Novela Zákon o důchodovém pojištění od 2027-01-01: co se mění

§ 16 (1) Osobní vyměřovací základ je měsíční průměr úhrnu ročních vyměřovacích základů pojištěnce za rozhodné období (§ 18). Tento průměr se vypočte jako součin koeficientu 30,4167 a podílu úhrnu ročních vyměřovacích základů za rozhodné období a počtu kalendářních dnů připadajících na rozhodné období; jsou-li v rozhodném období vyloučené doby (odstavce 4 a 5), snižuje se o ně počet kalendářních dnů připadajících na rozhodné období. (2) Roční vyměřovací základ pojištěnce se stanoví jako součin úhrnu vyměřovacích základů pojištěnce za kalendářní rok a koeficientu nárůstu všeobecného vyměřovacího základu (§ 17 odst. 1). Úhrn vyměřovacích základů pojištěnce za jednotlivý kalendářní rok po roce 2007 nesmí být vyšší než maximální vyměřovací základ pro pojistné17c) stanovený pro tento rok; do tohoto úhrnu se však nezapočítávají vyměřovací základy osoby dobrovolně účastné pojištění. Při stanovení výše starobního důchodu pojištěnce, který učinil podle § 18b odst. 1 společné prohlášení o sdílení vyměřovacích základů, se úhrn vyměřovacích základů pojištěnce za kalendářní rok, jehož se toto společné prohlášení týká, stanoví podle § 18a jako sdílený vyměřovací základ za kalendářní rok. (3) Vyměřovacím základem pojištěnce za dobu po 31. prosinci 1995 je vyměřovací základ pro stanovení pojistného podle zvláštního zákona17) a za dobu před 1. lednem 1996 hrubý výdělek stanovený pro účely důchodového zabezpečení podle předpisů platných před 1. lednem 1996. Vyměřovací základ pro stanovení pojistného a hrubý výdělek se považují za vyměřovací základ pojištěnce podle věty první nejdříve ode dne zaplacení pojistného, jde-li o pojištěnce, u nichž pro započtení doby pojištění před 1. lednem 1996 byla v předpisech platných před tímto dnem stanovena podmínka zaplacení pojistného, a o pojištěnce, u nichž pro započtení doby pojištění po 31. prosinci 1995 je v § 11 odst. 1 stanovena podmínka zaplacení pojistného; ustanovení § 11 odst. 2 věty druhé platí zde obdobně. Do vyměřovacího základu pojištěnce se zahrnuje, pokud došlo k pravomocnému rozhodnutí soudu nebo mimosoudní dohodě uzavřené po podání návrhu na zaplacení, náhrada mzdy, platu nebo jiného příjmu náležející v případě uvedeném v § 11 odst. 2 větě třetí (dále jen „náhrada“) a příjem, který byl předmětem návrhu na zaplacení; náhrada a příjem se zahrnují, jen pokud jsou započitatelné do vyměřovacího základu pro stanovení pojistného podle zvláštního zákona17) nebo do hrubého výdělku, a to v kalendářních měsících, za které náležely, a pokud nebyla jejich výše v jednotlivých kalendářních měsících stanovena, rozpočtou se úměrně na celé období, jehož se rozhodnutí nebo dohoda týkají. Do vyměřovacího základu pojištěnce za dobu po 31. prosinci 1995 se pro účely stanovení ročního vyměřovacího základu zahrnuje též náhrada za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti náležející za pracovní úraz (nemoc z povolání)18) a náhrada za ztrátu na služebním příjmu (platu) po skončení neschopnosti k službě.19) Jde-li o pojištěnce uvedeného v § 6, který platí pojistné za kalendářní rok předcházející o více než jeden rok kalendářnímu roku, ve kterém je pojistné placeno, upraví se vyměřovací základ, z něhož je toto pojistné placeno, tak, že se vynásobí koeficientem stanoveným jako podíl, v jehož čitateli je všeobecný vyměřovací základ (§ 17 odst. 2) za kalendářní rok, za který se pojistné platí, a ve jmenovateli je všeobecný vyměřovací základ za kalendářní rok, který o dva roky předchází kalendářnímu roku, ve kterém bylo pojistné zaplaceno, vynásobený přepočítacím koeficientem (§ 17 odst. 4) pro úpravu tohoto všeobecného vyměřovacího základu; tento koeficient se stanoví s přesností na čtyři platná desetinná místa. (4) Vyloučenými dobami jsou před 1. lednem 1996 doby, které se podle předpisů platných před tímto dnem vylučovaly při zjišťování hrubých výdělků pro účely výpočtu průměrného měsíčního výdělku, doby, v nichž byl pojištěnec účasten důchodového pojištění nebo zabezpečení podle předpisů platných před tímto dnem, nelze-li zjistit výši vyměřovacích základů za dobu zaměstnání před tímto dnem, a doby uvedené v písmenu j); přitom doby studia po dosažení věku 18 let jsou vyloučenými dobami pouze v rozsahu, v jakém se považují za náhradní dobu pojištění. Vyloučenými dobami jsou před 1. lednem 1996 dále doby, kte

