§ 7 Zákon, kterým se mění zákon č. 418/2011 Sb., o trestní odpovědnosti právnických osob a řízení proti nim, ve znění pozdějších předpisů – Trestné činy
Zákon, kterým se mění zákon č. 418/2011 Sb., o trestní odpovědnosti právnických osob a řízení proti nim, ve znění pozdějších předpisů · 183/2016 Sb. · § 7
Stručně: Paragraf 7 zákona 183/2016 definuje, které trestné činy se považují za trestné činy pro účely trestní odpovědnosti právnických osob, a vyjmenovává konkrétní trestné činy, které jsou z této odpovědnosti vyloučeny.
§ 7 Trestné činy
Trestnými činy se pro účely tohoto zákona rozumí zločiny nebo přečiny uvedené v trestním zákoníku, s výjimkou trestných činů zabití (§ 141 trestního zákoníku), vraždy novorozeného dítěte matkou (§ 142 trestního zákoníku), účasti na sebevraždě (§ 144 trestního zákoníku), rvačky (§ 158 trestního zákoníku), soulože mezi příbuznými (§ 188 trestního zákoníku), dvojího manželství (§ 194 trestního zákoníku), opuštění dítěte nebo svěřené osoby (§ 195 trestního zákoníku), zanedbání povinné výživy (§ 196 trestního zákoníku), týrání osoby žijící ve společném obydlí (§ 199 trestního zákoníku), porušení předpisů o pravidlech hospodářské soutěže podle § 248 odst. 2 trestního zákoníku, vlastizrady (§ 309 trestního zákoníku), zneužití zastupování státu a mezinárodní organizace (§ 315 trestního zákoníku), spolupráce s nepřítelem (§ 319 trestního zákoníku), válečné zrady (§ 320 trestního zákoníku), služby v cizích ozbrojených silách (§ 321 trestního zákoníku), osvobození vězně (§ 338 trestního zákoníku), násilného překročení státní hranice (§ 339 trestního zákoníku), vzpoury vězňů (§ 344 trestního zákoníku), nebezpečného pronásledování (§ 354 trestního zákoníku), opilství (§ 360 trestního zákoníku), proti branné povinnosti uvedených ve zvláštní části hlavě jedenácté trestního zákoníku, vojenských uvedených ve zvláštní části hlavě dvanácté trestního zákoníku a použití zakázaného bojového prostředku a nedovoleného vedení boje (§ 411 trestního zákoníku).“.
3. V § 8 odst. 1 se slova „jejím jménem nebo“ zrušují.
4. V § 8 odst. 1 písm. a) se za slovo „osoba“ vkládají slova „ve vedoucím postavení v rámci právnické osoby“.
5. V § 8 odst. 1 písm. b) se slova „ten, kdo“ nahrazují slovy „osoba ve vedoucím postavení v rámci právnické osoby, která“.
6. V § 8 se doplňuje odstavec 5, který zní:
„(5) Právnická osoba se trestní odpovědnosti podle odstavců 1 až 4 zprostí, pokud vynaložila veškeré úsilí, které na ní bylo možno spravedlivě požadovat, aby spáchání protiprávního činu osobami uvedenými v odstavci 1 zabránila.“.
7. V § 11 odst. 2 se za slovo „čin“ vkládají slova „pletich v insolvenčním řízení (§ 226 trestního zákoníku), porušení předpisů o pravidlech hospodářské soutěže podle § 248 odst. 1 písm. e) trestního zákoníku, zjednání výhody při zadání veřejné zakázky, při veřejné soutěži a veřejné dražbě podle § 256 odst. 3 nebo 4 trestního zákoníku, pletich při zadání veřejné zakázky a při veřejné soutěži podle § 257 odst. 1 písm. b) nebo c) trestního zákoníku, pletich při veřejné dražbě podle § 258 odst. 1 písm. b) nebo c) trestního zákoníku,“.
8. § 13 včetně nadpisu zní:
Paragraf 7 zákona 183/2016 definuje, které trestné činy se považují za trestné činy pro účely trestní odpovědnosti právnických osob, a vyjmenovává konkrétní trestné činy, které jsou z této odpovědnosti vyloučeny.
Co to znamená v praxi
Právnická osoba může být trestně odpovědná za většinu zločinů a přečinů podle trestního zákoníku.
Právnická osoba nemůže být trestně odpovědná za trestné činy jako zabití (§ 141), vražda novorozeného dítěte matkou (§ 142) nebo rvačka (§ 158).
Právnická osoba se zprostí trestní odpovědnosti, pokud prokáže, že vynaložila veškeré úsilí, aby zabránila spáchání protiprávního činu osobami ve vedoucím postavení.
Změny v § 8 odst. 1 písm. a) a b) upřesňují, že za jednání právnické osoby se považuje jednání osob ve vedoucím postavení.
Příklad
Pokud zaměstnanec ve vedoucí pozici v obchodní společnosti spáchá podvod (§ 209 trestního zákoníku) ve prospěch společnosti, může být společnost za tento podvod trestně odpovědná. Pokud by však tentýž zaměstnanec spáchal rvačku (§ 158 trestního zákoníku), společnost za to trestně odpovědná být nemůže, protože rvačka je z výčtu vyloučena.
Na co si dát pozor
Zákon výslovně vylučuje z trestní odpovědnosti právnických osob 21 konkrétních trestných činů, například soulož mezi příbuznými (§ 188 trestního zákoníku) nebo opilství (§ 360 trestního zákoníku).
Právnická osoba se může vyhnout trestní odpovědnosti, pokud prokáže, že aktivně a dostatečně usilovala o prevenci protiprávního jednání.