§ 2 Nařízení vlády, kterým se stanoví podrobnější úprava vzájemného převodu důchodových práv ve vztahu k důchodovému systému Evropské unie – Výpočet finanční částky stanovené jako převáděné důchodové právo získané v České republice
Nařízení vlády, kterým se stanoví podrobnější úprava vzájemného převodu důchodových práv ve vztahu k důchodovému systému Evropské unie · 141/2013 Sb. · § 2 · Sociální zabezpečení
Stručně: Paragraf 2 nařízení vlády č. 141/2013 Sb. stanovuje, jak se vypočítá finanční částka představující důchodové právo získané v České republice, které se převádí do důchodového systému Evropské unie.
§ 2 Výpočet finanční částky stanovené jako převáděné důchodové právo získané v České republice
(1) Finanční částka stanovená jako převáděné důchodové právo získané v České republice se vypočte jako součin jednotkové hodnoty odloženého důchodu a úhrnu předpokládané procentní výměry starobního důchodu a příslušné části základní výměry starobního důchodu.
(2) Předpokládaná procentní výměra starobního důchodu se vypočte postupem podle § 33 odst. 2 a § 34 odst. 1, 2 a 5 zákona o důchodovém pojištění s tím, že doba pojištění včetně doby výkonu výdělečné činnosti vykonávané po vzniku nároku na starobní důchod i výpočtový základ se zjišťují k rozhodnému dni; za rozhodný den se považuje den uplatnění žádosti o převod důchodového práva u příslušné instituce Evropské unie nebo den, kterým podle přímo použitelného předpisu Evropské unie1) vznikne právo o převod důchodového práva požádat, pokud žádost byla uplatněna před tímto dnem. Pro účely stanovení osobního vyměřovacího základu se přitom za vyloučenou dobu považuje doba účasti v důchodovém systému Evropské unie. V případě další žádosti o převod důchodového práva se za rozhodné období pro stanovení osobního vyměřovacího základu považuje období, které začíná kalendářním rokem bezprostředně následujícím po kalendářním roce, v němž byla podána předchozí žádost o převod důchodového práva. Předpokládaná procentní výměra starobního důchodu se zaokrouhluje na celé koruny nahoru.
(3) Příslušná část základní výměry starobního důchodu se vypočte, je-li rozhodným dnem den přede dnem dosažení důchodového věku, tak, že základní výměra starobního důchodu platná k rozhodnému dni se vynásobí podílem délky doby pojištění získané v českém důchodovém pojištění k rozhodnému dni a úhrnu doby pojištění získané v českém důchodovém pojištění k rozhodnému dni a doby od rozhodného dne do dne dosažení důchodového věku žadatele o převod důchodových práv (dále jen „žadatel“) podle předpisů platných k rozhodnému dni; takto vypočtená příslušná část základní výměry se zaokrouhluje na celé koruny nahoru. Příslušná část základní výměry starobního důchodu se stanoví, je-li rozhodným dnem den, ve kterém žadatel dosáhl důchodového věku nebo pozdější den, ve výši základní výměry starobního důchodu platné k rozhodnému dni.
(4) Jednotková hodnota odloženého důchodu se stanoví podle věku, kterého žadatel k rozhodnému dni dosáhl v celých rocích, úmrtnostních tabulek platných k rozhodnému dni a hodnoty úrokové míry podle čl. 8 přílohy VIII nařízení Rady (EHS, Euratom, ESUO) č. 259/68, která platí k rozhodnému dni. Jednotková hodnota odloženého důchodu se vypočte jako jednotková počáteční hodnota předlhůtního odloženého doživotního důchodu podle vzorce uvedeného v příloze, přičemž výpočet se zaokrouhluje na celé koruny nahoru.
(5) Pro stanovení jednotkové hodnoty odloženého důchodu se použijí úmrtnostní tabulky Ministerstva práce a sociálních věcí jednotné pro muže a ženy a stanovené vždy pro období pěti po sobě následujících kalendářních roků.
(6) Finanční částka vypočtená podle odstavců 1 až 5 se zvýší o částku stanovenou jako úrok z finanční částky vypočtené podle odstavců 1 až 5 za období od rozhodného dne do dne, který předchází dni převodu finanční částky z účtu České správy sociálního zabezpečení na účet v důchodovém systému Evropské unie. Výše úroku se vypočte složeným úrokováním s roční úrokovou mírou ve výši diskontní sazby České národní banky platné k rozhodnému dni. Výše úroku se zaokrouhluje na celé koruny nahoru.
Paragraf 2 nařízení vlády č. 141/2013 Sb. stanovuje, jak se vypočítá finanční částka představující důchodové právo získané v České republice, které se převádí do důchodového systému Evropské unie.
Co to znamená v praxi
Vaše důchodové právo z ČR se vypočítá jako součin jednotkové hodnoty odloženého důchodu a součtu předpokládané procentní výměry starobního důchodu a příslušné části základní výměry starobního důchodu.
Předpokládaná procentní výměra starobního důchodu se vypočítá podle zákona o důchodovém pojištění (§ 33 odst. 2 a § 34 odst. 1, 2 a 5), přičemž se zohledňuje doba pojištění a výpočtový základ k rozhodnému dni.
Rozhodným dnem je den podání žádosti o převod důchodového práva u instituce EU, nebo den, kdy vznikne právo o převod požádat, pokud jste žádost podali dříve.
Při výpočtu osobního vyměřovacího základu se doba účasti v důchodovém systému EU považuje za vyloučenou dobu.
Na co si dát pozor
Pokud podáte další žádost o převod důchodového práva, pro stanovení osobního vyměřovacího základu se použije období začínající kalendářním rokem následujícím po roce, kdy byla podána předchozí žádost.
Předpokládaná procentní výměra starobního důchodu se zaokrouhluje na celé koruny nahoru.
Příslušná část základní výměry starobního důchodu se zaokrouhluje na celé koruny nahoru.