§ 8 Vyhláška Ministerstva dopravy a spojů, kterou se mění vyhláška Ministerstva dopravy č. 173/1995 Sb., kterou se vydává dopravní řád drah, ve znění vyhlášky č. 242/1996 Sb. – Zábrzdná vzdálenost
Vyhláška Ministerstva dopravy a spojů, kterou se mění vyhláška Ministerstva dopravy č. 173/1995 Sb., kterou se vydává dopravní řád drah, ve znění vyhlášky č. 242/1996 Sb. · 174/2000 Sb. · § 8
Stručně: Paragraf 8 vyhlášky 174/2000 Sb. definuje zábrzdnou vzdálenost jako dráhu, na které musí vlak bezpečně zastavit z povolené rychlosti, a stanovuje její hodnoty na 400 m, 700 m a 1 000 m.
§ 8 Zábrzdná vzdálenost
(1) Zábrzdná vzdálenost je dráha, na které musí vlak bezpečně zastavit z rychlosti, kterou smí v daném úseku tratě jet. Zábrzdná vzdálenost se stanovuje jednotně podle technických parametrů tratě a uvádí se v tabulkách traťových poměrů. Zábrzdné vzdálenosti jsou 400 m, 700 m a 1 000 m.
(2) Zábrzdná vzdálenost se stanovuje v projektové dokumentaci stavby, rekonstrukce nebo modernizace dráhy nebo její tratě, která byla ověřena ve stavebním řízení příslušné stavby.“.
11. V § 12 odst. 4 ve větě první se za slova „počítadly obsluhy“ doplňují slova „nebo jejich použití musí být dokumentováno technickým zařízením“.
12. V § 14 odst. 1 se za větu první doplňuje věta, která zní: „Při obsluze dráhy se pro řízení drážní dopravy využívá závislostí vyplývajících z činnosti provozovaného zabezpečovacího zařízení.“.
13. V § 16 odst. 3 se ve větě druhé za slovy „5 km.h-1“ čárka nahrazuje tečkou a zbytek věty se zrušuje.
14. V § 16 odst. 11 se slova „železniční stanici“ nahrazují slovem „stanici“.
15. V § 17 odst. 4 se ve větě čtvrté za slova „za vlakem“ vkládají slova „nebo za drážním vozidlem“.
16. V § 21 věta první zní: „Pro organizování drážní dopravy podle stavebního uspořádání dráhy, jejího technického vybavení a technologických postupů řízení drážní dopravy provozovatel dráhy stanoví dopravní propustnost jednotlivých úseků dráhy, přičemž nejnižší hodnota dopravní propustnosti se rovná maximální kapacitě dopravní cesty dráhy; provozovatel dráhy je přitom povinen drážní dopravu organizovat tak, aby kapacita dopravní cesty dráhy byla co nejvíce využita.“.
Dosavadní text se označuje jako odstavec 1.
17. V § 21 se doplňují odstavce 2 až 5, které znějí:
„(2) Překročí-li požadavky dopravců maximální kapacitu dopravní cesty dráhy v některém z úseků dráhy, oznámí provozovatel dráhy tuto skutečnost v Přepravním a tarifním věstníku a současně provede analýzu příčin vyčerpání kapacity dráhy. Do dvou měsíců po oznámení překročení maximální kapacity dráhy provozovatel dráhy po projednání se stávajícími a výhledovými dopravci navrhne vlastníku dráhy krátkodobá a střednědobá opatření k zajištění potřebné kapacity dráhy, spočívající zejména ve vedení vlaků po jiných traťových úsecích, změnách časových poloh vlaků, zvýšení stanovené rychlosti vlaků a zlepšení parametrů součástí dráhy.
(3) Do šesti měsíců po provedení analýzy příčin omezení kapacity dráhy podle odstavce 2 vypracuje provozovatel dráhy po projednání se stávajícími a výhledovými dopravci plán zvyšování kapacity dopravní cesty dráhy, ve kterém navrhne opatření pro zvýšení kapacity dráhy včetně časového harmonogramu jejich realizace, a předá jej k zajištění vlastníku dráhy.
(4) Nepřijme-li provozovatel dráhy ve lhůtách podle odstavců 2 a 3 opatření ke zvýšení kapacity dráhy nebo nejsou-li tato opatření ekonomicky únosná, dopravce hradí pouze základní poplatky za použití dopravní cesty dráhy.