§ 19a DALŠÍ POJMY (1) Starobní a invalidní důchod pojištěnce, který v rozhodném období získal aspoň 15 roků náhradní doby pojištění za dobu účasti na pojištění osob uvedených v § 5 odst. 2 písm. d) nebo c), d), h) a j), § 102a odst. 1 (dále jen „náhradní doba péče o závislou osobu“), nebo § 104 odst. 1, nesmí být vyměřen z nižšího výpočtového základu, než kolik činí výpočtový základ stanovený podle § 15 z osobního vyměřovacího základu vypočteného podle odstavců 2 a 3 a podle § 16. Pro účely věty první se doba účasti na pojištění osob uvedených v § 5 odst. 2 písm. c) a v § 104 odst. 1 zohledňuje jen v rozsahu do dosažení 3 let věku dítěte, a to nejvýše u prvních 2 těchto dětí, o které pojištěnec osobně pečoval v rozhodném období; pořadí dětí se určuje ode dne počátku této doby účasti na pojištění, přičemž spadá-li tato doba do rozhodného období jen zčásti, považuje se za den počátku této doby první den této doby, který spadá do rozhodného období. (2) U pojištěnce uvedeného v odstavci 1 se náhradní doba péče o závislou osobu pojištění uvedená v odstavci 1 pro účely stanovení osobního vyměřovacího základu považuje a) za vyloučenou dobu, a to i když se kryje s dobou účasti na pojištění osob uvedených v § 5 odst. 1 písm. e), s dobou pojištění, v níž měl pojištěnec příjmy, které se zahrnují do vyměřovacího základu, nebo s dobou, za kterou náležely náhrady uvedené v § 16 odst. 3 větě čtvrté, nebo b) za dobu pojištění, v níž měl pojištěnec příjmy, které se zohledňují pro účely ročního vyměřovacího základu, a to základu. (3) Náhradní doba uvedená v odstavci 1 se pro účely stanovení osobního vyměřovacího základu považuje za vyloučenou dobu podle odstavce 2 písm. a) nebo za dobu pojištění podle odstavce 2 písm. b) při výpočtu a) starobního důchodu podle toho, co je pro tohoto pojištěnce výhodnější; postup výhodnější se zřetelem na § 34a, b) invalidního důchodu podle písmene a) se přitom týká pouze celého časového úseku, po který se uvedené doby vzájemně kryjí. (3) toho, co je pro pojištěnce výhodnější. (4) Za příjem pojištěnce uvedeného v odstavci 1 se pro účely odstavce 2 písm. b) považuje a) po 31. prosinci 2006 částka odpovídající výši příspěvku na též ocenění za péči. Ocenění za péči podle zákona o sociálních službách osoby, o kterou pojištěnec osobně pečoval. Úhrn těchto částek za kalendářní rok se přičítá k ročnímu vyměřovacímu základu pojištěnce stanovenému za tento kalendářní rok podle § 16 odst. 2 věty první, b) před 1. lednem 2007 za kalendářní rok částka 96 000 Kč vynásobená koeficientem stanoveným jako podíl, v jehož čitateli je všeobecný vyměřovací základ za kalendářní rok, za který se vypočítává roční vyměřovací základ, a ve jmenovateli je všeobecný vyměřovací základ za rok 2007; netrvala-li náhradní doba péče o závislou osobu celý kalendářní rok, snižuje se částka vypočtená podle části věty před středníkem úměrně. Koeficient podle věty první se stanoví s přesností na 4 platná desetinná místa. Částka za kalendářní rok podle věty první kalendářním roce se přičítá k úhrnu vyměřovacích základů pojištěnce za tento kalendářní rok uvedenému v § 16 odst. 2 větě první. (5) Ocenění za péči se stanoví jako částka ve výši 12násobku všeobecného vyměřovacího základu stanoveného za kalendářní rok, v němž byly získány náhradní doby pojištění uvedené v odstavci 1, pokud tyto náhradní doby pojištění trvaly celý kalendářní rok. V posledním kalendářním roce rozhodného období se ocenění za péči stanoví ve výši součinu