§ 3 Zákon o uznání rozhodnutí v manželských věcech, vydaných soudy nebo úřady v cizině, v oblasti československého právního řádu – Rozhodnutí lze uznati jen tehdy
Zákon o uznání rozhodnutí v manželských věcech, vydaných soudy nebo úřady v cizině, v oblasti československého právního řádu · 199/1946 Sb. · § 3 · Rodinné právo
Stručně: Paragraf 3 zákona 199/1946 stanovuje tři základní podmínky, za kterých lze uznat cizí rozhodnutí v manželských věcech v Československu, a upřesňuje, kdy tuzemské předpisy o příslušnosti nebrání uznání.
§ 3
(1) Rozhodnutí lze uznati jen tehdy:
1. nebrání-li tomu předpisy platné v tuzemsku o příslušnosti v manželských věcech,
2. bylo-li předvolání nebo nařízení, kterým bylo zahájeno řízení před cizím soudem nebo úřadem, doručeno straně žalované (straně, proti níž návrh směřuje) do vlastních rukou buď na území dotčeného cizího státu nebo cestou právní pomoci na území některého jiného cizího státu nebo v tuzemsku, a
3. není-li rozhodnutí podle vysvědčení cizího soudu nebo úřadu o tom předloženého podle práva pro tento soud nebo úřad platného už podrobeno opravnému prostředku, který by stavil právní moc nebo vykonatelnost.
(2) Předpisy platné v tuzemsku o příslušnosti v manželských věcech nebrání tomu, aby rozhodnutí bylo uznáno, nebyl-li v době rozhodnutí některý z manželů státním občanem československým nebo neměl-li v oné době na území Československé republiky své bydliště (obvyklý pobyt).
Paragraf 3 zákona 199/1946 stanovuje tři základní podmínky, za kterých lze uznat cizí rozhodnutí v manželských věcech v Československu, a upřesňuje, kdy tuzemské předpisy o příslušnosti nebrání uznání.
Co to znamená v praxi
Cizí rozhodnutí o manželství se uzná, jen pokud to nebrání tuzemským předpisům o příslušnosti soudů.
Předvolání k cizímu soudu muselo být doručeno žalované straně do vlastních rukou, a to buď v cizině, nebo v Československu.
Rozhodnutí cizího soudu musí být konečné, tedy nesmí být možné proti němu podat opravný prostředek, který by odložil jeho platnost nebo vykonatelnost.
Pokud ani jeden z manželů nebyl v době rozhodnutí československým občanem nebo neměl bydliště v Československu, tuzemské předpisy o příslušnosti nebrání uznání cizího rozhodnutí.
Příklad
Manželé, kteří nejsou československými občany a nemají v Československu bydliště, se rozvedou v cizině. Pokud bylo předvolání k soudu řádně doručeno a rozsudek je konečný, může být toto cizí rozhodnutí uznáno v Československu.
Na co si dát pozor
Uznání cizího rozhodnutí je možné pouze při splnění všech tří podmínek uvedených v odstavci 1.
I když jsou podmínky splněny, uznání může bránit například odpor k veřejnému pořádku, jak uvádí § 4.
Hlídat změny § 3 – pošleme e-mail, když se paragraf novelizuje.