§ 4 Vyhláška, kterou se stanoví podrobnosti účinnosti užití energie při rozvodu tepelné energie a vnitřním rozvodu tepelné energie a chladu – Vnitřní rozvod tepelné energie
Vyhláška, kterou se stanoví podrobnosti účinnosti užití energie při rozvodu tepelné energie a vnitřním rozvodu tepelné energie a chladu · 193/2007 Sb. · § 4 · Ostatní právní předpisy
Stručně: Paragraf 4 vyhlášky 193/2007 stanovuje technické požadavky na vnitřní rozvody tepelné energie, zejména na armatury spotřebičů, otopná tělesa a teploty teplonosné látky.
§ 4 Vnitřní rozvod tepelné energie
(1) Každý spotřebič tepelné energie se opatřuje armaturou s uzavírací schopností, pokud to jeho technické řešení a použití připouští. Každé otopné těleso se vybavuje ventilem s uzavírací a regulační schopností s regulátorem pro zajištění místní regulace a u dvoubodového napojení, vyjma jednotrubkových otopných soustav, též regulačním šroubením, pokud se nejedná o případ podle § 7 odst. 5.
(2) Každý parní spotřebič včetně parního rozvodu nebo v technicky odůvodnitelných případech skupina spotřebičů se opatří vhodně voleným odvaděčem kondenzátu, zabraňujícím vstupu páry do kondenzátního potrubí, s výjimkou spotřebičů s regulací výkonu na straně kondenzátu. Každý parní spotřebič ve skupinovém zapojení připojený na společný kondenzátní uzávěr se vybaví zpětnou a uzavírací armaturou.
(3) Pro vytápění s nuceným oběhem teplonosné látky nevýrobních objektů se volí teplota teplonosné látky na vstupu do otopného tělesa do 75 °C. Pro vytápění s přirozeným oběhem otopné vody se volí teplota teplonosné látky na vstupu do otopného tělesa maximálně 90 °C.
(4) Ke snížení teploty a využití odparu v kondenzátním systému se instalují dochlazovače, které zajišťují vychlazení kondenzátu pod 100 °C.
(5) Tepelná energie předávaná do vytápěného prostoru z neizolovaného potrubí se považuje za trvalý tepelný zisk, který se uvažuje při návrhu tepelného výkonu otopných těles podle tabulek 1 a 2 uvedených v příloze č. 2 k této vyhlášce, jestliže projektovaná teplota teplonosné látky v rozvodu je rovna nebo vyšší než 60 °C. Přípojné potrubí k otopnému tělesu se respektuje až od délky 2 m.
Paragraf 4 vyhlášky 193/2007 stanovuje technické požadavky na vnitřní rozvody tepelné energie, zejména na armatury spotřebičů, otopná tělesa a teploty teplonosné látky.
Co to znamená v praxi
Každý spotřebič tepla musí mít uzavírací armaturu, pokud to jde.
Každé topení (otopné těleso) musí mít ventil s uzavírací a regulační schopností a regulátor pro místní regulaci.
U dvoubodového napojení topení (kromě jednotrubkových soustav) musí být i regulační šroubení, pokud nejde o případ podle § 7 odst. 5.
Parní spotřebiče musí mít odvaděč kondenzátu, který brání vstupu páry do kondenzátního potrubí, s výjimkou spotřebičů s regulací výkonu na straně kondenzátu.
Teplota teplonosné látky na vstupu do topení pro vytápění s nuceným oběhem v nevýrobních objektech nesmí překročit 75 °C.
Teplota teplonosné látky na vstupu do topení pro vytápění s přirozeným oběhem nesmí překročit 90 °C.
Dochlazovače se instalují pro snížení teploty kondenzátu pod 100 °C.
Tepelný zisk z neizolovaného potrubí se počítá při návrhu topení, pokud je teplota teplonosné látky 60 °C nebo vyšší a přípojné potrubí je delší než 2 metry.
Příklad
Pokud si doma instalujete nové radiátory, musí mít každý z nich termostatickou hlavici (ventil s uzavírací a regulační schopností) a pokud je radiátor připojen dvěma trubkami, tak i regulační šroubení.
Na co si dát pozor
Výjimka z povinnosti mít ventil s uzavírací a regulační schopností a regulační šroubení pro otopné těleso platí, pokud se jedná o případ podle § 7 odst. 5 (který není v dodaném textu).
Výjimka z povinnosti mít odvaděč kondenzátu platí pro parní spotřebiče s regulací výkonu na straně kondenzátu.
Tepelný zisk z neizolovaného potrubí se zohledňuje jen u potrubí delšího než 2 metry a s teplotou teplonosné látky 60 °C a více.