všeobecného vyměřovacího základu za předposlední kalendářní rok rozhodného období a přepočítacího koeficientu pro úpravu tohoto všeobecného vyměřovacího základu. Pokud tyto náhradní doby pojištění netrvaly celý kalendářní rok, vydělí se částka stanovená podle věty první a druhé počtem kalendářních dnů tohoto kalendářního roku a poté vynásobí počtem kalendářních dnů, po které v tomto kalendářním roce tyto náhradní doby trvaly. (6) Ocenění za péči stanovené podle odstavce 5 se vynásobí koeficientem 0,5, pokud se jedná o náhradní doby pojištění za dobu účasti na pojištění osob uvedených v § 5 odst. 2 písm. d), jde-li o péči o osobu mladší 10 let, která je závislá na pomoci jiné osoby ve stupni I (lehká závislost), nebo o osobu, která je závislá na pomoci jiné osoby ve stupni II (středně těžká závislost), nebo osob uvedených v § 102 odst. 1, jde-li o péči o částečně bezmocnou osobu starší 80 let. (7) Ocenění za péči se zaokrouhluje na celé koruny nahoru. (8) Kryje-li se v kalendářním roce více náhradních dob pojištění uvedených v odstavci 1, přihlíží se k ocenění za péči pouze za tu z překrývajících se náhradních dob pojištění, za kterou se stanoví ocenění za péči v nejvyšší částce. HLAVA TŘETÍ

§ 34a (1) Výše procentní výměry starobního důchodu, na který vznikl nárok podle § 29 odst. 1 až 4 nebo podle § 31, se pojištěnci na jeho žádost zvyšuje ode dne, od něhož se tento důchod přiznává, a) za každé dítě, které pojištěnec vychoval, pokud výše procentní výměry tohoto důchodu, která byla stanovena z výpočtového základu, při jehož stanovení se vycházelo z osobního vyměřovacího základu stanoveného při použití postupu podle § 19a odst. 2 písm. a), s přičtením tohoto zvýšení je vyšší než výše procentní výměry tohoto důchodu, která byla stanovena z výpočtového základu, při jehož stanovení se vycházelo z osobního vyměřovacího základu stanoveného při použití postupu podle § 19a odst. 2 písm. b), s přičtením zvýšení podle písmene b), nebo b) za třetí a každé další dítě, které pojištěnec vychoval. (2) Zvýšení za 1 vychované dítě dítě, které se zohledňuje podle odstavce 1, činí od 1. ledna 2023 částku 500 Kč měsíčně. (3) Dítě se pro účely zvýšení procentní výměry starobního důchodu podle odstavce 1 (dále jen „zvýšení za vychované dítě“) považuje za vychované, jsou-li splněny podmínky výchovy dítěte podle § 32 odst. 4; tyto podmínky platí i v případě, že o dítě osobně pečuje nebo pečoval muž. Výchovu téhož dítěte nelze pro účely zvýšení za vychované dítě současně započítat více osobám; vychovávalo-li dítě více osob, přihlíží se k výchově dítěte jen u té osoby, která o dítě osobně pečovala v největším rozsahu. Při zvýšení za vychované dítě se přihlíží jen k výchově toho dítěte, které jako vychované pojištěnec uvedl v žádosti o přiznání starobního důchodu; není-li tato podmínka splněna, zvýšení za vychované dítě nenáleží. (4) Zvýšení Za dítě, které pojištěnec vychoval, se pro účely zvýšení podle odstavce 1 nepovažuje dítě, které vychoval jiný pojištěnec a k němuž se u tohoto jiného pojištěnce nepřihlíží pro účely stanovení výše zvýšení podle odstavce 1 jen proto, že se jedná o první nebo druhé vychované dítě. Při stanovení zvýšení procentní výměry starobního důchodu za vychované dítě nenáleží, pokud děti se přihlíží k celkovému počtu dětí vychovaných pojištěncem; pořadí vychovaných dětí není přitom rozhodné. Pojištěnec je v žádosti o přiznání starobního důchodu povinen uvést všechny děti, které se považují za vychované. (4) Pro účely stanovení počtu vychovaných dětí podle odstavce 1 se nepřihlíží k tomu vychovanému dítěti, vůči němuž se pojištěnec vůči dítěti dopustil jako pachatel, spolupachatel nebo účastník úmyslného trestného činu proti životu a zdraví, proti svobodě a právům na ochranu osobnosti, proti lidské důstojnosti v sexuální oblasti nebo proti rodině a dětem podle trestního zákoníku nebo obdobných úmyslných trestných činů podle dříve platných právních předpisů.

