§ 3 Vyhláška Ministerstva životního prostředí, kterou se upravují některé podrobnosti ochrany zemědělského půdního fondu – Z hlediska zajišťování ochrany zemědělského půdního fondu…
Vyhláška Ministerstva životního prostředí, kterou se upravují některé podrobnosti ochrany zemědělského půdního fondu · 13/1994 Sb. · § 3 · Životní prostředí a zemědělství
Stručně: Paragraf 3 vyhlášky 13/1994 stanovuje, jaké informace o zemědělském půdním fondu (ZPF) je nutné shromažďovat a vyhodnocovat při tvorbě územně plánovací dokumentace a jak se s těmito informacemi dále pracuje.
§ 3
(1) Z hlediska zajišťování ochrany zemědělského půdního fondu při zpracování územně plánovací dokumentace a územně plánovacích podkladů se vychází z
a) uspořádání zemědělského půdního fondu v území, hydrologických a odtokových poměrů a sítě zemědělských účelových komunikací,
b) řešení pozemkových úprav a vymezení současně zastavěného území obce,
c) kultur (druhu pozemku) zemědělské půdy podle katastru nemovitostí3) a její kvality podle zařazení do bonitovaných půdně ekologických jednotek,
d) existence nezemědělské půdy potřebné k zajišťování zemědělské výroby a rybníků s chovem ryb nebo vodní drůbeže,
e) existence pozemků zemědělské půdy, na nichž jsou uskutečněny investice do půdy za účelem zlepšení půdní úrodnosti, např. meliorační a závlahová zařízení.
(2) Podklady podle odstavce 1 jsou údaje tabulkových a grafických částí územně technických podkladů k ochraně zemědělského půdního fondu, údaje o pozemcích podle katastru nemovitostí,3) znázornění bonitovaných půdně ekologických jednotek, do kterých jsou zemědělské pozemky zařazeny, a jejich účelová vyhodnocení do stupňů přednosti v ochraně a tříd ochrany, schválené návrhy pozemkových úprav,4) údaje o uskutečněných investicích do půdy za účelem zlepšení půdní úrodnosti a jejich grafické znázornění a údaje o hydrogeologických regionech.
(3) Údaje z podkladů uvedených v odstavci 2 vyhodnocují zpracovatelé územně plánovací dokumentace v etapě průzkumů a rozborů a znázorňují v samostatném doplňujícím výkresu nebo v souhrnném problémovém výkresu.5) Grafickým podkladem doplňujícího výkresu jsou mapy měřítek použitých pro hlavní výkresy, které umožňují znázornění vyhodnocovaných údajů. Rozsah a přesnost tohoto vyhodnocení a znázornění se řídí podle stupně a kategorie zpracovávané územně plánovací dokumentace. Vyhodnocení a znázornění těchto údajů je podkladem pro zpracování návrhů prognózních úkolů, územních a hospodářských zásad a programů výstavby.
(4) Pořizovatel prognózních úkolů, územních a hospodářských zásad a programů výstavby projedná6) jejich návrh s orgánem ochrany zemědělského půdního fondu, který bude příslušný k udělení souhlasu s návrhem připravované územně plánovací dokumentace7) na základě textové, tabulkové a grafické části vyhodnocení údajů z podkladů podle odstavce 3. Ve svém vyjádření orgán ochrany zemědělského půdního fondu označí části území (pozemky), na kterých lze uvažovat s dalším urbanistickým rozvojem, z hlediska co možná nejmenších důsledků na zemědělský půdní fond. Zároveň vymezí, jak je třeba usměrnit budoucí řešení příslušné územně plánovací dokumentace, aby byly co nejméně dotčeny zemědělské pozemky s nejpříznivějšími fyzikálními, biologickými a chemickými vlastnostmi půdy, hydrologické poměry, síť zemědělských účelových komunikací, opatření navržená pozemkovými úpravami, významné krajinné prvky, územní systémy ekologické stability, uspořádání zemědělského půdního fondu v území a nevýrobní funkce zemědělské půdy jako složky životního prostředí.
(5) Jde-li o zpracování urbanistické studie nebo územního generelu, provádí zpracovatel vyhodnocení a znázornění údajů z podkladů obdobně podle odstavce 3.8)
Paragraf 3 vyhlášky 13/1994 stanovuje, jaké informace o zemědělském půdním fondu (ZPF) je nutné shromažďovat a vyhodnocovat při tvorbě územně plánovací dokumentace a jak se s těmito informacemi dále pracuje.
Co to znamená v praxi
Při plánování rozvoje území je nutné zohlednit uspořádání zemědělské půdy, její kvalitu, existující investice do půdy (např. meliorace) a další faktory důležité pro zemědělskou výrobu.
Zpracovatelé územně plánovací dokumentace musí provést podrobné vyhodnocení těchto údajů a znázornit je v mapách, aby bylo zřejmé, jaký dopad bude mít plánovaný rozvoj na ZPF.
Návrhy územně plánovací dokumentace se projednávají s orgánem ochrany ZPF, který na základě předložených podkladů určí, které části území lze využít pro urbanistický rozvoj s co nejmenším dopadem na zemědělskou půdu.
Cílem je zajistit, aby při územním plánování docházelo k co nejmenšímu záboru kvalitní zemědělské půdy a aby byly chráněny důležité prvky ZPF.
Na co si dát pozor
Je klíčové shromáždit všechny relevantní údaje o ZPF, včetně bonitovaných půdně ekologických jednotek a informací z katastru nemovitostí, aby bylo vyhodnocení úplné a přesné.
Orgán ochrany ZPF má významné slovo při schvalování návrhů územně plánovací dokumentace, zejména co se týče určení ploch pro urbanistický rozvoj.
Rozsah a přesnost vyhodnocení se liší podle typu a kategorie územně plánovací dokumentace.
🔔 Hlídat změny § 3 — pošleme e-mail, když se paragraf novelizuje.
Provozuje Eucalypt 4 s.r.o., IČO 22103741, Jičínská 226/17, Praha 3 (kontakt). Zdroj dat: e-Sbírka / justice.cz (oficiální). Výklady generovány AI z textu zákona, orientační — nenahrazují radu advokáta.