§ 9 Vyhláška, kterou se stanoví podrobnosti účinnosti užití energie při rozvodu tepelné energie a vnitřním rozvodu tepelné energie a chladu – Rozvody chladicích látek, jejich tepelné izolace a regulace a řízení dodávky chladu
Vyhláška, kterou se stanoví podrobnosti účinnosti užití energie při rozvodu tepelné energie a vnitřním rozvodu tepelné energie a chladu · 193/2007 Sb. · § 9 · Ostatní právní předpisy
Stručně: Paragraf 9 vyhlášky 193/2007 stanovuje technické požadavky na dimenzování, tepelné izolace a regulaci rozvodů a vnitřních rozvodů chladu, aby se zajistily ekonomicky efektivní úspory energie a zamezilo se kondenzaci vlhkosti.
§ 9 Rozvody chladicích látek, jejich tepelné izolace a regulace a řízení dodávky chladu
(1) Rozvody a vnitřní rozvody chladu se dimenzují na základě optimalizačního výpočtu respektujícího ekonomicky efektivní úspory energie.
(2) Rozvody a vnitřní rozvody chladu s provozní teplotou chladicí látky +18 °C až +5 °C mají tloušťku izolace podle § 5 odst. 9 a 11.
(3) Pro tepelné izolace rozvodů a vnitřních rozvodů chladu se použije materiál mající součinitel tepelné vodivosti λ menší nebo roven 0,038 W/m.K (hodnoty λ udávány pro 0 °C).
(4) Rozvody a vnitřní rozvody chladu s provozní teplotou chladicí látky nižší než +5 °C se opatřují tepelnou izolací s minimální tloušťkou danou 1,5násobkem tloušťky stanovené podle § 5 odst. 9 a 11.
(5) Pro vnitřní rozvody chladu malých průměrů menších než DN 10 se při návrhu tloušťky tepelné izolace přihlíží k izolačnímu logicky neřešitelnému rozporu.
(6) Povrchy, spoje a čela tepelných izolací se opatří vhodnou nepřerušovanou parotěsnou vrstvou k zamezení pronikání vlhkosti difuzí vodních par. Pro ochranu izolací platí rovněž § 5 odst. 2. Tepelné izolace opatřené na vnějším povrchu kovovým opláštěním se při provozních teplotách nižších než +15 °C na všech spojích opatří stále pružným tmelem proti difuzi vlhkosti s faktorem difuzního odporu μ > 7000.
(7) Pokud není vnější povrch tepelné izolace opatřen parotěsnou vrstvou nebo utěsňovaným oplechováním, použije se tepelná izolace s faktorem difuzního odporu μ > 5000.
(8) Pro rozvody s provozní teplotou nižší než +15 °C se vláknité izolace nepoužívají. V rozmezí teplot 0 až +15 °C je jejich použití možné pouze v kombinaci s kapilárně vodivou tkaninou.
(9) Při montáži potrubí a při dopěňování polyuretanových izolací se postupuje podle technologického předpisu výrobce potrubí.
(10) Tepelná izolace se provede tak, aby jí neprocházely žádné kabely, vodovodní potrubí apod. Pokud je nezbytné, aby izolací procházel vodič, provede se v tepelné izolaci zvláštní průchodka vhodně zaizolovaná a utěsněná proti difuzi.
(11) Tepelná izolace se provede tak, aby mezi potrubím a tepelnou izolací nedocházelo ke kondenzaci vlhkosti ze vzduchu.
(12) Minimální tloušťka tepelné izolace zásobníků chladu se určuje optimalizačním výpočtem, respektujícím ekonomicky efektivní úspory energie.
(13) Každý zdroj chladu, případně k němu připojené předávací stanice se k zabezpečení hospodárného nakládání s chladem a k zabezpečení rovnovážného stavu mezi výrobou a spotřebou chladu vybavuje zařízením automaticky regulujícím chladicí výkon v závislosti na potřebě chladu.
(14) Při navrhování regulace dodávky chladu se volí způsob podle technicko-ekonomického výpočtu nejvýhodnější.
(15) Zdroje chladu se vybavují regulací umožňující centrálně snížit či odstavit dodávku chladu, stejně jako zapnout a vypnout elektrická zařízení zajišťující dodávku chladu a regulující zdroje chladu, v závislosti na určující veličině. Při volbě druhu regulace se upřednostňuje požadavek maximálních úspor chladu.
(16) U rozvodu chladu a vnitřního rozvodu chladu se seřizují průtoky tak, aby odpovídaly projektovaným jmenovitým průtokům s maximální odchylkou ± 12 %. Seřízení průtoků chladicí látky se prokazuje měřením v jednotlivých větvích soustavy. Měření se provádí při uvádění do provozu, po odstranění závažných provozních závad, při nedostatečném zásobování a při změnách zařízení, které ovlivňují tlakové poměry v síti, zejména při připojení nových a odstavení stávajících odběratelů či spotřebitelů. Protokol o měření a nastavení průtoků zůstává trvale uložen u provozovatele rozvodu či vnitřního rozvodu chladu.
Paragraf 9 vyhlášky 193/2007 stanovuje technické požadavky na dimenzování, tepelné izolace a regulaci rozvodů a vnitřních rozvodů chladu, aby se zajistily ekonomicky efektivní úspory energie a zamezilo se kondenzaci vlhkosti.
Co to znamená v praxi
Rozvody chladu musí být navrženy tak, aby se dosáhlo co největších úspor energie, které se vyplatí.
Rozvody chladu s teplotou od +18 °C do +5 °C musí mít tloušťku izolace podle § 5 odst. 9 a 11.
Izolační materiál musí mít součinitel tepelné vodivosti menší nebo roven 0,038 W/m.K (měřeno při 0 °C).
Rozvody chladu s teplotou nižší než +5 °C musí mít izolaci minimálně 1,5krát tlustší, než je uvedeno v § 5 odst. 9 a 11.
Povrchy izolací musí být opatřeny parotěsnou vrstvou, která brání pronikání vlhkosti.
Pokud je izolace opatřena kovovým opláštěním a provozní teplota je nižší než +15 °C, spoje se musí utěsnit speciálním tmelem s faktorem difuzního odporu μ > 7000.
Pokud izolace nemá parotěsnou vrstvu nebo utěsněné oplechování, musí mít faktor difuzního odporu μ > 5000.
Vláknité izolace se nesmí používat u rozvodů s teplotou nižší než +15 °C, s výjimkou kombinace s kapilárně vodivou tkaninou pro teploty 0 až +15 °C.
Tepelná izolace musí být provedena tak, aby jí neprocházely kabely ani vodovodní potrubí; pokud je to nutné, musí být průchodka speciálně izolována a utěsněna.
Mezi potrubím a izolací nesmí docházet ke kondenzaci vlhkosti.
Zásobníky chladu musí mít minimální tloušťku izolace určenou výpočtem pro úspory energie.
Každý zdroj chladu a připojené předávací stanice musí mít automatické zařízení pro hospodárné nakládání s chladem a udržení rovnováhy mezi výrobou a spotřebou.
Na co si dát pozor
Tloušťka izolace se odkazuje na § 5 odst. 9 a 11, které nejsou v tomto textu uvedeny.
Pro vnitřní rozvody chladu malých průměrů (menších než DN 10) se při návrhu tloušťky izolace přihlíží k "izolačnímu logicky neřešitelnému rozporu", což může znamenat složitější posouzení.
Související témata
§ 3 Účinnost Nařízení vlády o obsahových náplních jed