Úřední zdrojee-Sbírka · nsoud.cz · nssoud.cz · nalus.usoud.cz · justice.cz · EUR-Lexdatabáze aktualizována 7. 10. 2026Jak ověřujeme data
Europaius
§ 68

§ 68 vyhláška federálního ministerstva práce a sociálních věcí, kterou se mění a doplňuje vyhláška č. 149/1988 Sb., kterou se provádí zákon o sociálním zabezpečení, vyhláška č. 165/1979 Sb., o nemocenském pojištění některých pracovníků a o poskytování dávek nemocenského pojištění občanům ve zvláštních případech, a vyhláška č. 91/1958 Sb., kterou se uveřejňuje opatření Ústřední rady odborů o organizaci a provádění nemocenského pojištění zaměstnanců – Nemocenské

Vyhláška federálního ministerstva práce a sociálních věcí, kterou se mění a doplňuje vyhláška č. 149/1988 Sb., kterou se provádí zákon o sociálním zabezpečení, vyhláška č. 165/1979 Sb., o nemocenském pojištění některých pracovníků a o poskytování dávek nemocenského pojištění občanům ve zvláštních případech, a vyhláška č. 91/1958 Sb., kterou se uveřejňuje opatření Ústřední rady odborů o organizaci a provádění nemocenského pojištění zaměstnanců · 123/1990 Sb. · Bankovnictví, pojišťovnictví a finanční trh

Stručně: Paragraf 68 vyhlášky č. 123/1990 Sb. stanovuje podmínky, za kterých má osoba samostatně výdělečně činná nárok na nemocenské, a určuje způsob výpočtu jeho výše. Osoba samostatně výdělečně činná (OSVČ) má nárok na nemocenské, pokud je uznána dočasně neschopnou k výkonu své činnosti z důvodu nemoci, úrazu, lázeňské péče nebo nařízené karantény, a tuto činnost po dobu neschopnosti nevykonává. (§ 68 zákona č. 123/1990 Sb., vyhláška federálního ministerstva práce a sociálních věcí, kterou se mění a doplňuje vyhláška č. 149/1988 Sb., kterou se provádí zákon o sociálním zabezpečení, vyhláška č. 165/1979 Sb., o nemocenském pojištění některých pracovníků a o poskytování dávek nemocenského pojištění občanům ve zvláštních případech, a vyhláška č. 91/1958 Sb., kterou se uveřejňuje opatření Ústřední rady odborů o organizaci a provádění nemocenského pojištění zaměstnanců, stav k 7. 10. 2026)

Klíčová fakta

  • Předmět úpravy: Nemocenské
  • Lhůta nebo doba (odst. 3): „…rok, a netrvalo-li zabezpečení po celý tento rok, část tohoto roku, nejméně však šest kalendářních měsíců“
  • Lhůta nebo doba (odst. 3): „v ostatních případech je rozhodným obdobím posledních 12 kalendářních měsíců před měsícem, v kterém nárok na nemocenské vznikl, a trvalo-li zabezpečení kratší…“
  • Znění: aktuální úplné znění podle Sbírky zákonů (e-Sbírka), stav databáze k
  • Zdroj: e-Sbírka, 123/1990 Sb.

Shrnutí z výkladu níže, závazné je znění zákona.

(1) Osoba samostatně výdělečně činná má nárok na nemocenské, je-li pro nemoc, úraz nebo po dobu lázeňské péče uznána dočasně neschopnou k výkonu dosavadní samostatné výdělečné činnosti, pokud tuto činnost po dobu této neschopnosti nevykonává. To platí též, byla-li osobě samostatně výdělečně činné nařízena karanténa podle předpisů o boji proti přenosným nemocem.

(2) Nemocenské náleží za kalendářní dny a stanoví se z průměrné denní částky vyměřovacího základu, nejvýše však z částky 107 Kčs.

(3) Průměrná denní částka vyměřovacího základu se vypočte tak, že se součet vyměřovacích základů v rozhodném období dělí počtem kalendářních dní připadajících na rozhodné období. Rozhodným obdobím je předchozí kalendářní rok, a netrvalo-li zabezpečení po celý tento rok, část tohoto roku, nejméně však šest kalendářních měsíců; v ostatních případech je rozhodným obdobím posledních 12 kalendářních měsíců před měsícem, v kterém nárok na nemocenské vznikl, a trvalo-li zabezpečení kratší dobu, celá tato kratší doba. Do rozhodného období se nezahrnuje kalendářní měsíc, v kterém vznikl nárok na nemocenské; spadá-li však do rozhodného období kalendářní měsíc, v jehož průběhu nemocenské zabezpečení vzniklo nebo zaniklo, zahrnuje se do rozhodného období celý tento měsíc.

(4) Nemocenské se pro pracovní úraz nebo nemoc z povolání nezvyšuje.

Srozumitelný výklad

Co to znamená v praxi

  • Osoba samostatně výdělečně činná (OSVČ) má nárok na nemocenské, pokud je uznána dočasně neschopnou k výkonu své činnosti z důvodu nemoci, úrazu, lázeňské péče nebo nařízené karantény, a tuto činnost po dobu neschopnosti nevykonává.
  • Nemocenské se vyplácí za kalendářní dny a jeho výše se odvozuje od průměrné denní částky vyměřovacího základu, přičemž maximální denní částka je 107 Kčs.
  • Průměrná denní částka vyměřovacího základu se vypočítá z vyměřovacích základů za rozhodné období, kterým je obvykle předchozí kalendářní rok nebo posledních 12 kalendářních měsíců.

Na co si dát pozor

  • Nárok na nemocenské vzniká pouze v případě, že OSVČ skutečně nevykonává svou samostatnou výdělečnou činnost po dobu dočasné neschopnosti.
  • Nemocenské se nezvyšuje v případě pracovního úrazu nebo nemoci z povolání.
  • Pro výpočet nemocenského je klíčové správné určení vyměřovacího základu a rozhodného období.

Generováno z textu ustanovení, orientační – nenahrazuje radu advokáta.

Související

§ 14c (Zákon České národní rady o pojistném na )§ 65 Nemocenské (Vyhláška Státního úřadu sociálního zabez)§ 30 Nemocenské při souběhu pojištění z několika z (Vyhláška Ústřední rady odborů o poskytov)§ 96 Nemocenské pojištění (Zákon o vojácích z povolání)§ 31a Souběh nároků na starobní nebo invalidní důch (Vyhláška federálního ministerstva práce )