Stručně: Paragraf 2 zákona č. 157/2009 Sb. definuje klíčové pojmy pro účely tohoto zákona, zejména co je považováno za „těžební odpad“ a kdo je „provozovatel“ či co je „úložné místo“.
§ 2 Vymezení pojmů
(1) Pro účely tohoto zákona se rozumí těžebním odpadem jakýkoliv odpad, kterého se provozovatel zbavuje nebo má úmysl nebo povinnost se ho zbavit, včetně těžebních odpadů vzniklých při těžbě, úpravě a zpracování radioaktivních nerostů, které nelze považovat za radioaktivní odpady4), a které vznikají
a) při ložiskovém průzkumu, těžbě, úpravě nebo při skladování nerostů a které podle zákona o odpadech5) náleží mezi odpady z těžby nebo úpravy nerostů, nebo
b) při těžbě, úpravě nebo skladování rašeliny.
V případě pochybností, zda se jedná o těžební odpad podle tohoto zákona, rozhodne Český báňský úřad po projednání s dotčeným ústředním orgánem státní správy na návrh původce odpadu nebo z vlastního podnětu.
(2) Dále se pro účely tohoto zákona rozumí
a) provozovatelem právnická nebo podnikající fyzická osoba, která je odpovědná za nakládání s těžebním odpadem, včetně jeho dopravy a dočasného skladování, za provoz úložného místa a za jeho stav po ukončení provozu; provozovatelem je i právnická nebo podnikající fyzická osoba, která má těžební odpady v držení,
b) hlušinou odpadní látky zbylé po úpravě nerostů nebo rašeliny,
c) úložným místem plocha vyhrazená pro ukládání těžebního odpadu v pevném nebo kapalném stavu nebo ve formě roztoku či suspenze, včetně odkališť, přičemž součástí této plochy je zpravidla stavba hráze nebo jiná dílčí stavba sloužící k držení, zachycení, spoutání nebo k jiné podpůrné úloze pro úložné místo, s výjimkou vytěžených prostor, které jsou těžebním odpadem po vytěžení znovu vyplňovány v rámci sanace a rekultivace a při provádění stavebních prací,
d) opuštěným úložným místem úložné místo, jehož původní provozovatel nebo právní nástupce neexistuje nebo není znám,
e) provozem úložného místa veškeré činnosti při nakládání s těžebním odpadem na úložném místě v rozsahu schváleného plánu podle § 5.
Paragraf 2 zákona č. 157/2009 Sb. definuje klíčové pojmy pro účely tohoto zákona, zejména co je považováno za „těžební odpad“ a kdo je „provozovatel“ či co je „úložné místo“.
Co to znamená v praxi
Těžební odpad: Jedná se o jakýkoliv odpad, kterého se provozovatel zbavuje, má úmysl se ho zbavit nebo povinnost se ho zbavit, a který vzniká při průzkumu, těžbě, úpravě nebo skladování nerostů (včetně radioaktivních, pokud nejsou radioaktivním odpadem) nebo rašeliny.
Provozovatel: Je to právnická nebo podnikající fyzická osoba, která je zodpovědná za nakládání s těžebním odpadem, provoz úložného místa a jeho stav po ukončení provozu, nebo osoba, která má těžební odpady v držení.
Úložné místo: Je to plocha určená pro ukládání těžebního odpadu v různých skupenstvích, včetně odkališť, a zahrnuje i související stavby jako hráze. Nevztahuje se na vytěžené prostory, které jsou znovu vyplňovány pro sanaci a rekultivaci.
Rozhodování o pochybnostech: Pokud existují pochybnosti, zda se jedná o těžební odpad podle tohoto zákona, rozhodne o tom Český báňský úřad po projednání s dotčeným ústředním orgánem státní správy.
Na co si dát pozor
Definice těžebního odpadu je široká a zahrnuje i odpady z radioaktivních nerostů, pokud nejsou považovány za radioaktivní odpady podle jiných předpisů.
Odpovědnost provozovatele za nakládání s těžebním odpadem trvá i po ukončení provozu úložného místa.
Vymezení úložného místa je specifické a nezahrnuje všechny typy zpětného vyplňování vytěžených prostor.
Provozuje Eucalypt 4 s.r.o., IČO 22103741, Jičínská 226/17, Praha 3 (kontakt). Zdroj dat: e-Sbírka / justice.cz (oficiální). Výklady generovány AI z textu zákona, orientační — nenahrazují radu advokáta.