5 Tdo 702/2019 — Nejvyšší soud

5 Tdo 702/2019 citace  Soud:Nejvyšší soud Důvod dovolání:§ 265b odst.1 písm. g) tr.ř. § 265b odst.1 písm. l) tr.ř. Datum rozhodnutí:17. 7. 2019 Spisová značka:5 Tdo 702/2019 ECLI:ECLI:CZ:NS:2019:5.TDO.702.2019.1 Typ rozhodnutí:ROZSUDEK Heslo:Časová působnost Právnická osoba Trestní odpovědnost Dotčené předpisy:§ 225 tr. zákoníku § 7 předpisu č. 418/2011Sb. § 8 odst. 1,2 předpisu č. 418/2011Sb. § 1 tr. zákoníku § 2 odst. 1 tr. zákoníku § 1 odst. 2 předpisu č. 418/2011Sb. Kategorie rozhodnutí:C Zveřejněno na webu:19. 10. 2019 Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část trestní, dostupné na www.nsoud.cz. 5 Tdo 702/20196 75 Tdo 702/2019-466 ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání konaném v Brně dne 17. 7. 2019 v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Bc. Jiřího Říhy, Ph.D., a soudců JUDr. Františka Púryho, Ph.D., a JUDr. Blanky Roušalové, o dovolání, které podal nejvyšší státní zástupce ve prospěch obviněné právnické osoby – obchodní společnosti P., IČ: XY, se sídlem XY, proti usnesení Krajského soudu v Ostravě – pobočky v Olomouci ze dne 19. 9. 2018, sp. zn. 2 To 128/2018, který rozhodoval jako soud odvolací v trestní věci vedené u Okresního soudu v Šumperku pod sp. zn. 4 T 83/2017, takto: I. Podle § 265k odst. 1, 2 tr. řádu se zrušují usnesení Krajského soudu v Ostravě – pobočky v Olomouci ze dne 19. 9. 2018, sp. zn. 2 To 128/2018, a rozsudek Okresního soudu v Šumperku ze dne 9. 4. 2018, sp. zn. 4 T 83/2017, v částech týkajících se obviněné právnické osoby – obchodní společnosti P. II. Podle § 265k odst. 2 tr. řádu se zrušují také další rozhodnutí obsahově navazující na zrušené části rozhodnutí, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu. III. Podle § 265m odst. 1 tr. řádu se ve věci znovu rozhoduje tak, že obžalovaná obchodní společnost P., IČ: XY, se sídlem XY, se zprošťuje podle § 226 písm. b) tr. řádu obžaloby státního zástupce Okresního státního zastupitelství v Šumperku ze dne 21. 11. 2017, sp. zn. 1 ZT 113/2017, pro skutek, že v době od 1. 6. 2016 do 20. 9. 2016 po rozhodnutí Krajského soudu v Ostravě – pobočky v Olomouci ze dne 10. 5. 2016 č. j. KSOL 10 INS 4850/2016-A9, o zjištění úpadku dlužníka P., zastoupeného jedinou jednatelkou a zároveň společnicí A. P., trvale bytem XY, kterému byla jako insolvenční správce ustanovena obchodní společnost Steska – Kavřík, v. o. s., IČ: 03059081, se sídlem Vídeňská 228, Brno, provozovna Růžová 815/1, Mohelnice, a na základě usnesení Krajského soudu v Ostravě – pobočky v Olomouci, v němž bylo pod bodem IX. soudem uloženo dlužníkovi – P., aby ve lhůtě 15 dnů od doručení usnesení sestavil a odevzdal insolvenčnímu správci seznamy svého majetku a závazků s uvedením svých dlužníků a věřitelů, následně nejméně od 1. 6. 2016, kdy uplynulo 15 dní poté, co obviněné byla prokazatelně a řádně doručena první výzva insolvenčního správce Steska – Kavřík, v. o. s., insolvenčnímu správci až do 20. 9. 2016 neposkytla dostatečnou součinnost v tom, že nesestavila a neodevzdala insolvenčnímu správci seznamy majetku a závazků s uvedením dlužníků a věřitelů obchodní společnosti P., takto neučinila ani na základě opakované výzvy insolvenčního správce, jež jí byla řádně doručena dne 22. 6. 2016, na tuto opakovanou výzvu obviněná reagovala pouze e-mailem vyhotoveným jednatelkou a společnicí A. P. ze dne 24. 6. 2016, kdy insolvenčnímu správci sdělila, že veškeré podklady obratem dodá, což neučinila a nepředala insolvenčnímu správci ničeho, následně dne 13. 7. 2016 došlo v XY k osobnímu jednání insolvenčního správce s obviněnou, zastoupenou jedinou jednatelkou a společnicí A. P., při kterém insolvenčnímu správci předala pouze vyjádření ze dne 13. 7. 2016, ve kterém uvedla, že účetnictví a doklady předá v nejbližším možném termínu, dále předala částečný výpis z hlavní knihy za blíže neurčené období roku 2015 a seznam zaměstnanců, přičemž přislíbila insolvenčnímu správci předat seznamy majetku a závazků v termínu do 21. 7. 