(5) Jestliže dopravce nevyužívá přidělené trasy vlaků podle jízdního řádu alespoň na 75 % v průběhu jednoho měsíce, je provozovatel dráhy oprávněn navrhnout změnu smlouvy o drážní dopravě a sjednané počty vlaků snížit.“.
18. V § 24 písm. a) text v závorce zní: „(přitom platí přiměřeně ustanovení § 16)“.
19. V § 25 odst. 3 se ve větě druhé zrušuje slovo „zabezpečovacího“ a za slovo „zařízení“ se vkládá čárka a slova „drážních vozidel nebo staveb nezbytných pro zabezpečení provozování dráhy,“.
20. V § 26 odst. 3 se v první větě na konci za slovo „černé“ doplňují slova „a šedé“.
21. V § 27 odst. 3 písm. a) se slova „návěstí, návěstěných na stanovišti“ nahrazují slovy „návěstí nebo informací, přenášených na stanoviště“.
22. V § 27 odst. 7 písmeno c) zní:
„c) obsluhu, údržbu, zkoušky a činnost zabezpečovacího zařízení,“.
23. V § 28 odst. 1 ve větě druhé se slovo „výhybnami“ nahrazuje slovy „krajními výhybkami jednokolejného úseku“.
24. V § 28 odst. 2 se ve větě první za slovo „návěstidly“ vkládají slova „nebo informačními systémy se zabezpečeným přenosem dat“ a ve větě druhé se před slova „dopravním značením“ vkládají slova „návěstmi nebo“.
25. V § 28 odst. 6 se ve větě druhé slovo „číslo“ nahrazuje slovem „označení“.
26. V § 34 odst. 1 písm. a) se za slovo „opotřebení“ vkládá čárka a slova „nebo nepřípustné poškození nebo trhliny“.
27. V § 34 písm. d) se za slova „do místa opravy“ doplňují slova „a loženého nákladního vozu, přepravovaného do místa vykládky“.
28. V § 34 odst. 3 se slova „určuje dopravce podle pokynů výrobce tak, aby bylo zajištěno bezpečné provozování dráhy a drážní dopravy“ nahrazují slovy „nesmí překračovat hodnoty mezních technických stavů, stanovené v technických podmínkách schváleného typu drážního vozidla; mezní hodnoty poškození na provozně důležitých částech drážního vozidla stanovují technické podmínky schváleného typu drážního vozidla. U vozidel, jejichž technické podmínky byly schváleny před účinností této vyhlášky, určuje přípustné meze opotřebení dopravce podle dokumentace výrobce tak, aby bylo zajištěno bezpečné provozování dráhy a drážní dopravy“.
29. V § 35 odst. 1 písm. p) se za slovo „posunu“ vkládá čárka.
30. V § 36 odstavec 3 včetně poznámky pod čarou č. 6a) zní:
„(3) Drážní vozidlo musí svými parametry rozhodnými pro přechodnost vyhovovat stanovené traťové třídě zatížení6a) tratě, na kterou pojede.
6a) § 12 vyhlášky č. 177/1995 Sb., kterou se vydává stavební a technický řád drah.“.
31. § 37 včetně nadpisu zní:
Paragraf 8 vyhlášky 174/2000 Sb. definuje zábrzdnou vzdálenost jako dráhu, na které musí vlak bezpečně zastavit z povolené rychlosti, a stanovuje její hodnoty na 400 m, 700 m a 1 000 m.
Co to znamená v praxi
Vlak musí být schopen bezpečně zastavit na předem určené dráze, která je stanovena pro daný úsek trati.
Zábrzdná vzdálenost je pevně daná hodnota pro konkrétní trať a je uvedena v tabulkách traťových poměrů.
Existují tři možné standardní zábrzdné vzdálenosti: 400 m, 700 m a 1 000 m.
Stanovení zábrzdné vzdálenosti je součástí projektové dokumentace při stavbě, rekonstrukci nebo modernizaci dráhy.
Příklad
Pokud vlak jede na úseku trati, kde je zábrzdná vzdálenost stanovena na 700 m, musí být schopen zastavit do 700 metrů od okamžiku zahájení brzdění z maximální povolené rychlosti pro tento úsek.
Na co si dát pozor
Zábrzdná vzdálenost se určuje podle technických parametrů tratě, nikoli podle typu vlaku nebo jeho hmotnosti.
Její stanovení je ověřováno ve stavebním řízení, což zajišťuje její závaznost.