§ 10 Vyhláška, kterou se stanoví podrobnosti účinnosti užití energie při rozvodu tepelné energie a vnitřním rozvodu tepelné energie a chladu – Metody zjišťování tepelných ztrát a zisků v zařízeních pro rozvod tepelné energie, chladu a teplé vody
Vyhláška, kterou se stanoví podrobnosti účinnosti užití energie při rozvodu tepelné energie a vnitřním rozvodu tepelné energie a chladu · 193/2007 Sb. · § 10 · Ostatní právní předpisy
Stručně: Paragraf 10 vyhlášky 193/2007 stanovuje, jakými metodami se zjišťují tepelné ztráty a zisky v zařízeních pro rozvod tepla, chladu a teplé vody v provozních podmínkách.
§ 10 Metody zjišťování tepelných ztrát a zisků v zařízeních pro rozvod tepelné energie, chladu a teplé vody
(1) V provozních podmínkách se používají pro zjišťování tepelných ztrát a zisků v zařízeních pro rozvod tepelné energie, chladu a teplé vody provozní metody.
(2) U provozních metod nejsou teploty přesně definovány a měření je závislé na možnostech měřicí metody. Přesnost naměřených hodnot, tj. tepelného toku, popř. tepelné vodivosti, je horší než 5 %. Provozní metody ověřují tepelně izolační vlastnosti především tepelnou vodivostí a tepelnými ztrátami.
(3) V protokolu z provozního měření se zaznamená
a) datum, čas a délka měření,
b) technický popis měřicího zařízení a místa měření,
c) rozměry měřené izolace, zejména průměry potrubí, složení a tloušťky vrstev,
d) druh izolačního materiálu a jeho stav,
e) provozní teploty, teplota okolí, klimatické poměry.
(4) Provozní metody jsou Schmidtova, termovizní a kalorimetrická. Popis provozních metod je uveden v příloze č. 4 k této vyhlášce.
(5) Vzhledem k toku tepla se měření provádí
a) při ustáleném toku tepla, v časovém úseku, kdy se nemění teploty vnitřního a vnějšího prostředí ani rychlost proudění okolního vzduchu (stacionární metoda),
b) při neustáleném tepelném toku, při řízeném ohřívání nebo ochlazování, za současného zjišťování času, za který se druhá strana izolované desky ohřeje nebo ochladí. Jde o metody laboratorní s vyšší nepřesností a nemožností určení střední teploty (nestacionární metoda).
Paragraf 10 vyhlášky 193/2007 stanovuje, jakými metodami se zjišťují tepelné ztráty a zisky v zařízeních pro rozvod tepla, chladu a teplé vody v provozních podmínkách.
Co to znamená v praxi
Pro měření tepelných ztrát a zisků se používají provozní metody, jako je Schmidtova, termovizní a kalorimetrická metoda.
Přesnost naměřených hodnot (tepelný tok, tepelná vodivost) je horší než 5 %.
Protokol z měření musí obsahovat datum, čas, délku měření, popis zařízení a místa, rozměry izolace, druh materiálu, jeho stav a provozní teploty.
Měření se provádí buď při ustáleném toku tepla (stacionární metoda), nebo při neustáleném toku tepla (nestacionární metoda).
Na co si dát pozor
Provozní metody mají horší přesnost měření než 5 %.
Nestacionární metoda měření má vyšší nepřesnost a neumožňuje určit střední teplotu.