2016, čemuž opětovně nedostála, a proto byl insolvenční správce nucen navrhnout insolvenčnímu soudu přijetí opatření k vynucení součinnosti dlužníka – P., podáním návrhu předvolání dlužníka k prohlášení o majetku před insolvenčním soudem podle § 214 zákona č. 182/2006 Sb., a tak obviněná obchodní společnost insolvenčnímu správci zabránila provést zjištění a soupis majetkové podstaty dlužníka, což je základní předpoklad pro naplnění účelu insolvenčního řízení, a tedy uspokojení přihlášených zjištěných věřitelů ze zpeněžení majetku dlužníka, tedy: v insolvenčním řízení měla hrubě ztěžovat výkon funkce insolvenčního správce a tím ohrozit účel insolvenčního řízení, čímž měla spáchat přečin porušení povinnosti v insolvenčním řízení podle § 225 tr. zákoníku, neboť v žalobním návrhu označený skutek není trestným činem. Odůvodnění: I. Rozhodnutí soudů nižších stupňů 1. Obviněná právnická osoba – obchodní společnost P., IČ: XY, se sídlem XY (dále ve zkratce jen „P.), byla uznána vinnou rozsudkem Okresního soudu v Šumperku ze dne 9. 4. 2018, sp. zn. 4 T 83/2017, přečinem porušení povinnosti v insolvenčním řízení podle § 225 tr. zákoníku, za což jí byl uložen trest uveřejnění rozsudku v Obchodním věstníku v rozsahu výroku o vině. Tímto rozsudkem byla také uznána vinnou pod bodem I. výroku o vině obviněná A. P., jež byla jednatelkou obviněné právnické osoby – obchodní společnosti P. 2. Proti uvedenému rozsudku podaly obě obviněné, tj. jednak A. P., jednak obchodní společnost P., odvolání, o nichž rozhodl Krajský soud v Ostravě – pobočka v Olomouci ve veřejném zasedání konaném dne 19. 9. 2018 usnesením, sp. zn. 2 To 128/2018, tak, že je obě podle § 256 tr. řádu zamítl. 3. Podle závěrů soudů nižších stupňů obviněná obchodní společnost v insolvenčním řízení hrubě ztěžovala výkon funkce insolvenčního správce, a tím ohrozila účel insolvenčního řízení. Bylo jí přičítáno (ve stručnosti uvedeno) jednání její jediné jednatelky a společnice, spoluobviněné A. P., jíž insolvenční správce opakovaně zasílal výzvy k prokázání majetku obviněné obchodní společnosti P., avšak obviněná A. P. vyhovění výzvám jen oddalovala přísliby pozdějšího splnění, jimž ale opakovaně nedostála. K tomuto jednání docházelo v období od 1. 6. 2016 do 20. 9. 2016. II. Dovolání nejvyššího státního zástupce a vyjádření obviněné 4. Proti usnesení soudu druhého stupně podal nejvyšší státní zástupce dovolání ve prospěch obviněné právnické osoby, neboť byla uznána vinnou trestným činem, pro který v době jednání jednatelky, jež bylo právnické osobě přičítáno, nebyly právnické osoby trestně odpovědné. Dovolání podal z důvodu uvedeného v § 265b odst. 1 písm. l) tr. řádu v jeho druhé variantě, jelikož bylo rozhodnuto o zamítnutí řádného opravného prostředku proti rozsudku uvedenému v ustanovení § 265a odst. 2 písm. a) tr. řádu, přestože byl v řízení mu předcházejícím dán důvod dovolání uvedený v § 265b odst. 1 písm. g) tr. řádu. 5. Nejvyšší státní zástupce uvedl, že se závěry soudů nižších stupňů není možno souhlasit. Nesprávné právní posouzení zakládající chybný výrok o vině spatřoval v chybné právní kvalifikaci jednání obviněné právnické osoby – obchodní společnosti P. jako přečinu porušení povinnosti v insolvenčním řízení podle § 225 tr. zákoníku. Za takový trestný čin totiž v době jednání jednatelky obviněné právnické osoby nemohla být vyvozena trestní odpovědnost právnické osoby. Soudy nižších stupňů nesprávně postupovaly podle pozdějšího znění § 7 zákona č. 418/2011 Sb., o trestní odpovědnosti právnických osob a řízení proti nim, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZTOPO“), jež doznalo zásadní změny novelizací provedenou zákonem č. 183/2016 Sb., jenž nabyl účinnosti až 1. 12. 2016, a nikoliv podle § 7 ZTOPO ve znění účinném v době, kdy byl trestný čin spáchán. Vytkl také odvolacímu soudu, že vzhledem k podanému odvolání obviněné právnické osoby proti výroku o vině a trestu byl povinen výrok o vině přezkoumat podle § 254 odst. 2 tr. řádu a shora uvedenou vadu napravit. Proto je též přípustné dovolání nejvyššího státního zástupce podané ve prospěch právnické osoby, ač státní zástupce nevyužil řádného opravného prostředku proti rozhodnutí soudu prvního stupně. Ze shora uvedených důvodů proto nejvyšší státní zástupce navrhl, aby Nejvyšší soud částečně zrušil napadené usnesení odvolacího soudu i rozsudek soudu prvního stupně ve vztahu k obviněné právnické osobě - obchodní společnosti P., a přikázal odvolacímu soudu, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl. Zároveň vyslovil souhlas s projednáním věci v neveřejném zasedání i pro případ jiného rozhodnutí ve smyslu § 265r odst. 1 písm. c) tr. řádu. 6. Dovolání nejvyššího státního zástupce bylo zasláno k vyj