§ 1 Zákon o znakové řeči a o změně dalších zákonů – Úvodní ustanovení
Zákon o znakové řeči a o změně dalších zákonů · 155/1998 Sb. · § 1 · Ostatní právní předpisy
Stručně: Zákon 155/1998 Sb., § 1, stanovuje, že neslyšící a hluchoslepé osoby mají právo používat komunikační systémy jako své dorozumívací prostředky a svobodně si zvolit ten, který odpovídá jejich potřebám.
§ 1 Úvodní ustanovení
(1) Tento zákon upravuje používání komunikačních systémů neslyšících a hluchoslepých osob jako jejich dorozumívacích prostředků.
(2) Neslyšící a hluchoslepé osoby mají právo svobodně si zvolit z komunikačních systémů uvedených v tomto zákoně ten, který odpovídá jejich potřebám. Jejich volba musí být v maximální možné míře respektována tak, aby měly možnost rovnoprávného a účinného zapojení do všech oblastí života společnosti i při uplatňování jejich zákonných práv.
Zákon 155/1998 Sb., § 1, stanovuje, že neslyšící a hluchoslepé osoby mají právo používat komunikační systémy jako své dorozumívací prostředky a svobodně si zvolit ten, který odpovídá jejich potřebám.
Co to znamená v praxi
Neslyšící a hluchoslepé osoby si mohou vybrat komunikační systém, který jim nejlépe vyhovuje.
Jejich volba komunikačního systému musí být co nejvíce respektována.
Cílem je, aby se tyto osoby mohly rovnoprávně a účinně zapojit do společnosti a uplatňovat svá práva.
Příklad
Paní Nováková je neslyšící a preferuje český znakový jazyk. Když jde na úřad, má právo požadovat tlumočníka do znakového jazyka, aby mohla plně komunikovat a vyřídit své záležitosti.
Na co si dát pozor
Zákon zdůrazňuje, že volba komunikačního systému musí být respektována „v maximální možné míře“.