§ 2 Vládní nařízení o provádění odvodů ze zisku a z přírůstku mezd a o změně a doplnění vládního nařízení č. 100/1966 Sb., o plánovitém řízení národního hospodářství – Odvod z přírůstku mezd
Vládní nařízení o provádění odvodů ze zisku a z přírůstku mezd a o změně a doplnění vládního nařízení č. 100/1966 Sb., o plánovitém řízení národního hospodářství · 148/1968 Sb. · § 2 · Ostatní právní předpisy
Stručně: Paragraf 2 nařízení 148/1968 Sb. upravuje způsob zálohového placení odvodů z přírůstku mezd, definuje, co je meziroční přírůstek objemu mezd a průměrná mzda, a stanovuje zvláštní podmínky pro odvody u nově budovaných podniků nebo při velkých rekonstrukcích.
§ 2 Odvod z přírůstku mezd
(1) Odvody z přírůstku mezd podle § 4 a 5 zákona se provádějí měsíčně zálohově ve výši jedné dvanáctiny plánované částky ročního odvodu vypočteného podle růstu průměrných mezd plánovaného organizací, popřípadě dohodnutého v kolektivní smlouvě. Orgán přímo nadřízený organizaci může v dohodě s ministerstvem financí povolit změnu výše měsíčních záloh, zejména z důvodů sezónních výkyvů. Organizaci řízené národním výborem může změnu výše měsíčních záloh povolit řídící národní výbor.
(2) Meziroční přírůstek objemu mezd podle § 5 zákona je rozdíl mezi ročními objemy mezd zúčtovaných k výplatě v běžném a předcházejícím roce. Objemem mezd se rozumí úhrn všech částek zúčtovaných k výplatě z fondu pracujících bez ostatních osobních výdajů.
(3) Průměrnou mzdou podle § 5 zákona se rozumí podíl objemu mezd podle odstavce 2 a skutečného průměrného počtu pracovníků vypočteného podle statistických předpisů platných pro běžný rok. Orgán přímo nadřízený organizaci může v dohodě se Státní bankou československou stanovit průměrnou roční mzdu jinak, jestliže to je odůvodněno podstatnými organizačními změnami.
(4) Podmínky odvodu z přírůstku mezd pro nově budované velké podniky a velké závody stanoví vláda individuálně při schvalování projektového (investičního) úkolu na návrh příslušného ústředního orgánu s přihlédnutím k ekonomické efektivnosti nových kapacit, a to na dobu jejich uvádění do provozu. Pro ostatní nově budované podniky a velké závody, u nichž vláda projektový (investiční) úkol neschvaluje, a při velkých rekonstrukcích a modernizacích dosavadních závodů stanoví podmínky odvodu z přírůstku mezd ministerstvo financí na návrh příslušného ústředního orgánu, a to rovněž na dobu jejich uvádění do provozu.
Paragraf 2 nařízení 148/1968 Sb. upravuje způsob zálohového placení odvodů z přírůstku mezd, definuje, co je meziroční přírůstek objemu mezd a průměrná mzda, a stanovuje zvláštní podmínky pro odvody u nově budovaných podniků nebo při velkých rekonstrukcích.
Co to znamená v praxi
Organizace musí platit zálohy na odvod z přírůstku mezd každý měsíc.
Výše měsíční zálohy je jedna dvanáctina plánovaného ročního odvodu.
Meziroční přírůstek objemu mezd je rozdíl mezi celkovými mzdami vyplacenými v běžném a předchozím roce.
Průměrná mzda se vypočítá jako objem mezd dělený průměrným počtem pracovníků.
Na co si dát pozor
Orgán přímo nadřízený organizaci (nebo řídící národní výbor) může povolit změnu výše měsíčních záloh, například kvůli sezónním výkyvům.
Orgán přímo nadřízený organizaci může stanovit průměrnou roční mzdu jinak, pokud dojde k podstatným organizačním změnám.
Pro nově budované velké podniky a závody stanoví podmínky odvodu z přírůstku mezd vláda individuálně.
Pro ostatní nově budované podniky a závody, nebo při velkých rekonstrukcích, stanoví podmínky odvodu ministerstvo financí.