§ 57 Souběh nároků na důchody a jejich výplatu Zjistí-li se, že procentní výměra starobního důchodu byla zvýšena za vychované dítě neprávem, neboť o dítě pečovala ve větším rozsahu jiná osoba, nebo o dítě pojištěnec nepečoval v rozsahu potřebném pro splnění podmínky výchovy dítěte, starobní důchod se sníží, a to ode dne následujícího po dni, jímž uplynulo období, za které již byl vyplacen. Procentní výměra starobního důchodu se podle věty první sníží o částku zvýšení za vychované dítě platnou ke dni, od něhož se toto snížení provádí. Díl druhý

§ 59 (1) Jsou-li současně splněny podmínky nároku na výplatu starobního nebo invalidního důchodu a na výplatu vdovského nebo vdoveckého důchodu anebo sirotčího důchodu, vyplácí se nejvyšší důchod v plné výši (§ 4 odst. 2 věta první) a z ostatních důchodů se vyplácí polovina procentní výměry, nestanoví-li se jinak v odstavci 2; starobním důchodem se pro účely části věty před středníkem rozumí starobní důchod v plné výši, i když je podle § 37 odst. 1 vyplácen ve výši poloviny. Podle předchozí věty se postupuje obdobně, jsou-li současně splněny podmínky nároku na výplatu vdovského nebo vdoveckého důchodu a sirotčího důchodu. Je-li výše několika důchodů stejná, krátí se podle věty první nejdříve sirotčí důchod a poté vdovský nebo vdovecký důchod. Má-li oboustranně osiřelé dítě nárok na dva sirotčí důchody, vyplácí se vyšší sirotčí důchod v plné výši (§ 4 odst. 2 věta první) a nižší sirotčí důchod se vyplácí ve výši procentní výměry; je-li výše obou sirotčích důchodů stejná, vyplácí se jeden sirotčí důchod v plné výši a druhý sirotčí důchod ve výši procentní výměry. Má-li oboustranně osiřelé dítě nárok na dva sirotčí důchody, považuje se pro účely vět první až třetí za sirotčí důchod úhrn sirotčích důchodů po úpravě podle věty čtvrté. (2) Jsou-li současně splněny podmínky nároku na výplatu starobního důchodu zvýšeného za dobu výdělečné činnosti vykonávané po vzniku nároku na tento důchod (§ 34 odst. 3 a 4 a § 36 odst. 3) nebo za vychované dítě (§ 34a) a na výplatu vdovského nebo vdoveckého důchodu, odečte se pro účely posouzení výše důchodů z procentní výměry starobního důchodu zvýšení za dobu výdělečné činnosti vykonávané po vzniku nároku na tento důchod a zvýšení za vychované dítě, a je-li zbylá část procentní výměry starobního důchodu nižší než procentní výměra vdovského nebo vdoveckého důchodu, vyplácí se vdovský nebo vdovecký důchod v plné výši (§ 4 odst. 2 věta první) a starobní důchod se vyplácí ve výši zvýšení za dobu výdělečné činnosti vykonávané po vzniku nároku na tento důchod a zvýšení za vychované dítě a jedné poloviny zbylé části procentní výměry. Zvýšení za 1 vychované dítě se pro účely věty první stanoví ve výši, která náležela v den vzniku nároku na toto zvýšení podle § 34a nebo podle čl. II bodů 1 a 6 zákona č. 323/2021 Sb., nejvýše však ve výši 500 Kč.

