a o poskytování dávek nemocenského pojištění občanům ve zvláštních případech, a vyhláška č. 91/1958 Sb., kterou se uveřejňuje opatření Ústřední rady odborů o organizaci a provádění nemocenského pojištění zaměstnanců · 123/1990 Sb. · § 68 · Bankovnictví, pojišťovnictví a finanční trh
Stručně: Paragraf 68 vyhlášky č. 123/1990 Sb. stanovuje podmínky, za kterých má osoba samostatně výdělečně činná nárok na nemocenské, a určuje způsob výpočtu jeho výše.
§ 68 Nemocenské
(1) Osoba samostatně výdělečně činná má nárok na nemocenské, je-li pro nemoc, úraz nebo po dobu lázeňské péče uznána dočasně neschopnou k výkonu dosavadní samostatné výdělečné činnosti, pokud tuto činnost po dobu této neschopnosti nevykonává. To platí též, byla-li osobě samostatně výdělečně činné nařízena karanténa podle předpisů o boji proti přenosným nemocem.
(2) Nemocenské náleží za kalendářní dny a stanoví se z průměrné denní částky vyměřovacího základu, nejvýše však z částky 107 Kčs.
(3) Průměrná denní částka vyměřovacího základu se vypočte tak, že se součet vyměřovacích základů v rozhodném období dělí počtem kalendářních dní připadajících na rozhodné období. Rozhodným obdobím je předchozí kalendářní rok, a netrvalo-li zabezpečení po celý tento rok, část tohoto roku, nejméně však šest kalendářních měsíců; v ostatních případech je rozhodným obdobím posledních 12 kalendářních měsíců před měsícem, v kterém nárok na nemocenské vznikl, a trvalo-li zabezpečení kratší dobu, celá tato kratší doba. Do rozhodného období se nezahrnuje kalendářní měsíc, v kterém vznikl nárok na nemocenské; spadá-li však do rozhodného období kalendářní měsíc, v jehož průběhu nemocenské zabezpečení vzniklo nebo zaniklo, zahrnuje se do rozhodného období celý tento měsíc.
(4) Nemocenské se pro pracovní úraz nebo nemoc z povolání nezvyšuje.
Paragraf 68 vyhlášky č. 123/1990 Sb. stanovuje podmínky, za kterých má osoba samostatně výdělečně činná nárok na nemocenské, a určuje způsob výpočtu jeho výše.
Co to znamená v praxi
Osoba samostatně výdělečně činná (OSVČ) má nárok na nemocenské, pokud je uznána dočasně neschopnou k výkonu své činnosti z důvodu nemoci, úrazu, lázeňské péče nebo nařízené karantény, a tuto činnost po dobu neschopnosti nevykonává.
Nemocenské se vyplácí za kalendářní dny a jeho výše se odvozuje od průměrné denní částky vyměřovacího základu, přičemž maximální denní částka je 107 Kčs.
Průměrná denní částka vyměřovacího základu se vypočítá z vyměřovacích základů za rozhodné období, kterým je obvykle předchozí kalendářní rok nebo posledních 12 kalendářních měsíců.
Na co si dát pozor
Nárok na nemocenské vzniká pouze v případě, že OSVČ skutečně nevykonává svou samostatnou výdělečnou činnost po dobu dočasné neschopnosti.
Nemocenské se nezvyšuje v případě pracovního úrazu nebo nemoci z povolání.
Pro výpočet nemocenského je klíčové správné určení vyměřovacího základu a rozhodného období.
Provozuje Eucalypt 4 s.r.o., IČO 22103741, Jičínská 226/17, Praha 3 (kontakt). Zdroj dat: e-Sbírka / justice.cz (oficiální). Výklady generovány AI z textu zákona, orientační — nenahrazují radu advokáta.