§ 67 ZVYŠOVÁNÍ DŮCHODŮ (1) Vyplácené důchody se zvyšují v závislosti na růstu indexu spotřebitelských cen (dále jen „růst cen“) a na růstu mezd. Vyplácenými důchody se rozumí důchody přiznané ode dne, který spadá do období před kalendářním měsícem, do něhož spadá den, od něhož se důchody zvyšují. (2) Základní výměry a procentní výměry vyplácených důchodů se zvyšují od 1. ledna kalendářního roku. (3) Období pro zjišťování růstu cen se stanoví tak, že prvním měsícem tohoto období je červenec kalendářního roku, který o 2 roky předchází kalendářnímu roku, do něhož spadá den, od něhož se vyplácené důchody zvyšují podle odstavce 2, a posledním měsícem tohoto období je červen kalendářního roku, který o 1 rok předchází kalendářnímu roku, do něhož spadá den, od něhož se vyplácené důchody zvyšují podle odstavce 2. (4) Růst cen se stanoví jako procentní přírůstek indexu spotřebitelských cen v posledním měsíci období stanoveného pro zjišťování růstu cen oproti tomuto indexu v kalendářním měsíci, který bezprostředně předchází prvnímu kalendářnímu měsíci tohoto období s tím, že tento růst se stanoví se zaokrouhlením na jedno platné desetinné místo a podíl pro jeho stanovení činí vždy nejméně 1. Výpočet růstu cen se provádí z originálních bazických indexů spotřebitelských cen (životních nákladů) za domácnosti důchodců zjištěných Českým statistickým úřadem. (5) Základní výměry vyplácených důchodů se zvyšují tak, aby výše základní výměry důchodu činila 10 % průměrné mzdy s tím, že výše základní výměry se zaokrouhluje na celé desetikoruny nahoru. (6) Procentní výměry vyplácených důchodů se zvýší o tolik procent zaokrouhlených s přesností na jedno platné desetinné místo nahoru, aby u průměrného starobního důchodu úhrn částky zvýšení základní výměry důchodu a částky zvýšení procentní výměry důchodu odpovídal zvýšení průměrného starobního důchodu stanoveného ve výši součtu růstu cen podle odstavce 4 a jedné třetiny růstu reálné mzdy zaokrouhlené s přesností na jedno platné desetinné místo. Byly-li procentní výměry vyplácených důchodů zvýšeny v předchozím kalendářním roce podle § 67a, sníží se počet procent stanovený podle věty první o tolik procent, o kolik byly zvýšeny procentní výměry v předchozím kalendářním roce podle § 67a. Procentní výměry vyplácených důchodů se však nezvýší, pokud se v důsledku zvýšení základní výměry důchodu podle odstavce 5 zvýší výše průměrného starobního důchodu alespoň o tolik procent, kolik činí procento zvýšení stanovené ve větě první a druhé. (7) Pokud u průměrného starobního důchodu úhrn částky zvýšení základní výměry důchodu a částky zvýšení procentní výměry důchodu stanovené podle odstavce 6 nedosáhne 2,7 % jeho výše, může být stanoveno vyšší zvýšení procentní výměry důchodu, nejvýše však tak, aby u průměrného starobního důchodu úhrn částky zvýšení základní výměry důchodu a částky zvýšení procentní výměry důchodu činil 2,7 % jeho výše. Věta první se nepoužije, jestliže se v kalendářním roce, ve kterém se o zvýšení důchodů rozhoduje, zvyšují důchody podle § 67a. (8) Při zvýšení procentní výměry starobního důchodu podle odstavců 6 a 7 se vychází z výše procentní výměry důchodu, která náleží pojištěnci v den, od něhož dochází k tomuto zvýšení, po snížení o částku zvýšení procentní výměry podle § 34a nebo podle čl. II bodů 1 a 6 zákona č. 323/2021 Sb., která náležela v den vzniku nároku na toto zvýšení; toto snížení činí přitom nejvýše 500 Kč za každé dítě, které pojištěnec vychoval. Zvýšení procentní výměry důchodu se zaokrouhluje na celé koruny nahoru. (9) Průměrný starobní důchod se zjišťuje podle údajů České správy sociálního zabezpečení jako průměrná výše všech starobních důchodů, které byly vyplaceny za poslední kalendářní měsíc období pro zjišťování růstu cen, s výjimkou starobních důchodů, které se vyplácejí v nižší výši pro souběh s jiným důchodem podle § 59, a starobních důchodů podle § 29 odst. 2 a § 29 odst. 3 písm. b), popřípadě starobních důchodů podle předpisů platných před 1. lednem 2010 přiznávaných za dobu pojištění kratší než 25 roků. (10) Období pro zjišťování růstu reálné mzdy se stanoví tak, že prvním rokem tohoto období je kalendářní rok následující po posledním kalendářním roce období pro zjišťování růstu reálné mzdy použitého při předchozím zvýšení důchodů, při kterém bylo přihlédnuto k růstu reálné mzdy, a posledním rokem tohoto období je kalendářní rok, který o dva roky předchází kalendářnímu roku, do ně